Technická a informační výchova se zaměřením na vzdělávání

Test studijních předpokladů

Studium technické a informační výchovy otevírá studentům cestu k pochopení techniky a informatiky v širším slova smyslu a představuje techniku a informatiku jako moderní a společnosti užitečnou vědeckou disciplínu orientovanou na nejnovější technologie v technických a informatických oborech. Věnuje se všem základním technickým a informatickým disciplínám, které využívá k propojování výrobních technologií z oborů strojírenství, elektrotechnika atd. s informačními a komunikačními technologiemi. Důraz je kladen na získávání znalostí a praktických dovedností v dílnách, počítačových učebnách, laboratořích elektrotechniky a elektroniky. Struktura studia reflektuje dlouhodobě zaměření výuky cílené k problematice praktických činností a strojního obrábění, designu a konstruování, 3D grafiky, CAD, problematiky počítačového HW a SW, www a sítí, programování a algoritmizace, robotiky a elektroniky ve vzdělávání. Studium je celkově zaměřeno na vytváření oborových, pedagogických, psychologických, komunikačních a dalších osobnostně kultivačních kompetencí jako předstupeň k navazujícímu magisterskému studiu učitelství technické a informační výchovy pro základní školy.

Studiem bakalářského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi asistenta pedagoga či jiného pedagogického pracovníka (např. vychovatel v domovech mládeže, vychovatel v družinách, v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností) a jednat odpovídajícím způsobem.

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit teoretické základy materiálů – dřevo, kov, plasty a technologií jejich zpracování a dovede prakticky tyto materiály opracovávat za použití správných postupů včetně popisu a vysvětlení těchto postupů a principů
• Číst technickou dokumentaci a vytvářet ji dle platných norem, včetně využití vhodného CAD software pro tuto činnost a vysvětlí princip činnosti strojů a strojních zařízení
• vysvětlit principy elektrických obvodů a prvků v oblastech elektrotechniky a elektroniky, včetně praktického návrhu a konstrukce obvodů, zapojení a měření, zná laboratorní postupy a bezpečnostní zásady
• vysvětlit principy činnosti a řešit správu ICT; zpracovávat různé typy dat; orientovat se v digitalizaci, kódování a datovém modelování; zpracovávat studijní opory; informaticky myslet, algoritmizovat a využití blokově orientované programovací jazyky
• práce pedagogického asistenta technické a informační výchovy v širších souvislostech světa práce se schopností aplikovat znalosti, dovednosti a schopnosti do práce asistenta učitele technické výchovy a informatiky na ZŠ
• pracovat s literaturou a odborným textem a tvořit výukové pomůcky a materiály, je schopen vést odbornou rozpravu, vytvořit odborný text
• kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi asistenta pedagoga či jiného pedagogického pracovníka, číst běžné pedagogické a psychologické texty pro pedagogy a tvořivě jim rozumět
• popsat a analyzovat s  využitím odborné terminologie a pravidel efektivní pedagogické komunikace výukovou či výchovnou situaci a navrhnout její alteraci; svoje znalosti a dovednosti využívat při komunikaci s žáky, rodiči i učiteli v praxi
• spolupracovat s různými učiteli ve škole a pod jejich vedením plánovat, realizovat a reflektovat sekvence výuky a aktivity ve vztahu k odpovídajícímu školnímu vzdělávacímu programu
• využívat sebereflektivní dovednosti při reflexi svého jednání: např. lépe zdůvodňovat a hodnotit své argumenty, pojmenovávat své emoce a jejich souvislost s jednáním nebo kriticky nahlédnout vlastní postoje k edukaci
• používat zákl. metody a nástroje pedagog. diag. v praxi na podporu diferenciace a individualizace ve výuce a získává tak data pro individuální podporu žáka/klienta. Výsledky vhodným způsobem komunikovat s žáky, vyučujícími, popř. s rodiči a odborníky
• formulovat vlastní pojetí výchovy, které by rád uplatňoval ve své budoucí profesi; toto pojetí podloží argumenty z teorie i praxe
• vysvětlit základní principy inkluzivního a speciálního vzdělávání; reflektovat svůj postoj k diverzitě a jeho vliv na vlastní pedagogickou praxi
• vysvětlit zákl. pojmy vývojové a sociální psychologie a identifikovat vývojové obtíže či potíže v sociálních kompetencích či adaptaci žáka ve škole na základě znalostí dynamiky vývojových i sociálně psychologických aspektů života žáka ve třídě

Studiem programu absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů, pracovat jako asistent pedagoga učitele technické výchovy a informatiky a ve výchovné a pomocné edukační práci. Uvedené vzdělání dává též plnou kvalifikaci pro práci instruktora ve střediscích volného času.

• Asistent pedagoga

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Povinnou součástí studia programu je reflektovaná praxe provázená supervizí v celkovém rozsahu stanoveném studijním plánem a dále odborné praxe v rozsahu 12 hospitací. Praxe si klade za cíl vytvořit základní představu o praktických aplikacích vědomostí a dovedností získaných teoretickým studiem oboru. Schopnost interpretace technických a informačně technologických poznatků neodborníkům (žákům, rodičům) bude součástí pedagogických dovedností. Praxe proběhne na základní nebo speciální škole (podle studijní kombinace studenta). Průběh oborové praxe má také umožnit studentům vstup do aktuální problematiky našeho školství v oblasti integrace a inkluze.

Systém povinných pedagogických praxí směřuje k rozvoji profesních kompetencí studenta a připravuje ho na plnohodnotné zvládnutí role asistenta pedagoga. Cílem asistentských praxí je osvojovat si dovednosti nezbytné jednak při individuální práci se žákem mimo proces vyučování (doučování na půdě školy nebo v rodinách dětí) a jednak při práci s učitelem ve třídě během výuky.

Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů, které jsou realizovány od třetího do pátého semestru studia. Jedná se o předměty asistentská praxe – doučování 1, asistentská praxe – doučování 2, které spočívají v doučování jednotlivců (60 hodin), asistentská praxe – asistent pedagoga 1 (60 hodin) a asistentská praxe – asistent pedagoga 2 (60 hodin) a asistentská praxe – asistent pedagoga 3. Celkově jde tedy o 180 hodin praxe v terénu. Ve třetím a čtvrtém semestru pak na praxi navazují předměty sebezkušenostní příprava na profesi 1 a sebezkušenostní příprava na profesi 2, v rámci kterých studenti asistentské praxe reflektují (24 hodin). Jejich cílem je umožnit studentům reálnou sebezkušenost s vybranými tématy (viz témata semináře) osobnostního a profesního rozvoje skrze zkušenostní učení s důrazem na reflexi; podněcovat studenty k postupnému přebírání odpovědnosti za vlastní proces učení (self-directed learning); umožnit studentům uvědomit si a případně revidovat své postoje ke své budoucí profesi.

Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených tak pomocí otevřených otázek, a to studenty i provázejícími učiteli. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.

Standardní rozsah bakalářské práce je 81 000 až 130 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské práce jsou upraveny Směrnicí děkana PedF.

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 81 000 – 130 000 znaků včetně mezer, tj. 45 – 60 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných bakalářských prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

- prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

- pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

- prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

- prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Absolvent bakalářského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím magisterském studiu učitelství technické a informační výchovy na pedagogické fakultě.