Cíle studijního programu
Cílem studia je poskytnout studentům integrované znalosti a dovednosti vycházející z oboru geografie, transformované do učebního předmětu prostřednictvím oborové didaktiky, za podpory pedagogických a psychologických disciplín a s oporou o aktuální výzkumné poznatky. Studium dále formuje a rozvíjí dovednosti týkající se reflexe procesu výuky na odpovídajících typech a stupních škol. Podporuje dovednost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství. Tímto směřuje k přípravě učitelů základních škol všeobecně vzdělávacího oboru zeměpis (zpravidla v kombinaci dvou oborů) jako součásti vzdělávací oblasti Člověk a příroda s přesahem do vzdělávací oblasti Člověk a společnost vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.
Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).
Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.
Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).
Studijní plány
Studium
- Cíle
Cílem studia je poskytnout studentům integrované znalosti a dovednosti vycházející z oboru geografie, transformované do učebního předmětu prostřednictvím oborové didaktiky, za podpory pedagogických a psychologických disciplín a s oporou o aktuální výzkumné poznatky. Studium dále formuje a rozvíjí dovednosti týkající se reflexe procesu výuky na odpovídajících typech a stupních škol. Podporuje dovednost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství. Tímto směřuje k přípravě učitelů základních škol všeobecně vzdělávacího oboru zeměpis (zpravidla v kombinaci dvou oborů) jako součásti vzdělávací oblasti Člověk a příroda s přesahem do vzdělávací oblasti Člověk a společnost vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.
Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).
Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.
Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Znát geografii jako vědní obor, mít přehled o zeměpisném kurikulu a pomáhat tak žákům pochopit podstatu zeměpisu jako hraniční disciplíny mezi přírodními a humanitními vědami.
- Pracovat s metodami geografického výzkumu zejména v oblasti sběru dat a práce v terénu a umět je používat i ve výuce zeměpisu jako silných výukových strategií.
- Podporovat rozvoj geografického myšlení u žáků na základě vzájemné komunikace a vhodně zvolených forem a metod výuky.
- Pracovat s metodami pedagogického výzkumu v oblasti hodnocení kvality výuky a sebereflexe jako nástroje pro osobnostní rozvoj.
- Porozumět věkovým zvláštnostem žáků a studentů, které učí a vytvořit bezpečné, podpůrné a intelektuálně náročné prostředí pro vzdělávání.
- Plánovat, hodnotit, vytvářet zprávy a závěry, reagovat na změny ve vzdělávací soustavě a v souladu s touto činností se snažit o postupný profesní růst a rozvoj.
- Komunikovat s žáky i s ostatními účastníky edukačního procesu, tj. s rodiči, s kolegy, s pracovníky poradenských zařízení a dalšími odborníky a partnery školy. Spolupracovat s nimi při hledání vhodných cest a strategií k rozvoji dítěte i školy.
- Plánuje, realizuje a evaluuje vlastní výuku v odpovídající úrovni standardu profesních kvalit
- S porozuměním používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací
- Používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat tak data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem. Výsledky vhodným způsobem komunikovat
- Vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy
- Vytvořit metody a nástroje pedagogické diagnostiky při individualizaci a diferenciaci výuky a nastavení podpůrných opatření a při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu
- Na konkrétním příkladu ze svého portfolia popsat a vysvětlit individuálně specifické procesy učení
- Reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlížet vlastní postoje k edukaci
- Uplatnění absolventa
V magisterském stupni jsou studenti připravováni v rámci studijního programu Učitelství pro základní školy, příp. Učitelství pro střední školy obvykle v kombinaci dvou oborů (např. Učitelství zeměpisu pro základní školy a Učitelství matematiky pro základní školy). Studiem magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů, pracovat jako učitel. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu).
- Regulovaná povolání
- Učitel druhého stupně základní školy
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele.
Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele, seznámení se s rolemi, do nichž učitel při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a evaluaci výuky. Během praxe student získává reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele.
Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů. V navazujících magisterských programech se jedná o předměty učitelská praxe 1 (1. semestr), učitelská praxe 2 (2. semestr) učitelská praxe 3 (3. semestr). Celkově jsou tyto praxe v rozsahu 280 hodin (dvouoborové studium), na které navazuje předmět seminář k učitelské praxi. Seminář k učitelské praxi 1 si studenti zapisují během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem reflexe je poskytnout studentům prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci jim prohloubit reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti.
Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených tak pomocí otevřených otázek, a to studenty i provázejícími učiteli. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.
- Cíle kvalifikačních prací
Diplomová práce završuje příslušnou etapu vysokoškolského studia. Cílem této závěrečné práce je ověřit schopnost studenta samostatně pracovat a uplatňovat poznatky získané v průběhu studia na vysoké škole. Je to systematická činnost, posloupnost řady dílčích úkonů, vedoucích od projektu diplomové práce, konzultací s vedoucím práce až po formulování vlastních nových poznatků a jejich zdokumentování.
Pokyny pro vypracování diplomové práce jsou upraveny na PdF MU upraveny Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací a Standardem pro realizaci závěrečných prací v oboru geografie - viz https://katedry.ped.muni.cz/geografie/wp-content/uploads/sites/8/2013/10/oborovy-standard_bp_dp_kge_v4.docx
- Návaznost na další studijní programy
Absolvent magisterského studia může pokračovat v doktorském studijním programu Specializace v pedagogice, obor Didaktika geografie.