Antropologie

Průběh přijímacího řízení
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má tři části:
1) Uchazeč musí prokázat znalosti biologie člověka, včetně fylogenetického a ontogenetického vývoje a ekologických a socioekonomických souvislostí v rozsahu přednášeném v kurzech navazujícího magisterského studia oboru Antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Za prokázané znalosti může uchazeč získat bodové hodnocení max. 20 bodů. Odborné požadavky a okruhy otázek jsou uvedeny zde.
2) Obhájení zvoleného tématu projektu disertační práce: uchazeč musí být schopen obhájit, že téma disertační práce navržené ve spolupráci s potenciálním školitelem je dobře vědecky podložené a technicky, časově i finančně zvládnutelné. Powerpoint (či jiná) prezentace projektu disertační práce v českém nebo anglickém jazyce je vítaná. V této části může uchazeč získat max. 50 bodů,
3) jazyková část – uchazeč předloží téma a navrhované řešení disertační práce v písemné podobě (1-2 stránky) v anglickém jazyce (ve 3 výtiscích). Dále musí být uchazeč schopen reagovat na odborné otázky komise týkající se tématu práce položené v anglickém jazyce. Za prokázání jazykových schopností může uchazeč získat max. 30 bodů.

Termín přijímací zkoušky
Pozvánka k přijímací zkoušce je uchazeči zpřístupněna nejméně 10 dní před termínem konání zkoušky skrze e-přihlášku.

Podmínky přijetí
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat alespoň 60 bodů ze 100.
Úspěšný uchazeč je informován o přijetí v e-přihlášce a následně obdrží pozvánku k zápisu.

Kapacita programu
Kapacita daného programu není pevně stanovena, studenti jsou přijímáni na základě rozhodnutí oborové rady po posouzení jejich předpokladů ke studiu a motivace.

Program má za cíl připravovat špičkové odborníky v oboru Antropologie rozvíjeném na Ústavu antropologie PřF MU. Absolventi jsou připraveni na vědeckou kariéru v akademických institucích, ale také na možné uplatnění ve firmách disponujících výzkumným zázemím, na pracovištích s historicko-archeologickým zaměřením (archeologická pracoviště, muzea, ústavy památkové péče) nebo se zaměřením na forenzní a bezpečnostní oblast v národním (Policie ČR) i mezinárodním prostředí (OSN, NGOs), ve zdravotnických zařízeních a v neposlední řadě jako odborní lektoři.

Výzkumná témata, která doktorandi řeší, odráží vědeckovýzkumnou strategii Ústavu antropologie a spadají do následujících oblastí:

1) Člověk a prostředí v minulosti - studium kosterních nálezů a pohřebního ritu.

2) Člověk a prostředí v současnosti - vztahy mezi prostředím a morfologií a složením lidského těla, vlivu stresu na růst a vývoj a vliv prostředí na pohlavní dospívání a lidskou sexualitu.

3) Virtuální antropologie - využití moderních neinvazivních a bezkontaktních digitálních technologií ve výzkumu biologie člověka.

4) Forenzní a bezpečnostní výzkum - výzkum v oblasti bezpečnosti a forenzních věd, jehož nositelem je Laboratoř morfologie a forenzní antropologie (LAMorFA).

Témata odborné znalecké činnosti, ve kterých jsou také školeni doktorandi:

Exkavace a exhumace lidských pozůstatků v archeologickém a forenzním kontextu

Identifikace kosterních nálezů v archeologickém a forenzním kontextu

Portrétní identifikace osob na audiovizuálních záznamech

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatně a tvořivě plánovat a realizovat vědecké a výzkumné aktivity a zvládat teorie, koncepty, metodiky a techniky v oboru antropologie jako vědy o člověku zaměřenou na studium souvislosti mezi biologickými a behaviorálními stránkami
• sepsat a k publikaci připravit kritický vědecký text v podobě odborných článků v oboru antropologie
• prezentovat a obhájit výsledky vlastního výzkumu na mezinárodním vědeckém fóru
• chápat a umět využít širší odborné a teoretické znalosti  v oboru antropologie
• znát a kriticky hodnotit nejnovější poznatky a vědecký rozvoj v biologických a humanitních oborech
• rozumět a zvládat plynulou odbornou komunikaci v angličtině
• využívat zkušenosti získané z mezinárodní spolupráce
• předávat znalosti a zkušenosti díky svým pedagogickým zkušenostem
• využívat získané přenositelné zkušenosti v projektové plánování a řízení, při komunikaci a spolupráci v týmu

Absolventi doktorského studijního programu Antropologie mohou získanou kvalifikaci uplatnit zejména v antropologicky orientovaných akademických institucích a výzkumných ústavech, jako odborní pracovníci, vedoucí výzkumného týmu, vysokoškolští učitelé apod. Jsou oprávněni realizovat samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti základního i aplikovaného výzkumu se zaměřením na antropologii, biologii člověka a forenzní vědy. V širším smyslu jsou připraveni provádět všechny činnosti spojené s vědeckou prací, tzn. zabývat se koncepčními otázkami, vědecko-organizační činností a také výukou.

Praxe (s výjimkou laboratorní odborné činnosti) není povinnou součástí studia.

Dizertační práce je původní dílo vzniklé během doktorského studia pod odborným vedením školitele. Pokud navazuje na poznatky získané během dřívějšího studia, tyto jsou zřetelně vyznačeny, např. citací. Dizertační práce je zpracována v předepsaném textovém a grafickém editoru a odevzdává se v tištěné a elektronické podobě. Práce je předložena v českém nebo anglickém jazyce. Předložení práce v jiném jazyce je přípustné pouze na základě souhlasu školitele. Práce v jiném než českém jazyce musí obsahovat shrnutí v českém jazyce v rozsahu na 3 a více stran.

Přijatelné jsou následující formy dizertačních prací:

a) monografie obsahující ucelené zpracování daného tématu uvedené literárním přehledem současného stavu problematiky, podrobný popis použitých metod a výsledků, diskusi, souhrn a seznam citované literatury,

b) soubor článků a rukopisů, který obsahuje minimálně tři články nebo rukopisy článků zaslaných k publikaci (submitted), které jsou tematicky shodné se zadáním dizertační práce. Soubor je doplněn úvodní statí v rozsahu minimálně 20 stran, která jednotlivé články logicky propojí a zasadí do kontextu současného poznání. Minimálně u dvou článků/rukopisů obsažených v dizertační práci je doktorand prvním autorem.