Představení studijního programu
Chcete porozumět hodnotovým základům lidských kultur a orientovat se v informacích o problémech současného světa?
Díky studiu religionistiky na Masarykově univerzitě získáte ucelené znalosti o hlavních náboženských tradicích minulosti i současnosti v jejich celospolečenských souvislostech. Vedle základního přehledu hlavních tradic vám široká nabídka volitelných kurzů umožní zaměřit se na konkrétní oblast a náboženství dle vlastních zájmů.
Prakticky se naučíte vyhledávat spolehlivé informační zdroje, kriticky je využívat a aplikovat své znalosti v kvalitním ústním i písemném projevu. Získáte vhled do základních postupů studia náboženství a v případě zájmu budete mít možnost osvojit si základy některého z nabízených pramenných jazyků. Jsou jimi například arabština, latina, sanskrt, japonština nebo čínština.
V jednooborovém studiu a hlavním plánu získáte také základy vědecké práce včetně znalosti specializovaných metod výzkumu. Naučíte se základům metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Budete mít možnost seznámit se s experimentálním výzkumem a pracovat s historickými prameny.
Díky podpoře mezioborového přístupu se obeznámíte s postupy několika humanitních a společenskovědních oborů.
V průběhu studia budete mít možnost zúčastnit se pravidelných exkurzí a zapojit se do studentských aktivit. Například do filmového klubu nebo studentského oborového časopisu Sacra.
Součástí studia je také možnost vyjet na zahraniční stáž prostřednictvím programů ERASMUS+ a CEEPUS.
Je studium programu pro vás?
Odpovězte si na tyto otázky:
- Zajímalo by vás zkoumat náboženství jako jevy lidské kultury, které se odrážejí v nejrůznějších oblastech lidské činnosti?
- Chcete porozumět problémům současného světa, ve kterém se v míru i konfliktu potkává mnoho rozdílných kultur?
Studijní plány
Přijímací řízeníPřijímací řízení do bakalářských a magisterských studijních programů pro akademický rok 2025/2026Termín podání do půlnoci 28. 2. 2025
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programuKritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.
E-přihlášky ke studiu podávejte od 1. 11. 2024 do 28. 2. 2025.
Oborové přijímací zkoušky se konají 22. - 27. 4. 2025.
Přesný termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.Test studijních předpokladů (TSP)
Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.
Oborová zkouška
Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu písemného testu.
Základní popis zkoušky:
Oborový test má tři části:- četba s porozuměním krátkému anglickému textu (20 bodů)
- otázky s možností výběru správné odpovědi (40 bodů)
- 5 otevřených otázek (40 bodů)
Příklad otázky: Buddhismus je náboženství, které původně vzniklo:
a) v Tibetu
b) v Indii
c) v Číně
d) v Japonsku
Další příklady otázek oborového testuPřijetí bez přijímací zkoušky
Veškeré podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit v podobě autorizovaných konverzí (Co je autorizovaná konverze a kdo ji může provést? ) přímo do e-přihlášky do rubriky Žádost o prominutí přijímací zkoušky nejpozději do 28. 2. 2025.
Prominutí přijímací zkoušky je možné na základě splnění alespoň jednoho z následujících kritérií:- předložení úředně ověřeného potvrzení o účasti v celostátním kole SOČ v oboru Filozofie, Politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory;
- prospěchu ze čtyř profilových předmětů stanovených fakultou: český (slovenský) jazyk, dějepis, základy společenských věd/ občanská nauka a jednoho cizího jazyka dle vlastního výběru uchazeče.
Při výpočtu průměru se berou v úvahu známky z posledních čtyř ročníků takto: z posledního ročníku se započítává pololetní vysvědčení, z předcházejících tří ročníků vysvědčení závěrečná. Současně se požaduje, aby uchazeči studovali každý z vybraných profilových předmětů na střední škole v posledních čtyřech ročnících alespoň po dobu dvou let.
Středoškolský prospěch můžete doložit vložením autorizované konverze jednoho ze dvou následujících dokumentů:- Potvrzení středoškolského prospěchu z e-přihlášky: vepište prospěch do tabulky v e-přihlášce, tabulku vytiskněte a nechte potvrdit střední školou ( Jak vytisknout a potvrdit prospěch z e-přihlášky: návod );
- Katalogový list: katalogový list musí obsahovat Vaše jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, razítko a podpis střední školy.
- Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu
K přijímacímu řízení:
- Jaromír Schön, Občanský a společenskovědní základ. Náboženství, Kralice na Hané: Computer Media 2012.
- Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona, český ekumenický překlad, Praha: Česká biblická společnost 1985.
- Bělka, Luboš - Fujda, Milan - Kubovčáková, Zuzana, Náboženství světa II: východní tradice, Brno: Masarykova univerzita 2014. (dostupné online)
- Filipský, Jan, Encyklopedie indické mytologie: postavy indických bájí a letopisů, Praha: Libri 1998.
- Horyna, Břetislav a Helena Pavlincová, Judaismus-Křesťanství-Islám, Olomouc: nakladatelství Olomouc, 2003.
- Chalupa, Aleš a kol., Náboženství světa I: západní tradice, Brno: Masarykova univerzita 2014. (dostupné online)
- Kropáček, Luboš, Duchovní cesty islámu, Praha: Vyšehrad, 6. vyd. 2018.
- Schubert, Kurt, Židovské náboženství v proměnách věků: zdroje, teologie, filosofie, mystika, vyd. 3., rev. Praha: Vyšehrad, 2010.
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
- Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
- Hranice úspěšnosti v oborové zkoušce: 60
Studium
- CíleTříleté studium bakalářského oboru Religionistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity poskytuje ucelený přehled hlavních náboženských tradic minulosti i současnosti, základní vhled do teorie, metodologie a dějin oboru. Hlavní studijní plán umožňuje také získat základy vybraného pramenného jazyka. Nedílnou součástí studia je praktická příprava v oblasti prezentačních dovedností, odborného psaní a historických, komparativních, sociologických, antropologických a psychologických přístupů k náboženství. Praktická příprava se zaměřuje na vyhledávání relevantních zdrojů informací, jejich analýzu, zaujímání a formulování podložených stanovisek k jevům lidské kultury v ústním i písemném projevu, kreativní uvažování a mezioborový přístup. Pozornost je věnována také dovednostem potřebným k aplikaci religionistiky ve společenské praxi.
Studium je organizováno na základě kreditního systému, jenž umožňuje individuální rozvržení studia a jeho tematickou modifikaci podle vlastních zájmů, především díky mimořádně široké nabídce volitelných kurzů. Povinné kurzy pokrývají převážně hlavní náboženské tradice světa, uvedení do oboru a jeho proměn a prakticky zaměřenou metodologickou přípravu. Volitelné kurzy tento základ studia dále rozšiřují a obohacují.
Bakalářský studijní program Religionistika na Masarykově univerzitě je určen absolventům všech typů středních škol, kteří se zajímají o dynamiku náboženství a jeho fungování v historických i současných společnostech. Poskytuje kvalitní společenskovědní a humanitní vzdělání na mezinárodně uznávaném pracovišti a připravuje studenty k uplatnění na pozicích vyžadujících analytické schopnosti a přehled o náboženských, kulturních a etnických souvislostech fungování a proměn lidských společností.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- porozumět základním východiskům a přístupům společenských věd ke studiu lidské kultury
- charakterizovat nejdůležitější náboženské tradice světa
- vyhledávat informace v různých typech zdrojů, posuzovat jejich relevanci a provádět jejich kritické zhodnocení a syntézu
- správně užívat základní terminologii nejdůležitějších náboženských tradic a jejich religionistického studia
- rozlišovat a užívat různé základní metody sběru dat obvyklé ve společenských a humanitních vědách
- analyzovat různé typy informačních zdrojů z hlediska společenských a humanitních věd
- psát formálně i obsahově korektní texty o jevech lidské kultury s využitím relevantních zdrojů
- uvažovat o jevech lidské kultury v globální a mezioborové perspektivě
- aplikovat přístupy a poznatky společenských a humanitních věd v zaměstnání i v osobním porozumění lidskému jednání
- Uplatnění absolventa
Jako absolventi se budete orientovat v hlavních náboženských tradicích, budete umět kriticky pracovat s informacemi a využívat relevantní zdroje k aktuálním, daty podloženým analýzám. Naučíte se odborné závěry kvalitně prezentovat v ústním i písemném projevu.
Své schopnosti i mezikulturní přehled uplatníte ve školství, v kulturních institucích, jakými jsou muzea či galerie, ve specializovaných oblastech cestovního ruchu, v administrativě, ve veřejně prospěšných organizacích či v médiích.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánůBakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Praxe není povinnou součástí tohoto studijního programu. Zkušenosti s konkrétní praxí můžete načerpat prostřednictvím některých volitelných kurzů, do kterých jsou zapojeni odborníci z kulturních institucí, veřejně prospěšných organizací či médií.
- Cíle kvalifikačních pracíBakalářská práce z religionistiky osvědčuje schopnost pod odborným vedením formulovat a posléze řešit projekt základního či aplikovaného výzkumu. Zpracování pokrývá standardně tři semestry, jejichž výstupy jsou postupně (1) strukturovaná a anotovaná bibliografická rešerše, excerpce literatury a upřesnění tématu, (2) návrh výzkumného projektu a (3) odevzdání textu. Téma si student volí ze zveřejněných rozpisů témat vypsaných jednotlivými vedoucími nebo navrhuje a pod odborným vedením následně zpřesňuje téma vlastní.
Rozsah bakalářské práce činí 70 000 až 80 000 znaků včetně mezer (asi 40-45 normovaných stran). Povinnými součástmi práce jsou české a anglické resumé (1 800 znaků včetně mezer, tj. ca 30 řádků) a český a anglický výčet klíčových slov.
Tyto součásti práce se také samostatně odevzdávají do příslušných složek IS MU.
Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty a ústavu, název práce, jméno zpracovatele, jméno vedoucího práce a rok zpracování. Práce musí být opatřena číslováním stran. Dále musí být práce vybavena prohlášením o původnosti práce, obsahem, průběžným poznámkovým aparátem a seznamem použitých pramenů a literatury. Práci není nutné odevzdávat fyzicky. Elektronickou verzi odevzdávejte do archivu závěrečné práce v IS.
- Návaznost na další studijní programy
Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Případně můžete zvolit i magisterské studium jiného studijního programu, především humanitního nebo společenskovědního směru.