Religionistika

Dvouleté studium magisterského programu Religionistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity prohlubuje vhled do teorie a metodologie religionistiky v kontextu konkrétních náboženských tradic světa. V širokých mezioborových souvislostech rozvíjí kompetence v kvalitativních a kvantitativních přístupech a jejich vzájemných kombinacích při studiu náboženství. Spolu se zaměřením na teorie o náboženském myšlení a chování je součástí studia systematické vedení studentů v oblasti přenositelných dovedností, které zahrnují organizaci výzkumu, aplikaci a popularizaci religionistiky ve veřejném prostoru. Program vychází z interdisciplinárního propojování humanitních, společenských a přírodních věd. Vedle etablovaných religionistických perspektiv nabízí inovativní přístupy teorie aktérů-sítí, digitálních humanitních věd a kognitivních a evolučních věd o náboženství.

Studium je organizováno na základě kreditního systému, jenž umožňuje individuální rozvržení studia a jeho tematickou modifikaci podle vlastních zájmů. Povinné kurzy pokrývají především teorii náboženství, management výzkumu a popularizaci religionistiky. V příslušném studijním plánu studenti zapisují čtyři prakticky zaměřené semináře k závěrečné práci. Povinně volitelné kurzy slouží k získávání kompetencí v kvalitativních a kvantitativních výzkumných metodách nebo v jejich kombinacích. Jejich výuka probíhá v úzké vazbě na různé náboženské tradice.

Magisterský studijní program Religionistika na Masarykově univerzitě je určen absolventům bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných oborů, zejména antropologie, archeologie, sociologie, etnologie, historie a psychologie, kteří chtějí prohloubit své porozumění náboženským tradicím v mezioborových souvislostech a ve vazbě na mezinárodní diskusi. Připravuje studenty k uplatnění na pozicích vyžadujících výborné analytické a prezentační dovednosti a vhled do náboženských a kulturních souvislostí fungování a proměn lidské společnosti.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• kriticky použít koncepty religionistiky, historických věd, sociologie, antropologie, etnografie, archeologie, digitálních humanitních věd, kognitivních a evolučních věd a psychologie k vysvětlování myšlení a sociálního jednání v kontextu náboženství;
• vyhledávat informace v různých typech zdrojů, posuzovat jejich relevanci a provádět jejich kritické zhodnocení, rozbor a syntézu;
• systematicky sbírat, kategorizovat a analyzovat data v souladu se zvyklostmi ve vědách o člověku;
• přistupovat k podstatným rozměrům a dynamikám náboženství jako jevu lidské kultury;
• připravit kvalitní návrh výzkumného, aplikačního či popularizačního projektu;
• posuzovat výzkumné, aplikované či popularizační projekty z hlediska proveditelnosti, společenského dopadu a etiky;
• psát formálně i obsahově korektní a přínosné texty o náboženských jevech lidské kultury s využitím relevantních zdrojů a s vlastním původním vkladem;
• uvažovat o náboženských jevech lidské kultury v lokálních, globálních a výrazně interdisciplinárních souvislostech;
• diferencovaně aplikovat přístupy a poznatky společenských a humanitních věd v zaměstnání i v osobním porozumění náboženským jevům lidské kultury.

Absolventi magisterského studia religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity jsou kompetentní k práci ve všech oblastech, které vyžadují kritické myšlení a mezikulturní vnímavost. Zároveň mají absolventi tohoto programu interdisciplinární rozhled jak směrem k příbuzným společenskovědním a humanitním disciplínám, tak k relevantním přírodním vědám. Vedle akademické sféry nacházejí uplatnění například ve školství, v žurnalistice, ve specializovaných oblastech cestovního ruchu, v administrativní práci, v neziskových organizacích, v médiích, v datové analytice, v oblasti přípravy projektů a grantů ve veřejném i soukromém sektoru, ve společnostech zaměřujících se na vývoj her a volnočasové aktivity a ve start-upech vyžadujících kreativní myšlení. Zaměstnavatelům mohou nabídnout velmi dobré kvalitativně i kvantitativně zaměřené analytické dovednosti, kreativní uvažování, prezentační dovednosti, know-how v oblasti managementu práce, mezikulturní přehled, dobrou obeznámenost s východisky a metodami hned několika humanitních a společenských věd, schopnost psát formálně i obsahově správné a původní texty, schopnost uvažovat v lokálních, globálních a interdisciplinárních souvislostech a schopnost věnovat se soustavně a dlouhodobě řešení náročného projektu.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Studijní program nezahrnuje povinnou praxi.

Diplomová práce z religionistiky osvědčuje schopnost pod odborným vedením formulovat a posléze řešit samostatný dlouhodobý projekt základního, aplikovaného výzkumu či popularizačního záměru. Zpracování pokrývá všechny čtyři semestry standardní doby studia, jejichž výstupy jsou postupně (1) strukturovaná a anotovaná bibliografická rešerše, excerpce literatury a upřesnění tématu, (2) návrh projektu, (3) podstatně rozpracovaný projekt a (4) dokončení textu. Téma si student volí ze zveřejněných rozpisů témat vypsaných jednotlivými vedoucími nebo navrhuje a pod odborným vedením následně upřesňuje téma vlastní.

Rozsah diplomové práce činí 120 000 až 140 000 znaků včetně mezer (asi 65-80 normovaných stran). Povinnými součástmi práce jsou české a anglické resumé (1 800 znaků včetně mezer, tj. asi 30 řádků) a český a anglický výčet klíčových slov. Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty a ústavu, název práce, jméno zpracovatele, jméno vedoucího práce, sídlo univerzity (Brno) a rok odevzdání. Dále musí být práce vybavena prohlášením o původnosti práce, obsahem, průběžným poznámkovým aparátem a seznamem použitých pramenů a literatury, dle charakteru práce také odkazem na repozitář použitých dat, odkazem na použitý software, prohlášením o vypořádání licenčních podmínek, případně doloženým stanoviskem etické komise. Elektronická verzie se odevzdává do archivu závěrečné práce v IS.

Absolvent může pokračovat v doktorském studiu religionistiky nebo podle zaměření během magisterského studia také spřízněných oborů, jako je antropologie, sociologie, etnologie, humanitní studia, kulturní studia, historie, archeologie a psychologie.