Dějiny starověku

Magisterské studium Dějin starověku nabízí prohloubení studia starověké historie, a to pro oblast Předního východu, Indie, Číny, antického Řecka i Říma. Rozvíjí schopnost studenta porozumět různým vývojovým stupňům nejstarší historie lidstva a jejich specifikům, nacházet analogie a rozdíly mezi jednotlivými civilizačními oblastmi a vyvozovat z nich obecné závěry o starověkém vývoji. Větší pozornost je věnována metodologii zkoumání starověkých dějin a práci s prameny, pokud možno v originálu. K pokročilejší práci s prameny studentům napomáhá kromě další jazykové přípravy (latina, stará řečtina, akkadština, sumerština) studium vybraných pomocných disciplín starověkých dějin (papyrologie, epigrafika, numismatika) i úvod do metodologie spojený se základy textové kritiky pramenů. Důraz je kladen na procvičování schopností studenta interpretovat různé typy starověkých pramenů.

Některé předměty jsou koncipovány do průřezových tematických celků, které umožňují orientaci napříč starověkými dějinami (např. sakrální vláda a postavení panovníka ve starověkých státech celkově, etika starověkých civilizací, srovnávání starověkých právních systémů apod.).

Studenti jsou vychováváni k chápání širokých souvislostí historických procesů, k samostatné formulaci problémů spojených s dějinami starověku a samostatným metodologickým postupům při jejich řešení; k tomu slouží některé předměty s interaktivní formou výuky (studenti např. upřesňují nebo definují různé pojmy starověkých dějin v diskusi s vyučujícím); jsou vzděláváni ke schopnosti odborné práce v oboru a schopnosti odborně diskutovat.

Magisterské studium je také přípravou k možnému vstupu do doktorského studia oboru Dějiny starověku.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit specifika starověkého vývoje lidstva v oblasti Evropy, Předního i Dálného východu
• správně vyhodnotit a popsat vklad starověku do základů soudobé civilizace a etických norem lidstva; porovnat soukromý a veřejný život ve starověku a dnes, roli genderových rozdílů, strukturu společnosti
• na dobré odborné úrovni pracovat s dobovými prameny, prokázat při tom odpovídající znalost vybraných pramenných jazyků, kriticky k pramenům přistupovat
• samostatně pracovat s cizojazyčnou odbornou literaturou, elektronickými databázemi a různými zdroji informací
• tvořit odborná pojednání z oboru
• vystupovat ve veřejných debatách k tématům, k nimž má znalec starověku co říci (např. otázky demokracie, občanské společnosti, smyslu státu a práva, migrací nebo místa náboženství v dějinách)
• konzultovat překlady a jiná díla zabývající se starověkými dějinami a recenzovat je
• provádět odborný výklad při návštěvách starověkých památek
• na dobré úrovni zvládat otázky metodologie pro zvolené etapy starověkých dějin a skupiny pramenů

Jako absolventi budete velmi dobře obeznámeni s kořeny moderních politických institucí stejně jako s příčinami některých současných problémů a konfliktů v Evropě a na Předním východě. Budete mít podrobné znalosti starověkého vývoje lidských dějin a vybraných starověkých jazyků. Díky tomu se budete moci uplatnit na poli diplomacie, cestovního ruchu, vzdělávání nebo kultury. Můžete působit v rozhlase nebo televizi (tvorba naučných pořadů), jako konzultanti filmových a jiných uměleckých děl se starověkou tematikou. Dále také v redakcích knižních vydavatelství (vydávání odborných a populárně vědných publikací), jako konzultanti překladatelů nebo jako překladatelé a komentátoři starověkých literárních děl.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V tomto programu nevyžadujeme praxi.

Standardní rozsah magisterské práce je 140 000 znaků, včetně poznámek pod čarou, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Student volí téma práce samostatně, a to buď z témat zveřejněných v Informačním systému MU, anebo po individuální domluvě se školitelem. Magisterská práce dokládá schopnost studenta dobře se orientovat v domácí a zvláště cizojazyčné odborné literatuře ke zvolenému tématu a kriticky ji zhodnotit. Prokazuje také schopnost studenta zpracovat práci v souladu se současnými teoretickými přístupy a příslušnou metodologií, pracovat s latinskými nebo řeckými, případně staroorientálními písemnými prameny, používat, formulovat a obhájit vlastní závěry.

Ve studiu je možné pokračovat v prezenčním nebo kombinovaném doktorském studijním programu Dějiny starověku. Můžete také pokračovat doktorským studiem jiného, spřízněného programu, jako je Historie, Archeologie, Religionistika, Sociologie, Politologie, Mezinárodní vztahy a evropská politika, Environmentální studia nebo Antropologie.