Klasická filologie

Cesta k pramenům naší civilizace.

Představení studijního programu

Studijní program klasická filologie připravuje studenty na samostatnou tvůrčí vědeckou práci z oblasti starořecké a klasické latinské filologie. Prohlubuje teoretické a metodologické znalosti a schopnosti vědecky pracovat, učí samostatné odborné práci. Klasická filologie jakožto samostatná disciplína, zkoumá, interpretuje, kriticky analyzuje a zasazuje do širšího literárně historického kontextu antické písemné prameny klasické řečtiny a latiny. Zároveň slouží také jako pomocná disciplína pro řadu vědních oborů, které se zabývají antickým starověkem (tj. filozofie, teologie, archeologie, dějiny umění, právo, dějiny vědy, sociologie a religionistika). Absolventi získávají přehled o celé rozsáhlé disciplíně a specializují se podle zvoleného jazyka (stará řečtina, klasická latina) na lingvistické nebo literární bádání podle konkrétního tématu své disertační práce.

Studijní plány

Klasická filologie

prezenční, jednooborový

Klasická filologie

kombinovaný, jednooborový

Přijímací řízení
Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2025/2026 (zahájení: podzim 2025)
Termín podání do půlnoci 30. 4. 2025

Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
Dvoukolové přijímací řízení
Přijímací řízení do doktorských studijních programů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole.
Termín podání přihlášek: 1. leden – 30. duben
Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. května
Podklady pro přijímací řízení (1. kolo):
- podepsaný životopis;
- soupis publikační činnosti;
- projekt disertační práce včetně bibiografie (téma disertační práce si uchazeč o studium vybírá po dohodě se svým budoucím školitelem).
  Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 5. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.
  Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).
  Přijímací zkouška ve 2. kole má formu ústní rozpravy nad projektem dizertační práce. Hodnotí se také odborná a jazyková připravenost a motivace ke studiu.
  Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.
Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
1. kolo: hranice úspěšnosti 35 bodů (max. počet bodů 60). Pokud uchazeč získá 40 – 60 bodů, navrhuje komise postup uchazeče do 2. kola k ústnímu pohovoru. Pokud uchazeč získá méně než 40 bodů, komise navrhuje nepřijetí uchazeče.
2. kolo: hranice úspěšnosti: 70 bodů (max. počet bodů 100). Pokud uchazeč získá 70 – 100 bodů, navrhuje komise přijetí uchazeče ke studiu. Pokud uchazeč získá méně než 70 bodů, komise navrhuje nepřijetí.

Studium

Sbalit Rozbalit

Cíle
Studijní program klasická filologie připravuje studenty na samostatnou tvůrčí vědeckou práci z oblasti starořecké a klasické latinské filologie. Prohlubuje teoretické a metodologické znalosti a schopnosti vědecky pracovat, učí samostatné odborné práci. Klasická filologie jakožto samostatná disciplína zkoumá, interpretuje, kriticky analyzuje a zasazuje do širšího literárně historického kontextu antické písemné prameny klasické řečtiny a latiny. Zároveň slouží také jako pomocná disciplína pro řadu vědních oborů, které se zabývají antickým starověkem (tj. filozofie, teologie, archeologie, dějiny umění, právo, dějiny vědy, sociologie a religionistika). Absolventi získávají přehled o celé rozsáhlé disciplíně a specializují se podle zvoleného jazyka (stará řečtina, klasická latina) na lingvistické nebo literární bádání podle konkrétního tématu své disertační práce.
Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- spolehlivě znát latinský a starořecký jazyk dle své specializace
- interpretovat, kriticky analyzovat a zařadit do širšího kulturního kontextu pramenné texty
- kriticky pracovat s prameny a sekundární literaturou s využitím jazykovědy, literární teorie a dalších pomocných a vedlejších disciplín klasické filologie dle tématu své práce
- provádět metodologicky ukotvený základní výzkum v oboru, který přináší nové poznání
- specializovat se úžeji na konkrétní téma své doktorské práce
- prezentovat výsledky vlastního výzkumu před mezinárodním odborným publikem
- využívat digitální zdroje, nástroje a databáze svého oboru
Uplatnění absolventa
Absolvent doktorského studia klasické filologie disponuje rozsáhlými znalostmi z oblasti antického starověku a je specializován na klasický řecký nebo latinský jazyk a literaturu v souladu s tématem své práce. Je schopen vyspělé samostatné interpretace originálních textů. Má hlubokou znalost předmětu své specializace a je vybaven/a teoretickými vědeckými a metodologickými dovednostmi, které uplatňuje při samostatné a tvůrčí vědecké práci. Ovládá aktivně dva živé světové jazyky. Získaná teoretická i metodologická výbava mu poskytuje předpoklady pro interdisciplinární bádání i mezinárodní spolupráci. Uplatnění nalezne zejména v humanitně orientovaných ústavech Akademie věd, na univerzitách, v knihovnách a muzeích, v nakladatelstvích, ale i v dalších kulturních a mediálních oblastech, nebo jako překladatel. Mimo akademickou sféru mohou absolventi také vyučovat zvl. latinský jazyk na středních a vysokých školách, pokud mají také náležité pedagogické vzdělání.
Praxe
Povinnou součástí studia je zahraniční stáž, během které absolvent získá nové znalosti a dovednosti, zahraniční zkušenosti a kontakty. Ve výjimečných a odůvodněných případech může školitel rozhodnout o náhradním řešení této povinnosti.
Standardy kvalifikačních prací
Hlavními výstupy doktorského studia klasické filologie jsou doktorská práce a doktorská zkouška. Doktorská práce prokazuje schopnost autora odborně vědecky pracovat a přinášet nové poznatky. Nutným předpokladem je obeznámenost s odbornou literaturou a orientace v historii bádání ke konkrétnímu tématu. Uchazeč uplatní rovněž svou jazykovou kompetenci a schopnost využívat moderní metody interpretace. Doktorská práce se má vyznačovat kvalitou a originalitou, která umožní publikaci práce (jako celku nebo jejích vybraných částí) v odborném tisku. Formální náležitosti doktorské práce blíže upravuje Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity, standardní rozsah je 220 000–360 000 znaků.