Latinská medievistika

Latinská medievistika, tedy filologie latinského středověku, je stěžejní disciplínou evropské medievistiky. Jakožto obor, který zpřístupňuje primární zdroj informací pro badatele o středověku, totiž latinsky psané prameny, poskytuje východisko pro všechny obory zkoumající evropský středověk. Je proto pomocnou disciplínou především pro historii, filozofii, teologii, archeologii, dějiny výtvarného umění, hudby, vědy, v současnosti také pro historické oblasti sociálních věd (psychologie, sociologie). Především ovšem funguje jako samostatná disciplína, která zkoumá latinský jazyk a literaturu ve středověku: kromě toho, že zpřístupňuje široké spektrum latinských písemných pramenů, přináší také jejich kritickou interpretaci a zasazuje je do literárněhistorického kontextu evropské kulturní tradice. Ze samotné podstaty latinské medievistiky vyplývá, že se jedná o široce interdisciplinární obor, bez něhož nelze porozumět historii evropského středověku a vzniku fenoménu moderní Evropy.

Doktorský program Latinská medievistika lze studovat:

1. jako jednooborový program Latinská medievistika: toto studium se zaměřuje primárně na středověký materiál jazykově latinský. Detailně seznamuje posluchače s latinským písemnictvím v jeho nejširším kulturním kontextu. Cílem studia je připravit kompetentní a kvalifikované odborníky v oblasti středověké latinské literatury a jazyka;

2. se specializací na tzv. Zemské jazyky: toto studium je organizováno na literárním půdorysu latino-germano-bohemistickém a věnuje se i dalším jazykům, které se uplatnily v písemných pramenech bohemikální provenience. Cílem této specializace je tedy umožnit posluchačům komplexní jazykovědný i literární vhled do středověkého písemnictví jazykově latinského, německého a českého.

Oba studijní plány jsou nabízeny ve formě prezenčního i kombinovaného studia.

Uchazeč o studium latinské medievistiky může být absolventem magisterského studia latiny, možnost studia je otevřena i absolventům magisterského studia příbuzných oborů, zejména bohemistiky, romanistiky, historie, pomocných věd historických, filozofie, religionistiky, teologie. Uchazeči-absolventi těchto příbuzných oborů musí při přijímací zkoušce prokázat znalost latiny a antické kultury, a to minimálně v rozsahu bakalářské zkoušky z latinského jazyka a literatury.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• spolehlivě znát latinský jazyk středověku včetně jeho formální i strukturální návaznosti na klasickou latinu;
• porozumět i obtížnějším textům středolatinské literatury různých žánrů a interpretovat je s použitím metod jazykovědy a literární teorie;
• s uplatněním znalostí a dovedností z paleografie a kodikologie pracovat se středověkými latinskými rukopisy;
• podat přehled o latinské literární produkci středověké Evropy a o vývoji středověké latinsky psané literatury v českých zemích;
• bádat a kvalitně odborně publikovat o tématech v oblasti latinského literárního středověku;
• poskytovat odborné konzultace odborníkům v jiných medievistických disciplínách;
• absolventi specializace zemské jazyky budou navíc disponovat základními znalostmi o středověké češtině a němčině a budou mít přehled i o středověké literární produkci v těchto jazycích.

Absolvent doktorského studia latinské medievistiky disponuje rozsáhlými znalostmi o evropském kulturním a literárním vývoji na základě jeho kořenů v latinském středověku. Spolehlivě ovládá latinský jazyk antického i středověkého období. Uplatní se jako editor dosud pouze rukopisně dochovaných středolatinských textů. Je připraven vyučovat latinský jazyk antiky i středověku na všech stupních škol a věnovat se výkladu příslušných literárních i diplomatických textů; tyto texty také na dobré úrovni překladatelsky tlumočit. Uplatnění nalezne zejména v humanitně orientovaných ústavech Akademie věd, archivech, knihovnách a muzeích, jež pracují se středověkými písemnými prameny povahy literární i diplomatické. Uplatní se v kulturní i mediální oblasti. Jeho výhodou je získané interdisciplinární vzdělání a informovanost o kořenech evropské literární kultury.

Doktorská práce je spolu s doktorskou zkouškou hlavním výstupem doktorského studia latinské medievistiky. Má přinést nové poznatky získané studiem vydaných i nevydaných (rukopisně dochovaných) středolatinských textů. Uchazeč při jejich popisu i interpretaci uplatní především svou jazykovou kompetenci a schopnost užít moderních metod interpretace, dále poznatky získané studiem ediční techniky a textové kritiky i pomocných věd historických. Tato kvalifikační práce tak prokáže schopnost uchazeče pracovat se širší pramennou základnou (prameny vydané i rukopisně dochované) a s tematicky zvoleným středolatinským textem, případně pořídit jeho kritickou edici. Prokáže také kandidátovu spolehlivou orientaci v dějinách bádání o daném předmětu a v současné i starší odborné literatuře. Doktorská práce se má vyznačovat kvalitou, jaká umožňuje publikaci buď jejího celku nebo jejích vybraných částí v odborném tisku. Formální náležitosti doktorské práce blíže upravuje Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity, které oborová komise podle potřeby aktuálně specifikuje.