Archeologie

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

1. Motivační část: vložte prosím do e-přihlášky motivační dopis a anotaci prostudované odborné nebo populárně naučné literatury.
   • V motivačním dopisu (délka 1 strana textu A4) zdůvodněte výběr studijního programu, popište svá setkání s oborem archeologie, např. návštěvy lokalit, výstav, popište účast na terénních archeologických výzkumech a setkání s popularizací archeologických témat.
   • Anotace literatury (minimálně 1 strana textu A4, maximálně 3 tituly) má představit odbornou nebo populárně naučnou literaturu z archeologie nebo příbuzného tématu, kterou uchazeči přečetli.
   Motivační dopis a anotaci vložte ve formátu PDF přímo do vaší e-přihlášky do rubriky Příloha 2. V rubrice zvolte správné typy sbíraných souborů, tj. „Archeologie: Motivační dopis“ a „Archeologie: Anotace četby“, a nezapomeňte kliknout na „Uložit“ dole na stránce. Oba dokumenty vložte nejpozději do 31. 3. 2025.
   
   Zjištěné použití cizích převzatých textů nebo jejich podstatných částí, jakož i zjištěná tvorba textů s pomocí tzv. umělé inteligence (AI) bude důvodem pro jejich vyřazení a nepřijetí uchazeče.
   
   
2. Ústní pohovor se skládá ze dvou otázek pravěkého a historického vývoje v České republice na úrovni učiva středních škol a z doplňující otázky k anotaci literatury nebo motivačnímu dopisu. K ústnímu pohovoru budou pozváni uchazeči, kteří prospějí v prvním kole přijímací zkoušky, tj. získají 30 či více bodů z maximálního počtu 50 bodů za motivační část. Dále budou pozváni uchazeči, kterým bude první kolo prominuto.

Upuštění od motivační části pro splnění jiných kritérií

1. potvrzení o účasti v soutěži v oboru historie nebo archeologie (SOČ) od krajského kola včetně, Dějepisné olympiády od krajského kola včetně;
2. potvrzení o práci na archeologickém výzkumu - souhrnem min. dva týdny - délka praxe musí být v potvrzení uvedena. Toto potvrzení vydává na požádání archeologická organizace, u níž byl uchazeč na výzkumu zaměstnán. Musí jít o organizaci oprávněnou k provádění archeologických výzkumů dle § 21, zákona 20/1987 Sb.

Výběr četby odborné nebo populárně naučné literatury pro anotaci ponecháváme na uchazečích a jejich zájmu.

Doporučená literatura k ústnímu pohovoru - volbu titulů i množství ponecháváme na uchazečích:

• Archeologie pravěkých Čech 1-8. Praha
• Vladimír Podborský a kol., 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
• Petr Neruda, 2016: Čas neandertálců. Brno.
• Konrad Spindler, 1998: Muž z ledovce. Praha.
• Jiří Militký, Jan Kysela, Marika Tisucká a kol., 2018: Keltové - Čechy v 8. až 1. století před Kristem. Praha.
• Jarmila Bednaříková, 2007: Stěhování národů. Praha.
• Josef Unger 2008: Archeologie středověku, Odraz života lidí v archeologických pramenech.
• Jan Klápště, 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

První kolo:

• Maximální počet bodů v prvním kole oborové zkoušky: 50
• Bodová hranice pro prospěch v prvním kole oborové zkoušky: 30

• Maximální počet bodů za ústní pohovor: 50
• Bodová hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 30

Jedním z cílů je umožnit absolventům kvalifikovanou volbu jejich další profilace, ať již zvoleným zaměstnáním nebo prostřednictvím některého magisterského programu.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní souvislosti ve vývoji období pravěku, rané doby dějinné a středověku na území střední Evropy, provádět edukační činnost pro zájemce z řad veřejnosti (přednášky, výstavy)
• psát odborné texty k tématům středoevropské archeologie, pracovat s českou i cizojazyčnou odbornou literaturou, vhodně využívat výpočetní techniku
• podílet se na realizaci archeologického výzkumu (prospekci i exkavaci), provádět běžné terénní práce, použít interdisciplinární analýzy
• prakticky použít geodetické postupy a přístroje, informační technologie, laboratorní a konzervační postupy
• uplatnit zásady památkové péče v rámci současné právní úpravy

Jako absolventi studia budete připraveni z hlediska teorie, metodologie i praxe k výkonu odpovídajícího povolání v oboru archeologie v institucích památkové péče, paměťových institucích a veřejné správě. Praktické znalosti geodézie, informačních technologií a základů konzervace historických artefaktů mohou absolventi uplatnit v řadě dalších profesí mimo archeologii. Obecně se absolventi uplatní ve všech pozicích vyžadujících získávání, analýzu a správu dat. U větší části absolventů se předpokládá pokračování studia v navazujícím magisterském stupni, ve kterém prohloubí svoje znalosti archeologie a příbuzných oborů.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Čeká vás absolvování teoretických i praktických školení ve všech užívaných prospekčních metodách, základní konzervaci artefaktů a terénních postupech. Praxe prospekčních metod zahrnuje nácvik obsluhy přístrojů, vlastní měření a vyhodnocení dat získaných metodami magnetometrie, GPR, geoelektrickými metodami, detektoringem, vyhledáváním a průzkumem 3D reliktů v krajině a povrchovým sběrem, včetně zaměření a vektorizace v GIS. Praxe exkavačních postupů zahrnuje vzorkování, prosévání, plavení, vlastní exkavační postupy a plnou dokumentaci a digitalizaci. Základní praxe konzervačních postupů zahrnuje ošetření keramických, kovových, kamenných i kostěných artefaktů.

Dále můžete také participovat na výzkumech jako vedoucí pracovních skupin nebo zodpovědní spolupracovníci při konkrétní metodě.

Bakalářská diplomová práce je zaměřena na archeologické zpracování vhodných, avšak převážně menších až středně velkých témat z prehistorie až novověku. Student v ní má prokázat schopnost samostatně zvolené téma zpracovat. Prioritu mají témata artefaktuální, zvolit však lze po konzultaci s pedagogy i témata teoretická. Důraz se klade na formální a technickou úroveň dokumentace, správnost odborné terminologie a na dobrou práci s odbornou literaturou.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Z podstaty věci je nejvhodnější navazující magisterské studium archeologie.