Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• působit jako učitel němčiny na středních školách, jazykových školách, případně dalších vzdělávacích zařízeních;
• vysvětlit problematické jazykové jevy v němčině se zřetelem k požadavkům výuky;
• zprostředkovat relevantní informace o literatuře, kultuře a reáliích německy mluvících zemí;
• kriticky pracovat s texty v němčině a češtině na receptivní i produktivní úrovni;
• zhodnotit formální a funkční odlišnosti i podobnosti němčiny a češtiny a využít těchto poznatků v jazykové výuce;
• zorientovat se v moderních technologiích výuky a využít je v učitelské praxi
• didakticky zprostředkovat výhody moderních technologií v učitelské praxi
• aplikovat poznatky z adekvátních metodologických přístupů v učitelské praxi
• porozumět odborné terminologii pedagogických a psychologických disciplín do takové míry, aby byl schopen tyto termíny interpretovat, identifikovat a zohlednit příslušné poznatky v učitelské praxi
• orientovat se v základních tématech i současných trendech v rámci pedagogických a psychologických disciplín a také samostatně získávat a kriticky zpracovávat poznatky pedagogického a psychologického výzkumu
• efektivně plánovat, realizovat a evaluovat vlastní výuku na standardní úrovni, kterou stanovují současné kurikulární dokumenty
• porozumět principům inkluzivního vzdělávání, které dovede aplikovat do své učitelské praxe. Dále je absolvent schopen využívat základní diagnostické nástroje
• při přípravě a realizaci výuky zohlednit individuální potřeby žáka v souvislosti s jeho učebním stylem, zralostí, osobností, schopnostmi, dovednostmi, vlohami.

Mohou rovněž působit v povoláních vyžadujících samostatnou tvůrčí práci a kultivovaný jazykový projev.

• Učitel střední školy

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Konkrétně jsou praxe strukturovány tak, že ve sdruženém studiu probíhá během prvního semestru studia praxe průběžná (propedeutika a náslech). Tato praxe se koná souběžně s propedeutickým předmětem oborové didaktiky (Didaktika – pozorování). Student si vybere školu z nabídky sítě škol, s nimiž Ústav germanistiky spolupracuje. Školu kontaktuje, sestaví podrobný plán praxe. Vypracuje dotazník, který reflektuje poznatky z předcházejícího semináře k oborové didaktice. Absolvuje náslechy v požadovaném rozsahu, náslechy reflektuje společně se středoškolským učitelem, provádí písemnou evaluaci náslechu. Společně s oborovým didaktikem student absolvuje krátkou simulaci výuky v požadované délce, jež reflektuje zprávu z praxe náslechové.

V dalším semestru, souběžně s obsahově provázaným oborově didaktickým předmětem Didaktika – metodologie, student pokračuje druhou částí praxe (Praxe souvislá). Student nejprve absolvuje ve spolupráci s oborovým didaktikem krátkou simulaci výuky v požadované délce, jež reflektuje zprávu z první náslechové praxe. Tato simulace je skupinově analyzována. Následuje praxe na zvolené škole v požadovaném rozsahu. Zprávu o ní prochází student s oborovým didaktikem i středoškolským učitelem. Student předkládá závěrečnou reflexi výuky v písemné podobě. Součástí praxe je v témže semestru společná aktivita studenta, oborového didaktika i středoškolského vyučujícího na blokovém semináři k využití moderních technologií ve výuce, jejíž zhodnocení je součástí předkládané závěrečné reflexe.

Studenti jednooborového studia pokračují v praxi ještě i ve třetím a čtvrtém semestru dvousemestrálním kurzem Komplexní praxe (jednooborová). Obsahuje další hodiny praxe na zvolené škole v požadovaném rozsahu. Student předkládá závěrečnou reflexi výuky v písemné podobě. Součástí praxe v témže semestru je společná aktivita studenta, oborového didaktika i středoškolského učitele na blokovém semináři k využití moderních technologií ve výuce. Těžiskem je v těchto semestrech krom přímé praxe i tvorba výukového materiálu, využitelného v moderní distanční výuce, jež využívá výhod moderních technologií. Tento materiál je součástí výuky v otevřeném moodlovém prostředí středních škol, jíž se student účastní v roli vyučujících, mentorů a tutorů. Student tedy aplikuje znalosti moderních technologií ve vlastní praxi, odučené na institucích, jež participují na stážích.

Minimální rozsah magisterské práce je 120 000 znaků (se zahrnutím poznámkového aparátu a bibliografie; zohlednění příloh posuzuje individuálně vedoucí práce).

Součástí studia jsou kvalifikační práce z absolvovaných předmětů praxe, v níž studenti prokazují schopnost reflektovat všechny fáze vyučovacího procesu.