Divadelní studia

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Prověřuje motivaci ke studiu, rozhled v oblasti kultury, historie a současného divadla, formulační a analytické schopnosti. Má podobu písemného oborového testu.

Základní popis zkoušky:
Oborový test (max. 90 min.): písemný test základního kulturního rozhledu, historie a schopnosti porozumět odbornému textu v cizím jazyce (dle jazykových schopností angličtina nebo němčina).

Přijetí bez přijímací zkoušky

Tyto tituly vám pomohou nahlédnout do toho, jak lze ze současné i historické perspektivy přemýšlet a psát o divadle. (Není nutné je kompletně prostudovat k přijímacímu řízení, ale dají vám jistě představu, na co se u nás těšit.)

• BEJBLÍK, Alois. Shakespearův svět. Praha: Mladá fronta, 1979.
• BROCKETT, Oscar Gross. Dějiny divadla. Praha: Lidové noviny, 1999. (Lze použít i novější vydání.)
• HAVELKA, Jiří. Zmrazit čerstvé ovoce: útržky úvah o divadelní zkoušce. Praha: Nakladatelství AMU, 2012.
• HOŘÍNEK, Zdeněk. Cesty moderního dramatu. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995.
• JUST, Vladimír. Proměny malých scén (rozmluvy o vývoji a současné podobě českých autorských divadel malých jevištních forem). Praha: Mladá fronta, 1984.
• KOPECKÝ, Jan a BERNARD, Jan. Co je divadlo. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 50 bodů (včetně)

Studium oboru je určeno těm potenciálním posluchačům, kteří mají zájem o poznávání historie a společenských principů skrze divadelní umění, o jeho estetický rozměr, o prohlubování analytických schopností a formulování vlastního názoru prostřednictvím psaní a diskuze s pedagogy i ostatními studenty. Od studentů se očekává zájem o současné divadelní dění, snaha o kritický pohled na divadelní inscenaci a soustavné prohlubování vyjadřovacích schopností slovem i písmem.

Badatelské a pedagogické zaměření Katedry divadelních studií spočívá ve studiu české i světové divadelní historie, zkoumání teatrality nedivadelních událostí ve všech sférách lidského života a společnosti, současné dramatiky a inscenační praxe, v překládání dramatických textů a divadelní kritice.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• uvažovat o problémech spjatých s divadlem v nejširším slova smyslu v komplexnějších souvislostech (politických, společenských, estetických)
• orientovat se v českých a světových dějinách dramatu a divadla i v teoretických a metodologických přístupech k němu
• orientovat se v současném divadelním dění
• analyzovat jevištní tvar jako společensko-politický fenomén z hlediska všech jeho složek, výpovědi, formy a žánru ad.
• vyhledávat relevantní informace a provést kvalitní rešerši k danému (nejen) divadelnímu období či dílu
• kvalifikovaně pracovat se zdroji
• využít své kritické myšlení při analýze jakéhokoliv kulturního jevu
• uplatnit své formulační schopnosti v oblasti ústní i písemné reflexe kulturní události

Jako absolvent bakalářského stupně získáte během studia nejen patřičné oborové znalosti, ale osvojíte si i řadu dalších obecnějších praktických dovedností. Ty využijete jak v jakémkoliv jiném humanitním oboru, tak i v občanském a osobním životě. 

Budete schopni pracovat s textem a kriticky ho hodnotit, ovládat základy psaní v odborném a publicistickém stylu. Budete ovládat kulturně-historický přehled, orientaci v současných společensko-politických tématech, schopnost hlubokého a komplexního uvažování o problémech. 

Pokud budete mít jako absolvent zájem o uplatnění v oboru, doporučujeme pokračovat v navazujícím magisterském a poté případně i v doktorském studiu. Jako úspěšný absolvent programu Divadelní studia budete mít širokou škálu možného uplatnění v divadelní i obecně kulturní publicistice. Budete moci pracovat jako editor v nejrůznějších typech nakladatelství, v divadelní produkci, archivech a muzeích. Své znalosti využijete i na PR pozicích kulturních institucí, v organizaci divadelních festivalů, propagaci současného divadla a v neposlední řadě v akademické sféře.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Studijní program nemá povinnou praxi, ale je možné v jeho rámci absolvovat stáže v divadelních institucích nebo na badatelských pracovištích.

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Další možností je zvolit navazující magisterské studium jiného humanitního programu, zejména uměnovědného zaměření.