Španělský jazyk a literatura

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Komu je program určen: Program je určen všem absolventům a absolventkám bakalářského studia, kteří chtějí prohlubovat své znalosti ve vědeckém oboru Hispanistika a hledají prostor a podporu pro rozvoj vlastních zájmů v tomto oboru, ať už v oblasti jazyka, literatury nebo mezikulturní komunikace.

Předmět přijímací zkoušky: ústní zkouška. S uchazečem/uchazečkou bude vedena diskuse ve španělském jazyce o bakalářské nebo oborové práci. Práci je možné zaslat v elektronické verzi – pokud je již hotová - Ústavu románských jazyků a literatur na adresu vazquez@phil.muni.cz. Délka ústního pohovoru cca 20 min. Předpokládá se znalost jazyka na úrovni C1 dle SERR (Společného evropského referenčního rámce).

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta studentům, kteří absolvovali bakalářské studium oboru / programu Španělský jazyk a literatura na FF MU s hodnocením A-B. Přijímací zkouška může být prominuta také uchazečům, jejichž celkový výsledek bakalářské státní zkoušky v programu Španělský jazyk a literatura na FF MU byl hodnocen slovy "prospěl výborně" a zároveň jejichž celkový průměr za toto bakalářské studium nepřesáhl 2.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu románských jazyků a literatury.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

BOSQUE, Ignacio; DEMONTE, Violeta (eds.). Gramática descriptiva de la lengua española. Madrid: Espasa, 1999.

ČERMÁK, Petr. Fonetika a fonologie současné španělštiny. Praha: Karolinum, 2005.

ČERNÝ, Jiří. Morfología española. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.

DONGHI, Tulio Halperin. Historia contemporánea de América Latina. Madrid: Alianza, 2013.

GÓMEZ TORREGO, Leonardo. Gramática didáctica del español. Madrid: SM, 2002.

GONZÁLEZ ECHEVERRÍA, Roberto; PUPO-WALKER, Enrique (eds.). Historia de la literatura hispanoamericana. Madrid: Gredos, 2006.

CHALUPA, Jiří. Dějiny Španělska. Praha: NLN, 2017.

LARA, Luis Fernando. Curso de lexicología. México: El Colegio de México, 2006.

LOZANO JAÉN, Ginés. Cómo enseñar y aprender sintaxis. Madrid: Cátedra, 2012.

MAINER, José Carlos. Historia de la literatura española. Barcelona: Crítica, [bez data].

OVIEDO, José Miguel. Historia de la literatura hispanoamericana. Madrid: Alianza Editorial, 1995.

PEDRAZA JIMÉNEZ, Felipe B. (ed.). Manual de literatura hispanoamericana. Berriozar: Cénlit Ediciones, 1991.

POLIŠENSKÝ, Josef. Dějiny Latinské Ameriky. Praha: Svoboda, 1976.

RAE-ASALE. Nueva gramática de la lengua española. Madrid: Espasa, 2009.

RICO MANRIQUE, Francisco (ed.). Historia y crítica de la literatura española. Barcelona: Crítica, 1991.

ZANATTA, Loris. Historia de América Latina: de la colonia al siglo XXI. Buenos Aires: Siglo XXI, 2016.

ZAVADIL, Bohumil; ČERMÁK, Petr. Sintaxis del español actual. Praha: Karolinum, 2008.

• Motivace: 30 bodů
• Úroveň španělštiny: 20 bodů
• Prezentace vlastního výzkumu (vč. formálních aspektů): 30 bodů
• Všeobecný přehled v oboru: 20 bodů

  Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• má vynikající ústní a písemný projev ve španělštině, na úrovni C2 Evropského referenčního rámce
• má přehled o fungování a struktuře španělštiny v širším historickém kontextu
• má přehled o směrech v současném literárně-vědném bádání v oblasti španělské a hispanoamerické literatury
• má schopnost kritického myšlení a kultivovaného kritického úsudku
• v obecné rovině získá schopnost samostatné kritické práce s různými zdroji informací a umí je interpretovat v jejich příslušném kontextu

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.