Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury
Představení studijního programu
Baví vás sledovat filmy a seriály a rozmlouvat o nich s přáteli? Zajímá vás, jaké okolnosti provázely vznik vašich oblíbených komedií či hororů, jak funguje vyprávění a jak lze zkoumat styl? Program Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury na vaše otázky odpoví. Naučíte se filmy analyzovat, interpretovat, porozumět procesu, místu a době jejich vzniku i jejich diváckému a kritickému přijetí.
Budete absolvovat kurzy teoretické i historické, přehledové i specializované. Naučíte se nalézat a vytěžovat prameny, pracovat metodou orální historie, používat sekundární literaturu. Vyzkoušíte si práci filmového kritika. Budete si moci vybírat kurzy o kinematografiích střední Evropy, ale i Latinské Ameriky či Dálného východu, kurzy o kinematografické technice, filmových hvězdách i kostýmech, o tvorbě dokumentární i animované. Dále kurzy výzkumné, a to jak analytické – Analýza stylu a vyprávění v českém filmu, tak historické – Filmové Brno. Také si můžete zapsat kurzy praktické, například o televizi, filmovém průmyslu, filmovém archivnictví i kurzy projektové.
V sérii navazujících bakalářských seminářů vás dovedeme k projektu závěrečné práce, jejímu vytvoření a obhájení. Vysoké nároky jsou kladeny na samostatnost práce a původnost odevzdávaných textů. Jen tak mimochodem se zdokonalíte v angličtině, neboť většina povinné a doporučené literatury je dostupná právě v tomto jazyce. Také zahraniční filmy budete sledovat v angličtině nebo s anglickými titulky a v angličtině zažijete přednášky hostujících učitelů – světových kapacit v daném oboru, které si zveme ke krátkodobé výuce.
Dozvíte se i hodně o dějinách, zejména evropských, neboť výzkum filmu nelze od dějin politiky a kultury oddělit. Samozřejmostí je česko-slovenské studentské i pedagogické prostředí. Ústav filmu a audiovizuální kultury disponuje kmenovými učiteli a doktorandy, jejichž zájmové rozpětí je dostatečně široké, abyste si v nabídce vybrali témata, která vás budou bavit.
Navíc si zveme znalce z praxe, odborníky z českých i slovenských uměleckých škol, mediálních či produkčních pracovišť i ze zahraničních univerzit. S podporou programu Erasmus můžete celý semestr studovat na jiné evropské vysoké škole, nabídka zahrnuje například univerzity ve Velké Británii, Německu, Nizozemí, Belgii, Itálii, Polsku či Švédsku.
Je studium programu pro vás?
Odpovězte si na následující otázky:
- Chodíte často do biografu a píšete si o zhlédnutých filmech kritické poznámky, ať soukromě či veřejně na internetu?
- Navštěvujete představení filmového klubu, archivního či artového kina ve vašem okolí?
- Zúčastňujete se filmových přehlídek a festivalů?
- Baví vás číst, co si o filmech a televizních pořadech myslí kritici?
- Považují vás vaši přátelé a známí za znalce filmů a seriálů a ptají se, co jim doporučíte ke zhlédnutí?
- Sledujete filmové časopisy, jako jsou Film a doba, Cinepur, Iluminacie či Kino-Ikon?
Souhlasně přikyvujete u některých bodů? Podejte si přihlášku!
Studijní plány
Přijímací řízeníPřijímací řízení do bakalářských a magisterských studijních programů pro akademický rok 2025/2026Termín podání do půlnoci 28. 2. 2025
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programuKritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.
E-přihlášky ke studiu podávejte od 1. 11. 2024 do 28. 2. 2025.
Oborové přijímací zkoušky se konají 22. - 27. 4. 2025.
Přesný termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.Test studijních předpokladů (TSP)
Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.
Oborová zkouška
Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu písemného testu. V případě dodatečného přijímacího řízení je v individuálních případech možná ústní přijímací zkouška před přijímací komisí.
Základní popis zkoušky:
Otázky z teorie filmu a médií, z dějin a současnosti české a světové kinematografie a porozumění odbornému textu v angličtině.Ukázka staršího oborového testu 1
Starší oborový test 1: metodika hodnocení
Ukázka staršího oborového testu 2
Starší oborový test 2: metodika hodnoceníPřijetí bez přijímací zkoušky
Prominutí přijímací zkoušky je možné na základě účasti v celostátním kole SOČ v oborech Historie a Teorie kultury, umění a umělecké tvorby.
Veškeré podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit v podobě autorizovaných konverzí (Co je autorizovaná konverze a kdo ji může provést? ) přímo do e-přihlášky do rubriky Žádost o prominutí přijímací zkoušky nejpozději do 28. 2. 2025. - Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu
Základní literatura:
- BORDWELL, David – THOMPSONOVÁ, Kristin (2011): Umění filmu. Úvod do studia formy a stylu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, především kapitoly 1, 2, 3 a 12 (s. 21-155, 585-633).
- LUKEŠ, Jan (2013): Diagnózy času: český a slovenský poválečný film (1945-2012). Praha: Slovart.
Doporučená literatura:
- BORDWELL, David – THOMPSONOVÁ, Kristin (2007): Dějiny filmu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
- SZCZEPANIK, Petr (2004): Úvod. Nová filmová historie, kulturní dějiny a archeologie médií. In: SZCZEPANIK, Petr (ed): Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann a synové, s. 9-41.
- Časopisy (od roku 2014): Cinepur, Film a doba, Iluminace, Kino-Ikon.
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
- Celkový počet bodů v oborovém testu: 100
- Celkový počet bodů za znalostní část: 80
- Celkový počet bodů v části porozumění textu v angličtině: 20
- Hranice pro prospěch v oborovém testu: 50 bodů
Studium
- CíleCílem bakalářského studia je vychovávat absolventy disponované pro kvalifikované profese vyžadující samostatné analytické, kritické a koncepční myšlení, kulturní rozhled a mediální gramotnost v oblasti kinematografie, audiovizuálního průmyslu, médií, kulturních institucí a kreativních a kulturních průmyslů.
Bakalářské studium vede k poznání a pochopení kinematografie, respektive filmového a audiovizuálního průmyslu jako komplexního fenoménu v příslušných historických, společenských, kulturních, hospodářských, technických a estetických souvislostech.
Bakalářské studium poskytuje systematický soubor přehledových znalostí
a základních dovedností v oboru, a to v širším rámci humanitních a společenských věd.
Důraz je kladen na jednotné kurikulum a společný studijní standard, který odpovídá úrovni obecného vzdělání v daném oboru.
Studijní plán je založen na soustavě převážně povinných a povinně volitelných předmětů (přednášek a seminářů), jejíž součásti tvoří:
1) předměty z teorie filmu a metodologie filmové vědy,
2) předměty z dějin české a světové kinematografie,
3) předměty zaměřené na metodologické základy výzkumu,
4) předměty zaměřené na realizaci bakalářské práce,
4) předměty předních odborníků ze zahraničních univerzit (v angličtině),
5) praktické předměty domácích odborníků z praxe (z oblasti produkce, dramaturgie a scenáristiky, distribuce, festivalů, televizního programování ad.),
6) výběrové výzkumné a projektové předměty,
7) odborné praxe v institucích filmového a audiovizuálního průmyslu.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Používat systematický přehled o základních teoretických konceptech, pojmosloví, historických datech a souvislostech, a to v českém i mezinárodním kontextu.
- Používat základní dovednosti badatelské práce: rešerše, archivní výzkum, práce se zdroji.
- Používat metody kritického myšlení, čtení a akademického psaní.
- Řešit odborné problémy a úkoly.
- Využívat zkušenosti z praxe.
- Uplatnění absolventa
Absolventi Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě bývají ve svých kariérách velmi úspěšní. Přednášejí studentům na vysokých i středních školách, řídí kreativní týmy na nejrůznějších pracovištích, uplatňují se v médiích, ve filmovém průmyslu i v reklamě. Můžete je také vídat na obrazovce jako televizní reportéry. Dále redigují časopisy, vydávají knihy a publikují recenze, řídí kina a festivaly, pečují o kulturní dědictví ve filmových archivech.
Záleží na individuálním talentu a pracovitosti. Ti nejlepší z našich absolventů mají více pracovních nabídek, než kolik dokážou přijmout, a vykonávají i několik profesí současně.
Posílit své kompetence můžete vhodnou mezioborovou kombinací. Tradičně úspěšné bývá spojení s Mediálními studii a žurnalistikou a se studiem cizích jazyků.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánůBakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Některé předměty jsou na praxi přímo zaměřeny. Můžete například se spolužáky vytvořit tým, který dostane na jeden semestr k dispozici programové okno v Univerzitním kině Scala a naplní ho filmovým cyklem podle vlastní dramaturgie. A to včetně propagace, moderování besed a dalších atrakcí. V rámci odborné praxe můžete absolvovat stáže v médiích, v televizním studiu, ve filmových či festivalových štábech nebo ve filmovém archivu. Můžete působit v kulturních rubrikách novin a časopisů, publikovat recenze. Tím vším pak obohacovat svůj profesní životopis, získávat zkušenosti a rozšiřovat svůj sociální kapitál.
- Cíle kvalifikačních pracíBakalářská diplomová práce má minimální rozsah 70.000 znaků (přílohy - bibliografická, filmografická, dokumentační - se do minimálního rozsahu nepočítají, neurčí-li vedoucí práce jinak).
Bakalářská práce se realizuje během tří navazujících seminářů ve 4. až 6. semestru: v předmětu Bakalářský projekt se připravuje podrobný koncept, v Diplomových seminářích I a II se realizuje pracovní verze, respektive finalizuje konečná verze.
Studenti mohou realizovat buď výzkumný typ práce v rámci vypsaných okruhů, nebo analýzu filmového (audiovizuálního) díla.
Studenti musí v práci prokázat schopnost kriticky pracovat s prameny a literaturou, aplikovat odpovídající teoretické a metodologické koncepty, formulovat výzkumné otázky a dobrat se relevantních odpovědí.
Podrobný postup práce včetně dílčích výstupů je popsán v manuálu k realizaci bakalářské práce http://fav.phil.muni.cz/studium/bakalarske-studium/realizace-bakalarske-zaverecne-prace.
- Návaznost na další studijní programy
Po absolvování bakalářského studia můžete na naší škole pokračovat ve studiu magisterském. Zde se klade důraz na samostatný výzkum a zahraniční stáže, důležité jsou i kurzy o filmové poetice a filmovém průmyslu.
Základní údaje
čeština