Archivnictví

Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky ústní oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

E-přihlášky ke studiu podávejte od 1. 11. 2024 do 28. 2. 2025.
Oborové přijímací zkoušky se konají 22. - 27. 4. 2025.
Přesný termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Přijetí bez přijímací zkoušky

1. potvrzení o účasti v celostátním kole SOČ v oboru Historie a Dějepisné olympiádě pro střední školy;
2. středoškolského prospěchu z profilových předmětů český (slovenský) jazyk, dějepis, latina nebo německý jazyk, základy společenských věd/ občanská nauka.

1. Potvrzení středoškolského prospěchu z e-přihlášky: vepište prospěch do tabulky v e-přihlášce, tabulku vytiskněte a nechte potvrdit střední školou ( Jak vytisknout a potvrdit prospěch z e-přihlášky: návod );
2. Katalogový list: katalogový list musí obsahovat Vaše jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, razítko a podpis střední školy.

• Popelka, Miroslav. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy - Pravěk a starověk. Praha : SPN, 2001.
• Čornej, Petr. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy - Středověk a raný novověk. Praha : SPN, 2001.
• Hlavačka, Milan. Dějepis 3 pro gymnázia a střední školy - Novověk. Praha : SPN, 2001.
• Kuklík, Jan. Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy - Nejnovější dějiny. Praha : SPN, 2002.

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 50

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní teoretická a metodologická východiska archivní teorie i praxe;
• aplikovat znalost legislativy při základních úkonech spisové služby a archivní praxe;
• definovat problémy konkrétního archivního materiálu a vybrat vhodné metody jeho zpracování;
• zpracovat kvalifikovanou rešerši z archivních fondů příslušného archivu;
• analyzovat vybrané historické problémy a formulovat k nim otázky;
• aplikovat znalosti IT v praxi s běžně používanými archivními programy.

Během studia archivnictví získáte přehled o archivní síti v České republice, o metodách a legislativě současného archivnictví. Podrobně se seznámíte s archivní praxí včetně využívání informačních technologií a budete se orientovat v dějinách správy, práva a v českých dějinách obecně. Osvojíte si poznatky o současném správním systému v ČR a základech současného práva.

Pro svoji další odbornou práci získáte zevrubnou orientaci v pomocných vědách historických. Naučíte se propojovat poznatky jednotlivých oborů a uplatňovat je v praxi při základních archivních činnostech (předarchivní péče, zpracování archiválií včetně vytváření základních archivních pomůcek, zpřístupňování archiválií badatelům a poskytování kvalifikovaných rešeršních služeb).

Po absolvování bakalářského studia můžete pokračovat v navazujícím magisterském studiu archivnictví nebo příbuzných oborů (zejména ze skupiny historických věd). Můžete ale také odejít do praxe, kde se uplatníte při základních činnostech ve všech typech archivů, ve spisovnách, administrativě, státní správě a samosprávě, případně v příslušných odděleních muzeí, galerií či knihoven.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V rámci studia budete mít možnost absolvovat tři na sebe navazující praxe, které jsou provázány s teoretickou výukou. Na první z nich se vypravíte na konci prvního ročníku do Archivu města Brna, kde se budete jeden týden seznamovat se základními činnostmi archivu. Ve druhém ročníku vás pak čeká obdobná praxe v délce jednoho týdne v Moravském zemském archivu. Nakonec pak třítýdenní praxe v archivu dle vašeho výběru. Na praxi se můžete vypravit i do zahraničí (např. Niederösterreichisches Landesarchiv St. Pölten, Stift Klosterneuburg).

Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou a obsahu. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Dále by měli prokázat schopnost práce s historickými prameny, nebo zpracovat odpovídající archivní pomůcku.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Vzor viz :

http://archivnictvi.phil.muni.cz/media/2878034/vzor_bakalarske_prace.pdf

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného humanitního studijního programu, zejména ze skupiny historických věd.