Archivnictví

Navazující magisterské studium archivnictví připravuje vysokoškolsky kvalifikované odborníky na specializované a řídící pozice v archivní praxi a spisové službě. Cílem studia je zevrubné poznání problematiky předarchivní péče a spisové služby, zpracování nejdůležitějších fondových skupin a zpřístupňování archivních pramenů pro badatelské účely (především formou vytváření metadat k digitalizovaným archiváliím). Studenti dále prohloubí své poznatky o archivní síti ČR i vybraných sousedních států a rozvinou své znalosti z novověké diplomatiky a paleografie, novověké správy a novějších dějin. Posílí své jazykové kompetence pro práci s archivním materiálem studiem historických gramatik. Naučí se propojovat nabyté poznatky, uplatňovat je v praxi a na základě vlastního studia pracovat s neznámým archivním materiálem a úspěšně řešit náročné archivní úkoly. Získají základní kompetence v oblasti řízení.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• aplikovat teoretické a metodologické poznatky v archivní praxi;
• zajistit kompletní spisovou službu organizace dle platné legislativy;
• provést archivní zpracování náročnějších archivních celků;
• zpracovat vysoce kvalitní metadata k digitalizovaným archiváliím;
• zpracovat náročné rešerše ke složitějším historickým problémům;
• revidovat dosavadní závěry a navrhnout nové způsoby řešení a teorie.

Absolventi navazujícího magisterského studia archivnictví budou připraveni na samostatnou odbornou práci a vykonávání složitějších činností ve všech typech archivů, ve spisovnách, administrativě, státní správě a samosprávě, případně v příslušných odděleních muzeí, galerií či knihoven. V těchto institucích též budou schopni obsazovat vedoucí posty na různých stupních řízení.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe není povinnou součástí studia. Je však možné si zvolit povinně volitelnou praxi v délce 3 týdnů ve vybrané paměťové instituci.

Diplomová práce řeší dílčí odborný problém odpovídající typu studia. Student v diplomové práci musí prokázat schopnost samostatné odborné práce, zvládnutí příslušné odborné literatury a analýzy zkoumaného materiálu.

Standardní rozsah magisterské práce je 140 000 znaků včetně poznámek pod čarou, a obsahu.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování magisterské diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Vzor viz :

http://archivnictvi.phil.muni.cz/media/2878034/vzor_bakalarske_prace.pdf

Absolvent navazujícího magisterského studijního oboru archivnictví může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studijním programu.