Pomocné vědy historické

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu online ústního pohovoru o délce do 30 minut.

Základní popis zkoušky:
Zkouška se skládá z 10 vědomostních otázek z dějepisu na gymnaziální úrovni s důrazem na dějiny středověku a raného novověku a dvou motivačních otázek. V motivační části zkoušky budou zohledněny dosavadní aktivity uchazeče, svědčící o jeho zájmu o obor, např. četba oborově specifické literatury, studijní návštěva vybraného archivu nebo jiné paměťové instituce, účast na letní škole pomocných věd historických Scriptorium Brunense apod.

Přijetí bez přijímací zkoušky

1. předložení potvrzení o účasti v celostátním kole SOČ v oboru historie a dějepisné olympiádě pro střední školy;
2. středoškolského prospěchu z profilových předmětů český (slovenský) jazyk, dějepis, latina nebo německý jazyk, základy společenských věd/ občanská nauka.

1. Potvrzení středoškolského prospěchu z e-přihlášky: vepište prospěch do tabulky v e-přihlášce, tabulku vytiskněte a nechte potvrdit střední školou ( Jak vytisknout a potvrdit prospěch z e-přihlášky: návod );
2. Katalogový list: katalogový list musí obsahovat Vaše jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, razítko a podpis střední školy.

• Popelka, Miroslav. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy - Pravěk a starověk. Praha : SPN, 2001.
• Čornej, Petr. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy - Středověk a raný novověk. Praha : SPN, 2001.
• Hlavačka, Milan. Dějepis 3 pro gymnázia a střední školy - Novověk. Praha : SPN, 2001.
• Kuklík, Jan. Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy - Nejnovější dějiny. Praha : SPN, 2002.

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 50

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní teoretická a metodologická východiska pomocných věd historických;
• provést přepis, dataci, diplomatickou analýzu a kritické zhodnocení vybraného historického písemného pramene
• provést základní kodikologický, sfragistický či heraldický popis příslušného typu pramene;
• definovat problémy konkrétního historického pramene a vybrat vhodné metody jeho edičního zpřístupnění;
• analyzovat vybrané historické problémy a formulovat k nim otázky;
• provést kvalifikovanou rešerši ve vybraných historických fondech.

Jako absolventi budete schopni provést spolehlivý přepis, dataci a rozbor středověkých a raně novověkých písemných pramenů. Budete se také důkladně orientovat v problematice jednotlivých pomocných věd historických v kontextu dějin středověku a raného novověku.

Studium vás připraví pro práci na vybraných pozicích v archivech, muzeích, galeriích či knihovnách, a to především při správě a zpracování historických fondů a sbírek. Na těchto pozicích se však předpokládá, že budete pokračovat i v navazujícím magisterském studiu.

Vše, co se během studia naučíte, jako například schopnost kritické analýzy pramenů nebo aktivní znalost němčiny, můžete uplatnit i v řadě dalších zaměstnání mimo oblast historických věd. Například ve státní správě a samosprávě, publicistice nebo cestovním ruchu.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Součástí studijního programu je “třítýdenní praxe v paměťové instituci“, kterou můžete absolvovat v archivu, muzeu nebo historické knihovně. Praxi si můžete domluvit sami nebo využít nabídku partnerských pracovišť Ústavu pomocných věd historických a archivnictví. Podmínkou je, že se musí jednat o instituci spravující archivní, rukopisné, numismatické či jiné relevantní fondy a sbírky a že praktikant bude pracovat se starším materiálem (cca do roku 1800). Vedle toho je možné absolvovat volitelnou praxi v zahraniční paměťové instituci, kde lze opět využít zajímavou nabídku partnerských institucí.

Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou a obsahu. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

Vzor viz :

http://archivnictvi.phil.muni.cz/media/2878034/vzor_bakalarske_prace.pdf

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného historického či humanitního studijního programu.