Pomocné vědy historické

Cílem doktorského studia na programu Pomocné vědy historické je přivést absolventy k získání excelentních znalostí z pomocných věd historických, dějin správy a ediční techniky a dále minimálně jednoho světového jazyka. Hluboké znalosti získá zejména z předmětu své specializace. Cílem programu je rovněž vyškolit absolventa k tom, aby byl schopen samostatného a originálního vědeckého výzkumu v oblasti pomocných věd historických na mezinárodní úrovni, aby byl schopen aplikovat nabyté teoretické znalosti a praktické dovednosti ve své vědeckovýzkumné praxi a rozvíjel je nadále svou vlastní činností především na poli primárního výzkumu a publikačních aktivit. Program je zaměřen na ovládnutí všech dovedností potřebných pro standardní komunikaci v rámci vědecké komunity (publikace odborných textů, prezentace výzkumů na konferencích atd.), a to jak na domácím, tak i mezinárodním fóru.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• tvůrčím způsobem řešit závažné vědecké otázky, rozvíjet metodologické postupy, definovat teoretické modely
• prezentovat a publikovat své vědecké výsledky na domácím i mezinárodním vědeckém fóru
• provádět edukační a popularizační činnost na akademických pracovištích i v paměťových institucích (archivy, knihovny, muzea)

Místem primárního uplatnění absolventa je síť archivů s historickými fondy, knihovny s historickými fondy, muzea a vědecká či akademická pracoviště se zaměřením na kritické vydávání historických pramenů. Dále se absolventi mohou uplatnit na všech typech historických pracovišť jak v ČR, tak i v zahraničí.

Doktorské studium je koncipováno jako odborná příprava na akademickou praxi. Předměty doktorského studia jsou zaměřeny na samostatnou přípravu vědeckých konferenčních a publikačních příspěvků, odbornou diskusi a struktura předmětů podněcuje i praxi v rámci zahraniční spolupráce.

Disertační práce představuje hlavní výstup doktorského studia: jde o text mající charakter původní autorské vědecké monografie z oboru pomocné vědy historické, jehož standardní součástí je dílčí edice doposud nevydaného pramene či jeho relevantní části (jako příloha v práci) nebo kompletní kritická vědecká edice pramenného celku s náležitým komentářem a doprovodnou studií. Práce se standardně předkládá v elektronické podobě, popřípadě ve třech vyhotoveních, v pevné vázané vazbě, na bílém papíru formátu A4 s očíslovanými stranami, v minimálním rozsahu 180 000 znaků. Závaznou součástí autorského rukopisu je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty, ústavu, studijního oboru, název práce, jméno autora, jméno školitele a rok odevzdání. Dále práce musí obsahovat prohlášení autora o původnosti práce, obsah a soupis literatury. Uspořádání i vlastní text disertační práce pravidelně konzultujte se svým školitelem. Zcela nezbytnou kapitolou práce je Metodologický úvod, v němž posluchač objasní, proč a jak postupoval, jaké metody volil, jak provedl kritiku vstupních informací atd.