Počítačová lingvistika

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Přijetí bez přijímací zkoušky

1. předložení úředně ověřeného potvrzení o účasti na olympiádě v českém jazyce či v matematice;
2. prospěchu z předmětů stanovených fakultou: anglický jazyk, český (slovenský) jazyk, informatika, matematika;
3. úspěšné účasti v krajském kole středoškolské odborné činnosti (SOČ) v oborech:
   1. Matematika a statistika
   15. Teorie kultury, umění a umělecké tvorby
   18. Informatika.
   Za úspěšné se považují ti uchazeči, kteří se umístili na 1. až 3. místě. V odůvodněných případech a na základě posouzení obsahu práce lze na žádost uchazeče zohlednit i výše uvedené umístění v jiném z oborů SOČ. Žádost musí obsahovat předmětnou práci opatřenou potvrzením střední školy.

1. Potvrzení středoškolského prospěchu z e-přihlášky: vepište prospěch do tabulky v e-přihlášce, tabulku vytiskněte a nechte potvrdit střední školou ( Jak vytisknout a potvrdit prospěch z e-přihlášky: návod );
2. Katalogový list: katalogový list musí obsahovat Vaše jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, razítko a podpis střední školy.

• Celkový počet bodů v oborovém testu: 100 bodů.
• Hranice pro prospěch v oborovém testu: 50 bodů.

Výuka je mateřsky zakotvena na Filozofické fakultě MU v kurzech zajišťovaných Ústavem českého jazyka, které vedle popisu češtiny a jazyka obecně poskytují kvalitní základy počítačové a korpusové lingvistiky a informace z matematiky a statistiky speciálně koncipované pro potřeby humanitních oborů. Předmětová nabídka je obohacena cíleně vybranými kurzy Fakulty informatiky MU využitelnými pro počítačovou lingvistiku. Posilovány jsou také jazykové kompetence studentů, zejména schopnost kvalitního užívání spisovné češtiny v psaném i mluveném projevu a dobrá znalost angličtiny, případně dalších jazyků.

Během celého studia je kladen důraz na propojení teoretických znalostí s jejich praktickým uplatněním. Program zahrnuje exkurze na akademická a komerční pracoviště, přednášky zvaných hostů z těchto pracovišť, odborné workshopy i účast studentů ve výzkumných a aplikačních projektech. Akcentována je průprava pro týmovou práci na zadaných úkolech.

Pozitivem programu jsou rozsáhlé kontakty se specializačně blízkými organizacemi a firmami jihomoravského regionu, ve kterých studenti nacházejí uplatnění již během studia formou povinně volitelných praxí a stáží. Absolventi tříletého bakalářského programu jsou tedy dobře připraveni jak pro pokračování ve studiu navazujícího magisterského stupně, tak pro vstup do praxe.

V České republice jde o jediný program na humanitně orientované fakultě, ve kterém lze studovat počítačovou lingvistiku již v bakalářském stupni.

Studium je vhodné pro absolventy středních škol, kteří mají zájem o češtinu/jazyky a zároveň o matematiku a počítače, láká je hledání průniků mezi zdánlivě odlišnými oblastmi a boření mýtů o jejich neslučitelnosti.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• uplatnit základní znalosti o jazyce, zejména o češtině, její struktuře a hlavních vývojových fázích;
• aplikovat v praxi základní znalosti z oblasti počítačové lingvistiky, korpusové lingvistiky, informatiky, matematiky a statistiky;
• orientovat se v terminologii a metodologii jazykovědy a počítačové lingvistiky;
• ovládat spisovný jazyk a vyjadřovací dovednosti pro psaný i mluvený projev (s důrazem na odborný styl);
• ovládat práci s jazykovými korpusy a s počítačovými nástroji pro analýzu přirozeného jazyka;
• využít v praxi základní znalosti programování.

Absolventi bakalářského programu Počítačová lingvistika mohou pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském stupni tohoto nebo příbuzného programu. Jsou rovněž připraveni na vstup do praxe. Pokud inklinují více k lingvistice, nalézají uplatnění jako korektoři, copywriteři či editoři, jsou žádáni na pozice odborných pracovníků ve veřejnoprávních médiích a podobně. Mají-li blíže k informatice, pracují nejen v tuzemských, ale i v zahraničních IT firmách jako lokalizační inženýři, datoví analytici nebo vývojáři.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Program nemá praxi jako povinnou součást výuky, o brněnských studentech počítačové lingvistiky však vědí přední firmy oboru a nabízejí jim již v průběhu bakalářského studia množství zajímavých brigád a stáží i účast na dlouhodobých nebo jednorázových projektech. Budete tak mít možnost získat cenné zkušenosti – ať už jako odborní poradci při tvorbě a úpravě textů, nebo jako dokumentátoři, anotátoři či analyzátoři jazykových dat v IT firmách.

Bakalářská práce musí splňovat nároky kladené na tento typ kvalifikačního výstupu, k nimž patří dobrá strukturace textu, srozumitelnost a výstižnost výkladu, přehlednost prezentace výsledků, adekvátní typografická úprava a kvalitní seznam bibliografických zdrojů.

Studijní program pokračuje v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného informaticky nebo filologicky zaměřeného studijního programu.