Literatura a mezikulturní komunikace

Termín pro podání přihlášky: 1. srpna – 30. listopadu

Komu je program určen: Program je nabízen absolventům všech bakalářských filologických oborů / programů nebo příbuzných oborů / programů, zejm. estetiky, dějin umění, filmové vědy apod. (příbuznost bude posouzena na základě přihlášky ke studiu.)

Předmět přijímací zkoušky: Přijímací řízení proběhne formou ústního pohovoru, u něhož budou prověřovány základní lingvistické a literárněvědné kompetence uchazečů. Uchazeč přitom prokáže dovednost aplikovat jazykové a literárněvědné poznatky při jazykové a literárněestetické interpretaci textu. Vyžadována bude rovněž dobrá znalost jednoho cizího jazyka (němčiny, angličtiny nebo francouzštiny), a to minimálně na úrovni B2 (certifikát není podmínkou). K ústnímu pohovoru si uchazeči připraví seznam četby české a světové literatury. Délka pohovoru: 15–30 min. Uchazeči si připraví reprezentativní seznam primární (beletrie, próza, divadelní hry…) a sekundární (odborné) literatury. Počet titulů není třeba omezovat, musí se ale jednat o texty, o nichž je uchazeč schopen během přijímacího řízení promluvit.

Web programu Literatura a mezikulturní komunikace.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 75 bodů (maximální počet bodů 100).

Studium magisterského oboru Literatura a mezikulturní komunikace otevírá studentům možnost porozumět proměňujícímu se postavení literatury v kulturní komunikaci a prozkoumat její komplexní strategie a nástroje. Program je v českém filologicko-kulturologickém vysokoškolském studiu jedinečný tím, že v souladu s aktuálními trendy, jako jsou interdisciplinarizace vědy a studia, spolu s požadavkem flexibility absolventů, propojuje literárněvědná, translatologická, intermediální, adaptační, vizuální a kulturální studia. Reflektuje dynamiku médií a způsobů kulturní komunikace, jakou představují interakce mezi jazykovými a kulturními systémy, narůstající preference vizuální reprezentace skutečnosti před verbální v nejrůznějších diskurzech a posun k multimedialitě reprezentací, zvláště pak uměleckých forem. Předmětem studia je osvojení metodologických nástrojů potřebných k analýze a interpretaci literatury a kultury 21. století v jejím širokém pojetí. Studium proto rozvíjí dovednost analyzovat, interpretovat a kriticky hodnotit literární i neliterární texty, umělecká díla a projevy populární kultury, mediální a společenský diskurs. Ve vzájemné provázanosti rozvíjí také kompetence pro akademické i tvůrčí psaní, redakční práci a překlad různých druhů textů z cizího jazyka do češtiny a obráceně.

Obor díky své charakteristice sdružuje v navazujícím magisterském studiu absolventy bakalářského studia z různých disciplín, zejména oborů filologických, kulturologických a uměnovědných. Vytváří tak podmínky pro diskusi zahrnující různé úhly pohledu a tím optimální prostředí pro realizaci cílů studia. Studenti jsou vedeni k rozkrývání souvislostí mezi rozmanitými kulturními jevy, mezi jinojazyčnými kulturami a tradičními i novými médii. Interdisciplinární založení oboru zajišťuje, že budou moci kultuře a literatuře porozumět způsobem, jaký jim nemůže nabídnout studium jednotlivých zmíněných oborů. Navíc jim schopnost pochopit fungování kulturních mechanismů umožní podílet se aktivně na jejich utváření.

Struktura studijního programu je nastavena tak, aby studentům poskytla společnou metodologickou základnu pro studium literatury a kulturních jevů a současně průběžně využívala jejich předchozích znalostí z jednotlivých disciplín. Povinné předměty studentům poskytnou soubor výchozích poznatků a dovedností v klíčových oblastech studia. Navazující povinně volitelné předměty jim nabízejí možnost prohloubit získané vědomosti a rozvíjet dovednosti jejich další aplikací v jedné nebo více oblastech dle individuálních preferencí.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• aplikovat znalost základních principů literárněvědných, translatologických, intermediálních, adaptačních, vizuálních a kulturálních studií;
• analyzovat, interpretovat a kriticky hodnotit literární i neliterární texty, umělecká díla a projevy populární kultury, mediální a společenský diskurs;
• vést interdisciplinární dialog při řešení problémů s reprezentanty jiných oborů;
• vysvětlit proměňující se postavení literatury v kulturní komunikaci;
• porozumět vlivu nových médií na kulturní a společenskou komunikaci;
• reflektovat aktuální jevy jako multimedialitu uměleckých forem či preferenci  vizuální reprezentace skutečnosti před verbální;
• orientovat se v evropské literatuře 20. a 21. století v širších kulturních, historických, sociálních a mediálních souvislostech;
• přeložit cizojazyčný text do češtiny za současného respektování aspektů kulturního transferu, potřeb a zvyklostí odborného či uměleckého diskurzu, pravidel žánru a individuálních specifik textu a jeho komunikační funkce;
• vypracovat odborné výstupy typu vědecké studie, lektorského posudku, literární kritiky, analýzy a kritiky překladu, anotace odborné nebo beletristické publikace apod.;
• použít základní znalosti a dovednosti nutné k výkonu redakční a ediční práce.

Absolvent oboru využije získané vědomosti a dovednosti v širokém spektru profesí, které se zabývají kulturou, zvláště pak literaturou a dalšími druhy umění. Je schopen podílet se na řešení obecnějších interkulturních a intermediálních otázek ve společenské praxi. Ve sféře vzdělávání vytváří obor obecné předpoklady pro rozvíjení mezipředmětových vztahů, v kulturní praxi je pak základem flexibility při řešení aktuálních úkolů kulturní komunikace v nejrůznějších médiích.

Absolvent bude připraven pracovat v profesích překladatele, nakladatelského redaktora, literárního vědce, dále jako kulturní redaktor v tištěných nebo elektronických médiích či jako lektor uměleckých a komunikačních dovedností v oblasti vzdělávání dospělých. Nabyté poznatky využijí rovněž pracovníci ve výchovně-vzdělávacím procesu (učitelé filologií, estetické výchovy apod.), stejně tak pracovníci v institucích státní správy (kulturní referenti, členové kulturních komisí apod.).

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Standardní rozsah magisterské práce je závazně určen počtem znaků, do rozsahu se započítává vlastní text, poznámkový aparát, obsah. Do rozsahu se nezapočítává seznam literatury, titulní strany, čestné prohlášení. Doporučená kvantita je pro magisterskou diplomovou práci 140 000 znaků.

Diplomová magisterská práce řeší dílčí literárněvědný, kulturologický, intermediální nebo translatologický problém studia. Student v ní musí prokázat schopnost samostatné odborné práce, to znamená vytvořit hypotézu, osnovu a časový plán práce, vyhledat a zpracovávat relevantní odbornou literaturu podle tematického zaměření své práce, sbírat adekvátními metodami relevantní materiál výzkumu, popsat, analyzovat, interpretovat a vyhodnotit sebraný materiál. Kvalifikační práce musí být předložena v požadovaném rozsahu a standardní kvalitě obsahové, jazykové i formální podle požadavků kladených na magisterské diplomové práce.

Práce je hodnocena na základě posudků vedoucího práce a oponenta.

Absolvent může pokračovat v doktorském studiu filologického nebo humanitního směru na VŠ.