Dějiny umění

Studium dějin umění nabízí posluchačům možnost porozumění vizuálním objektům všech oborů disciplíny dějin umění (tj. architektura, sochařství, malířství, fotografie, užité umění a vizuální kultura) v jejich rozličných dobových formách, stylech a funkcích. Posláním čtyřsemestrového navazujícího magisterského studijního programu je příprava vysokoškolsky všestranně vzdělaných odborných pracovníků, zabývajících se výzkumem uměleckých děl a vizuální kultury.

Obor dějiny umění se zabývá poznáním a analýzou uměleckých děl a jejich historickému porozumění. Studuje jejich umělecké utváření, styly, funkce a jejich pozdější kritickou recepci, a stejně tak se věnuje i osobnostem jejich tvůrců – umělcům i objednavatelům, uměleckým hnutím a „provozu dějin umění“ (tj. galerijním institucím, památkové péči a umělecké kritice). Ve svém nejširším spektru zájmů se dnes dějiny umění stávají obecnou historickou vědou o obrazech a hermeneutikou vizuálních obrazů.

Ústředním cílem navazujícího magisterského studia dějin umění je dále prohloubit ty znalosti, které posluchač získal během studia bakalářského programu. Jestliže tam bylo cílem získat především znalosti a schopnosti popisu, analýzy a porozumění uměleckému dílu v rámci historických epoch, nyní se studijní pohled prohlubuje o další témata, spjatá zvláště s historickým porozuměním a interpretací uměleckých děl v jejich různorodém kontextu. Současně můžeme sledovat otevřenost uměleckého díla vůči jiným částem společenského a duchovního života, tj. jeho vazby kulturně historické, sociologické, psychologické apod.

Navazující magisterské studium probíhá na základě řešení aktuálních výzkumných otázek, četby zahraničních vědeckých textů a též prostřednictvím badatelské komunikace při výzkumných pobytech. Je přitom koncipováno tak, aby posluchačům nabídlo nejen komplexní pohled na oblast umělecké tvorby a spolu s tím i prohloubený náhled do kompetencí vědecky pracujícího historika umění, ale umožnilo jim též prohloubit si vlastní specializaci a zájem ve výzkumu.

Potenciálními posluchači oboru jsou ti, kdo úspěšně absolvovali odpovídající bakalářské studium, a kdo mají zájem o samostatnou odbornou práci v oboru. U budoucího historika umění je podstatná rovněž vizuální paměť a zájem o četbu a badatelskou práci. Důležitá pro budoucí studium je aktivní znalost některého ze světových jazyků a pasivní znalost dalšího.

Absolventi navazujícího studia si v prvé řadě prohloubí své znalosti uměleckohistorického materiálu ve všech uměleckých oborech a obdobích dějin umění a osvojí si samostatnou práci s vědeckými i obrazovými informačními zdroji. Získají dovednosti v uplatnění uměleckých teorií a speciálních uměleckohistorických přístupů ve své samostatné výzkumné práci i ve využívání výsledků této práce.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v celé šíři dějin uměleckých děl, umělců a uměleckohistorických směrů v minulosti i současnosti;
• kriticky hodnotit a využívat uměleckohistorické prameny (obrazové, dokumentární a textové), utvářet hypotézy a testovat jejich relevanci při řešení zkoumaných problémů;
• rozpoznat a využívat možnosti historických i současných uměleckohistorických přístupů pro výzkum a aplikovat je na řešení zkoumaných problémů;
• identifikovat hlavní současná témata v historiografii dějin umění, diskutovat o nich a sledovat mezinárodní dění v oboru;
• specializovat se oborově a časově v dějinách umění; samostatně si vytvořit vlastní badatelský plán zkoumání problémů ve své specializaci;
• analyzovat a originálně interpretovat zvolený uměleckohistorický problém v samostatně zpracovaném odborném výstupu (např. diplomová práce);
• připravit si zprostředkování uměleckých děl z různých uměleckých oborů formou přednášky, vědeckého článku, kritiky, eseje apod.);
• analyzovat a prezentovat umělecké dílo, případně komplexní uměleckohistorické téma s ohledem na potřeby praxe galeriích, výstavnictví a památkové péči

Jako absolvent programu Dějiny umění se můžete uplatnit ve všech profesích vyžadujících nejen komplexní znalosti daného oboru, ale především schopnost praktické aplikace metodických, analytických a prezentačních dovedností při práci s uměleckými díly.

Takové profese nalezneme zejména v odborných v muzejních a galerijních institucích, v památkové péči a v dalších kulturních a osvětových institucích. Díky získaným znalostem a dovednostem ze studia se můžete uplatnit rovněž v obchodě s uměním a starožitnostmi, ve sféře turistického ruchu či v publicistice a v médiích.

Absolutorium dějin umění vám kromě uplatnění se ve světě umění nabízí rozvoj individuálních intelektuálních a praktických znalostí a schopností, které mohou být využity v řadě dalších zaměstnání.

V současném světě, kde vizuální kultura hraje mnohem větší a významnější roli a umění porozumět a vysvětlovat ji se stává společensky prvořadým úkolem, můžete své kompetence uplatnit rovněž ve výuce a zprostředkování výtvarného umění, při jeho prezentaci a propagaci a v řadě dalších oborů.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Velký důraz se klade zejména na výuku prakticky uplatnitelných analytických a metodických kompetencí „před originály“ s ohledem na potřeby praxe v oblastech muzejní a galerijní praxe, znalectví, památkové péče či umělecké kritiky a žurnalistiky.

Pomůžeme vám rozvinout schopnosti samostatné analýzy a prezentace uměleckých děl prostřednictvím odborných stáží a praxí v domácích i zahraničních odborných institucích, v rámci specializovaných exkurzí a skrze všestrannou podporu individuální tvůrčí a odborné činnosti studentů.

Standardní rozsah magisterské práce je dán směrnicí děkana FF MU č. 1/2004. Doporučení rozsah magisterské diplomové práce činí 140 000 znaků, do rozsahu se započítává vlastní text, poznámkový aparát, obsah, nezapočítává se seznam literatury, titulní strany, čestné prohlášení. O započítání příloh rozhoduje vedoucí práce. Práce má prokázat, že diplomant je schopen na základě literatury i pramenů a za odborného vedení vedoucího diplomové práce vymezit, kriticky vyhodnotit a v písemné podobě na odborné úrovni vyložit dané uměleckohistorické téma. Zadání diplomové práce je třeba stanovit zpravidla do konce 1. semestru navazujícího magisterského studia.

Po absolvování magisterského studijního programu můžete pokračovat v navazujícím doktorském studiu dějin umění.