Areálově-filologická studia

Termín podání přihlášek: 1. leden – 30. duben

Dvoukolové přijímací řízení

Přijímací řízení do doktorských studijních programů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole.

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. května

Podklady pro přijímací řízení (1. kolo):

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti;
• projekt disertační práce;
• motivační dopis.

  Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 5. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

  Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

  Přijímací zkouška (2. kolo) má formu ústní rozpravy a zkušební komise při ní prověřuje:

• míru připravenosti pro vědecké studium;
• představu o hlavních směrech vlastního studia daného oboru;
• projekt disertační práce;
• jazykové předpoklady.

  Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

1. kolo: hranice úspěšnosti: 35 bodů (max. počet bodů 60)

Pokud uchazeč získá 35 – 60 bodů, navrhuje komise postup uchazeče do 2. kola k ústnímu pohovoru. Pokud uchazeč získá méně než 35 bodů, komise navrhuje nepřijetí uchazeče.

2. kolo: Hranice úspěšnosti: 70 bodů (max. počet bodů 100). Hodnotí se projekt disertační práce (max. 40 bodů), motivace (max. 25 bodů), odborná připravenost (35 bodů).

Pokud uchazeč získá 70 – 100 bodů, navrhuje komise přijetí uchazeče ke studiu. Pokud uchazeč získá méně než 70 bodů, komise navrhuje nepřijetí.

Zásadní formou doktorského studia programu je systematická příprava na tvůrčí vědeckou a odbornou práci pod individuálním vedením pověřeného školitele. Základem pro to by měla být srovnávací typologie uměleckých, publicistických a odborných textů, propojovaná s terénním výzkumem či zevrubnou archivní heuristikou.

Studium doktorandy postupně provádí všemi fázemi výzkumného procesu od přípravy návrhu výzkumného projektu přes získávání, analýzu a kritické zhodnocení dat či pramenných údajů až po publikaci výsledků a sepsání disertace. Kreditový systém studia skýtá možnost individuálního časového rozvržení studia a jeho průběžné modifikace, včetně zařazení zahraničních studijních či badatelských pobytů nebo také terénního výzkumu. Ve vědeckém rozvoji doktorandovi pomáhají doktorské a specializované semináře, na nichž doktorand diskutuje téma a problémy své disertace v širším odborném kolektivu svých kolegů a školitelů, jež přispívají k rozvoji kritického myšlení a argumentačních schopností či kritické interpretace textů a pramenných materiálů. Do výuky jsou také zapojeny mimořádné přednáškové kurzy zahraničních specialistů, které rozšiřují znalostní kompetence doktoranda a tříbí jeho jazykové dovedností (studium předpokládá zvládnutí jednoho světové a dalšího slovanského jazyka mimo původní doktorandův studovaný obor). Samozřejmostí je prezentace výsledků doktorandova bádání na tuzemských i zahraničních konferencích, kolokviích, workshopech či kulatých stolech a publikace výsledků doktorandovy vědecké práce jak v domácích recenzovaných časopisech, tak, minimálně jednou za studium, také v zahraničím odborném periodiku. Během studia sepisuje doktorand také alespoň jednu recenzi na odbornou knihu, vztahující se k disertačnímu projektu a na další vědeckou praxi se připravuje i podáním grantové přihlášky. V dalších kurzech rozšiřuje a prohlubuje své kompetence v oblasti teorie a metodologie a v souladu se svým individuálním studijním plánem absolvuje teoretické, metodologické, faktografické či jazykové kurzy odpovídající jeho konkrétnímu areálovému zaměření a disertačnímu projektu. Studium umožňuje i osvojení si umění popularizace vědeckého bádání, práci s médii a v neposlední řadě si doktorand pod dohledem školitele připraví výběrový předmět pro bakalářské studium odpovídající zaměření jeho disertačního projektu a získá tak nezanedbatelné pedagogické zkušenosti.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatné vědeckovýzkumné práce v oblasti areálových studií (se zaměřením na zvolený areál);
• dobře a s nadhledem se orientovat v kulturních souvislostech a v širších literárních, jazykových a historických problémech kulturních evropských (zejména slovanských a slovansko-neslovanských) areálů;
• metodologicky správně a eticky uchopit zkoumanou problematiku;
• pedagogické činnosti v oblasti výuky kultury evropských (slovanských) areálů, resp. konkrétního areálu na vysokých školách;
• popularizovat v médiích zvolené areály a představovat s nadhledem jejich hlavní problémy;
• připravovat grantové žádosti v oboru i mimo něj;
• aplikovat hlubší znalosti zvolených dominantních areálů ve své publikační činnosti;
• vytvářet a prezentovat výsledky své práce na národních i mezinárodních konferencích;
• vědecké organizační a ediční práce;
• komunikovat ve světovém jazyce a dalším jedním až dvěma jazyky zvoleného areálu.

Disertační práce má minimálně 180 000 znaků. Součástí rozsahu bývá obvykle poznámkový aparát a bibliografie, nikoliv však úvodní strany a přílohy.

Práce musí kromě vlastního textu obsahovat titulní list, prohlášení o původnosti, obsah, soupis použité literatury, poznámkový aparát a cizojazyčné resumé.