Politics, Media, and Communication

The multiple-choice entrance test will consist of 20 (a-e) closed questions covering areas of basics from social sciences and humanities (politics, international relations, sociology, history, basics of political geography). To be accepted to a program the applicants must achieve at least the threshold of 60% of correct answers.

Lunt, Pat; Rebman, Peter: Social Studies. Oxford University Press, 2019, s. 6-37, 74-105, 106-141. Richards, Michael, D.; Waibel, Paul R.: Twentieth Century Europe. A Brief History, 1900 to the Present. Wiley Blackwell, 2014, s. 345-378. Colander, David C.; Hunt, Elgin H.: Social Science. An Introduction to the Study of Society. Routledge, 2022, Chapter 1

Pro porozumění moderní politiky je klíčové rozumět roli, kterou sehrávají v současnosti média. Vzestup nových médií a vznik nových technologií mají zásadní dopad na fungování společnosti, politiku nevyjímaje. Ba naopak, slábnoucí role tradičních politických aktérů na národní (politické strany), tak mezinárodní úrovni (národní státy) a proměna společnosti 21. století vedou k posílení významu médií pro studium politiky.

Bakalářský studijní program Politics, Media, and Communication se zaměřuje na vzájemné ovlivňování politiky, médií a společnosti využitím syntézy přístupů typických pro komparativní politologii, politickou teorii, studium politického chování a přístupů typických pro oblast výzkumu mediálních publik, studia nových médií a masové komunikace a jejích efektů. Právě svým interdisciplinárním a komplexním pohledem na studium významu médií v současné politice je studijní program Politics, Media, and Communication unikátní.

Program je tak vhodný pro uchazeče, kteří se zajímají o vývoj současné politiky, roli médií v ní, ale také pro uchazeče, kteří se zajímají o kvalitu demokracie, politické chování, komunikaci politických aktérů a proměnu mediálního prostředí. Absolventi programu Politics, Media, and Communication dokáží porozumět a realizovat vlastní výzkum v oblasti vývoje současné politiky s důrazem na následující oblasti: 1) význam proměny společenského a mediálního prostředí pro politiku, 2) roli médií v demokracii, 3) moderní politické komunikaci a kampaním, 4) vlivu médií na politické postoje a politické chování.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit význam médií v demokracii včetně problematiky mediálního vlastnictví v kontextu společenských a politických změn vi
• popsat mechanismy působení mediálního obsahu na politické postoje a politické chování
• porozumět základním principům politické komunikace a kampaní
• interpretovat mediální a politické obsahy
• analyzovat sekundární kvantitativní a kvalitativní data týkající se role médií v politice, politické komunikaci a politických postojích a chování
• najít a zhodnotit relevantní informace a data o roli médií v politice, politické komunikace a politických postojích a chování

Absolvent programu je připraven pro studium více teoretických a analyticky zaměřených magisterských programů v oblasti politologie, mediálních studií, politické komunikace nebo studia demokracie. Absolvent je připraven k analytické práci v agenturách pro výzkum veřejného mínění, mediálních a marketingových agenturách, ve veřejné správě nebo jako analytik pro politické aktéry jako politické strany, nevládní organizace nebo mezinárodní organizace, stejně tak jako pro obchodní společnosti jako analytik médií nebo komunikace.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V rámci programu bude možné absolvovat odbornou stáž jako jeden z povinně volitelných předmětů. Jednosemestrální stáž probíhající u partnerů z praxe bude v rozsahu 50 hodin doprovázet supervize.

Standardní rozsah bakalářské práce je mezi 45.000 a 65.000 znaků včetně poznámek pod čarou. Bakalářská práce může mít charakter kritického přehledového textu nebo empirické analýza založené na práci s existujícími daty. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 5/2024 Státní závěrečné zkoušky, závěrečné práce a jejich obhajoby.

Absolvent programu je připraven pro studium více teoretických a analyticky zaměřených magisterských programu v oblasti politologie, mediálních studií, politické komunikace nebo studia demokracie.