Cíle studijního programu
Cílem studia je prohloubené vzdělání v tradičním univerzitním programu, jenž je zakládajícím oborem Masarykovy univerzity z počátku 20. let 20. století. Jeho charakter utvářeli v rámci tehdejšího Slovanského semináře později světově proslulí strukturalisté z Pražského lingvistického kroužku, k nimž od 30. let 20. století patřil i zakladatel pražsko-brněnské školy slovanské srovnávací literární vědy prof. Frank Wollman, před ním ruský medievista Sergij Vilinskij a později slavný lingvista, literární vědec, fonolog a teoretik verše Roman Jakobson, profesor pro tehdy nový obor Ruská filologie. Slovanské literatury byly a nadále jsou součástí širšího konceptu slovanské filologie a slavistiky v rámci areálového přístupu na srovnávací bázi slovanských literatur v evropském a světovém rámci a na metodologické bázi vytvořené v průběhu 19. a 20. století s metodologickou flexibilitou směřující k metodám druhé poloviny 20. a počátku 21. století (sémiotika, hermeneutika, dekonstrukce, kognitivní metody) s přesahy ke kulturologickému pojetí komparatistiky a k novým pojetím světové literatury. Doktorand se orientuje na srovnávací slovanský okruh podle zaměření disertační práce a takto koncipuje také svůj studijní plán, v němž kromě povinných předmětů vybírá soubor specializací. Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen: ovládat kromě češtiny ještě angličtinu a němčinu (případně může být jeden z těchto jazyků nahrazen slovanským jazykem, který je odlišný od specializace a mateřského jazyka doktoranda); orientovat se komplexním způsobem ve slovanských literaturách a konfrontovat podobu různých slovanských národních literatur; využívat teoretických a historických nástrojů a nových metodologií v uchopení vývoje slovanských literatur jako součásti světového literárního procesu. Mezioborová kvalifikace umožní uplatnění absolventů doktorského studia v existujících institucích EU, v komunikaci mezi slovanskými zeměmi, které jsou součástí EU, i těch, které stojí ještě mimo tento rámec, ve veřejné správě všech stupňů, v institucích zaměřených na rozvoj a správu regionů, zejména ve vztahu k slovanské imigraci do ČR, v expertízách pro evropské a české státní a vládní orgány, v institucích různých mezinárodních i neziskových a charitativních organizací stojících i mimo EU, ve vzdělávacích a vědeckých institucích, na univerzitách, zejména pracovištích humanitního a filologického zaměření, v AV ČR, může se uplatnit – vzhledem k jazykové a obecně kulturní kompetenci – i v zahraničních vědeckých institucích, v médiích, zejména literárního a literárněvědného směru, v nakladatelstvích, v aplikační sféře současných technologií orientovaných na podporu humanitních, zvláště filologických věd apod. Programposkytuje komplexní vzdělání ve srovnávací literární vědě s přesahem ke kulturologii a historiografii příslušných zemí pro činnost v různých vědeckých a vědeckopedagogických a kulturních institucích, žurnalistice a v expertní činnosti v soukromém i státním sektoru, v poradenství; flexibilita koncepce umožní i činnost v profesionální politice.Studijní plány
Studium
- CíleCílem studia je prohloubené vzdělání v tradičním univerzitním programu, jenž je zakládajícím oborem Masarykovy univerzity z počátku 20. let 20. století. Jeho charakter utvářeli v rámci tehdejšího Slovanského semináře později světově proslulí strukturalisté z Pražského lingvistického kroužku, k nimž od 30. let 20. století patřil i zakladatel pražsko-brněnské školy slovanské srovnávací literární vědy prof. Frank Wollman, před ním ruský medievista Sergij Vilinskij a později slavný lingvista, literární vědec, fonolog a teoretik verše Roman Jakobson, profesor pro tehdy nový obor Ruská filologie. Slovanské literatury byly a nadále jsou součástí širšího konceptu slovanské filologie a slavistiky v rámci areálového přístupu na srovnávací bázi slovanských literatur v evropském a světovém rámci a na metodologické bázi vytvořené v průběhu 19. a 20. století s metodologickou flexibilitou směřující k metodám druhé poloviny 20. a počátku 21. století (sémiotika, hermeneutika, dekonstrukce, kognitivní metody) s přesahy ke kulturologickému pojetí komparatistiky a k novým pojetím světové literatury. Doktorand se orientuje na srovnávací slovanský okruh podle zaměření disertační práce a takto koncipuje také svůj studijní plán, v němž kromě povinných předmětů vybírá soubor specializací. Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen: ovládat kromě češtiny ještě angličtinu a němčinu (případně může být jeden z těchto jazyků nahrazen slovanským jazykem, který je odlišný od specializace a mateřského jazyka doktoranda); orientovat se komplexním způsobem ve slovanských literaturách a konfrontovat podobu různých slovanských národních literatur; využívat teoretických a historických nástrojů a nových metodologií v uchopení vývoje slovanských literatur jako součásti světového literárního procesu. Mezioborová kvalifikace umožní uplatnění absolventů doktorského studia v existujících institucích EU, v komunikaci mezi slovanskými zeměmi, které jsou součástí EU, i těch, které stojí ještě mimo tento rámec, ve veřejné správě všech stupňů, v institucích zaměřených na rozvoj a správu regionů, zejména ve vztahu k slovanské imigraci do ČR, v expertízách pro evropské a české státní a vládní orgány, v institucích různých mezinárodních i neziskových a charitativních organizací stojících i mimo EU, ve vzdělávacích a vědeckých institucích, na univerzitách, zejména pracovištích humanitního a filologického zaměření, v AV ČR, může se uplatnit – vzhledem k jazykové a obecně kulturní kompetenci – i v zahraničních vědeckých institucích, v médiích, zejména literárního a literárněvědného směru, v nakladatelstvích, v aplikační sféře současných technologií orientovaných na podporu humanitních, zvláště filologických věd apod. Programposkytuje komplexní vzdělání ve srovnávací literární vědě s přesahem ke kulturologii a historiografii příslušných zemí pro činnost v různých vědeckých a vědeckopedagogických a kulturních institucích, žurnalistice a v expertní činnosti v soukromém i státním sektoru, v poradenství; flexibilita koncepce umožní i činnost v profesionální politice.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- orientovat se komplexním způsobem v slovanských literaturách a konfrontovat podobu různých slovanských národních literatur v kontextu světové literatury a světového literárního kánonu;
- využívat teoretických a historických nástrojů a nových metodologií v uchopení slovanského literárního procesu v evropských a světových souvislostech;
- využívat znalostí literatury k přesahu směřujícímu k hlubšímu synchronnímu a diachronnímu poznání slovanského kulturního areálu v geopolitických a kulturních souvislostech Evropy a světa a nezbytnému k vědecké a expertní činnosti;
- kromě češtiny ovládat ještě další dva jazyky na úrovni C1, z nichž minimálně jeden je neslovanský (angličtina, němčina).
- Uplatnění absolventaAbsolvent doktorského studia programu Slovanské literatura získá velmi dobré znalosti ze srovnávací a obecné literárněvědné problematiky, dokonalý přehled vývoje nejméně jedné slovanské literatury v komparativní šíři a kulturních i historických souvislostech a prohloubí si svoji znalost slovanských jazyků adekvátních ke studované slovanské literatuře (literaturám) a znalost minimálně jednoho světového jazyka (angličtiny/němčiny). Nabyté poznatky bude schopen uplatnit na odborných pracovištích vysokých škol humanitního zaměření nebo vědeckých pracovištích akademie věd, která jsou zaměřena na vědecko-výzkumnou nebo pedagogickou činnost v oblasti obecné teorie literatury a literárních dějin. Může se stát i vysoce kvalifikovaným kulturním redaktorem či pracovníkem v oblasti kultury, překladatelství apod.; Jeho obecný historický a kulturní rozhled mu umožní pracovat také v diplomacii apod.
- PraxePovinná praxe na externích pracovištích není vyžadována. Praktické kompetence však studenti získávají aktivním zapojením do výukové, výzkumné i organizační práce na ústavu.
- Standardy kvalifikačních pracíStandardní rozsah disertační práce je závazně určen počtem znaků, do rozsahu se započítává vlastní text, poznámkový aparát a obsah, naopak se do něj nezapočítává seznam literatury, titulní strany, čestné prohlášení. Doporučená kvantita je pro disertační práci 180 000 znaků.
Disertační práce řeší speciální badatelský komparatistický problém odpovídající typu studia. Student v ní musí prokázat schopnost samostatné vědecké práce, to znamená vytvořit hypotézu, osnovu a časový plán práce, vyhledat a zpracovávat relevantní odbornou literaturu podle tematického zaměření své práce, sbírat adekvátními metodami relevantní materiál výzkumu, popsat, analyzovat, interpretovat a vyhodnotit sebraný materiál, to vše v přiměřeném kontextu aktuálního rozvoje oboru. Kvalifikační práce musí být předložena v požadovaném rozsahu a standardní kvalitě obsahové, jazykové i formální podle požadavků kladených na disertační práce.
Práce je hodnocena na základě posudků vedoucího práce a dvou oponentů.