Cíle studijního programu
Cílem magisterského studia je všestranná výchova odborníků v oblasti virologie. Studenti získají znalosti i praktické dovednosti ve virologii a příbuzných oborech, se zvláštním zaměřením na viry napadající člověka, zvířata, rostliny a bakterie. Studovanými oblastmi budou molekulární a strukturní virologie, patogeneze, imunologie a ekoepidemiologie virových nákaz, klinická virologie, veterinární virologie, virologie rostlin, virologie potravin a prostředí, ale též základní i vysoce specializované metody virologie a dalších příbuzných oborů. Studium bude charakterizováno důrazem na zapojení studenta do vědecké práce oboru po celou dobu studia, jejímž završením bude obhajoba diplomové práce.
Studijní plány
Studium
- Cíle
Cílem magisterského studia je všestranná výchova odborníků v oblasti virologie. Studenti získají znalosti i praktické dovednosti ve virologii a příbuzných oborech, se zvláštním zaměřením na viry napadající člověka, zvířata, rostliny a bakterie. Studovanými oblastmi budou molekulární a strukturní virologie, patogeneze, imunologie a ekoepidemiologie virových nákaz, klinická virologie, veterinární virologie, virologie rostlin, virologie potravin a prostředí, ale též základní i vysoce specializované metody virologie a dalších příbuzných oborů. Studium bude charakterizováno důrazem na zapojení studenta do vědecké práce oboru po celou dobu studia, jejímž završením bude obhajoba diplomové práce.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Orientovat se v problematice obecné i speciální virologie.
- Rozumět interakcím mezi viry a hostitelskými organismy na molekulární a buněčné úrovni.
- Aplikovat vhodné metodické postupy pro řešení běžných virologických analýz.
- Samostatně pracovat ve virologické laboratoři, včetně laboratoří s vyšším stupněm biologické ochrany, a používat běžné přístroje a zařízení k provádění výzkumné a vývojové činnosti.
- Komunikovat v anglickém jazyce (vyhledávat a využívat cizojazyčnou vědeckou literaturu, prezentovat výsledky práce ústní i písemnou formou).
- Diskutovat na odpovídající úrovni o problematice související se studovaným oborem a zaujmout stanovisko odpovídající současnému stavu poznání.
- Uplatnění absolventa
Absolvent studijního programu Virologie bude připraven pro další studium v navazujících doktorských studijních programech. Absolventi naleznou uplatnění též na vědeckých a výzkumných pracovištích, v klinických laboratořích, ve školství, ve farmaceutickém průmyslu, v biotechnologických společnostech, v potravinářských a zemědělských laboratořích, případně i ve státní správě.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Odborná praxe není povinnou součástí studia programu Virologie.
- Cíle kvalifikačních prací
Standardní rozsah diplomové práce je 140 000 znaků včetně poznámek pod čarou, obsahu, anotací a seznamu literatury (bez tabulek a obrázků). Diplomová práce má prokázat schopnost studenta samostatné vědecké práce, což znamená teoretické zpracování zadaného problému (literární rešerše), formulaci hypotézy, plánování a vlastní provedení experimentů, hodnocení získaných výsledků (včetně statistického hodnocení), formulace závěrů a porovnání vlastních výsledků s výsledky jiných autorů a schopnost diskutovat dané informace. Za samozřejmé se pokládá využití aktuálních cizojazyčných zdrojů. Obsah práce se nesmí výrazně odklonit od zadaného tématu, případná změna názvu práce (i tématu) musí být po dohodě s vedoucím povolena vedením pracoviště. V gramatice a pravopise cizích a běžných slov se student musí řídit Novým akademickým slovníkem cizích slov (Academia, Praha 2009), Slovníkem spisovného jazyka českého (http://ssjc.ujc.cas.cz/) a Pravidly českého pravopisu (Academia, Praha 2010; http://prirucka.ujc.cas.cz/). Standardním jazykem DP je čeština. V případě zájmu o vypracování práce ve slovenském nebo anglickém jazyce je potřeba tuto skutečnost uvést v oficiálním Zadání diplomové práce, přičemž školitel a ředitel Ústavu experimentální biologie svými podpisy tuto výjimku umožní. Po formální stránce musí předkládaná práce splňovat podmínky definované Opatřením děkana č. 5/2014.
- Návaznost na další studijní programy
Absolvent magisterského studia má možnost pokračovat ve studiu virologie na MU v doktorském studijním programu Mikrobiologie nebo Molekulární a buněčná biologie a genetika.