Personální a organizační rozvoj

Přijímací řízení je jednokolové a spočívá v hodnocení povinných materiálů, které je třeba nahrát do e-přihlášky v termínu do 15. 5. 2025.

Jedná se o motivační dopis a bakalářskou práci.

Motivační dopis je akceptován výhradně v českém nebo slovenském jazyce – kromě zájmu o studium prokazuje schopnost uchazeče komunikovat v ČJ na úrovni nezbytné pro zvládnutí studia.

Motivační dopis by měl být strukturovaný a obsahovat následující oblasti:

• Motivace ke studiu a uplatnění: stručné zdůvodnění zájmu studovat program Personální a organizační rozvoj na FSS MUNI a představa o kariérním výhledu.
• Návaznost předchozího studia: stručné informace o bakalářském studiu a jeho vztahu/návaznosti na program Personální a organizační rozvoj. Výpis názvů absolvovaných předmětů relevantních z hlediska programu Personální a organizační rozvoj (např. Řízení lidských zdrojů, Veřejná politika, Ekonomie, Management, Statistika, Metody výzkumu, Právo, Pracovní právo, Ekonomika organizace, Psychologie, Sociologie, Sociální politika).
• Bakalářská práce a její téma: vztah tématu a obsahu bakalářské práce k programu Personální a organizační rozvoj.
• Dosavadní oborová praxe: stručný popis dosavadní oborové praxe v rámci pracovního poměru, studentské praxe nebo dobrovolnictví.

Bakalářská práce může být přijata pouze, je-li psána v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.

• Akceptována je dokončená nebo rozpracovaná bakalářská práce.
• Dodání rozpracovaných bakalářských prací se předpokládá u studentů, kteří budou přistupovat k obhajobě bakalářské práce po termínu stanoveném pro doručení podkladů k přijímacímu řízení.
• Rozpracovanou bakalářskou práci je třeba dodat v takovém rozsahu, aby zahrnovala teoretické pojednání zvoleného tématu, metodologii výzkumu nebo popis postupu analýzy/zpracování zvoleného tématu.

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat minimálně 60 bodů.

• Za bakalářskou práci lze získat maximálně 40 bodů.
  • Kritéria pro hodnocení jsou: relevance tématu bakalářské práce z hlediska programu (max. 16 bodů), relevantní metodický postup při řešení tématu bakalářské práce (jasná formulace cíle, vhodnost užitých metod) (max. 12 bodů), kvalitu zpracování tématu bakalářské práce (struktura, teoretická východiska, zjištění, užitá literatura) (max. 12 bodů).
• Za motivační dopis lze získat maximálně 60 bodů.
  • Kritéria pro hodnocení jsou: relevance obsahu předchozího studia (a případně praxe) z hlediska magisterského navazujícího studia (max. 40 bodů), relevanci uvedených motivů ke studiu z hlediska programu Personální a organizační rozvoj (max. 20 bodů).

K tomuto cíli jsou studenti připravováni rozvojem znalostí a dovedností v následujících oblastech:

- znalosti ekonomických principů, fungování tržního mechanismu, problematiky trhu práce a veřejných politik a dopadu makroprostředí na fungování organizace a oblast lidských zdrojů,

- znalosti v oblasti řízení, rozvoje a společenské odpovědnosti organizace ať již ziskového či neziskového sektoru, znalosti v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů,

- schopnost samostatně reflektovat a vyhodnocovat makroekonomické, společenské a organizační problémy a jejich význam, příčiny a důsledky,

- schopnost samostatně argumentovat, navrhovat a vytvářet systémově pojatá opatření a koordinovat či provádět jejich zavádění,

- schopnost pracovat s lidmi a rozvíjet jejich potenciál včetně rozvoje kompetencí, komunikace a týmové práce, vytváření vhodného pracovního prostředí a realizace změn a přispívat k rozvíjení lidských zdrojů a organizačních kapacit jako předpokladu zvládání úkolů v dané oblasti.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Analyzovat, reflektovat a posuzovat ekonomický, společenský a organizační vývoj a problémy včetně příčin, důsledků a vzájemných souvislostí. Je schopen uplatnit více perspektivní pohled.
• Rozumět podstatě fungování trhu práce v makro i mikro perspektivě. Zná soudobé trendy ve vývoji trhu práce a je schopen posoudit dopad existujících opatření na organizaci a její rozvoj.
• Chápat podstatu a význam veřejné politiky a jejích částí. Zná soudobé trendy ve vývoji veřejné politiky a je schopen posoudit dopad existujících opatření na organizaci a její rozvoj.
• Rozumět podstatě fungování organizace v návaznosti na dosahování organizačních cílů. Zná klíčové organizační procesy a teorii organizace, jejího rozvoje a řízení a umí poznatky aplikovat.
• Navrhovat, argumentovat a vytvářet systémově pojatá organizační opatření a koordinovat a provádět jejich zavádění.
• Vyhodnocovat navrhovaná i existující organizační opatření. Absolvent zná a je schopen aplikovat vhodné metody k hodnocení opatření a jejich dopadů.
• Plánovat potřebu pracovníků, systém hodnocení a motivace, podporovat spolupráci a rozvoj pracovního prostředí jako prostředek k dosahování organizačních a společenských cílů. Je schopen reflektovat implementační podmínky.
• Plánovat vzdělávání a rozvoj pracovníků. Rozvíjet pracovníky a jejich kompetence, plánovat jejich kariéry při současném respektování jejich diverzity.
• Reflektovat hodnoty, etiku v profesní činnosti a chápat společenskou odpovědnost organizace a její širší souvislosti.
• Komunikovat, prezentovat, vyjednávat a prosazovat opatření a změny v organizacích. Umí komunikovat v cizím jazyce.

- role pracovníka v oblasti personálního řízení a rozvoje v organizacích veřejného i soukromého sektoru.

- role pracovníka v oblasti organizačního rozvoje se zaměřením na rozvoj lidských zdrojů v organizacích veřejného i soukromého sektoru.

- role analytického a koncepčního pracovníka v oblasti tvorby a realizace programů veřejné a sociální politiky, politiky zaměstnanosti a strategií organizačního a personálního rozvoje.

- role výzkumného pracovníka a role učitele v oboru (při předpokládaném dalším pracovním rozvoji).

Optikou Národní soustavy povolání Ministerstva práce a sociálních věcí se absolventi magisterského studia programu Personální a organizační rozvoj mohou uplatnit zejména v pozici personálního ředitele či personálního specialisty v různých oblastech řízení lidských zdrojů (vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, náborů zaměstnanců či hodnocení a odměňování zaměstnanců).

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Pro získání praktických zkušeností mohou studetni praxi absolvovat v rámci povinně-volitelného předmětu Odborná stáž.

Odborná kvalita diplomové práce je posouzena uplatněním teoretických a metodologických hledisek a hledisek zaměřených na kvalitu vlastního přínosu studenta a aplikovatelnost (výzkumná či návrhová část). Následující teoreticko-metodologická kritéria jsou nástrojem posouzení diplomové práce v průběhu oponentního řízení a obhajoby diplomové práce:

- programová přiměřenost, orientace na oborově podstatný problém či otázku,

- jasné a jednoznačné vymezení cíle práce,

- zaměření na výzkum nástrojů, řešení, intervencí nebo související otázku,

- teoretická orientace v problematice, aplikace teoretických hledisek, odborná diskuse namísto prosté reprodukce poznatků,

- volba vhodného postupu výzkumu a dostatečnost provedení výzkumu,

- komplexnost a zacílenost práce, kontinuita poznávacího (výzkumného) procesu,

- průkaznost argumentů, podloženost závěrů či návrhů a dosažení cíle práce

- aplikovatelnost získaných poznatků, schopnost formulovat důsledky pro praxi či doporučení.

Pokyny k vypracování diplomových prací budou na webových stránkách katedry.