Personální rozvoj a zaměstnanost

Kritérium pro přijetí ke studiu v jednooborovém studijním plánu i v hlavním a vedlejším studijním plánu v rámci sdruženého studia představují výsledky testů základů společenských věd (ZSV). U ZSV fakulta uznává test Základů společenských věd (ZSV), který zabezpečuje společnost SCIO.

Nejpozději při uzávěrce termínu pro podání přihlášek si uchazeč závazně v e-přihlášce volí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů.

Přijímací zkouška z testů ZSV (SCIO):

Uchazeč má možnost vykonat zkoušky v pěti níže uvedených termínech. Při více pokusech se uchazeči započítá nejlepší dosažený výsledek. Fakulta uznává výsledky dosažené v těchto termínech: 7. prosince 2024, 13. ledna 2025, 1. února 2025, 1. března 2025, 29. března 2025. POZOR - fakulta uznává i výsledky ze sedmi termínů uskutečněných v předcházejícím akademickém roce (9. prosince 2023, 16. ledna 2024, 3. února 2024, 2. března 2024, 23. března 2024, 1. května 2024, 25. května 2024).

Výsledky testů ZSV předává fakultě výhradně společnost SCIO, uchazeč svůj výsledek fakultě nepředává. Musí však společnosti SCIO poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (učiní tak v rámci přihlášky u společnosti SCIO).

Praktický postup:

• Uchazeč podá nejpozději do 28. února 2025 kompletně vyplněnou elektronickou přihlášku, závazně zvolí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů a zaplatí administrativní poplatek.
• Paralelně se sám přihlašuje k testu u společnosti SCIO.
• Od společnosti SCIO obdrží po svém přihlášení pozvánku k testu ZSV.
• Účast na daném termínu (příp. termínech) si uchazeč hradí individuálně.

Vzhledem k tomu, že fakulta uznává výsledky z více termínů, při neúčasti na žádném z nich se není možné odvolávat na překážky na straně uchazeče. Náhradní přijímací zkoušky se konat nebudou.

Uchazeči, kteří se hlásí na mezifakultní studium, budou muset případně splnit podmínky přijetí do hlavního/vedlejšího studijního plánu na obou fakultách MU.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Informace k přijetí bez přijímací zkoušky naleznete na webu FSS.

Ukázky testů a seznam odborné literatury ZSV.

Studijní program Personální rozvoj a zaměstnanost je určen pro studenty, kteří se zajímají o rozvoj lidských zdrojů v soukromém i veřejném sektoru. Studentům umožňuje získat a prohlubovat jedinečné komplexní a multidisciplinární znalosti, dovednosti a praktické zkušenosti v personálně-pracovní oblasti, které využívají ekonomické, pedagogické, právní, sociologické i psychologické perspektivy.

Tyto znalosti a dovednosti získají mimo jiné prostřednictvím předmětů zaměřených na řízení lidí a organizační chování, komunikaci v organizacích, vzdělávání a profesní i osobnostní rozvoj, trh práce a zaměstnanost, veřejnou a sociální politiku. Studenti současně získají zkušenosti s rozvojem lidí v reálném pracovním prostředí v rámci povinně absolvované odborné praxe.

Absolventi budou vybaveni klíčovými znalostmi a metodologickými i interpersonálními dovednostmi, které jim umožní analyzovat, posuzovat, směřovat a ovlivňovat zaměstnanost a rozvoj lidí v různých organizačních kontextech. Budou schopni zejména školit a rozvíjet zaměstnance pocházející se stejného nebo z různorodého kulturního prostředí, zlepšovat jejich pracovní zapojení a výkon, diagnostikovat organizační potřeby, hodnotit efektivitu systému personálního řízení v organizacích a zavádět opatření, která povedou k jejich rozvoji.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Znát nejmodernější koncepty, metody, techniky a trendy v oblasti personalistiky a rozvoje lidí a jejich pracovního i osobnostního potenciálu. Bude schopen porozumět a řešit různorodé etické otázky a dilemata v organizacích.
• Posoudit nástroje a strategie rozvoje lidí v širším kontextu rozvoje organizace a celé společnosti. Využije k tomu více perspektiv poznání (právní, psychologické, sociologické, ekonomické, veřejně-politické, pedagogické, etické).
• Porozumět problematice zaměstnanosti a dlouhodobé uplatnitelnosti jednotlivců i sociálních skupin na trhu práce z různých hledisek (například z hlediska měnících se požadavků trhu práce, z hlediska slaďování rodinných a pracovních rolí ad.).
• Analyzovat a posoudit opatření pro podporu zaměstnanosti v oblasti veřejné a sociální politiky. Rovněž bude schopen identifikovat a zhodnotit organizační opatření pro zaměstnatelnost různých skupin pracovníků.
• Porozumět tematice vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů v soukromém i veřejném sektoru. Bude schopen analyzovat a posoudit opatření pro vzdělávání a rozvoj lidí v organizacích i v rámci veřejné a sociální politiky.
• Bude vybaven teoretickými znalostmi i metodologickými dovednostmi pro navrhování nástrojů, metodik a koncepcí zaměstnanosti, vzdělávání a personálního rozvoje šitých na míru různým skupinám zaměstnanců v soukromých i veřejných organizacích.
• Své analýzy a návrhy bude umět argumentovat a vhodným způsobem prezentovat.

Absolventi bakalářského studia se mohou uplatnit zejména jako:

- profesionálové v oblasti personálního rozvoje a řízení lidí v organizacích veřejného a soukromého sektoru (personální specialisté, manažeři, HR business partneři ad.)

- odborníci v oblasti zaměstnanosti (specialisté v agenturách zprostředkování práce, personálních agenturách, na úřadech práce či v jiných institucích veřejného sektoru, v neziskových organizacích, projektoví manažeři)

- odborníci v oblasti vzdělávání a rozvoje lidí (v oblasti kariérního poradenství, poradenství na úřadech práce a v jiných institucích veřejného sektoru, specialisté pro přípravu a realizaci vzdělávacích programů pro dospělé ve vzdělávacích agenturách ad.)

- odborníci v oblastech souvisejících s personálním a sociálním rozvojem (například projektoví manažeři v ziskových i neziskových organizacích vytvářející a realizující programy v oblasti podpory vzdělávání dětí, sociálního začleňování, podpory bydlení, veřejného zdraví či rodiny)

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe v oblasti personálního rozvoje a zaměstnanosti je nedílnou součástí studia bakalářského programu. Studenti v průběhu studia (nejdříve však po prvním semestru) povinně absolvují předmět Praxe 1. V jeho rámci je možné získat praktické zkušenosti ve třech oblastech, přičemž volba jedné z nich je ponechána na zájmu a profesní orientaci studenta:

- služby zaměstnanosti a poradenství (personální agentury, poradenské instituce, úřady práce ad.)

- personální rozvoj (v soukromých i veřejných institucích, ziskových i neziskových – interní HR procesy)

- programy sociálního rozvoje organizací (praxe zejména ve veřejném a neziskovém sektoru, ale i v soukromých organizacích – programy CSR/ESG ad.).

Kromě povinně absolvované praxe v rozsahu 75 hodin (provázené supervizí a společnou reflexí praktické zkušenosti na seminářích), může návazně student prohloubit své praktické dovednosti i v rámci předmětů Praxe 2 a Praxe 3, které jsou vypisovány v každém semestru v rámci povinně volitelných kurzů a nabízejí možnost získat zkušenosti ve zbývajících dvou profesních oblastech (tedy v těch, které si student nevybral pro absolvování povinného kurzu Praxe 1).

Katedra studentům zajišťuje pracoviště, se kterými dlouhodobě spolupracuje a na nichž je možné praxi vykonat. Na základě dohody s katedrovým koordinátorem praxí a při spolupráci s ním je možné absolvovat praxi rovněž v organizaci dle vlastního výběru studenta.

Bakalářské práce mají rozsah 7.500 až 18.000 slov a jsou zaměřeny na zpracování některého z témat studia Personálního rozvoje a zaměstnanosti v kontextu organizací veřejného či soukromého sektoru (např. programy pro rozvoj zaměstnatelnosti osob, well-being management, HR procesy v organizacích, work-life balance, lokální či firemní sociální politika, práce s talenty, společenská odpovědnost organizací, udržitelná ekonomika, manažerské a interkulturní poradenství ad.). Práce jsou založeny na reflexi autorem vymezeného problému v oblasti zaměstnanosti a personálního rozvoje, sociálního nebo organizačního problému a jeho empirickém zkoumání. Studenti v nich předvedou schopnost kriticky pracovat s odborným textem a prostřednictvím vhodných konceptů a teorií i schopnost řešit konkrétní problém na úrovni skupin, institucí či organizací.

Pokyny k vypracování bakalářských diplomových prací a informace ke stání závěrečné zkoušce jsou zveřejněny v dokumentovém serveru na webových stránkách katedry.

Absolventi bakalářského studijního programu Personální rozvoj a zaměstnanost mohou po splnění podmínek přijetí pokračovat v navazujícím magisterském studiu Personální a organizační rozvoj nebo v jiném magisterském studijním programu.