MPV_EKKU Ekonomika kultury

Ekonomicko-správní fakulta
podzim 2023
Rozsah
2/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D.
Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Jana Biskupová
Dodavatelské pracoviště: Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Rozvrh
St 12:00–13:50 P103, kromě St 20. 9., kromě St 8. 11.
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
MPV_EKKU/01: Čt 12:00–13:50 P304, kromě Čt 21. 9., kromě Čt 9. 11., F. Svoboda, S. Škarabelová
Předpoklady
Kurz je určen pro denní magisterské studenty oboru Veřejná ekonomie a správa a Management v kultuře.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Ekonomika kultury a masmédií (PVEKMA)
Předmět má specializační charakter.
Obecná problematika ekonomiky kultury a masmédií s akcentem na ekonomické principy fungování kultury a tvorbu kulturní politiky tvoří hlavní náplň přednášek. Struktura seminářů pak studentům nabízí vhled do problémů řízení, ekonomiky a provozu typově odlišných kulturních organizací v Brně.
Po absolvování předmětu studenti budou znát základní ekonomické principy jednotlivých kulturních trhů, způsoby tvorby kulturních politik ve světě i v ČR, dále znát specifika jednotlivých oblastí kultury a jejich institucí, u nichž budou schopni analyzovat jejich ekonomický potenciál, identifikovat problémy, s nimiž se potýkají a nabízet alternativy pro řešení těchto problémů. Budou seznámeni také s aktuálními trendy současného chápání ekonomiky kultury v kontextu kulturních a kreativních průmyslů, stejně jako se statistickým sledováním výkonnosti kulturního sektoru, nebo s metodami měření jeho sociálních a ekonomických přínosů.
Podobně jako v jiných specializačních předmětech student získává hlubší vhled do konkrétní oblasti veřejného sektoru, kterou je v tomto případě sektoru kultury. Ve spolupráci ve skupině bude schopen základní analýzy dat z oblasti kultury.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit ekonomické principy a shodné a rozdílné prvky ve fungování jednotlivých trhů v oblasti kultury
- identifikovat a shrnout důležité problémy ekonomiky kultury;
- určit a popsat současné domácí a zahraniční ekonomické trendy v odvětví kuturních a kreativních průmyslů;
- napsat esej alyzující vybraný problém z oblasti ekonomiky kultury;
- popsat faktory, jež ovlivňují tvorbu ceny na trzích s uměním;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v typech kulturních politik;
- analyzovat aktuální problémy v řízení na semináři navštívené kulturní instituce v Brně.
- Ve spolupráci ve skupině bude schopen základní analýzy dat z oblasti kultury.
Osnova
  • Tématický plán přednášek
  • 1.Definice kultury v různých pojetích - kulturologie – antropologie – ekonomie. Vývoj jednotlivých pojetí, diskuse přístupů a vymezení ekonomického pojetí kultury a kulturní hodnoty, se zohledněním metodiky mezinárodního i evropského vymezení kulturních a kreativních průmyslů, resp. odvětví.
  • 2.Veřejné subvence jako deformace trhu a možnosti řešení. Způsoby financování jednotlivých kulturních trhů.
  • 3.Institucionální a oborová struktura sektoru/odvětví kultury, vč. církví. Právní formy organizací v kultuře, jejich pozitiva a úskalí, promítající se do provozu těchto institucí. Možnosti transformace příspěvkových organizací v kultuře, a to v souvislosti s novým občanským zákoníkem – ústav, nadační fond a veřejnoprávní instituce v kultuře.
  • 4.Kulturní politika jako jedna z veřejných politik. Způsoby její tvorby a implementace. Modely kulturních politik ve světě a v ČR. Kulturní politika MK ČR, krajů a měst. Případová studie komparace tvorby kulturních politik měst Praha – Plzeň – České Budějovice - Brno.
  • 5.Financování kulturních činností – systém veřejných financí (koncesionářské poplatky, dotace, daně, veřejné zakázky, státní dotační politika), soukromých zdrojů (nadace, dary, veřejné sbírky, obligace, atd.), vlastní příjmy (prostor pro podnikání v právním prostředí ČR, fundraisingové metody, sponzoring, apod.). Příklady dobré praxe ze zahraničí – koncerny v kultuře (Vídeň, St. Pölten)
  • 6.Metody hodnocení a vyjadřování ekonomických a sociálních výkonů a přínosů v odvětví kultury: CBA, SROI, multiplikační efekty dotací. Případová studie: ekonomické a sociální dopady Evropských hlavních města kultury
  • 7.Kulturní dědictví a památková péče v zahraničí a v České republice. Veřejná politika vůči kulturním památkám - systém kulturních památek a náležitostí jejich ochrany, správy a udržování. Ekonomika a řízení organizací kulturního dědictví a památkové péče.
  • 8.Profesionální umění – hudební, výtvarné, literární, divadelní umění. Veřejná politika vůči profesionálnímu umění – systém fungování, provozu a řízení. Asociace, lobbing, festivaly. Autorský zákon v praxi – ochranné organizace autorské.
  • 9.Přednáška externisty - Teorie a praxe soukromého literárního vydavatelství na bázi družstva – Kulturní noviny.
  • 10.Masová kultura. Příčiny jejího vývoje, její postavení v dnešní společnosti. Způsoby financování masové kultury. Veřejnoprávní a soukromí provozovatelé. Tištěná média, televize, rozhlas, internet, sociální sítě. Geneze jejich vývoje a vlivu. Hrozby mediální manipulace. Budoucnost veřejnoprávních médií.
  • 11.– 13. Semináře – jsou rozvrhovány v průběhu semestru dle časových možností manažerů vybraných kulturních organizací.
Literatura
    povinná literatura
  • SVOBODA, František a Simona ŠKARABELOVÁ. Ekonomika kultury. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020, 283 s. ISBN 978-80-210-9633-2. info
  • The Art Newspapers - https://www.theartnewspaper.com/
  • Journal of Cultural Economics
    doporučená literatura
  • Ruth Towse. A Handbook of Cultural Economics. 1th ed, Cheltenham (UK). Northampton (USA): Edward Elgar Publishing, 2003.494 s. ISBN 1 84064 338 2
  • McLuhan, M. Člověk, média a elektronická kultura. 1. vyd. Brno: Jota 2000, ISBN 80-7217-128-3
  • The politics of culture : policy perspectives for individuals, institutions, and communities. Edited by Gigi Bradford - Michael Gary - Glenn Wallach. New York: New Press, 2000, xiv, 364. ISBN 1565845722. info
  • Culture : policy and politics. London: Routledge, 1995. info
    neurčeno
  • HARTLEY, J. Creative Industries. Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2005, 432 s. ISBN 1-4051-0147-4. info
Výukové metody
Přednáška, diskuse, esej, exkurze
Samostatná práce studentů:
prostudování podkladů (výročních zpráv, resp. zpráv o činnosti a hospodaření na semináři navštívených organizací),
zpracování seminární práce na téma související s problematikou ekonomiky kultury
Zpracování úkolů, zaměřených na práci s daty
Metody hodnocení
aktivní účast na 2 seminářích
písemný test (alespoň 55%)
písemná seminární práce (započítává se do známky)
Zpracování tří úkolů, zaměřených na práci s daty
ústní zkouška z okruhu otázek a diskuse nad seminární prací.
V případě, že si student kurz zapíše v době svého výjezdu do zahraničí, musí splnit tytéž náležitosti, s výjimkou dvou seminářů.
Dopustí-li se student u zkoušky nedovoleného jednání, zejména používání různých nedovolených pomůcek („taháků“), opisování, vynášení zadání testů a vůbec jednání narušující průběh zkoušky, přeruší učitel zkoušku a podle závažnosti přestupku udělí klasifikaci do ISu F, nebo FF, případně i FFF. Uvedený postup se vztahuje na všechny aktivity, které vstupují do závěrečného hodnocení předmětu, (POTy, seminární práce, referáty, apod.).
Informace učitele
Struktura seminářů
Návštěva 3 vybraných typově odlišných kulturních organizací v Brně. Před návštěvou jsou studenti vyzváni k prostudování výročních zpráv, resp. zpráv o činnosti a hospodaření navštívených organizací, vč. obsahu internetových stránek. Na místě se setkají s manažerem, resp. ekonomicko-provozním vedoucím pracovníkem, popř. vedoucím marketingu organizace. Jejich prostřednictvím jsou konfrontováni jak s ekonomicko-provozními problémy organizace (v Brně), tak s problémy celé kulturní oblasti (v ČR), a to v kontextu kulturní politiky ČR, JMK a města Brna, vč. financování.


Konkrétní instituce je v daném semestru vybírána dle časových možností jejích manažerů.


1.Oblast živého umění (divadla, hudební kluby, kina – osvědčená spolupráce s Centrem experimentálního divadla, Klubem Fléda, Kinem Art, popř. Nočním motýlem – letní kino na Dobráku)


2.Oblast ochrany sbírek (muzea, galerie – osvědčená spolupráce s Moravským zemským muzeem a Moravskou galerií)


3.Oblast masmédií (rozhlas, televize – osvědčená spolupráce ČT Brno, ČRo Brno, Radio Proglas)

Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Pokud se zapíše méně než 15 studentů, může být předmět vyučován více individuálně, příp. blokovou formou.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2024.