HEN570 Příroda v náboženských systémech světa

Fakulta sociálních studií
podzim 2004
Rozsah
2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Rudolf Dvořák (přednášející)
Garance
Mgr. Pavel Klvač
Katedra environmentálních studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Dana Pantůčková
Rozvrh
Út 12:00–13:30 J.301
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 50 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/50, pouze zareg.: 0/50, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/50
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz má posluchače seznámit s pohledy jednotlivých náboženství světa a náboženských představ na přírodu a její postavení v těchto hodnotových a ideových systémech. Náboženství se významně podílejí na formování lidského přístupu ke světu od jeho zposvátnění po naprostou desakralizaci. Připisují tedy světu, prostředí (půda, voda, ...), životu a jednotlivým životním formám (živočichové, rostliny) hodnotu a symbolický význam popřípadě účin. Lze však také říci, že existuje rozdíl mezi náboženskou normou a náboženskou praxí. Po krátkém seznámení se způsoby studia náboženských představ v současném vědním diskurzu (teologie, filosofie, religionistika, sociologie, psychologie, etnologie, kulturní antropologie aj.), následuje probrání jednotlivých náboženských forem života od tzv. primitivních po vyspělé (singulární až komplexní), s důrazem na jejich chápání přírody, formování přístupu k vlastnímu prostředí a ke světu jako celku. Účastníkům budou též ukázány obrazy převzaté z přírody a typů jejich krajin, jak se promítají do obrazů zásvětí (ohnivé a ledové peklo, nebe jako rajská zahrada a oáza s prameny živé vody atd.) a události, které mají vliv na formování představ o počátku a konci světa. Nedílnou součástí kurzu je i problematika podílu náboženství na vzniku "ekologické krize", možnosti jejího řešení, která navrhují současní představitelé církví a náboženských směrů, popř. představitelé světového parlamentu náboženství anebo členové vědecké komunity. Posluchači se naučí pracovat jak s prameny, tak se sekundární literaturou. Poznají náboženství jako pluralitní fenomén. Hloubku i plytkost některých autorů, s níž dokáží o náboženství hovořit a svá povrchní tvrzení aplikovat na náboženská, teologická a environmentální témata.
Osnova
  • PŘÍRODA V NÁBOŽENSTVÍCH SVĚTA 1. Co je náboženství, jak k němu přistupujeme a co nám říká o světě? Komplexní výklad světa - nábožensky vykládané skutečnosti, nábožensky vykládané zkušenosti a nábožensky vykládané normy. Normativní a žité náboženství. Mytologické a teologické systémy. Příběh náboženství. 2. Příroda ve světových mytologiích. Keltské, germánské, severské, perské aj. mýty. (Kosmický strom - axis mundi, Ygdrasil, jak uctívat přírodu, ledová věčnost, síly plodnosti, zárodky dobra a zla v přírodě). 3. Archaická náboženství. Od Velké matky Země k prvenství nebeského Otce. (Lunární a solární cykly, sběrač, lovec, pastevec a zemědělec, první zemřelý a první zmrtvýchvstalý, hieros gamos jako obnova plodivých sil přírody, vliv jednotlivých zemských pásem na vývoj náboženského myšlení.) 4. Zůstatky původních náboženství v Evropě, Asii, Africe, Americe. (Animismus, totemismus, manismus, šamanismus.) Američtí indiáni - lovecké a zemědělské kulty (Manituovy pláně ...). 5. Egypt - vraždící Slunce, Nil - Otec Země, (Theriomorphia - Zoomorphia, Faunomorphia). Mezopotámie (ničivé záplavy, příroda jako nástroj bohů, terapeutická funkce přírodních katastrof na lidské společenství). Řecko (Theogónia, Demétér, Persefóna, Hádes, Adónis, Bakchus, saturnálie - výklad zrození světa a ročních cyklů). Řím - teurgové a jiní věštci, Pontifex maximus - kdo a k čemu staví mosty. 6. Indická náboženství. Hinduismus (O čtyřech věcích a o tom že žijeme v tom nejhorším, Mahabharáta a den jasnější tisíce sluncí, Bráhman a Atmán přítomnost v každém z nás). Reforma Mahavírova (úcta k životu anebo znechucení životem, nazí a odění, proč je nutné před sebou zametat a pít vodu přes sítko) a prince Siddhárty. 7. Budhův svět (O soucitu se vším, co žije, nutnost vyvanutí, proč se Schumacher v buddhistické ekonomii mýlí, ahimsá, mája, šunjáta, Mára, karma, lóka atd.). Velké a malé vozidlo. Co jedli mniši v Tibetu (o nutnosti jíst maso) a jak žili tamní lidé (proč má více mužů v jednom domě spát s jedinou ženou). 8. Konfucianismus (správci nebes a země, když je císař slabý, kde si kráva lehne, tam si člověk ustele, o nutnosti kosmické harmonie), taoismus (nutnost dobra a zla a jejich rovnováhy), šintoismus (pár prvních lidí, který si tvoří svět). 9. Judaismus (dílo stvoření, šabat - sociální vymoženost, zaslíbená země plná strdí nebo hloží, dekalog - pamatuje některé z přikázání na přírodu, Numeri a Leviticus, člověk jako cham arec - prach země, katarzní poušť, mesiášovo království - příběhy hieroi androi). 10. Křesťanství (Polní lilie a ptáci, list Koloským a Efeským, Janovo vidění).Dualismus, manicheismus - špatná hmota a dobrý duch. (pneumatikoi, psychikoi, hylikoi, saošjant). 11. Stará Arábie a Islám (jak se staré náboženství bránilo přelidnění - proč se zabíjely prvorozené dcery, co řekl Mohamed). Nová náboženství - kargo kulty. New Age - pokus o syntézu. UFO - život od jinud, až přijde katastrofa - přestěhujeme se. 12. Teologie a přírodní vědy - možnost, nutnost, neslučitelnost. Obětní beránek - příroda. Russelův ateistický humanismus - o tom jak každá snaha má svou cenu aniž by musela trvat věčně. 13. Pohled sociobiologie na náboženství - adaptační funkce. V čem má základ milosrdenství.
Metody hodnocení
Přednášející: Rudolf Dvořák Hodinová dotace: týdně 2 h (1 přednáška/ 1 seminář) semestr 26 h (13 týdnů) Ukončení: kolokvium Kreditová dotace: 6 ECTS Podmínky: 3 testy z četby (4. týden z teorie a metodologie náboženství, 8. a 12. týden z jednotlivých náboženství) vědecká esej, vyargumentovaná úvaha nebo recenze v rozsahu 5400 - 7200 znaků (tj. 3 - 4 normostrany)
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2004/HEN570