MVZ803 Teorie mezinárodních vztahů

Fakulta sociálních studií
podzim 2006
Rozsah
0/0. 10 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Hynková-Dvoranová (pomocník)
PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (pomocník)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
So 9. 12. 18:00–19:40 Aula
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
DETAILNI A ZAVAZNY SYLABUS SE VSEMI NEZBYTNYMI INFORMACEMI JE UMISTEN V SEKCI STUDIJNI MATERIALY TOHOTO KURSU!! Kurs je seznámením s hlavními teoriemi, které se rozvinuly za dobu existence oboru mezinárodních vztahů; svým záběrem pokrývá teorie od jejich počátků až po detailnější rozbor aktuálních teorií mezinárodních vztahů, jak se profilují v současnosti. Po stručném úvodním přehledu genese teorií mezinárodních vztahů a hlavních problémů, které jsou s nimi spojeny, následuje podrobnější rozbor těch konkrétních teorií, které v rámci oboru mají největší význam. Kurs se věnuje nejdříve geopolitice jakožto specifickému případu na pomezí klasických teorií mezinárodních vztahů a jejich předchůdci, aby následně studenty seznámil s teoriemi spadajícími pod hlavičku liberalismu, realismu a různých marxistických variací. Dvěma hlavními oblastmi zájmu ve druhé polovině kursu jsou jednak debata mezi neorealismem a neoliberalismem jako dvěma klíčovými teoriemi tradičního positivistického přístupu v mezinárodních vztazích, jednak různé teorie spadající pod hlavičku postpositivismu, jako jsou například feminismus, kritická teorie apod. Stranou pozornosti však nezůstanou ani méně tradiční pohledy na možné podoby teorií mezinárodních vztahů, jakými jsou například teorie Francise Fukuyamy, Samuela Huntingtona a dalších.
Osnova
  • DETAILNI A ZAVAZNY SYLABUS SE VSEMI NEZBYTNYMI INFORMACEMI JE UMISTEN V SEKCI STUDIJNI MATERIALY TOHOTO KURSU!! Podzimní semestr akademického roku 2006/2007 má celkem 13 týdnů, obsah učiva kursu je proto rozdělen do bloků, z nichž každému je vyhrazen jeden týden. Poslední týden semestru je určen pro opakování učiva. 1) První týden: Obecný kontext teorie MV; geopolitika Geopolitika jako předchůdce teorií MV, konkrétně pak realismu; její kořeny v 19. století a následný vývoj až po zlatou éru mezi světovými válkami; geopolitika německá (Kjellén, Ratzel, Haushofer) a anglosaská (mj. Mahan, Mackinder) jako dvě hlavní větve; diskreditace následkem 2. světové války a následný přerod v holisticky chápanou teorii (tzv. nová geopolitika); různé směry geopolitiky ve druhé polovině 20. století. Kořeny teorie MV, různí myslitelé jako předchůdci teorie MV, obecné pojmy a vědecké problémy spojené s fungováním teorií MV, vývoj teorií v časové posloupnosti od liberalismu přes realismus až k průniku behavioralismu a změnám metodologie, reálný politický kontext teorií a okolnosti poznamenávající jejich podobu, nástup neorealismu, velké debaty. Povinná četba: Dougherty, Pfaltzgraff (1981), s.58-79, 22 s., Drulák (2003), s.29-51, 23 s., Hollis, Smith (2000), s.27-56, 44 s., Krejčí (1997), s.329-340, 12 s., Pšeja in Pšeja (2005), s.11-22, 12 s., Kořan in Pšeja (2005), s.145-158, 14 s. Modelová otázka: Srovnejte geopolitiku před druhou světovou válkou a po ní. 2) Druhý týden: Liberalismus Liberalismus jako způsob chápání mez. vztahů, jeho kořeny v politické filosofii i filosofii obecně, variace liberalismu v teorii mezinárodních vztahů, liberální internacionalismus a jeho chápání války, míru a významu obchodu, lidská práva jako součást teorie liberalismu, vztah liberalismu a globalisace. Povinná četba: Drulák (2003), s.72-87, 16 s., Blažek in Pšeja (2005), s.43-61, 19 s. Modelová otázka: Charakterisujte hlavní prvky liberalismu v mezinárodních vztazích. 3) Třetí týden: Neovarianty liberalismu Navazuje na předchozí téma, od obecných premis liberalismu přechází k detailnímu rozboru jednotlivých variant liberalismu v procesu jeho vývoje v rámci MV, tři tradice liberalismu (kromě lib. internacionalismu též lib. imperialismus a lib. pacifismus) jako zdroje pro formování teorií, lib. internacionalismus, lib. institucionalismus a idealismus jako tři základní teorie a jejich proměna v neovarianty, role liberalismu v současné teorii MV. Povinná četba: Doyle, in Viotti, Kauppi (1999), s.233-245, 13 s., Baylis, Smith (1999), s.148-162, 15 s. Modelová otázka: Podrobně popište nejvýznamnější z neovariant liberalismu. 4) Čtvrtý týden: Realismus Vznik realismu, E. H. Carr jako jeho tvůrce a H. Morgenthau jako hlavní a nejvlivnější představitel, podoby realismu v Carrově a Morgenthauově podání včetně Morgenthauových šesti principů realismu, kritika klasického realismu. Povinná četba: Drulák (2003), s.54-70, 17 s., Guzzini (2004), s.29-80, 52 s. Modelová otázka: Vysvětlete přínos H. Morgenthaua pro teorii mezinárodních vztahů. 5) Pátý týden: Neorealismus Rozdíly neorealismu a realismu, postavení neorealismu v současné teorii MV, otázka jeho dominance, hlavní myšlenky neorealismu dle K. Waltze jako jeho tvůrce, a to včetně tří klíčových principů, argumentace odůvodňující specifický pohled neorealismu na mezinárodní systém. Povinná četba: Guzzini (2004), s.147-165, 19 s., Waltz (1979), s.60-101, 42 s. Modelová otázka: Podejte zdůvodnění Waltzem zdůrazňovaného systémového pojetí neorealismu. 6) Šestý týden: Marxismus a jeho varianty World system theory Immanuela Wallersteina jako na příklad vlivné a teoreticky nejpropracovanější koncepce vycházející z marxismu, východiska teorie mj. v práci V. I. Lenina, prostorové i časové aspekty teorie, klíčové pojmy a perspektivy vývoje mezinárodního systému z hlediska Wallersteinovy teorie včetně rozboru faktorů krize systému, další variace marxistického myšlení v MV. Povinná četba: Baylis, Smith (1999), s.127-144, 17 s., Krutílek in Pšeja (2005), s.78-92, 15 s. Modelová otázka: Charakterisujte hlavní aspekty world system theory Immanuela Wallersteina. 7) Sedmý týden: Neorealismus a neoliberalismus: debata a/nebo syntéza? Sledování vývoje neorealismu a neoliberalismu, identifikace styčných bodů a hlavních rozdílů, rozbor postupů při překonávání odlišností, vznik fenoménu označovaného jako neo-neo syntéza, profilace dvojice teorií neorealismus a neoliberalismus jako hlavního trendu oboru, vztah obou těchto teorií k ostatním proudům teorie MV a k jejich kritice. Povinná četba: Baldwin (1993), s.3-25, 23 s. Modelová otázka: Popište Baldwinovu charakterizaci vztahu neorealismu a neoliberalismu. 8) Osmý týden: Postpositivismus I.: historická sociologie, kritická teorie Vysvětlení obsahu termínu postpositivismus, jeho srovnání s positivismem, posice postpositivismu v kontextu celé teorie MV, hlavní teorie tvořící součást postpositivistckého přístupu, historická sociologie jako zvláštní případ na pomezí tradičního a postpositivistického přístupu, její pojetí státu jako styčný bod s realismem a její význam pro budoucí vývoj teorie MV, kritická teorie jako příklad snahy pojímat MV jako komplexní prostor. Povinná četba: Hobson, Hobden (2002), s.223-243, 21 s., Burchill, Linklater (2001), s.155-175, 21 s. Modelová otázka: Charakterisujte vztah historické sociologie k positivistickým teoriím v mezinárodních vztazích. 9) Devátý týden: Postpositivismus II.: feminismus, postmodernismus, normativní teorie Další teorie spadající do sféry postpositivismu, které se vyznačují vyšší mírou kritičnosti než teorie probírané v předchozích týdnech, feminismus a postmodernismus jako příklady pronikání moderních idejí a politických teorií do MV, jejich hlavní rysy, normativní teorie jako specifický případ kritiky, její návrat do MV dekádách odmlky, posice normativních aspektů ve výzkumu MV. Povinná četba: Cochran (1999), s.1-18, 18 s., Burchill, Linklater (2001), s.231-265, 35 s., Baylis, Smith (1999), s. 172-187, 16 s., Konečná, Kuchyňková in Pšeja (2005), s.94-126, 33 s. Modelová otázka: Popište různé varianty feminismu v mezinárodních vztazích. 10) Desátý týden: Sociální konstruktivismus: třetí cesta? Snahy o nalezení kompromisu mezi positivismem a postpositivismem, vznik sociálního konstruktivismu jako pokusu o via media v teorii MV, určující rysy sociálního konstruktivismu, jeho hlavní styčné body s tradičními přístupy a hlavní faktory jím přinášení inovace, identifikace sociálního konstruktivismu jako v podstatě tradičního směru výzkumu, jeho schopnost absorbovat kritické názory. Povinná četba: Burchill, Linklater (2001), s.209-228, 20 s., Hynek in Pšeja (2005), s.129-141, 13 s. Modelová otázka: Jaké jsou hlavní znaky sociálního konstruktivismu? 11) Jedenáctý týden: Teorie trochu jinak I.: F. Fukuyama a S. Huntington Dva specifické příklady konkrétní podoby uvažování o mezinárodních vztazích, rozbory uvedených dílčích teorií, Huntingtonova představa kultury jako nejzákladnějšího fenoménu a bytostně konfliktních vztahů mezi kulturami, Fukuyamova vize vítězství liberální demokracie jako nejefektivnějšího souboru idejí, silná a slabá místa obou teorií. Povinná četba: Fry, OHagan (2000), s.21-32, 135-149, 27 s., Huntington (2001), s.31-41, 213-244, 42 s., Fukuyama (2002), s.25-67, 43 s. Modelová otázka: Jaké jsou hlavní podobnosti a rozdíly Fukuyamovy a Huntingtonovy teorie? 12) Dvanáctý týden: Teorie trochu jinak II.: vize světové politiky Příklady dalších konkrétních způsobů uvažování o mezinárodních vztazích, možnosti další role státu a na něm založeného uspořádání, vize mezinárodního společenství jako obce různých entit fungujících na kooperativním základě a sdílených zájmech, důraz na moc jako klíčový aspekt mezinárodních vztahů a na její vyvažování jako hlavní nástroj její správy. Povinná četba: Fry, OHagan (2000), s.33-75, 43 s. Modelová otázka: Zasaďte uvedené vize do kontextu teorií mezinárodních vztahů. 13) Třináctý týden: Opakování učiva a příprava na zkoušku
Metody hodnocení
V průběhu kursu studenti sepíší dva kontrolní testy, kurs je zakončen písemnou zkouškou. Výsledky těchto úkolů jsou započítávány do závěrečného hodnocení dle čl. 16, odst. 10 Studijního a zkušebního řádu MU (pro podrobnosti viz níže oddíl Hodnocení kursu).
Informace učitele
DETAILNI A ZAVAZNY SYLABUS SE VSEMI NEZBYTNYMI INFORMACEMI JE UMISTEN V SEKCI STUDIJNI MATERIALY TOHOTO KURSU!! Povinná literatura (platí vždy v rozsahu stránek, jak jsou uvedeny u literatury ve struktuře témat kursu, zbytek textu je třeba chápat jako literaturu doporučenou): Baldwin, David (ed.), Neorealism and Neoliberalism, Columbia University Press, New York 1993 Baylis, John, Smith, Steve, The Globalization of World Politics, Oxford University Press, Oxford 1999 Burchill, Scott, Linklater, Andrew, Theories of International Relations, 2. vyd., Palgrave, Londýn 2001 Cochran, Molly, Normative Theory in International Relations, Cambridge University Press, Cambridge 1999 Dougherty, James E., Pfaltzgraff Jr., Robert L., Contending Theories of International Relations, 5. vyd., Longman, New York 2001 Doyle, Michael W., Liberalism and World Politics, in Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V., International Relations Theory: Realism, Pluralism, Globalism, Allyn and Bacon, Boston 1999 Drulák, Petr, Teorie mezinárodních vztahů, Portál, Praha 2003 Fry, Greg, OHagan, Jacinta (eds.), Contending Images of World Politics, Macmillan Press, London 2000 Fukuyama, Francis, Konec dějin a poslední člověk, Rybka Publishers, Praha 2002 Hobden, Stephen, Hobson, John M. (eds.), Historical Sociology of International Relations, Cambridge University Press, Cambridge 2002 Huntington, Samuel P., Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu, Rybka Publishers, Praha 2001 Hollis, Martin, Smith, Steve, Teorie mezinárodních vztahů, CDK, Brno 2000 Guzzini, Stefano, Realismus v mezinárodních vztazích a v mezinárodní politické ekonomii, Barrister and Principal, Brno 2004 Krejčí, Oskar, Mezinárodní politika, Victoria Publishing, Praha 1997 Pšeja, Pavel (ed.), Přehled teorií mezinárodních vztahů, MPÚ MU, Brno 2005 Waltz, Kenneth N., Theory of International Politics, McGraw-Hill, New York 1979 UPOZORNĚNÍ: Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015.