FSS:MVZ162 Zahr. pol. Ruské fed. - Informace o předmětu

MVZ162 Zahraniční politika Ruské federace

Rozsah

1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D. (přednášející)
doc. Tomáš Šmíd, Ph.D. (přednášející)

Garance

PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií

Rozvrh

Čt 10:00–11:40 U42

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 61 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/61, pouze zareg.: 0/61

Mateřské obory/plány

předmět má 17 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem kurzu je seznámení studentů s vývojem a klíčovými problémy ruské zahraniční (i bezpečnostní) politiky po roce 1991. Kurz se zabývá problematikou vývoje zahraničněpolitických priorit jednotlivých administrativ prezidentů Borise Jelcina a Vladimira Putina, vývojem zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, projevem vlivu jednotlivých ideových koncepcí, myšlenkových škol (liberalismus, atlantismus, eurasianismus, geopolitika realismus) i jednotlivých politických osobností v klíčových funkcích exekutivy i legislativy RF na vývoj ruské zahraniční politiky po roce 1991. Kurz se dále pokouší o mapování nejdůležitějších oblastí zahraničněpolitických (včetně politicko-ekonomických a politicko-bezpečnostních) vztahů postsovětského Ruska v areálovém smyslu vývoj vztahů k USA, evropská dimenze ruské zahraniční politiky včetně vztahů k někdejším postkomunistickým satelitům v Evropě, ruská zahraniční politika v rámci SNS (Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Kavkaz, státy střední Asie), východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky (vývoj vztahů s Čínou, Indií, Japonskem, jihovýchodní Asií), další vybrané problémy zahraniční politiky Ruska: politika Ruska v oblasti Blízkého východu, vztah Ruska ke klíčovým bezpečnostním, politickým a politicko-ekonomickým organizacím v evropském i mezinárodním kontextu (NATO, EU, WTO, Rada Evropy).

Osnova

• 1) Úvod Seznámení se strukturou kurzu a požadavky na jeho absolvování. 2) Uvedení do problematiky výzkumu ruské zahraniční politiky. Přehled vývoje zahraničněpolitických a bezpečnostních koncepcí a doktrín v RF po roce 1991 Vliv liberalistických koncepcí Gajdarovy vlády a jejích osobností (atlantismus, nové západnictví), Kozyrevova doktrína, nástup Černomyrdinovy vlády a Primakova do funkce ministra zahraničí, vznik prvních zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, odklon od liberalismu k novému eurasianismu, projevy geopolitiky a realismu v nové ruské zahraniční politice poloviny 90. let, nástup Ivanova, odchod Jelcina z prezidentské funkce a nástup Putina, nové koncepce a doktríny ruské zahraniční a bezpečnostní politiky z let 1999/2000 3) Mechanika tvorby ruské zahraniční politiky a její projevy v praxi (role jednotlivých resortů exekutivy prezident, ministerstvo zahraničí, ministerstvo obrany; role legislativy). Bezpečnostní a ekonomická dimenze zahraniční politiky RF. 4) Vývoj vztahů Rusko USA Klíčové problémy v zahraničněpolitické, bezpečnostní i politicko-ekonomické oblasti od roku 1991 do současnosti. 5) Rusko a Evropa I (postkomunistické státy střední a východní Evropy) Proměny politicko-ekonomických vztahů Ruska k někdejším satelitům, problematika rozšiřování NATO ve vztahu Ruska k těmto zemím, rusko-polské vztahy, otázka rusko-slovenských vztahů v 90. letech 20. století, Rusko a Balkán, problémy v hledání nových vztahů Ruska k pobaltským státům, otázka kvality česko-ruských vztahů. 6) Rusko a Evropa II Mezníky ve vztazích Ruska ke státům západní Evropy a jejich význam v celkovém kontextu hledání mezinárodněpolitické role Ruska (Rusko-Německo, Rusko-Francie, Rusko-Velká Británie), vývoj zahraničněpolitických a politicko-ekonomických vztahů Ruska a EU, Rusko jako člen Rady Evropy. 7) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru I. Vznik rusko-běloruského soustátí a cesta k němu. 8) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru II. Rusko - Ukrajina, Moldávie. 9) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru III. Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán, ruský vliv v kontextu etnických a etnonáboženských konfliktů na Kavkaze. 10) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru IV. Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán), otázka surovinových zdrojů, geopolitický a geostrategický význam regionu. (1 přednáška) 11) Východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky Pokusy o budování strategického partnerství s Čínou a Indií, ekonomické aspekty těchto vztahů. Diplomatická role Ruska v otázce korejského jaderného programu. (1 přednáška) 12) Další vybrané problémy ruské zahraniční politiky Otázka rusko-japonských vztahů, role Ruska na Blízkém východě, pozice Ruska v rámci globálních ekonomických vztahů. (1 přednáška) 13) Zkouškový test

Literatura

• Rossija i osnovnyje instituty bezopasnosti v Jevrope : Vstupaja v 21 vek. Red. Dmitrij Trenin. Moskva : Centr Karnegi ; S a R, 2000. ISBN 5-94043-001-5. s. 10-22, 23-48.
• Danilin, I., V.: Lokal'nyje konflikty za rubežom i interesy Rossiji. Moskva : Centr političeskoj informaciji, 2003.ISBN 5-94750-024-8. s. 28 38.
• Tsygankov, A., P. (1999): Od mezinárodního institucionalismu k revolučnímu expanzionismu: Zahraničně politická debata v současném Rusku. In: Politologický časopis, 2/1999, s. 31-47
• Hadžijev, K. S.: Geopolitika Kavkaza. Moskva: Meždunarodnyje otnošenija, 2001. s. 280 - 328.
• Duleba, A. - Hirman, K.: Rusko na konci Jelcinovej éry. Bratislava: IVO 1999.
• Berman, I.: The New Battleground: Central Asia and the Caucasus. The Washongton Qurterly. Winter 2004 - 2005. p. 59 - 68.
• Webber, M.: Russia and Europe: Conflict or Cooperation? Basingstoke: Macmillan Press 2000. s. 1-21, 28-45, 47-65, 99-124, 179-209.
• Garthoff: The great transition: american-soviet relations and the end of the cold war. Washington: Brookings institution, 1994.
• Smith, M., A.: Current Russo-Chinese Relations. Camberley : Defence Academy of the United Kingdom, 2003.
• Cornell, S.: Small Nations and Great Powers. London: Curzon Press. 2003. p. 333 - 365.
• Toward an Understanding of Russia : New European Perspectives / Edited by Janusz Bugajski and Marek Michalewski. New York : Council on Foreign Relations, 2002.ISBN 0-87609-310-1, s. 59-78; 183-209; 153-182; 97-106

Výukové metody

Hlavní výukovou metodu představují přednášky doprovázené diskusí se studenty o příslušných tématech. Studenti jsou povinni pro úspěšné absolvování kurzu vypracovat 2 názorové eseje na vybrané téma z nabídky. Cílem je testovat analytické schopnosti studentů a schopnosti nabídnout reflexi příslušného tématu z různých hledisek a prezentaci vlastních názorů autora eseje, závěry však musí být vždy dostatečně vyargumentovány a podloženy. Přednášky a diskuse doplňuje zadaná povinná a doplňková četba, jejímž úkolem je rozšířit znalosti studentů získané během jednotlivých přednášek a diskusí.

Metody hodnocení

Podmínky k absolvování kurzu: Názorové eseje, aktivita v semináři, zkouškový test. Každý student musí pro úspěšné absolvování kurzu: 1)odevzdat 2 názorové eseje v rozsahu 8 – 10 tis. znaků včetně mezer (cca 5 normostran; včetně poznámek a odkazů). Témata esejů a tím pádem i datum jejich odevzdání si student vybere sám z předložené nabídky, vzhledem k tomu, že témata esejů kopírují témata jednotlivých přednášek(seminářů), a je proto nutné odevzdat je vždy k příslušné přednášce (semináři), kde bude dané téma probíráno a diskutováno. (konkrétní seznam témat je upřesněn v Informačním systému MU - Studijní materiály). Eseje budou hodnoceny podle těchto kritérií: vlastní reflexe tématu, zamyšlení nad problémem a analytická úroveň; faktografická správnost; formální stránka, stylistika, jazyk, použité zdroje) 2)Zkouškový test. Maximální možný počet bodů, které lze získat v testu je 30, maximální počet bodů, které lze získat za oba názorové eseje dohromady, je 20. Pro úspěšné absolvování předmětu je třeba získat min. 29 bodů.

Informace učitele

Literatura: cca 486 stran anglicky, 194 stran česky. Podmínky k absolvování kurzu: 2 názorové eseje, aktivita v semináři, zkouškový test. Každý student musí pro úspěšné absolvování kurzu: 1)odevzdat 2 názorové eseje v rozsahu 8 – 10 tis. znaků včetně mezer (cca 5 normostran; včetně poznámek a odkazů). Témata esejů a tím pádem i datum jejich odevzdání si student vybere sám z předložené nabídky, vzhledem k tomu, že témata esejů kopírují témata jednotlivých přednášek/seminářů, a je proto nutné odevzdat je vždy k příslušné přednášce/semináři, kde bude dané téma probíráno a diskutováno. Východiskem pro vypracování eseje bude vždy literatura zadaná k příslušnému tématu eseje, očekává se ale, že student prokáže schopnost pracovat i s dalšími relevantními zdroji. Z obsahového hlediska by měl esej nabídnout reflexi příslušného tématu z různých hledisek a prezentaci vlastních názorů autora eseje, závěry však musí být vždy dostatečně vyargumentovány a podloženy. Eseje budou hodnoceny podle těchto kritérií: vlastní reflexe tématu, zamyšlení nad problémem a analytická úroveň; faktografická správnost; formální stránka, stylistika, jazyk, použité zdroje. 2)Zkouškový test. Maximální možný počet bodů, které lze získat ve kouškovém testu je 30, maximální počet bodů za každý z názorových esejů je 10. Pro úspěšné absolvování předmětu je třeba získat min. 29 bodů. Předmět je ukončen zkouškou.

Další komentáře

Předmět je vyučován každoročně.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2012/MVZ162