FSS:POL712 Central European Pol. Syst. - Course Information

POL712 Central European Political Systems

Extent and Intensity

0/0/0. 8 credit(s). Type of Completion: zk (examination).

Teacher(s)

doc. PhDr. Věra Stojarová, Ph.D. (lecturer)
Mgr. Jakub Šedo, Ph.D. (lecturer)

Guaranteed by

Mgr. Jakub Šedo, Ph.D.
Department of Political Science – Faculty of Social Studies
Contact Person: Mgr. Lucie Pospíšilová

Timetable

Sat 13. 3. 12:00–13:40 J31, Sat 17. 4. 12:00–13:40 J31, Sat 15. 5. 12:00–13:40 J31

Prerequisites (in Czech)

POL709 Pol. Syst. of Dem. Count. II.

Course Enrolment Limitations

The course is only offered to the students of the study fields the course is directly associated with.

fields of study / plans the course is directly associated with

• Political Science (programme FSS, B-PLK)

Course objectives (in Czech)

Kurz je zaměřen na problematiku postkomunistických zemí střední Evropy a vybraných postsovětských zemí východní Evropy. Zvláštní důraz je kladen na státy souhrnně označované jako Visegrádská skupina, tedy Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko, k nimž jsou připojeny také pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko. Kurz má nabídnout základní přehled o důležitých vývojových aspektech přechodu těchto zemí od totalitních režimů k demokratickým. Důraz je přitom kladen na srovnání rozdílů a podobností v oblasti politických systémů, institucí a způsobu uplatňování demokratických zásad v rámci transformačního procesu. Výběr zemí ze střední a východní Evropy byl proveden úmyslně z důvodu maximálního uplatnění srovnávací metody a pro dosažení co nejtransparentnějších výsledků srovnání. Posluchači budou během kurzu pracovat s nezbytnou datovou bází (mj. výsledky parlamentních a prezidentských voleb, referend apod.), která je předpokladem pro pochopení celého transformačního procesu v tzv. nových demokraciích. Součástí kurzu je také vypracování seminární práce, jejímž základem má být co nejširší uplatnění srovnávací metody ve vztahu ke zkoumaným zemím.

Syllabus (in Czech)

• Podobná osnova s programem předmětu, literaturou atd. je vložena na dokumentovém serveru v rámci Informačního systému, kam budou také průběžné vkládány elektornické verze zadaných textů (vyjma textu ze SEPSu, který je dostupný v elektornické podobě, a knihy L. Kopečka, která převedena nebude vzhledem k tomu, že vyšla nedávno a je tedy dostupná).

Assessment methods (in Czech)

Pro absolvování kurzu je nutné vypracovat seminární práci o celkovém rozsahu 2000 - 2500 slov a úspěšně složit závěrečnou písemnou zkoušku. Seminární práce Zadání a témata seminárních prací: Aby mohl student absolvovat kurz je nutné předložit akceptovatelnou seminární práci. Takto stanovená podmínka má vést studenta k samostatné publikační činnosti, která má prověřit jeho schopnost písemně zpracovat zvolené téma. Rozsah práce je potřeba považovat za daný a to jak z hlediska minimálního počtu odevzdaných stran, tak z hlediska maximálního počtu odevzdaných stran. Limitovaný rozsah práce je nezbytný ke koncentraci na co možná nejpreciznější a nejjasnější formulaci myšlenek a měl by být také postačující pro vyjádření podstaty zpracovávaného problému. Proto je nutné seriózně zvážit zvolené téma, aby korespondovalo s počtem stran, které jsou studentovi k "dispozici". V seminární práci student provede komparativní analýzu dvou politických systémů. Volba zemí závisí na přání studenta, měla by však vycházet z racionality očekávaného výsledku takové komparace. Požadavky: Odevzdávané práce musejí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie http://www.fss.muni.cz/polit, které v rámci oddílu "studium" obsahují šablonu seminárních prací, jež striktně definuje veškeré nutné formální náležitosti práce); jejich nedodržení znamená snížení bodového zisku práce (viz níže). Seminární práci student odevzdává ve stanovených termínech (viz semestrální program kurzu) prostřednictvím elektronické pošty kontaktní osobě. Seminární práce musejí být doručovány formou příloh (attachmentů) k e-mailům. Přijaty mohou být pouze takové soubory se seminární prací, které budou formátovány pro Word 97 nebo Word 2000 (nejlépe formát rtf). Hodnocení: Každá ze seminárních prací bude hodnocena v rozsahu 0-20 bodů dle následujících kritérií: 1. obsahová (věcná) správnost textu, faktografická přesnost (6 bodů) 2. komparativní hodnota textu (6 bodů) 3. dodržení formálních požadavků (poznámkový aparát, citace literatury) (6 bodů) - hrubé porušení formálních náležitostí práce je stejně jako nedosažení stanoveného rozsahu práce důvodem k jejímu odmítnutí bez ohledu na ostatní složky hodnocení. 4. jazyková kultura (pravopis a stylistika) (2 body) Celkově tedy bude student moci získat až 20 bodů. K úspěšnému splnění tohoto úkolu je nutno získat alespoň 12 bodů. Nedodržení termínu odevzdání seminárních prací bez řádné a předem vyřízené omluvy (tj. podané i přijaté) bude znamenat automaticky zvýšení limitu pro přijetí práce na 16 bodů. Pokud se studentovi nepodaří naplnit požadované bodové ohodnocení, nebude moci absolvovat zkouškový test. Hodnocení své seminární práce se student dozví v příslušném termínu prostřednictvím Informačního systému Masarykovy univerzity (is.muni.cz). V rámci stránky kurzu bude vytvořen poznámkový blok "Hodnocení seminární práce", kde se student bude moci seznámit s hodnocením své seminární práce. Hodnocení seminárních prací nebudou studentům sdělována jinou formou. Příklad písemné zkoušky A Proveďte srovnání parlamentů České republiky, Maďarska a Slovenska (uveďte hlavní rozdíly volebního systému, funkční období, krátce charakterizujte hlavní parlamentní strany po volbách 1998). A Za jakých podmínek mohou být vyhlášena referenda na Slovensku a v Polsku a kdy jsou platná (uveďte několik příkladů). B Charakterizujte postavení prezidenta na Litvě ve vztahu k exekutivě a legislativě, popište způsob jeho volby. B Srovnejte parlamenty Estonska, Litvy a Lotyšska. B Uveďte hlavní důvody změny volebního systému v Polsku pro parlamentní volby 1993, krátce tento systém charakterizujte. B Srovnejte postavení Senátů - druhých komor v Polsku a v ČR. B Stručně charakterizujte politický systém Slovenska. B Jakým způsobem je z ústavního hlediska vymezen vztah Litvy k jiným postsovětským republikám s výjimkou Estonska a Lotyšska? C Uveďte jak dlouhé je funkční období maďarského prezidenta. C Kdo tvořil vládní koalici v Polsku v letech 1993-1997? C Vláda vedená Jozefem Moravčíkem měla podobu koalice, kdo ji tvořil? C Zastával nynější polský prezident Aleksander Kwaśniewski v minulosti funkci premiéra? C Uveďte země, ve kterých je prezident volen přímou volbou. Bodové hodnocení testu: Otázky typu: A-max. 10 bodů; B-max. 5 bodů; C-max. 2body; Maximální počet 60 bodů. Hodnocení: A - výborně 60-56 B - velmi dobře plus 55-51 C - velmi dobře 50-46 D - dobře plus 45-41 E - dobře 40-36 F - neprospěl 35 b. a méně

Language of instruction

Czech

Further Comments

The course is taught annually.

• Enrolment Statistics (Spring 2004, recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/fss/spring2004/POL712