FSS:ZUR112 Journalistic practice - Course Information

ZUR112 Journalistic practice

Extent and Intensity

0/4. 6 credit(s). Type of Completion: z (credit).

Teacher(s)

Mgr. Pavel Macků (seminar tutor)

Guaranteed by

prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc.
Department of Media Studies and Journalism – Faculty of Social Studies
Contact Person: Drahomíra Soldánová

Timetable

Mon 10:00–11:40 G02

Prerequisites (in Czech)

ZUR105 Introduction to news reporting && ZUR109 STISK I - practice medium
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Informace o studiu na Fakultě sociálních studií v akademickém roce 2003/2004 Říjen 2002 (c) Masarykova Univerzita v Brně, 2002 ISBN xxxxxx Obsah 1. Základní informace o fakultě 2. Nabídka studia v akademickém roce 2003/2004 3. Přijímací řízení 4. Náplň studia v jednotlivých studijních oborech 5. Katedry Fakulty sociálních studií 6. Personální obsazení fakulty Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 Brno telefon: 541 615 298, 541 615 299 fax: 541 615 100 e-mail: prijim@fss.muni.cz, internetová adresa: www.fss.muni.cz 1. Základní informace o fakultě Fakulta sociálních studií (FSS) je mladou avšak dynamicky se rozvíjející fakultou Masarykovy univerzity (MU). Oficiálně vznikla 1. ledna 1998, ale většina studijních programů, které nabízí, má díky své předcházející existenci v rámci Filozofické fakulty MU dlouhodobou tradici. Jednotlivé katedry FSS patří jak svou vědeckou produkcí, tak úrovní svých absolventů k předním českým akademickým pracovištím. FSS poskytuje vzdělání univerzitního typu, které nabízí ve třech typech studijních programů: v bakalářských, dále v magisterských navazujících a v doktorských. Tyto studijní programy jsou organizovány stupňovitě se stále větším zřetelem na specializaci. Zatímco na střední škole student prochází nejrůznějšími předměty, které patří k vědním oborům jak přírodních, tak humanitních a společenských (sociálních) věd, na FSS se studují již jen obory věd sociálních. V bakalářském studijním programu vyžadujeme kombinaci dvou oborů, v magisterském studiu se studuje již jen jeden obor a ve studiu doktorském se student zaměřuje pouze na vědecké bádání v rámci určitého výseku příslušné specializace. Takto koncipované stupňovité studium má jednu velkou výhodu. Umožňuje totiž, aby jeho absolvent podle své úvahy, studijních výsledků, osobní situace a životních plánů ukončil studium na kterémkoli stupni a zhodnotil získané vzdělání v praxi.1 Může se však později kdykoli vrátit a pokračovat ve studiu na vyšším stupni. Může tak učinit na některé z kateder FSS anebo na kterékoli jiné fakultě v České republice i na většině univerzit v Evropě či zámoří. Z tohoto uspořádání založeného na vysokoškolském zákoně i na zkušenostech evropských univerzit je zřejmé, že student nemusí rozhodovat nezvratně o své životní dráze přihláškou ke studiu na vysoké škole. Stupňovité studium mu umožňuje, aby uvážlivě a postupně utvářel své vzdělání sám podle svých rozhodnutí tak, jak poznává své vlohy a jak si na základě studia upřesňuje obraz o možnostech svého životního uplatnění. Student začíná na bakalářské úrovni ve dvouoborovém studiu (studuje např. kombinaci psychologie - sociologie), které trvá tři roky. Po třech letech studia, kdy složí úspěšně státní závěrečnou zkoušku a obhájí bakalářskou práci, získává titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděný před jménem). Pokud se rozhodne nepokračovat dále ve studiu, má širokou škálu uplatnění. Zaměstnání bude nacházet jak v institucích státní a obecné sociální péče, tak v sociální péči charitativní, ať už ji organizuje církev anebo jiné nevládní organizace, i v personálních a sociálních odděleních velkých podniků. Může pracovat v úřadech pro nezaměstnané, v péči o chudé a nepřizpůsobené, bude realizátor rodinné politiky a péče o dítě a staré lidi v tísni atd. Jeho práce bude mírnit tvrdost dopadu tržního hospodářství a bránit vzniku deklasovaných sociálních skupin, zejména prací přímo s klienty. Dobrá je možnost uplatnění v oblasti regionální politiky, ve státní správě a samozřejmě v tiskových orgánech, nakladatelstvích a v publicistice. Pokud chce studovat dále, pokračuje na magisterském stupni v tzv. magisterském navazujícím studiu. Zde se rozhodne již jen pro jeden obor, např. pro sociologii. Po vykonání přijímacích zkoušek se stane studentem magisterského studijního programu. Ten trvá dva až tři roky, je zakončen státní závěrečnou zkouškou a obhajobou magisterské diplomové práce. Jeho absolvování opravňuje užívat titul "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděný před jménem). Do magisterského studia mohou být přijati absolventi bakalářského studia nejen z brněnské FSS, ale také absolventi bakalářských programů ze všech fakult v ČR. Doktorský studijní program je již více méně individuální. Spočívá ve vědeckém bádání nad určitým problémem a probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Je tříletý a směřuje k získání akademického titulu "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděný za jménem). Fakulta sociálních studií je mladá svým duchem. Nabízí přátelské prostředí, moderní výukové metody, kontakty na evropské a americké univerzity. U přijímacích zkoušek se snažíme najít takové mladé lidi, kteří umějí samostatně myslet, mají předpoklady k systematické práci a také hluboký zájem pochopit a ovlivňovat sociální, politické i psychické složky lidské skutečnosti. Studium na FSS uspokojí jak praktičtěji orientované zájemce o přímou práci s lidmi, o práci ve státní správě, v politice nebo ve sféře soukromého podnikání či o práci žurnalistickou, tak rovněž vědecky a teoreticky orientované zájemce o problematiku sociální a politickou, i organizátorsky orientované osobnosti. Náš učební plán stavíme takovým způsobem, aby všechny zmíněné typy studentů našly v průběhu studia prostor pro rozvinutí svých nejlepších vloh a aby se studenti nemuseli pro svou profesní orientaci rozhodovat předčasně. Součástí studia jsou - vedle tradičních přednášek a seminářů - také netradiční formy vzdělávání; studenti se zapojují do výzkumných projektů školy a absolvují praktické stáže podle oboru studia (v institucích státní správy a sociální intervence, redakcích novin, časopisů či v rozhlasových a televizních redakcích atp.). Usilujeme o to, aby vzdělání, které FSS poskytuje, mělo evropský standard. Máme dlouholetou spolupráci s univerzitami v SRN, Itálii, Holandsku, Norsku, Anglii a USA. Už na bakalářském stupni mohou získat studenti kratší zahraniční pobyty. Jejich nabídka se pak na vyšších stupních studia dále rozšiřuje. U studentů předpokládáme základní znalost alespoň jednoho cizího jazyka (znalost angličtiny je pro sociální vědy velkou výhodou) a vůli učit se jazyky od počátku studia. Jsme si plně vědomi faktu, že vychováváme odborníky pro třetí tisíciletí a volný pohyb pracovních sil (ale také velké konkurence) v Evropské unii. Snažíme se nabídnout tomu odpovídající vzdělání. Předpokládáme, že budoucí doba bude pro mladé absolventy velkou výzvou, neboť se budou muset již plně orientovat a etablovat v evropském prostoru. Vybíráme tedy ke studiu mladé lidi, u nichž je velká pravděpodobnost, že v této výzvě obstojí. Studium na FSS MU je obohacující, náročné, ale současně velmi zajímavé a inspirativní. 2. Nabídka studia v akademickém roce 2003/2004 I. Studijní programy bakalářské, dvouoborové - prezenční forma studia V prezenčním studiu nabízíme tyto obory: * Mediální studia a žurnalistika v kombinaci s mezinárodními vztahy, evropskými studii, politologií, psychologií, sociologií, sociální politikou a sociální prací; v rámci mezifakultního studia organizovaného ve spolupráci s Filozofickou fakultou MU (FF MU) se lze také přihlásit na kombinaci s češtinou, historií, religionistikou, teorií a dějinami filmu a audiovizuální kultury * Mezinárodní vztahy v kombinaci s politologií, evropskými studii, sociologií, mediálními studiemi a žurnalistikou * Evropská studia v kombinaci s politologií, mezinárodními vztahy, sociologií, mediálními studii a žurnalistikou * Politologie v kombinaci s mediálními studii a žurnalistikou, mezinárodními vztahy, evropskými studii, psychologií, sociologií, sociální politikou a sociální prací; v rámci mezifakultního studia organizovaného ve spolupráci s FF MU se lze také přihlásit na kombinaci s filozofií, historií, religionistikou, teorií a dějinami filmu a audiovizuální kultury * Psychologie v kombinaci s mediálními studii a žurnalistikou, politologií, sociologií, sociální politikou a sociální prací; v rámci mezifakultního studia organizovaného ve spolupráci s FF MU se lze přihlásit rovněž na kombinaci s pedagogikou * Sociální politika a sociální práce v kombinaci s mediálními studii a žurnalistikou, politologií, psychologií, sociologií; v rámci mezifakultního studia organizovaného ve spolupráci s FF MU se lze také přihlásit na kombinaci s pedagogikou * Sociologie v kombinaci s mediálními studii a žurnalistikou, mezinárodními vztahy, evropskými studii, psychologií, politologií, sociální politikou a sociální prací; v rámci mezifakultního studia organizovaného ve spolupráci s FF MU se lze také přihlásit na kombinaci s dějinami umění, filozofií, historií, pedagogikou, religionistikou, teorií a dějinami filmu a audiovizuální kultury; ve spolupráci s Fakultou sportovních studií nově otevíráme kombinaci sociologie - animátor pohybových aktivit (bližší informace k tomuto oboru naleznete v brožuře FSpS) Standardní doba studia jsou tři roky. II. Studijní programy bakalářské, dvouoborové - kombinovaná forma studia Uchazeči, kteří nemohou z nejrůznějších důvodů studovat v prezenční formě studia, se mohou ucházet o studium kombinované (dříve nazývané dálkové či distanční). Kombinované studium na FSS má do značné míry podobu studia distančního tj. studia založeného především na samostatném studiu a písemném (povětšinou elektronickém) kontaktu s vyučujícími. Během každého semestru mají nicméně studenti možnost setkat se 3x - 4x za každý obor (s výjimkou psychologie) se svými učiteli na konzultacích, které probíhají v pátek nebo v sobotu na FSS v Brně. Katedra psychologie zpravidla nabízí během semestru vyšší počet konzultací. Kombinované studium se otvírá v následujících oborech: * Mediální studia a žurnalistika s mezinárodními vztahy, evropskými studii, politologií, sociologií, sociální politikou a sociální prací * Mezinárodní vztahy s politologií, evropskými studii, sociologií, mediálními studii a žurnalistikou * Evropská studia s mezinárodními vztahy, politologií, sociologií, mediálními studii a žurnalistikou * Politologie s mezinárodními vztahy , evropskými studii, sociologií, mediálními studii a žurnalistikou * Psychologie se sociologií, sociální politikou a sociální prací * Sociální politika a sociální práce s psychologií, sociologií, mediálními studii a žurnalistikou * Sociologie s politologií, psychologií, mezinárodními vztahy, evropskými studii, sociální politikou a sociální prací, mediálními studii a žurnalistikou Standardní doba studia jsou čtyři roky. III. Studijní programy magisterské navazující, jednooborové Zájemci, kteří již mají ukončené bakalářské vzdělání, mohou na FSS studovat v magisterském navazujícím jednooborovém studiu, které navazuje na studijní program bakalářský. Předpokládá se, že uchazeč o toto studium má bakalářský diplom buď ze stejného oboru jako zamýšlený obor studia magisterského, nebo z oboru úzce souvisejícího (podrobnější informace nalezne čtenář v kapitole 5.). Pokud přijímací komise shledá, že absolvované bakalářské studium uchazeče není plně srovnatelné s požadavky příslušného studijního programu navazujícího magisterského studia, může přijatému uchazeči předepsat, aby během prvního roku magisterského studia absolvoval některé předměty FSS z programu bakalářského studia a doplnil si své vzdělání tak, aby podmínkám magisterského studijního programu vyhověl. V magisterském navazujícím studiu nabízíme tyto obory: Prezenční forma studia: * Humanitní environmentalistika * Mediální studia a žurnalistika * Mezinárodní vztahy a evropská studia * Politologie * Psychologie * Sociální politika a sociální práce * Sociologie Standardní doba studia jsou dva roky s výjimkou humanitní environmentalistiky, která je tříletá. Kombinovaná forma studia: * Sociální politika a sociální práce se specializací na personální management Standardní doba studia jsou tři roky. 3. Přijímací řízení Bakalářské studium Nutnou podmínkou pro přijetí do bakalářského studia je absolvování střední školy s maturitou a úspěšné vykonání přijímací zkoušky. Důležitým předpokladem pro zvládnutí studia je schopnost studovat také z odborných anglických textů. Ke studiu se uchazeč přihlašuje předepsaným formulářem přihlášky na VŠ nebo vyplní přihlášku elektronickou na adrese: http://is.muni.cz/prihlaska/, a to nejpozději do 28. února 2003. Jelikož bakalářské studium sestává ze studia dvou oborů (kombinace oborů jsou uvedeny ve 2. kapitole), musí se uchazeč rozhodnout v rámci nabízených možností, jaké obory si zvolí. Máme dlouhodobou zkušenost, že obvykle mají uchazeči vyhraněný zájem o jeden obor , zatímco ten druhý si volí podle jiných, mnohdy velmi neurčitých kritérií. Faktem také je, že pravděpodobnost přijetí není na všechny obory stejná - ta totiž záleží na počtu uchazečů a na počtu studentů, který je ten který obor schopen kapacitně přijmout. Abychom maximalizovali pravděpodobnost přijetí u dobrých uchazečů, budeme po každém z nich požadovat, aby v přihlášce vyznačil, který obor chce studovat jako hlavní (tzv. major obor). Ten uvede na přihlášce ke studiu (tištěné) na řádek s označením "Studijní program". U druhého oboru (tzv. vedlejší, minor obor) si může zvolit jeden až tři. V přihlášce ovšem musí vyznačit pořadí preferencí: 1. vedlejší obor, 2. vedlejší obor, 3. vedlejší obor. Tyto obory vepíše do řádku a), b), c) - viz vzor vyplněné přihlášky. Např. uchazeč, který se zajímá o sociologii, si ji zvolí jako hlavní obor a uvede jej tak také do přihlášky. Z nabídky možných kombinací (viz kapitolu 2) si jako 1. vedlejší obor vybere psychologii, jako 2. vedlejší obor sociální politiku a sociální práci a jako 3. vedlejší obor politologii.2 Pořadí vedlejších oborů je pro nás důležité, neboť v systému přijímacího řízení se budeme na základě výsledků přijímacích testů snažit uchazeči v tomto pořadí také vyhovět. Nejdříve tedy zjistíme, zdali by ho jeho výsledky řadily mezi přijaté na kombinaci jeho hlavního oboru s prvním vedlejším oborem. Pokud ano, bude mu doručeno oznámení o přijetí na tuto kombinaci. Pokud ho jeho výsledky v přijímacích testech nezařadí do tohoto pořadí, prozkoumáme, zda se vešel do pořadí na kombinaci jeho major oboru s 2. minor oborem. Pokud ano, bude na tuto kombinaci přijat, pokud ne, prozkoumáme jeho třetí možnost, kombinaci major s 3. minor oborem. Z výše uvedených důvodů prosíme uchazeče, aby věnovali velkou pozornost především volbě pořadí mezi minor obory. Po odevzdání přihlášky už nebude možné volbu kombinací oborů v žádném případě měnit. Ačkoliv v přihlášce uchazeč deklaruje, který obor studia je pro něj hlavní a který vedlejší, při samotném studiu jsou oba obory zcela rovnocenné. Kromě kombinace oborů musí také uchazeč v přihlášce uvést formu studia: zda se hlásí na prezenční nebo na kombinované studium. * doklad (popř. jeho fotokopii) o zaplacení administrativního poplatku, který činí 580,- Kč u tištěné přihlášky a 500,- Kč u přihlášky podané elektronicky (v tomto případě není nutné doklad na fakultu zasílat) * stručný životopis vlastnoručně podepsaný (u tištěné přihlášky) Uchazeči se ZPS či ZTP přiloží k přihlášce rozhodnutí příslušného orgánu o této skutečnosti. Dřívější absolventi středních škol přiloží k přihlášce notářsky nebo matrikou ověřenou fotokopii maturitního vysvědčení, maturanti ročníku 2002/2003 ji předloží u zápisu ke studiu. Přihlášku ke studiu je třeba adresovat na studijní oddělení Fakulty sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 Brno. Pokud si uchazeč podává ke přihlášku ke studiu elektronicky, vytiskne její zkrácenou podobu, podepíše ji a rovněž odešle na studijní oddělení příslušné fakulty. bankovní spojení: Komerční banka Brno-město číslo účtu: 85636-621/0100 variabilní symboly: 2375000103 (pro tištěné přihlášky) 666xxxxxxx (pro elektronicky podané přihlášky, xxx...číslo přihlášky vytvořené systémem) Na Fakultu sociálních studií lze podat z důvodů výše nastíněného systému preferencí oborů major a minor pouze jednu přihlášku do prezenčního a jednu do kombinovaného studia. Přihlášky neúplné nebo nesprávně vyplněné nebudou zařazeny do seznamu uchazečů o studium. Administrativní poplatek za registraci se v tomto případě nevrací. Ti, kdo budou mít všechny náležitosti přihlášky v pořádku, obdrží nejpozději měsíc před termínem konání zkoušky podrobné pokyny pro konání zkoušky. Každý uchazeč o studium bakalářských programů má možnost ke svému výsledku v přijímacích testech získat bodovou bonifikaci. Bodových bonifikací máme několik druhů: 1. Bonifikace 10 bodů za to, že uchazeč nebyl v uplynulých pěti letech přijat ke studiu na FSS MU z kapacitních důvodů. Pokud se mu tak stalo vícekrát, může získat 15 bonifikačních bodů. Pouhá deklarace této skutečnosti nezavdává ovšem nárok na bonifikaci - k přihlášce musí být přiložena kopie dokladu (popř. dokladů) o této skutečnosti. Tato bonifikace se uděluje bez ohledu na obor uvažovaného studia. 2. Uchazeči o studium sociální politiky a sociální práce (ať jako major nebo minor obor, v prezenční nebo kombinované formě studia) mají možnost získat bonifikaci 10 bodů za dosavadní praxi v oboru. Za praxi se v tomto případě považuje dobrovolný (tj. prováděný ve volném čase nebo v zaměstnání, ne však v rámci studijních povinností) a soustavný (pravidelný a dlouhodobý, ne příležitostný) výkon činnosti, která je vědomě vykonávána s cílem podporovat lidi při zvládání jejich obtížných životních situací. Nárok na udělení bonifikace za takto vymezenou praxi přijímací komise posoudí, pokud uchazeč k přihlášce ke studiu přiloží potvrzení o tom, ve které organizaci se praxe uskutečnila, jakou činnost uchazeč vykonával a po jak dlouhou dobu. Dále, zda tyto činnosti vykonával v rámci školních povinností, v zaměstnání nebo dobrovolně ve svém volném čase. Tyto údaje musí být úředně potvrzeny razítkem příslušné organizace a podpisem jejího statutárního zástupce. Rozhodnutí o tom, zda bude bonifikace za praxi přiznána, je plně v pravomoci přijímací komise. 3. Uchazeči o studium psychologie (ať jako major nebo minor obor, v prezenční nebo kombinované formě studia) mají možnost získat bonifikaci 10 bodů za praxi. Za praxi se považuje pravidelná a trvající, event. dlouhodobá a již ukončená (tedy ne příležitostná) činnost, které se uchazeč věnuje či věnoval na pracovišti nebo v organizaci s převažující psychologickou či terapeutickou náplní práce. Příkladem jsou krizová a kontaktní centra, terapeutické komunity, psychologické poradny apod. Za praxi lze považovat i soustavnou zkušenost nabytou ve výcviku či kurzech, uznávaných odbornou komunitou. Nárok na udělení bonifikace posoudí přijímací komise v tom případě, že uchazeč k přihlášce ke studiu přiloží potvrzení obsahující a) název organizace či pracoviště, kde se praxe uskutečnila, b) popis činnosti a c) uvede délku praxe. Nebude bonifikována praxe plněná v rámci školních povinností. Údaje o praxi předkládá uchazeč potvrzeny razítkem a podpisem zástupce organizace či pracoviště. Rozhodnutí o tom, zda bude bonifikace za praxi přiznána, je plně v pravomoci přijímací komise. 4. Uchazeči o studium oboru mediální studia a žurnalistika (ať jako major nebo minor obor, v prezenční nebo kombinované formě studia) mají možnost získat bonifikaci 10 bodů za dosavadní praxi v oboru. Za praxi se v tomto případě považuje zejména publikační činnost v tištěných a on-line mediích, ale také jiné druhy aktivit, které souvisejí s produkční činností rovněž v elektronických médiích. Nárok na udělení bonifikace za takto vymezenou praxi přijímací komise posoudí, pokud uchazeč k přihlášce ke studiu přiloží kopii mediálních produktů, na nichž se autorsky podílel, tzn. kopie článků a rozhlasových či televizních pořadů. Tyto mediální produkty musí být autorsky i bibliograficky přesně vymezeny (název média, doba jejich vydání či termín jejich mediální prezentace, rozsah). Kopie těchto produktů tvoří součást přihlášky, takže nebudou uchazečům zasílány zpět. Přijímací zkoušky Přijímací zkoušky se budou konat v sobotu 17. května 2003. Sestávají se z písemných testů obecných studijních předpokladů (OSP) a základů společenských věd (ZSV) - (viz níže). Při provedení přijímacích zkoušek spolupracuje FSS úzce se společností Scio. Zkoušky budou probíhat na deseti až dvanácti místech České republiky. O tom, na které z těchto míst bude uchazeč pozván, rozhoduje místo bydliště, které uvede v kontaktní adrese. Jelikož z důvodů omezených kapacit není možné konat náhradní přijímací zkoušky, prosíme všechny uchazeče, aby si své záležitosti uspořádali tak, aby se mohli v uvedený den na zkoušku dostavit. Jelikož testy přijímacích zkoušek OSP a ZSV jsou připravovány ve spolupráci se společností Scio a jsou plně kompatibilní s testy OSP a ZSV, které Scio pravidelně pořádá v rámci svých Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), mají uchazeči o studium na FSS, kteří si v termínu podali řádně vyplněnou přihlášku, možnost vykonat přijímací zkoušku v předstihu během NSZ (musí pochopitelně uhradit poplatky, které Scio za NSV účtuje). Informace o tom, jak se přihlásit na NSZ, lze nalézt na internetové adrese www.scio.cz. Získaná skóre z testů OSP a ZSV se uchazeči automaticky vkopírují do databáze uchazečů o studium na FSS a uchazeč, pokud nechce, nemusí již konat přijímací zkoušky v květnu. Pokud uchazeč dospěje k názoru, že dosažený výsledek v rámci Národních srovnávacích zkoušek není natolik dobrý, že mu dává šance na přijetí, dostaví se na květnové přijímací testy. Získaná skóre se porovnají s výsledky při NSZ a lepší z výsledků se započítá do přijímacího řízení. Uchazeč má samozřejmě možnost testy NSZ ignorovat a dostavit se až na květnové testy přijímací zkoušky. K rozhodnutí dát uchazečům šanci dělat přijímací zkoušky de facto opakovaně nás vedou dlouholeté pedagogické zkušenosti. Přijímací zkouška na VŠ je velmi důležitým milníkem v životní dráze každé mladé ženy a každého mladého muže a míra nervozity je u jedinců různá. Proto považujeme za dobré, aby šance udělat úspěšně přijímací zkoušky byla rozložena pro ty, kdo mají zájem, alespoň ve dva pokusy. Ti uchazeči, kteří se přihlásí na mezifakultní studium (to je studium organizované ve spolupráci s Filozofickou fakultou a Fakultou sportovních studií), vykonají ještě přijímací zkoušky z příslušného oboru na FF nebo na FSpS, které se budou konat v první polovině června 2003. Stručná charakteristika testu Obecných studijních předpokladů (OSP): Všechny úlohy v testu jsou původní, dosud nikde nepublikované a neaplikované. Celkem zkouška obsahuje 105 úloh a sestává ze tří oddílů: verbálního, analytického a kvantitativního. Na řešení každého oddílu je vymezeno 35 minut, celkem tedy 105 minut. Časy k řešení jsou mezi oddíly nepřevoditelné. K řešení nejsou povoleny žádné pomůcky. U všech úloh jde o výběr ze čtyř nebo pěti nabídnutých odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. Zkouška z OSP je zkouškou testující základní dovednosti a schopnosti, které student potřebuje pro úspěšné vysokoškolské studium. Její obsah je přímo odvozen od nároků, které od první chvíle na studenta klade vysokoškolské studium a které tedy spolurozhodují o tom, jakým způsobem si na vysoké škole a při dalším studiu student počíná. V zahraničí se opakovaně potvrzuje, že tato zkouška je jeden z nejlepších prediktorů akademické úspěšnosti studenta, proto je tam také podobný typ testů velmi rozšířen. Zkouška z OSP není zkouškou středoškolských znalostí. Při řešení otázek se vychází pouze z informací uvedených přímo v textu zadání. Je samozřejmě užitečné znát některé základní věci, např. rozumět běžným cizím slovům. V kvantitativním oddílu se předpokládají jen některé základní znalosti z matematiky zhruba na úrovni 2. ročníku gymnázia. Zkouška nenahrazuje inteligenční testy, přestože s nimi v určité míře souvisí. Student, který uspěje u zkoušky z OSP, by tedy měl být vhodným adeptem vysokoškolského studia. Je pochopitelné, že test nemůže jednoznačně odpovědět na otázku, jak dobře si student povede na vysoké škole, neboť o tom rozhoduje i řada dalších faktorů, z nichž patrně nejdůležitější je motivace. Test nicméně může odpovědět na otázku, zda k vysokoškolskému studiu student má či nemá předpoklady. Stručná charakteristika testu Základy společenských věd (ZSV): Všechny úlohy v testu jsou původní, dosud nikde nepublikované a neaplikované. Zkouška obsahuje celkem 90 úloh a trvá 90 minut. K řešení úloh nejsou povoleny žádné pomůcky. U všech úloh jde o výběr ze čtyř nabídnutých odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. Cílem zkoušky ze ZSV je zjistit, jaké má kandidát obecné vědomostní předpoklady pro studium společenských věd. Zkouška vychází ze stejnojmenného předmětu, jak je vyučován na gymnáziu. Při nejednotnosti rozsahu a obsahu výuky tohoto předmětu na gymnáziích se rozsahem učiva opírá o širší pojetí předmětu, jak je vyučován buď při dvou hodinách týdně nebo ve volitelném semináři. Požadavky zkoušky nevyžadují odborné vysokoškolské znalosti. Zkouška se důsledně vyhýbá testování tzv. všeobecného rozhledu (znalosti současných reálií). Testuje nejen to, jak si uchazeč osvojil důležité znalosti a jaký má základní přehled o souvislostech, ale i to, jak dokáže nabyté vědomosti aplikovat nebo zobecnit v teoretické či konkrétní rovině nebo je užít ve zcela praktické situaci. Zkouška sestává z úloh z filosofie, sociologie, psychologie, ekonomie, základů státu a práva. Tyto oblasti jsou v testu zastoupeny přibližně ve stejném rozsahu (asi 14 úloh), v omezeném rozsahu (asi 5 úloh) se objeví také estetika a etika. Logika, která podle standardů má být součástí výuky předmětu, je vynechána, protože její testování je součástí testu obecných studijních předpokladů. V přijímacím řízení je možné získat maximálně po 100 percentilových bodech za testy OSP a ZSV (bod za každý dosažený percentil), 10 nebo 15 bodů bonifikace za opakované nepřijetí ke studiu na FSS MU z kapacitních důvodů a po 10 bodech za praxe na oborech sociální politika a sociální práce, psychologie a mediální studia a žurnalistika. K úspěšnému vykonání přijímací zkoušky je třeba získat v testech OSP a ZSV celkově alespoň 120 percentilových bodů. Pro dobré zvládnutí zkoušky je užitečné seznámit se s typy úloh, které se ve zkoušce mohou objevit. Ukázky obou testů i další informace o možnostech přípravy a o Národních srovnávacích zkouškách, které svým průběhem, náročností, charakterem a obsahem testů odpovídají přijímacím zkouškám na FSS, lze nalézt na internetové adrese www.scio.cz. Pro zájemce o studium na Fakultě sociálních studií organizujeme tzv. den otevřených dveří, který se bude konat v sobotu 18. ledna 2003 v době od 9.00 do 14.00 hodin v prostorách Fakulty sociálních studií, Gorkého 7, Brno. Doprava od hlavního vlakového nádraží: tramvaj č. 12 (směr Královo Pole - Červinkova, zastávka Grohova), tramvaj č. 13 (směr Královo Pole - Technické muzeum, zastávka Grohova), od autobusového nádraží Zvonařka: tramvaj č. 12 (směr Královo Pole - Červinkova, zastávka Grohova). Na závěr si dovolujeme upozornit na znění zákona o VŠ č. 111/1998 Sb., kde v § 58 týkajícím se poplatků za studium se praví: odst. 3) "Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45, odst. 3 nebo § 46, odst. 3." odst. 4) "Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3)". Navazující magisterské studium Nutnou podmínkou pro přijetí do navazujícího magisterského studia je bakalářský diplom a úspěšné vykonání přijímací zkoušky. Ke studiu se uchazeč přihlašuje předepsaným formulářem přihlášky na VŠ nebo vyplní přihlášku elektronickou na adrese : http://is.muni.cz/prihlaska/, a to nejpozději do 28. února 2003. K přihlášce je nutné přiložit: * doklad (popř. jeho fotokopii) o zaplacení administrativního poplatku, který činí 580,- Kč u tištěné přihlášky a 500,- Kč u přihlášky podané elektronicky (v tomto případě není nutné doklad na fakultu zasílat) * stručný životopis vlastnoručně podepsaný s uvedením motivace ke studiu (u tištěné přihlášky) Uchazeči se ZPS či ZTP přiloží k přihlášce rozhodnutí příslušného orgánu o této skutečnosti. Dřívější absolventi bakalářského studia přiloží k přihlášce notářsky nebo matrikou ověřenou fotokopii bakalářského diplomu, bakaláři ročníku 2002/2003 ji předloží u zápisu ke studiu. Přihlášku ke studiu je třeba adresovat na studijní oddělení Fakulty sociálních studií, Gorkého 7, 602 00 Brno. Pokud si uchazeč podává ke přihlášku ke studiu elektronicky, vytiskne její zkrácenou podobu, podepíše ji a rovněž odešle na studijní oddělení příslušné fakulty. bankovní spojení: Komerční banka Brno-město číslo účtu: 85636-621/0100 variabilní symboly: 2375000103 (pro tištěné přihlášky) 666xxxxxxx (pro elektronicky podané přihlášky, xxx...číslo přihlášky vytvořené systémem) Přihlášky neúplné nebo nesprávně vyplněné nebudou zařazeny do seznamu uchazečů o studium. Administrativní poplatek za registraci se v tomto případě nevrací. Přijímací zkoušky Přijímací zkoušky mají formu písemnou nebo ústní, popř. obojí a zajišťuje je v plné šíři Fakulta sociálních studií. Termín konání je 23. - 27. červen 2003. Přijímací zkouška zjišťuje hloubku teoretické a praktické připravenosti uchazeče studovat zvolený obor, jakož i míru jeho zájmu o obor. Podrobné pokyny spolu s pozvánkou obdrží uchazeči nejméně 30 dnů před konáním přijímacích zkoušek. Maximální možný počet dosažených bodů u přijímacích zkoušek do navazujícího magisterského studia činí 100 bodů. Náhradní přijímací zkoušky se konat nebudou. Pro zájemce o studium na Fakultě sociálních studií organizujeme tzv. den otevřených dveří, který se bude konat v sobotu 18. ledna 2003 v době od 9.00 do 14.00 hodin v prostorách Fakulty sociálních studií, Gorkého 7, Brno. Doprava od hlavního vlakového nádraží: tramvaj č. 12 (směr Královo Pole - Červinkova, zastávka Grohova), tramvaj č. 13 (směr Královo Pole - Technické muzeum, zastávka Grohova), od autobusového nádraží Zvonařka: tramvaj č. 12 (směr Královo Pole - Červinkova, zastávka Grohova). Na závěr si dovolujeme upozornit na znění zákona o VŠ č. 111/1998 Sb., kde v § 58 týkajícím se poplatků za studium se praví: odst. 3) "Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45, odst. 3 nebo § 46, odst. 3." odst. 4) "Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3)". 4. Náplň studia v jednotlivých studijních oborech Obor evropská studia se orientuje na politické aspekty evropského integračního procesu a následně na další problematiku přímo spjatou s fungováním Evropské unie a její roli v oblasti mezinárodních vztahů. Obor poskytuje studentům podrobné znalosti politického vývoje EU, institucionální struktury a rozhodovacího mechanismu v EU, základů evropského práva, společných a koordinovaných politik ES/EU včetně rozměru hospodářské a měnové unie. Pozornost je věnována rovněž vztahům vybraných zemí s EU a procesu rozšiřování. Studium humanitní environmentalistiky předpokládá ukončení bakalářského stupně studia z přírodních, zemědělských, humanitních a sociálních věd. Zaměřuje se na společenskovědní aspekty ekologických problémů; jeho cílem je pochopení historických a kulturních zdrojů ekologické krize a také adekvátně prohloubené studium možných východisek v konkrétních sociálních, ekonomických, politických, právních, religionistických a dalších souvislostech. Obor mediální studia a žurnalistika poskytuje základní znalosti z oblasti teorie a dějin kultury, masové komunikace, teorie a dějin žurnalistiky, novinové, rozhlasové a televizní tvorby. Nabízí základy politologie, právního myšlení, historie středoevropského prostoru, moderních sociálních učení apod. Kombinace s druhým oborem umožňuje specializaci na kulturní, politickou, ekonomickou či sociální publicistiku. Žurnalistickou průpravu mu dají tvůrčí dílny v redakci fakultního časopisu Halas a internetového časopisu STISK (viz http://www.fss.muni.cz/socio/stisk) a praxe v redakcích masmédií či knižních nakladatelstvích. Obor mezinárodní vztahy seznamuje studenty se základními otázkami mezinárodních vztahů. Velký důraz je kladen na teorie mezinárodních vztahů. K oblastem, jež tvoří podstatnou součást výuky, náleží mezinárodní organizace, dějiny mezinárodních vztahů, bezpečnostní a strategická studia, mezinárodní právo. Studenti se dále profilují v rámci výběrových přednášek zaměřených na konkrétní problémy mezinárodních vztahů a organizací a na zahraniční politiku vybraných zemí a regionů. Koncepce studia politologie vychází z potřeby poskytnout studentům orientaci především ve sféře politických teorií, politických systémů a jejich funkcí, soustav politických stran a v problematice politického zprostředkování zájmů. Důraz je kladen na získání odpovídající informační báze a na rozvíjení schopnosti analýzy soudobých politických fenoménů a procesů v českém, evropském i mimoevropském kontextu. Studium psychologie předpokládá osobní angažovanost a aktivitu studenta. Nabízí orientaci v koncepcích a přístupech současné psychologie a jejích disciplín, jakož i základní poznatky z hraničních a pomocných disciplín. Součástí studia jsou programy a cvičení zaměřené na rozvoj osobnosti, komunikačních dovedností, na sebereflexi i na odbornou pomoc lidem v tísni. Studium sociální politiky a sociální práce je věnováno soudobým metodám sociální intervence a institucím sociální práce a sociální politiky. Studentovi podá obraz moderního vývoje veřejné sociální politiky, práce s klientem a jejich myšlenkového a politického zázemí. Seznámí ho s metodami praktické sociální práce s jedincem i se sociálními skupinami. Poučí ho o tvorbě programů sociální politiky a sociálních služeb a o metodách kontroly jejich účinnosti. Uvede ho do současného stavu sociálního zákonodárství. Studiem metod výzkumné práce získá student schopnosti potřebné pro prakticky využitelnou reflexi sociálních problémů, životních situací klientů a způsobů jejich zvládání. Studium sociologie otevírá posluchači cestu k pochopení sociálních mechanismů moderních společností a soudobých států. V průběhu studia student získá zevrubný obraz o společnosti, ve které žije, o jejích problémech a o méně viditelných sférách sociálního života. Seznámí se s moderní kritickou sociální teorií i s historickým vývojem sociálního myšlení. Pomocné vědy (demografie) rozšiřují jeho schopnost praktické aplikace, na kterou jsou přímo zaměřeny speciální předměty z oborových sociologií (sociologie rodiny, sociální ekologie, sociologie průmyslu, sociologie kultury). Systematický výcvik ve výzkumných technikách a v analýze sociálních dat, využívající moderní statistické postupy a počítače, připraví studenty k samostatné výzkumné i k praktické analytické práci. 5. Katedry Fakulty sociálních studií Katedra environmentálních studií Katedra byla ustavena v roce 1999 jako pokračovatelka Kabinetu pro humanitní environmentální studia. Hlavním posláním katedry je realizovat magisterský a doktorský studijní program Humanitní environmentalistika. Studium je jednooborové a je koncipováno na tři roky. Je organizováno na bázi kreditního systému, který studentům umožňuje volit si vlastní strategii studia. Humanitní environmentalistika se zabývá společenskovědními aspekty ekologických problémů. Cílem studia je pochopit, na pozadí základních přírodovědných znalostí, historické a kulturní zdroje ekologické krize, a hledat možná východiska v konkrétních souvislostech sociálních, ekonomických, právních, politických, religionistických a dalších. Studium Humanitní environmentalistiky navazuje na bakalářský stupeň humanitních a přírodovědných oborů. Výuka je proto organizována tak, aby si studenti mohli doplnit látku, s níž se v dosavadním studiu neseznámili. Přijatý bakalář filozofie, sociologie, historie, práv, ekonomie, teologie si osvojuje nezbytné znalosti přírodovědné. A student, který se jako bakalář věnoval vědám přírodovědným resp. zemědělským, doplňuje své vědomosti pomocí oborů společenskovědních a humanitních. Společnou kmenovou součástí studia je speciální vzdělávání v environmentální problematice. Absolventi humanitní environmentalistiky mohou najít uplatnění v institucích, které nevystačí s úzce technickým či přírodovědným pojetím ekologických problémů. Magistři mohou být zaměstnáni např. v orgánech státní správy, v institucích ochrany přírody, ve spravování chráněných krajinných území a v ekologickém poradenství (tam všude je nezbytná znalost společenských kontextů a prudce roste potřeba komunikovat s občany), v environmentální osvětě a výchově na všech stupních, v profesionalizujících se nevládních ekologických a občanských organizacích, v institucích oprávněných posuzovat vliv lidské činnosti na životní prostředí (EIA), apod. Vědecký profil katedry Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., vedoucí zabývá se souvislostmi mezi způsobem života a ekologickými problémy, její výzkumy se týkají ekologicky příznivých variant životního způsobu. Kromě publikací v domácích i zahraničních vědeckých časopisech vydala tři knižní monografie: Sociální potřeba a hodnota krajiny (1987), Láska ke krajině? (1988), Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994). PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D. Filolog, autor učebnic, překladů a odborných studií. Zabývá se dějinami antické kultury se zaměřením na pozdní Řím a environmentálními dějinami starověkých civilizací. Paralelám mezi krizovými jevy pozdní antiky a současnými globálními problémy je věnována jeho studie Na zlomu času (1997). Ing. Zbyněk Ulčák věnuje se principům a indikátorům trvale udržitelného hospodaření v krajině a ekologickému zemědělství, zejména vztahům mezi producenty a spotřebiteli. Působí také na Ústavu krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Publikuje v odborných i populárně naučném tisku. Mgr. et Mgr. Dita Dražilová Absolvovala studium filozofie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, které ukončila prací "O lidských povinnostech vůči zvířatům podle Immanuela Kanta, a studium humanitní environmentalistiky. Působí jako asistující doktorandka, vyučuje ekologickou etiku a píše disertační práci na téma biodiverzity. Mgr. Pavel Klvač Sociolog, absolvent FSS MU, v diplomové práci se zabýval vztahem člověka k bažině. Asistující doktorand, orientuje se na metodologické přístupy k pochopení zdrojů ekologické krize a na sociologii venkova. Pedagogický a vědecký profil katedry je obohacován působením četných externích spolupracovníků, často špičkových osobností svého oboru. Katedra mediálních studií a žurnalistiky Studium poskytuje komplexní pohled na problematiku komunikace uskutečňované prostřednictvím masových médií, a to z hlediska historického, teoretického i praktického. Studium nabízí reflexi poznatků, metod a strategií, které se uplatňují v oblasti tištěných, elektronických a on-line médií, tzn. v novinách, časopisech, nakladatelské činnosti, rozhlasu, televizi a na Internetu. Důležitou součástí studia je výcvik praktických dovedností spjatých s mediálními aktivitami, zejména psaním, vystupováním v médiích a na veřejnosti, fotografickou, filmovou a editorskou tvorbou. Cílem studia je připravit odborníky, kteří budou nejen schopni s pomocí nejmodernější digitální techniky aktivně vstupovat do masové komunikace (součástí katedry je učebna DTP, audiovizuální centrum, střihové pracoviště a fotolaboratoř), ale budou rovněž schopni kvalifikovaně analyzovat a vyhodnocovat problémy masové komunikace (její historické, sociální, ekonomické, právní i psychologické kontexty a aspekty). Studium oboru mediální studia a žurnalistika nabízí předměty (tzn. přednášky a semináře) z oblasti teorie lidského dorozumívání, teorie a dějin kultury, sociologie kultury, masové komunikace, digitální techniky, teorie a dějin žurnalistiky, žurnalistické etiky, filozofie jazyka, rétoriky, stylistiky apod. Součástí studijního plánu jsou předměty zaměřené na získávání praktických dovedností: na tvůrčí psaní, základy fotografie, na modelování mediálního projektu, tvorbu rozhlasového a televizního dokumentaristického díla, na analýzu mediálních projektů, komunikačních strategií apod. Studium oboru nabízí základní znalosti z dějin kultury a umění, politologie, sociologie, ekonomie, právního myšlení, historie středoevropského prostoru, moderních sociálních učení apod., a tím umožňuje specializaci na kulturní, politickou, ekonomickou či sociální publicistiku. Žurnalistickou průpravu poskytují dále tvůrčí dílny v redakci fakultního časopisu Halas a internetového časopisu STISK (viz http://www.fss.muni.cz/socio/stisk), praxe při monitorování kulturních akcí (např. Letní filmové školy v Uherském Hradišti) i praxe v redakcích masmédií či knižních nakladatelstvích. Absolventi oboru mediální studia a žurnalistika mohou nalézt uplatnění ve státním i soukromém sektoru. Mohou působit jako žurnalisté v novinách, časopisech, rozhlase a televizi, na místech vedoucích pracovníků v analyticky zaměřených masových médiích, v nakladatelstvích a v reklamních agenturách. Studium jim umožňuje pracovat v oblasti public relations jako tiskový mluvčí a poradce v politických, státních i výrobních či obchodních organizacích. Absolventi magisterského studia jsou dále připravováni na zaměstnání v ústavech a institucích zabývajících se výzkumem masových médií. Vědecký profil katedry Členové katedry se podílejí na řadě významných projektů, mj. v oblasti výzkumu medií, mediálních strategií a etnických menšin a na tvorbě expertíz. K vybraným aktivitám patří např. účast na výzkumném projektu Negotiating Capitalism: Practices and Discourses in Central Europe (1998), který je podporován Higher Education Support Program, Open Society Institute, dále na projektu Nadace Jana Husa Menšiny ve Střední Evropě (1997-98) či ve výzkumu Culture with Frontiers: Shopping Tourism and Travelling Objects in Post-War Central Europe (1997) organizovaném International Forschungszentrum Kulturwissenschaften ve Vídni. Katedra se také podílela na organizaci mezinárodní konference Revival of Nationalism and Populism, pro The Compostela Group of Universities, která se konala v Brně v roce 1996. Významnou součástí odborné práce členů katedry jsou expertízy. Z těch nejnovějších lze jmenovat např.: rómská problematika na televizní obrazovce optikou české veřejnosti (společně s agenturou Focus, 1998), analýza formální a obsahové stránky hlavního zpravodajství (pro Radu ČT, 1997), analýza formální a obsahové stránky diskusních pořadů ČT (pro Radu ČT, 1997), analýza násilných televizních obsahů z pohledu veřejnosti (spolu s agenturou Focus, 1997), expertíza hlavní zpravodajské relace viděná optikou české veřejnosti (spolu s agenturou Focus, 1997), analýza prezentace násilí a pornografie na televizní obrazovce z pohledu veřejnosti (spolu s agenturou Focus, 1997) anebo obsahová analýza publicity a. s. BVV (pro BVV, 1999). Katedra má četné kontakty s univerzitami v sousedních zemích, např. s Institutem etnologie a kulturní antropologie Univerzity Adama Mickiewicze v polské Poznani, s katedrou komunikace a antropologie na Univerzitě Januse Pannonia v maďarské Pecsi, s Jagellonskou univerzita v polském Krakově, s Institututem publizistiky a komunikační vědy Univerzity ve Vídni, Institutem komunikační vědy a žurnalistiky Univerzity v Hamburgu, ale také s partnery ze vzdálenějších zemí: např. s Katedrou žurnalistiky a masové komunikace na Westminster University v Londýně či s Univerzitou Nebrasky v americké Omaze. Vybrané tituly publikační činnosti katedry: Pavelka, J.: Anatomie metafory. Blok, Brno 1982; Pavelka, J., Pospíšil, I.: Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Georgetown, Brno 1993; Pavelka, J.: O růži, Tibeťanech a postmodernismu. Bonus A, Brno 1997; Pavelka, J.: Předpoklady literárního dorozumívání. MU, Brno 1998. Volek, J.: "Pojem šílenství v díle M. Foucaulta." Sborník prací filozofické fakulty MU. (G 40), 1995. Volek, J.: Televize a konstrukce ontologické jistoty. Sociální studie 3, (G 40), 1998; Volek, J.: Úvod do komunikačních studií. Katedra MSŽ, Brno 1998. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií MU byla založena v roce 2002 jako akademické pracoviště (ústav) poskytující komplexní vzdělání v oborech mezinárodní vztahy a evropská integrace. Vznik nové katedry, která byla vytvořena rozdělením Katedry politologie, odpovídá celosvětovému univerzitnímu trendu považujícímu mezinárodní vztahy a evropská studia za do značné míry samostatné vědní disciplíny. Studijní obory Od akademického roku 2003/2004 Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií nabízí studentům v bakalářském stupni studium dvou samostatných oborů, oboru mezinárodní vztahy a oboru evropská studia. Koncepce studia oboru mezinárodní vztahy je vytvořena tak, aby si studenti osvojili a prohloubili znalosti teorie mezinárodních vztahů, dějin mezinárodních vztahů, bezpečnostních a strategických studií, mezinárodních organizací a mezinárodního práva. Bakalářské (dvouoborové) studium oboru mezinárodní vztahy probíhá na základě evropského kreditního systému. Seznamuje studenty s hlavními subdisciplínami a je předpokladem pro pozdější specializaci. Od akademického roku 2003/2004 je možné bakalářský stupeň oboru mezinárodní vztahy studovat jak v prezenční, tak i v kombinované formě. Cílem oboru evropská studia je seznámit studenty s nejvýznamnějšími aspekty evropského integračního procesu a dalšími relevantními faktory, jež se týkají role a postavení Evropské unie. Studium je zaměřeno na politické aspekty vývoje EU, problematiku institucionální struktury a jejího rozhodovacího mechanismu, základy evropského práva, otázky společných a koordinovaných politik ES/EU včetně rozměru hospodářské a měnové unie. Pozornost je věnována rovněž vztahům vybraných zemí s EU a procesu rozšiřování. Bakalářské (dvouoborové) studium oboru evropská studia probíhá na základě evropského kreditního systému. Seznamuje studenty s hlavními fakty a principy fungování EU. Posluchači si podle vlastního výběru doplňují základní rámec výuky volitelnými předměty, které umožňují jejich specializaci v rámci politického vývoje integrace, jednotlivých politik a institucí EU. Od akademického roku 2003/2004 je možné bakalářský stupeň oboru evropská studia studovat jak v prezenční, tak i v kombinované formě. V magisterském stupni nabízí Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií jednooborové navazující studium oboru mezinárodní vztahy a evropská studia, kde studenti, jenž absolvovali studium obdobných či příbuzných oborů na FSS nebo jiných fakultách, dále prohloubí svoje znalosti o EU i o mezinárodních vztazích, se zvláštním důrazem na analýzu a teoretické aspekty studovaných problematik. Absolventi magisterského studia se mohou přihlásit do doktorského studijního programu politologie, kde se mohou dále v rámci přípravy na samostatnou vědeckou práci úžeji specializovat a věnovat se dílčím problémům evropské integrace, nebo mezinárodních vztahů. Absolventi oborů mezinárodní vztahy a evropská studia se mohou uplatnit v řadě profesních oblastí, zejména na analytických pracovištích, ve vědecko-pedagogické činnosti na vysokých školách, v aparátu politických stran a také v žurnalistických profesích. Významný prostor pro absolventy tohoto oboru představuje pracovní uplatnění ve státní správě a v diplomatických službách. Zvláště potom na půdě mezinárodních organizací, z nichž k nejvýznamnějším patří instituce Evropské unie a to jak z hlediska politické reprezentace České republiky, tak i v oblasti ekonomických zájmů. Tato škála se přirozeně rozšiřuje v závislosti na zvolené oborové kombinaci. Vědecký profil katedry Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií se významně podílí na vědecko-výzkumné činnosti což je mj. doloženo mnoha publikačními výstupy. Tyto aktivity podporované mimo jiné významnými domácími i zahraničními institucemi (Evropská komise, Grantová agentura ČR atd.) odpovídají současným výzkumným prioritám v oblasti mezinárodních vztahů a evropských studií. Z hlediska propojení vědecko-výzkumné činnosti se vzdělávacími aktivitami je katedra zapojena do vzdělávacího projektu Jean Monnet podporovaného EU. Rozvoj studijních oborů na katedře byl rovněž podpořen grantem Fondu rozvoje vysokých škol. Vědecký profil Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a především preferované vědecko-výzkumné specializace ukazuje řada publikovaných prací (monografií, studií a odborných textů). V této souvislosti lze zmínit především následující knižní publikace: * Dančák, B. (ed.): Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska, Brno: MU 1999. * Dančák, B., Fiala, P. (eds.): Nacionalistické politické strany v Evropě, Brno: MU 1999. * Fiala, P. (ed.): Policy of Adaptation. Efforts of East European Countries to Meet European Integration Standards. German Policy Studies/Politikfeldanalyse. Symposium Issue, Vol. 1, N.4/2000. Harrisburg (USA): SPAEF 2000. * Fiala, P. (eds.): Politické strany v Evropském parlamentu, Brno: MU 1998. * Fiala, P., Mareš, M. (eds.): Evropské politické strany, Brno: MU 2001. * Fiala, P., Mareš, M. (eds.):Konzervativní a křesťanské politické strany a evropská integrace, Brno: MU 1999. * Fiala, P., Pitrová, M. (eds.): Rozšiřování ES/EU, Brno: MU 2001. * Fiala, P., Schubert, K.: Moderní analýza politiky, Brno: Barrister&Principal 2000. * Pitrová, M.: Institucionální struktura Evropské unie, Brno: MU 1999. * Pšeja, P. (ed.): Zahraniční politika České republiky vůči zemím Blízkého východu, Zakavkazska a Střední Asie. Brno: MU 2002. * Suchý, P. (ed.): Zahraniční politika USA v devadesátých letech dvacátého století, Brno: MU 2001. Katedra se rovněž významně podílí na zprostředkovávání významných děl z oblasti mezinárodních vztahů české odborné veřejnosti. Příkladem je překlad knihy Teorie mezinárodních vztahů (M. Hollis a S. Smith, Brno: CDK 2000) od Pavla Pšeji. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií spolupracuje s obdobnými pracovišti a instituty v České republice a zahraničí. Za zvlášť významnou lze považovat spolupráci s Mezinárodním politologickým ústavem MU, s nímž katedra vydala řadu publikací a podílela se na organizaci několika vědeckých konferencí. Katedra politologie Katedra politologie byla založena v roce 1990 jako akademický ústav poskytující komplexní vzdělání evropské úrovně v oboru politických věd. Jak její dřívější alokace v rámci Filozofické fakulty MU (1990-1997), tak i současné umístění na Fakultě sociálních studií MU (od roku 1998) odpovídá klasickému pojetí politologie jako samostatné sociálněvědní nauky. Studium politologie je zaměřeno tak, aby studentům poskytovalo postupně se prohlubující znalosti geneze politického myšlení a politických teorií, soudobých politických soustav a jejich funkcí, systémů politických stran a organizovaných zájmů, vývoje politického uspořádání českých zemí, zemí střední a východní Evropy a politických soustav západních demokracií, včetně jejich teoreticky podloženého srovnání. Studium oboru politologie je organizováno na základě tzv. kreditního systému a je rozděleno do třech programů - bakalářského, magisterského a doktorského. Jednotlivé programy se od sebe liší obsahem, formou i náročností studia. Bakalářské (dvouoborové) studium je orientováno především na zprostředkování základních poznatků z oblasti jednotlivých politologických disciplín a na osvojení základních metod politologického výzkumu. Od akademického roku 1999/2000 je kromě tradiční prezenční formy otevřeno v bakalářském programu také kombinované studium.V rámci magisterského (jednooborového) studia je kladen důraz na rozvíjení schopnosti samostatné analýzy politických fenoménů a procesů, přičemž jsou zde vytvořeny podmínky pro získání hlubších znalostí v konkrétních politologických podoborech i pro přímou participaci nadaných studentů ve výzkumných projektech, rozvíjených na katedře. Postgraduální doktorské studium zahrnuje užší specializaci studenta a jeho individuálně zaměřenou přípravu pro budoucí dráhu vysoce kvalifikovaného odborníka. Absolventi oboru politologie se mohou uplatnit v řadě profesních oblastí, především v politologicko-analytické činnosti zprostředkovávané státním i soukromým subjektům (včetně podnikatelských), v politologických servisních a poradenských aktivitách, ve státní správě, v aparátu jednotlivých politických stran, v diplomatické službě, ve vědecko-pedagogické činnosti na vysokých školách a v pedagogické práci na středních školách. Rejstřík uplatnění se pochopitelně rozšiřuje vzhledem k jednotlivým oborovým kombinacím, např. absolventi politologie a žurnalistiky se mohou orientovat na profesní aktivity ve sféře politické publicistiky v různých typech médií. Vědecký profil katedry Vědeckovýzkumná činnost a publikační výstupy jednotlivých členů Katedry politologie, realizované s podporou renomovaných českých i zahraničních grantových a nadačních institucí (Grantová agentura ČR, Open Society Fund, Vzdělávací nadace Jana Husa), odpovídají několika hlavním výzkumným prioritám. K těmto prioritám patří komparativní studium politických fenoménů zejména v prostoru střední, východní o západní Evropy, výzkum soudobých politických stran a stranických systémů, analýza projevů politického radikalismu a extremismu. Z nejvýznamnějších grantových projektů zpracovávaných členy Katedry politologie v posledních letech lze uvést: * Zájmové skupiny v politice (za podpory Vzdělávací nadace Jana Husa) 1996-1997; * Politické strany v západních demokraciích (za podpory Grantové agentury ČR) 1996-1997; * Politický extremismus v České republice (za podpory Ministerstva vnitra ČR) 1996-1997; * Moderní politická teorie (za podpory Vzdělávací nadace Jana Husa) 1997-1998; * Národ, nacionalismus a kulturní identita v politické teorii (za podpory Vzdělávací nadace Jana Husa) 1998-1999; * Regionalismus v moderní britské a italské politice (za podpory Vzdělávací nadace Jana Husa) 1996-1998; * Stranicko-politický systém Ruské federace (za podpory Grantové agentury ČR) 1999-2001; * Pluralitní demokracie a subverzívní terorismus (za podpory Grantové agentury ČR) 2000-2001; * Evropské regionální strany a stranické systémy (za podpory Grantové agentury ČR) 2002-2004. Vědecký profil Katedry politologie se odráží v tématice publikovaných vědeckých monografií, určených širší odborné veřejnosti. Členové katedry patří k respektovaným českým politologům, což dokládá mimo jiné jejich rozsáhlá publikační činnost. V této souvislosti lze zmínit například tyto publikace: * Barša, P. - Strmiska, M.: Národní stát a etnický konflikt, Brno, CDK 1999. * Fiala, P. (ed.): Politický extremismus a radikalismus v České republice, Brno, MU 1998. * Fiala, P. - Holzer, J. - Mareš, M. - Pšeja, P.: Komunismus v České republice, Brno, MPÚ MU 1999. * Fiala, P. - Strmiska, M.: Teorie politických stran, Brno, Barrister&Principal 1998. * Holzer, J.: (ed.): Komunistické strany v postkomunistických stranicko-politických soustavách, Brno, MPÚ MU 2000. * Holzer, J.: Politický systém Ruska. Hledání státu, Brno, CDK 2001. * Strmiska, M.: Challenges of Consolidation and the Post-Communist Party Systems, Brno, MPÚ MU 2001. * Strmiska, M.: "Ozbrojená opozice". Studie k subverzívnímu terorismu, Brno, MPÚ MU 2000. * Strmiska, M. (ed.): Postkomunistické stranické soustavy a politická pluralita, Brno, MPÚ MU 1999. * Strmiska, M.: Regionální strany a stranické systémy, Brno, CDK 1998. * Strmiska, M.: Smrtonosné vlastenectví. Etnicko-politický terorismus v Baskicku a Quebeku, Brno, MPÚ MU 2001. * Strmiska, M.: Terorismus a demokracie, Brno, MPÚ MU 2001. Katedra politologie kooperuje s obdobně odborně profilovanými tuzemskými i zahraničními vědeckými a pedagogickými pracovišti. Tyto jak institucionální, tak personální kontakty vytvářejí prostor pro realizování krátkodobých i dlouhodobých studijních a přednáškových pobytů na zahraničních univerzitách. Katedra politologie rovněž realizovala a nadále realizuje řadu výzkumných a organizačních projektů díky úzké spolupráci s Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy univerzity. Katedra psychologie Katedra psychologie vznikla jako samostatné pracoviště FSS 1. 1. 1998. Svým odborným a výukovým zaměřením navazuje na tradice brněnské psychologické školy a rozvíjí je zejména v oblasti v sociální psychologie, v psychologii osobnosti, v psychologické metodologii a psychodiagnostice, v oblasti poradenské psychologie a v psychologii péče o nejrůznější věkové a sociální skupiny. Současně reaguje na aktuální společenskou poptávku po aplikaci psychologických poznatků a dovedností v nejrůznějších oblastech společenské praxe, při řešení sociálních, ekonomických, politických a zdravotních problémů. Na katedře psychologie je v současnosti jeden profesor, pět docentů a tři odborní asistenti. Na výuce se podílejí doktorandi, další vyučující FSS, učitelé z různých fakult vysokých škol a přední odborníci z psychologické praxe. Katedra psychologie není jen výukovým centrem , nýbrž i vědecko-výzkumným a organizačním pracovištěm. Je úzce propojena s Centrem výzkumu vývoje osobnosti a etnicity, které je samostatným pracovištěm FSS. Centrum umožňuje studentům získávat zkušenosti v psychologickém výzkumu, jakož i praxi při psychologické diagnostice a intervenci. Pracovníci centra se rovněž podílejí na výuce studentů psychologie.Členové katedry psychologie také metodicky a personálně zabezpečují psychologické služby v Poradenském centru MU. Katedra psychologie spolupracuje s mnoha institucemi a kolegy v tuzemsku i zahraničí. Partnerskými vědeckými a výukovými pracovišti jsou psychologické ústavy a katedry, zejména Psychologický ústav FF MU v Brně, Psychologický ústav AV ČR v Brně, Katedra psychologie FF UK v Praze, Katedra psychologie PF MU v Brně a Katedra psychologie FF UP v Olomouci. Ze zahraniční spolupráce to jsou např. společné výzkumné projekty s kolegy na univerzitách a vědeckých pracovištích v USA, Velké Británii, Švédsku, Německu, Švýcarsku, Slovensku, Polsku. Studijní programy Výuka na katedře psychologie má tři základní cíle, kterým odpovídají tři typy vzdělávacích programů. Prvním je psychologická příprava pro profese, ve kterých se člověk dostává do osobního kontaktu a komunikace s druhým člověkem a kde psychologické znalosti i dovednosti mohou účinně zvyšovat efektivitu práce. Tomuto cíli odpovídá bakalářské studium psychologie v kombinaci s druhým oborem (s politologií, se sociální politikou a sociální prací, se sociologií a s mediálními studiemi a žurnalistikou). Druhým cílem je příprava pro povolání odborného psychologa - k tomuto účelu slouží jednooborové magisterské studium psychologie. Třetím cílem je příprava odborníků pro vědeckou práci v oblasti psychologie - pro tyto adepty je určeno postgraduální doktorské studium. Bakalářské studium psychologie je dvouoborové, rozvržené do šesti semestrů. Je organizováno tak, aby jeho absolvent získal vedle nezbytných poznatků z teoretických disciplín (obecná psychologie, sociální psychologie, vývojová psychologie, metodologie, psychopatologie atd.), také praktické psychologické znalosti a dovednosti (komunikační, kooperační, diagnostické, intervenční). Předpokládá se, že absolventi bakalářského studia se uplatní v takových profesích, kde mohou poznatky a dovednosti z psychologie kombinovat s kvalifikací získanou v druhém studovaném oboru (např. ve státní a soukromé sféře, sociální péči, státní správě, diplomacii, charitativních organizacích, nadacích, žurnalistice a publicistice, personalistice, redaktorské, nakladatelské a vzdělávací činnosti, reklamě, politické činnosti, public relations, bezpečnostních složkách, managementu, podnikání aj.). Magisterské studium psychologie je jednooborové. Je rozvrženo tak, aby se dalo zvládnout za čtyři semestry; kreditní systém však umožňuje modifikaci podle individuálních možností a potřeb posluchačů. Uchazeči projdou přijímacím řízením, podmínkou přijetí je absolvování bakalářského studia psychologie (nejen na FSS MU). Ve zvláštních případech může být jako ekvivalentní uznáno také jiné univerzitní studium psychologie. V rámci magisterského studia si studenti prohlubují a rozšiřují poznatky z dalších psychologických disciplín (např. psychodiagnostiky, klinické psychologie, psychoterapie), vzdělávají se v základních aplikovaných psychologických disciplínách (např. poradenské psychologii, psychologii organizace a řízení), absolvují praxe a volitelné programy, které umožňují profilaci do konkrétní oblasti psychologické praxe či teoretickou orientaci. Vzhledem k celkovému zaměření FSS se předpokládá profilace v oblasti sociální psychologie (aplikované i teoretické), v poradenské psychologii, psychologii organizace a řízení, psychologii zdraví, psychologii dětí, mládeže a rodiny a ve speciálních oblastech obecné psychologie a metodologie psychologie. Studium je zakončeno obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou z psychologie. Postgraduální doktorské studium připravuje studenty pro vědeckou práci v různých oblastech teorie a výzkumu a pro získání vědecké hodnosti Ph.D. Studenti postgraduálního studia se v současnosti profilují a připravují doktorské disertační práce především v oborech sociální psychologie (teoretické i aplikované), psychologie osobnosti, teorie a praxe psychodiagnostiky, psychologie poznávacích procesů, psychologie adolescence a psychologie rodových rozdílů (viz též níže uvedený "Vědecký profil katedry"). Studium trvá zpravidla tři roky, v jeho průběhu koná student zkoušky z metodologie, z oborů psychologické specializace a z cizích jazyků. Je zakončeno státní zkouškou a obhajobou doktorské disertační práce. Vědecký profil katedry Vědecká činnost pracovníků katedry zahrnuje teoretické a aplikační problémy sociální psychologie, obecné psychologie, metodologie, psychodiagnostiky, vývojové psychologie, poradenské psychologie a psychologie organizace a řízení. V největší míře je realizována formou grantových projektů z tuzemských i zahraničních zdrojů. Pracovníci katedry se v současnosti zabývají těmito tématy: * mezilidská komunikace; efektivita výuky a výcviku ; * sociálně psychologické aspekty soužití v manželství a rodině; * terapeuticko-poradenský proces (manželská a rodinná terapie); * rizikové faktory, determinanty dysfunkcí, krize a rozvody v iniciálních fázích soužití; * sledování psychického vývoje dětí a mládeže (longitudinální výzkum); * psychosociální charakteristiky současných adolescentů v mezinárodním srovnávání; * problematika identity a sebe-systému ve vztahu k osobnostním a psychosociálním charakteristikám; * teorií a modelování rozhodování (jednotlivců, organizací) v neurčitých podmínkách; * psychologické aspekty teorie chaosu; * normativy tělesného, psychického a sociálního vývoje dětí a adolescentů; * psychologické aspekty života příslušníků etnik a minorit v České republice se zřetelem k podmínkám jejich optimálního rozvoje; * sledování rozvoje aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků; * psychologické kompetence sociálního pracovníka. Členové katedry jsou členy řady mezinárodních vědeckých společností a organizátory vědeckých konferencí a akcí podporující uplatnění psychologie. Katedra sociální politiky a sociální práce Bakalářské a navazující magisterské studium oboru sociální politika a sociální práce je na FSS zaměřeno na víceoborovou, teoreticky zdůvodněnou a prakticky využitelnou reflexi sociálních problémů, obtížných životních situací a strategií jejich zvládání tvůrci programů sociální politiky a sociálními pracovníky. Cílem je připravit odborníky, kteří by byli na základě soustavného poznávání soudobých problémů a různých způsobů sociální intervence schopni koncipovat jejich systémová řešení a inovace na centrální, oblastní a místní úrovni. Studenti mají možnost poznávat sociální problémy, obtížné životní situace a způsoby jejich řešení z etických a sociálních, ekonomických, psychologických, právních a dalších hledisek. Katedra spolupracuje s řadou zahraničních univerzit: s Katolickou univerzitou v nizozemském Tilburgu, Katolickou univerzitou v belgické Lovani, s německou F. Schiller Universitaet v Jeně, britskou University of East Anglia v Norwichi, s universitami v dánském Roskilde a nizozemském Utrechtu, nizozemským institutem Hogeschool de Horst v Driebergen, švédskou universitou v Lundu a vyšší odbornou školou Lillehammer College v Norsku. Studium sociální politiky a sociální práce seznamuje studenty s moderním vývojem a myšlenkovým a politickým zázemím programů sociální politiky, intervencí sociální práce a s institucí, které je v praxi provádějí. Student se seznámí s nástroji a moderními metodami intervence, které lze účinně využívat na centrální, regionální i lokální úrovni k prevenci a řešení sociálních problémů, při koordinaci jejich uplatňování a při řešení obtížných životních situací klientů sociální práce. Poučí se o koncipování sociálních programů a o metodách kontroly jejich účinnosti. Zvládnutím metod výzkumné práce získá student schopnost teoreticky podložené a prakticky využitelné reflexe sociálních problémů, obtížných životních situací a zvolených způsobů jejich zvládání. V rámci oboru se od akademického roku 2000/2001 realizuje program kombinovaného magisterského studia sociální politiky a sociální práce se zaměřením na personální řízení. Absolventi oboru sociální politika a sociální práce se po získání potřebné praxe mohou ucházet o místa koncepčních a vedoucích pracovníků v institucích sociálních služeb, služeb sociální práce, sociálního zabezpečení a zaměstnanosti, a to ve státním i nestátním sektoru. Mohou se uplatnit jako tvůrci a koordinátoři programů sociální politiky na ústřední a regionální úrovni a v rámci samosprávných obcí, zejména větších měst . V roce 1999 bylo otevřeno doktorské studium, jež připravuje odborníky pro vědeckou a výzkumnou činnost pro potřeby praxe sociální politiky a intervencí sociální práce. Vědecký profil katedry Členové katedry se podílejí na řadě významných i mezinárodních projektů zaměřených na transformaci systému sociálního zabezpečení, politiku trhu práce, realizaci programů sociální politiky, organizaci a kulturu sociálních služeb a problematiku etnických menšin. V rámci těchto projektů členové katedry pravidelně spolupracují s jinými výzkumnými pracovišti jako je Výzkumný ústav práce a sociálních věcí České republiky, Institut humanitních věd ve Vídni, Mezinárodní organizace práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Mezi významné současné vědecké projekty patří: * Redistribuce pomocí sociálních dávek a její účinky; * Legitimita a hodnocení sociální politiky v pohledu české veřejnosti; * Sociální problematika menšin; * Kultura pracovišť služeb sociální práce Publikační činnost katedry se zaměřuje k obecné teorii sociální politiky, k teorii sociální práce a k mezinárodnímu srovnávání. Např.: Musil L. (ed.): Vývoj sociálního státu v Evropě; Sirovátka, T. (ed.): Česká sociální politika na prahu 21. století, Efektivnost, Selhávání, Legitimita; Sirovátka, T. (ed.): Menšiny a marginalizované skupiny v České republice; NAVRÁTIL, P.: Teorie a metody sociální práce aj. Katedra sociologie Katedra sociologie vznikla na Masarykově univerzitě již v roce 1921 a patří tak k nejstarším sociologickým pracovištím v Evropě. Za dobu její existence na ní působila celá řada významných českých sociologů. Pod dlouholetým vedením A. I. Bláhy, jednoho ze zakladatelů české sociologie, který za svých studií navštěvoval Durkheimovy přednášky v Paříži, dostává katedra výrazný odborný profil. "Brněnská sociologická škola" se stala v dějinách české sociologie pojmem. Výrazným počinem katedry bylo vydávání prestižního časopisu Sociologická revue, který patřil ve 30. letech k evropské špičce. Od svého založení, pod vlivem I. A. Bláhy, se katedra již před druhou světovou válkou orientovala na studium konkrétní sociální reality. Její činnost byla zaměřena na zkoumání sociálních problémů. Katedra rozvíjela bohatou výzkumnou činnost v řadě projektů, které se dotýkaly mnoha oblastí společenského života. Tato tradice byla udržována po celou dobu její existence a pomohla udržet relativně vysokou úroveň katedry i v 70. a 80. letech. Katedra klade silný důraz na metodologickou přípravu studentů. Svou výuku zaměřuje na výrazné sociální problémy dnešního světa, ať již jsou to otázky sociální nerovnosti a chudoby, politické a společenské transformace společnosti nebo občanské společnosti a veřejného mínění, či postavení etnických a jiných marginalizovaných minorit. Studijní programy Studium sociologie nabízí vedle základních předmětů oboru (sociologická teorie, dějiny sociálního myšlení a metodologie), také předměty z oblasti sociologie politiky, občanské společnosti a veřejného mínění, kulturních proměn v procesu globalizace, sociálních problémů (nerovnosti, chudoby, nezaměstnanosti), rodiny jako sociální instituce a sociálních aspektů demografických procesů (zejména stárnutí populace). Katedra poskytuje ucelené vzdělání v oboru sociologie ve třech stupních studia: v bakalářském (tříletém), magisterském (dvouletém) a doktorském (tříletém) studiu. Toto uspořádání vede k otevřenosti magisterského studia i bakalářům sociologie z jiných vysokých škol. Otevřenost doktorského studia pro magistry sociologie z jiných univerzit je samozřejmostí. Bakalářské studium poskytuje základní znalosti o existenci a zákonitostech fungování sociálních struktur, o konfliktech v nich a o zákonitostech toho, jak lidé konstruují svoji sociální realitu. Nabízí základní metodologické poznatky, které umožňují zadávat, realizovat a interpretovat výsledky sociologických výzkumů, včetně základů statistické analýzy dat ze sociologických výzkumů za pomoci výpočetní techniky. Magisterské studium staví na věcných i metodologických poznatcích z obecné sociologie i speciálních sociologických disciplín i na dovednostech, získaných na bakalářském stupni. Cílem magisterského studia je prohloubit tyto poznatky, rozšířit je o pochopení složitějších teoretických výkladových schémat a o znalost mocnějších výzkumných a analytických metod. Zahájení magisterského studia je podmíněno získáním bakalářského diplomu a přijímací zkouškou. Katedra umožňuje každoročně účast při přijímacím řízení do magisterského studia i absolventům bakalářského studia jiných vysokých škol, které mají akreditováno ministerstvem školství studium oboru sociologie. Přijímací řízení se sestává z posouzení bakalářské diplomové práce (s přihlédnutím k jejímu oponentskému posudku) a ústní zkoušky ze sociologické teorie, dějin sociologického myšlení, metod a technik sociologického výzkumu, a to v rozsahu požadavků na úroveň absolventa bakalářského studia, přičemž se přihlíží k možným rozdílům v obsahu výuky na jednotlivých vysokých školách. Doktorské studium sociologie je na FSS cíleno k výchově vědeckých pracovníků či odpovědných manažerů na úseku práce s lidmi a při řešení sociálních problémů. Studium je založeno na samostatné a tvůrčí práci doktorandů, kteří pod vedením svých učitelů zpracovávají teze svých doktorských prací. Doktorský studijní program je prezenční i distanční. Vědecký profil katedry Na katedře byla v posledních letech realizována celá řada výzkumných projektů, které jsou podporovány vědeckými granty domácích i zahraničních grantových agentur. Nejvýznamnějšími po roce 1990 byly: * Participation and Change in Property Relations in Communist and Post-Communist Societies: Social Consequences of a Change in Ownership (podporovaný United Nations Research Institute for Social Development v Ženevě); * Chudoba v očích české veřejnosti (podporovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR); * Unemployment in the Czech Republic (podporovaný Central European University Research Support Scheme); * The Institutionalization of Poverty in Czech Society (podporovaný Social Transformation Advanced Research Trust, Praha-Vídeň); * Institucionalizovaná chudoba v České republice (podporovaný Grantovou agenturou ČR) * Česká společnost a senioři (podporovaný Grantovou agenturou ČR); * Youth and AIDS - mezinárodní komparativní výzkum (podporovaný Central European University Research Support Scheme); * Sociální trendy v ČR (společně se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, podporovaný Grantovou agenturou ČR); * Sociální zdroje dobrovolnictví a neziskových aktivit (podporovaný Grantovou agenturou ČR); * Veřejnost a vstup České republiky do NATO (podporovaný Ministerstvem zahraničních věcí); * Selhávání sociální politiky: Rozsah a příčiny nečerpání a nevyplácení dávek sociální pomoci (podporovaný Grantovou agenturou ČR); * European Values Study (podporovaný Grantovou agenturou ČR). * Veřejnost a populační politika (mezinárodní srovnávací výzkum podporovaný Grantovou agenturou ČR). Členové katedry patří k předním českým sociologům, což se projevuje mimo jiné i na jejich bohaté publikační činnosti. K vybraným titulům publikační činnosti katedry patří: Možný, I: Moderní rodina: Mýty a skutečnost. Brno, Blok 1990; Možný, I: Proč tak snadno? Praha, Slon 1991; Možný, I: Sociologie rodiny: její vývoj, teorie a základní problémy. Praha, Sociologické nakladatelství 1998. Rabušic, L.: Česká společnost stárne. MU a Georgetown, Brno 1995; Rabušic, L.(ed.): Česká společnost a senioři. MU, Brno 1997; Rabušic, L. Kde ty všechny děti jsou?. SLON 2001; Rabušic, L. (ed.) 2001. České hodnoty 1991-1999. Sociální studia, 6; Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha, Slon 1994; Mareš, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha, Slon 1999; Mareš, P.: Status for the Poor. Occasional Papers in European Studies 7, Centre for European Studies 1995, Colchester, University of Essex, 31 pp. (spolu s I. Možným); Marada, R: "Max Weber: porozumění ve službách praxe." Proglas, 5/1997; Marada, R: "Civil Society: Adventures of the Concept before and after 1989." Czech Sociological Review, 2/léto 1997; Marada, R: "Intelektuálové a ideologie. K Mannheimově pojmu sociálně nezakotvené inteligence." Sociologický časopis 4/1994; Marada, R. 2000. "Civil Society: Representing and represented." Social Research, vol. 4 (New York: New School University). Členové katedry úzce spolupracují s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v Praze. Brněnská pobočka tohoto ústavu zaměstnává i řadu úspěšných absolventů a studentů doktorského studijního programu. 6. Personální obsazení fakulty Vedení fakulty Děkan fakulty: prof. PhDr. Ivo Možný, CSc. Proděkani: proděkan pro studium prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. proděkan pro kombinované studium PhDr., Ing. Radim Marada, PhD. proděkan pro vědu a výzkum doc. PhDr. Petr Macek, CSc. proděkan pro zahraniční styky prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. Tajemník fakulty: Ing. Vojtěch Moštěk Studijní oddělení Vedoucí: PhDr. Jitka Štěpánková Referentky prezenčního studia: PaedDr. Luisa Pospíšková Simona Crhová Referentky kombinovaného studia: Jarmila Kafková Hana Kašpárková 1 To, že používáme v celé brožuře u výrazů "absolvent", "uchazeč", "student" apod. výhradně mužského rodu není výrazem našeho sexistického a diskriminačního postoje vůči ženám. Činíme tak jenom a pouze z důvodů ekonomie jazyka. Pokud bychom totiž důsledně psali např. "... aby absolvent/absolventka mohl(a) uplatnit své vzdělání", byl by text nehezký a někdy až na hranici přehlednosti. 2 Je samozřejmé, že např. ti uchazeči, kteří se rozhodnou studovat kombinaci českého jazyka s mediálními studii, a uvedou český jazyk jako hlavní obor, nemají možnost volit 2. a 3. minor obor, neboť český jazyk není na FFS možné kombinovat s žádným jiným oborem (viz kapitolu 2 a seznam možných kombinací) než právě a pouze s mediálními studiemi

Course Enrolment Limitations

The course is only offered to the students of the study fields the course is directly associated with.

fields of study / plans the course is directly associated with

there are 8 fields of study the course is directly associated with, display

Language of instruction

Czech

Further Comments

The course can also be completed outside the examination period.
The course is taught each semester.

• Enrolment Statistics (Spring 2005, recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/fss/spring2005/ZUR112