FSS:MVZ105 Theories of International Rel. - Course Information

MVZ105 Theories of International Relations

Extent and Intensity

2/0/0. 10 credit(s). Type of Completion: zk (examination).

Teacher(s)

PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. (lecturer)
Mgr. Jana Hynková-Dvoranová (lecturer)
PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (lecturer)
Mgr. Vladan Hodulák, Ph.D. (seminar tutor)

Guaranteed by

PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D.
Department of International Relations and European Studies – Faculty of Social Studies
Contact Person: Olga Cídlová, DiS.

Timetable

Tue 14:00–15:40 Aula

Course Enrolment Limitations

The course is only offered to the students of the study fields the course is directly associated with.

fields of study / plans the course is directly associated with

there are 9 fields of study the course is directly associated with, display

Course objectives

In this course students will be informed about major classical theories of IR as they have emerged until 1980's.

Syllabus (in Czech)

• 1) První týden (19. 2.) Seznámení s kursem, informace o obsahu a požadavcích. 2) Druhý týden – Úvod do problematiky; obecný kontext teorie MV (26. 2.) Kořeny teorie MV, různí myslitelé jako předchůdci teorie MV, obecné pojmy a vědecké problémy spojené s fungováním teorií MV, vývoj teorií v časové posloupnosti od liberalismu přes realismus až k průniku behavioralismu a změnám metodologie, reálný politický kontext teorií a okolnosti poznamenávající jejich podobu, nástup neorealismu, velké debaty. Tipy: v oblasti kontextu teorie MV se soustřeďte na problematiku analytických rovin a možných způsobů zkoumání mez. vztahů obecně, myšlenkový vývoj v liberalismu a realismu, vliv „debat“ na (sebe)pojetí teorií, a v neposlední řadě též na konkrétní okolnosti vlivu behavioralismu a jeho projevy. Povinná četba: Drulák (2003), s.29-51, 23 s., Hollis, Smith (2000), s.11-24, 27-56, 44 s. 3) Třetí týden – Geopolitika (4. 3.) Geopolitika jako předchůdce teorií MV, konkrétně pak realismu; její kořeny v 19. století a následný vývoj až po „zlatou éru“ mezi světovými válkami; geopolitika „německá“ (Kjellén, Ratzel, Haushofer) a „anglosaská“ (mj. Mahan, Mackinder) jako dvě hlavní větve; diskreditace následkem 2. světové války a následný přerod v holisticky chápanou teorii (tzv. nová geopolitika); různé směry geopolitiky ve druhé polovině 20. století. Tipy: věnujte pozornost zejména geopolitickým teoriím jednotlivých autorů, jejich rozdílům a styčným bodům, změně charakteru geopolitiky po 2. světové válce a v této souvislosti především teorii H. a M. Sproutových, ale také ideovým následovníkům Mackindera Povinná četba: Dougherty, Pfaltzgraff (1981), s.58-79, 22 s., Krejčí (1997), s.329-340, 12 s. 4) Čtvrtý týden a pátý týden – Klasický realismus: vývoj a hlavní myšlenky; realismus Carra a Morgenthaua (11. a 18. 3.) Vznik realismu, role Reinholda Niebuhra, E. H. Carr jako tvůrce realismu a H. Morgenthau jako hlavní a nejvlivnější představitel, podoby realismu v Carrově a Morgenthauově podání včetně Morgenthauových šesti principů realismu, kritika klasického realismu; obsah realismu včetně jeho různých variant, hlavní pojmy a myšlenky realismu. Tipy: Soustřeďte se primárně na obsah zmíněných šesti principů, dále na odlišnosti v Carrově a Morgenthauově chápání realismu a jejich příčiny, a konečně na argumenty kritiků realismu. Povinná četba: Guzzini (2004), s.33-46, 14 s., Morgenthau (1978), s.1-26, 26 s., Müller in Pšeja (2005), s.24-41, 18 s. 5) Šestý týden – Klasický realismus: Kennan a Kissinger, průnik behavioralismu (25. 3.) George Kennan a Henry Kissinger jako pokračovatelé H. Morgenthaua, kořeny a hlavní rysy jejich myšlení, realismus v praxi jakožto teoretický základ americké zahraniční politiky, vliv behavioralismu na realismus, uplatnění exaktních metod, zdánlivý rozpor behavioralismu a realismu, příklady aplikace behaviorálních přístupů a modelů. Tipy: Je zapotřebí nepominout znalost charakteristiky a klíčových bodů Kennanovy a Kissingerovy koncepce realismu, kromě toho se soustřeďte na charakteristiku vztahu behavioralismu a realismu a na vhodné příklady. Povinná četba: Guzzini (2004), s.47-80, 113-127, 49 s. 6) Sedmý týden – Klasický liberalismus (1. 4.) Liberalismus jako způsob chápání mez. vztahů, jeho kořeny v politické filosofii i filosofii obecně, variace liberalismu v teorii mezinárodních vztahů, tři tradice liberalismu (lib. Internacionalismus, lib. imperialismus a lib. pacifismus) jako zdroje pro formování teorií, lidská práva jako součást teorie liberalismu, vztah liberalismu a globalisace. Tipy: Věnujte pozornost odkazům na kořeny liberalismu ve sféře politického myšlení, zejména pak odkazům na jednotlivé autory a jejich přínos liberálnímu myšlení, Fukuyamově chápání liberalismu a jeho role v dnešním světě, a konečně propojení idejí liberalismu s vlivem ekonomických faktorů. Povinná četba: Burchill, Linklater (2001), s.29-65, 37 s., Doyle, in Viotti, Kauppi (1999), s.233-245, 13 s., Drulák (2003), s.72-87, 16 s., Blažek in Pšeja (2005), s.43-61, 19 s. Další informace: první zápočtový test délka 20 minut struktura testu: 1 otevřená otázka za 10 bodů, 5 uzavřených otázek po 3 bodech obsah adekvátní rozsahu témat příslušných do šestého týdne včetně a k nim přidělené literatury, orientace na schopnost správně zařadit základní pojmy a hlavní představitele termín seznámení studentů s hodnocením kontrolního testu: do sedmi kalendářních dnů 7) Osmý týden – Neovarianty liberalismu (8. 4.) Navazuje na předchozí téma, od obecných premis liberalismu přechází k detailnímu rozboru jednotlivých variant liberalismu v procesu jeho vývoje v rámci MV, lib. internacionalismus, lib. institucionalismus a idealismus jako tři základní teorie a jejich proměna v neovarianty, role liberalismu v současné teorii MV. Tipy: Soustřeďte se primárně na charakteristiky jednotlivých tradic a teorií a snažte se najít jejich distinktivní znaky, zkoumejte vzájemnou relevanci jednotlivých teorií a jejich použitelnost v teorii MV, významná je rovněž znalost dílčích tezí a přístupů v jednotlivých teoriích a jejich tvůrců (jako příklad lze uvést Mitranyho, Helda, Fukuyamu aj.). Zvláštní pozornost věnujte výsadnímu postavení neoliberálního institucionalismu a jeho vazbě na ostatní teorie MV. Povinná četba: Baylis, Smith (1999), s.148-162, 15 s. 8) Devátý týden – Neorealismus (15. 4.) Rozdíly neorealismu a realismu, postavení neorealismu v současné teorii MV, otázka jeho dominance, hlavní myšlenky neorealismu dle K. Waltze jako jeho tvůrce, a to včetně tří klíčových principů, argumentace odůvodňující specifický pohled neorealismu na mezinárodní systém. Tipy: Klíčový význam mají Waltzovy argumenty pro neorealistické chápání MV a jeho charakteristika fungování systému na základě tří principů, zvýšenou pozornost věnujte také celkové Waltzově argumentaci vysvětlující jeho pojetí systému, fungování a vlastnosti systému, a aplikaci tohoto pojetí na mezinárodní vztahy. Povinná četba: Guzzini (2004), s.147-165, 19 s., Waltz (1979), s.60-101, 42 s. 9) Desátý týden – Koncepce Fukuyamy a Huntingtona jako příklady konkrétních aplikací liberalismu a realismu (22. 4.) Dva specifické příklady konkrétní podoby uvažování o mezinárodních vztazích, rozbory uvedených dílčích teorií, Huntingtonova představa kultury jako nejzákladnějšího fenoménu a bytostně konfliktních vztahů mezi kulturami, Fukuyamova vize vítězství liberální demokracie jako nejefektivnějšího souboru idejí, silná a slabá místa obou teorií. Tipy: Soustřeďte se na Fukuyamovo pojetí liberální demokracie, otázka vztahu liberalismu a demokracie, na Huntingtonovo pojetí civilizací a na jeho rozpracování západního universalismu. Povinná četba: Fukuyama (2002), s.25-67, 43 s., Huntington (2001), s.31-41, 213-244, 42 s. 10) Jedenáctý týden – Marxismus a jeho varianty (29. 4.) Kořeny marxistického myšlení v mezinárodních vztazích, současná posice. Vazby k ostatním teoriím. Gramsciho teorie hegemonie a teorie závislosti jako příklady uplatnění marxismu v mezinárodních vztazích. „World system theory“ Immanuela Wallersteina jako příklad vlivné a teoreticky nejpropracovanější koncepce vycházející z marxismu, východiska teorie mj. v práci V. I. Lenina, prostorové i časové aspekty teorie, klíčové pojmy a perspektivy vývoje mezinárodního systému z hlediska Wallersteinovy teorie včetně rozboru faktorů krize systému. Tipy: Pozornost věnujte především klíčovým pojmům teorie, jako je koncepce jádro-semiperiférie-periférie, jednotlivým projevům časové dimenze teorie, specifickému chápání pojmu krize a třem zdrojům krize, jak je Wallerstein podrobně specifikuje, včetně pro jeho teorii charakteristického pojmu geokultura. Seznamte se také s hlavními projevy marxismu v mezinárodních vztazích v podobě různých teorií, které z marxismu vycházejí. Povinná četba: Burchill, Linklater (2001), s.129-150, 22 s., Baylis, Smith (1999), s.127-144, 17 s.. Krutílek in Pšeja (2005), s.78-92, 15 s. 11) Dvanáctý týden – Teorie mezinárodních vztahů v 80. létech dvacátého století (6. 5.) Stav teorií MV v této přelomové dekádě (z hlediska jejich vývoje), hlavní faktory kvalitativní změny povahy teorií, sbližování neorealismu a neorealismu, problém vztahu positivismus versus postpositivismus, nové teorie vznikající ve sféře postpositivismu (např. feminismus, postmodernismus atd.) Tipy: Zaměřte se primárně na charakteristiku obsahu hlavních teorií spadajících do hranic postpositivismu a na jejich posici ve vztahu k předchozímu vývoji teorií mezinárodních vztahů. Povinná četba: Baylis, Smith (1999), s. 167-187, 21 s. 12) Třináctý týden – Filosofie vědy a teorie mezinárodních vztahů (13. 5.) Základní epistemologické, ontologické a normativní volby a jejich vliv na teorie mezinárodních vztahů. Logický positivismus, empiricismus, racionalismus, pragmatismus a vědecký a kritický realismus v historické perspektivě. Současný stav filosofickovědních debat a jejich význam pro chápání teorií. Tipy: Zaměřte se na racionalismus a empiricismus jako možné epistemologické volby a na jejich průnik do teorií mezinárodních vztahů. Povinná četba: Kořan in Pšeja (2005), s. 145-158, 14 s. 13) Čtrnáctý týden – Zápočtový test (20. 5.) délka 20 minut struktura testu: 1 otevřená otázka za 10 bodů, 5 uzavřených otázek po 3 bodech obsah adekvátní rozsahu témat příslušných od sedmého do třináctého týdne včetně a k nim přidělené literatury, orientace na schopnost správně zařadit základní pojmy a hlavní představitele termín seznámení studentů s hodnocením kontrolního testu: do sedmi kalendářních dnů

Assessment methods (in Czech)

V průběhu kursu studenti sepíší dva kontrolní testy, kurs je zakončen písemnou zkouškou.

Language of instruction

Czech

Further comments (probably available only in Czech)

The course is taught annually.

Listed among pre-requisites of other courses

• MVZb1005 Theories of International Relations
  !MVZ105 && !NOW(MVZ105) && !SEMESTR(1) && !SEMESTR(2)  
• MVZb1015 Theories of International Relations
  !MVZ105 && !NOW(MVZ105) && !SEMESTR(1) && !SEMESTR(2)  

• Enrolment Statistics (Spring 2008, recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/fss/spring2008/MVZ105