POLb1011 Velká témata současné politické filosofie

Fakulta sociálních studií
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Bc. Tereza Křepelová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Ján Tomaštík (cvičící)
Garance
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Předpoklady
! POL142 Pol.filosofie XX.stol && !NOW( POL142 Pol.filosofie XX.stol ) && ( POL103 Dějiny politických idejí || POLb1008 Tradice politického myšlení )
Ochota přemýšlet o filosofických problémech, intelektuální zvídavost a otevřenost vůči různým myšlenkovým tradicím, které utváří charakter západních společností
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 29 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem tohoto kursu je seznámení studentů s nejdůležitějšími tématy politické filosofie 20. a 21. století. Studenti budou v jeho průběhu uvedeni do stěžejních konceptů soudobé politické filosofie. Po úspěšném absolvování tohoto kursu budou studenti disponovat systematickými znalostmi o klíčových problémech strukturujících současné a nedávno minulé debaty, stejně jako ústředních postavách těchto debat. Absolventi předmětu tak porozumí nejvýznamnějším problémům a debatám v rámci soudobé normativní reflexe společnosti, a zároveň budou schopni vysvětlit vzájemné působení politické teorie a praxe. Získají tak schopnost kriticky analyzovat a porovnat nejvýznamnější příspěvky současné politické filosofie a aplikovat je na významné politické otázky dnešních společností.
Výstupy z učení
Studenti a studentky budou po absolvování předmětu:
disponovat systematickými znalostmi o klíčových problémech a debatách v rámci soudobé normativní reflexe společnosti, stejně jako o nejvýznačnějších politických filosofech/filosofkách 20./21. století
se orientovat v hlavních problémech strukturujících současné a nedávno minulé politické debaty
schopni vysvětlit vzájemné působení politické teorie a praxe
získají schopnost kriticky analyzovat a porovnat nejvýznamnější příspěvky současné politického myšlení
schopni aplikovat své znalosti na významné politické otázky dnešních společností
Osnova
  • 1. Úvod: Poslání a organizace předmětu. Povaha a role politické filosofie 2. Kritická teorie Frankfurtské školy: racionalita, demokracie, uznání 3. Realismus Carla Schmitta: pojem politična a výjimečné stavy 4. Liberalismus v ohrožení: Isaiah Berlin. Otázka svobody a pluralismu hodnot 5. Republikánská svoboda jako nedominance: Hannah Arendt a Philip Pettit 6. Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. K povaze normativní politické teorie 7. Přirozené a pozitivní právo: H. L. A. Hart a Ronald Dworkin. Egalitarismus Ronalda Dworkina 8. Přirozenoprávní libertarianismus: individualismus, vlastnictví, metautopie 9. Klasický liberalismus a sociální evolucionismus: spontánní řád, sociální morálka, normativní neshoda 10. Komunitaristická kritika liberalismu: Selhal liberalismus? 11. Týden určený k samostudiu 12. Radikální a participativní teorie: přerozdělení, uznání, zmocnění 13. Deliberativní demokracie, ústavní patriotismus a konstitucionalizace mezinárodního práva dle Jürgena Habermase
Literatura
    povinná literatura
  • Gray, John. Dvě tváře liberalismu. Praha: Mladá fronta, 2004, 51-91
  • Hayek, Friedrich A., Principy liberálního společenského řádu. In Tomáš Ježek (ed.). Liberální ekonomie. Praha, Prostor, 1993, s. 53–76
  • Hart, H. L. A. Pojem práva. Praha, Prostor, s. 185–209
  • Nozick, Robert. Distribuční spravedlnost. In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 205–237
  • Nozick, Robert. Distribuční spravedlnost. In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 205–237
  • Rawls, John. Teorie spravedlnosti. Praha:Victoria Publishing, 1995, s. 17–32, 38–42, 92–105
  • Honneth, Axel. Sociální patologie rozumu: k intelektuálnímu dědictví Kritické teorie. Patologie rozumu: dějiny a současnost kritické teorie. Praha: Filosofia, 2011, 33–64
  • Znoj, Milan. Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem, in: Machiavelli mezi republikanismem a demokracií. Ed. Milan Znoj, Jan Bíba. Praha: Filosofia, s. 41–76
  • Sandel, Michael. Procedurální republika a nezakotvené jáství. Filosofický časopis č. 2, 1995, s. 249–265
  • Uhde, Zuzana. 2010. Kritická teorie Iris M. Young: analýza strukturálních nespravedlností a genderu. In: Iris M. Young, Proti útlaku a nadvládě: Transnacionální výzvy politické a feministické filosofii. Praha: Filosofia, s. 9–40
  • Velek, Josef. Jürgen Habermas a utopie věčného míru, Filosofický časopis 52(2), 2004, 231–252
  • Berlin, Isaiah. Dva pojmy svobody. In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 47–62, 94–99
  • Deneen, Patrick. Proč selhal liberalismus. Praha: Karolinum, 2019, s. 33-46, 141-153
  • Dworkin, Ronald. Svoboda, rovnost a společenství. In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 273–299
  • Bíba, Jan. 2014. Doslov, in: Ernesto Laclau a Chantal Mouffe. Hegemonie a socialistická strategie: za radikálně demokratickou politiku. Praha: Karolinum, 219–225
  • Pateman, Carole. 2012. Participatory Democracy Revisited. Perspectives on Politics 10(1): 7–19
  • Mouffe, Chantal. The Return of the Political. London: Verso, 1993, s. 102-116
  • Marcuse, Herbert. Jednorozměrný člověk: studie o ideologii rozvinuté industriální společnosti. Praha: Naše vojsko, 1991, s. 32–66
  • Habermas, Jürgen. K ustavení Evropy. Praha: Filosofia, 2013, s. 43–52
  • Vávra, David. Politické myšlení Hannah Arendtové. Politologická revue 1/2007, s. 3–18
  • Pateman, Carole. Participation and Democratic Theory. In: Robert Dahl, Ian Shapiro, José A. Cheibub (eds.), The Democracy Sourcebook. Cambridge, MA: MIT Press, s. 40–47
  • Šťastný, Dan. Liberalismus: Posedlost trhem? In: David Boaz, Liberalismus v teorii a politice. Praha: Liberální institut, s. 393–408
  • SCHMITT, Carl. Pojem politična : text z r. 1932 s předmluvou a se třemi korolárii. Translated by Otakar Vochoč. Druhé vydání. Praha: Oikoymenh, 2013, 124 stran. ISBN 9788072984916. info
  • ARENDT, Hannah. O násilí. 2. vyd. Praha: Oikoymenh, 2004, 78 s. ISBN 8072981285. info
  • SHAPIRO, Ian a Jürgen HABERMAS. Teorie demokracie dnes. Edited by Milan Znoj. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2002, 95 s. ISBN 8070071567. info
    doporučená literatura
  • BLACKWELL, Basil. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Edited by Janet Colemanová - William E. Connolly - Alan Ryan - David Miller, Tr. Brno: Jota, 1995, xiii, 580. ISBN 80-85617-47-1. info
Výukové metody
První výukovou metodou je přednáška ke každému z témat, která zasazuje povinnou literaturu do kontextu dějinně-myšlenkového vývoje a podrobně se věnuje vybraným problémům a tématům. Na přednášku se studenti připravují čtením zadaných textů a požadována je též jejich aktivní participace v podobě odpovědí na otázky vyučujícího.
Druhou metodou jsou semináře v menších skupinách (cca 15–20 lidí). Semináře sestávají z (1) interaktivního výklad vyučujícího k otázkám a nejasnostem; (2) studentské prezentace zadaného textu s navazující seminární diskusí
Metody hodnocení
Předmět je hodnocen průběžně, k jeho úspěšnému absolvování je potřeba načíst cca 600 stran literatury. Přesné požadavky k ukončení jsou následující:
(1) Absolvování dvou seminářů v průběhu semestru (konkrétní týdny budou upořesněny na začátku semestru).
(2) Písemný zkouškový test po skončení výuky (ve zkouškovém období, čili květen až červen. Výsledná známka (A-F) je součtem získaných bodů z těchto hodnocených aktivit. K závěrečnému testu musí studenti znát přednášky a mít nastudovánu povinnou literaturu. Testové otázky tedy budou vycházet jak z povinné literatury, tak z přednášek.
Navazující předměty
Informace učitele
Pro podrobnější informace k předmětu viz sylabus v sekci Studijní materiály/Organizační pokyny k výuce
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.