SOCb2132 Rodina a společnost

Fakulta sociálních studií
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Petr Fučík, PhD. (přednášející)
Garance
Mgr. Petr Fučík, PhD.
Katedra sociologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ing. Soňa Enenkelová
Dodavatelské pracoviště: Katedra sociologie – Fakulta sociálních studií
Předpoklady
! SOC132 Rodina a společnost
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 35 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/35, pouze zareg.: 0/35, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/35
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz je rozdělen do tří bloků, v nichž seznamuje studující: (1) s teoretickou, konceptuální a metodologickou výbavou oboru sociologie rodiny, (2) se specifickými sociologickými přístupy k rodinným událostem a (3) s průřezovými tématy, která se prolínají sociologickými úvahami o rodině i zásadními oblastmi empirického výzkumu rodiny. Účelem prvního bloku je poskytnout základní přehled o sociologickém přístupu k rodině jako prvku sociální struktury, jenž byl od počátku této vědní disciplíny vnímán jako zásadní sociální instituce opatřující přetrvávání společností. Nejde tedy jen o biologickou reprodukci, jež umožňuje společnostem přetrvávat jako populacím, ale zejména o reprodukci sociálního řádu, umožňující přetrvávání společností jako relativně stabilních systémů kultury a jednání. V druhém bloku budeme hovořit o teoretickém i empirickém pohledu na konkrétní jevy rodinného života. Párování je důležité, protože jde často o neviditelné mechanismy určující podobu ustavujících se rodin (kombinaci sociálních charakteristik jejich členů). Rodičovství je zásadní pro svoji úzkou vazbu na problém přetrvávání sociálního řádu i struktury (tedy na otázku mezigeneračního přenosu norem, hodnot i statusu). Problém nestability partnerství předznamenává postmoderní diskuse o nových podobách rodiny (fenomény složených rodin, rozpojování rodičovství a manželství) případně její krize či zániku. V třetím bloku zmíníme průřezová témata, bez kterých se sociologie rodiny neobejde – genderové nerovnosti a zejména změny genderových rolí ovlivňují podobu rodiny ve 20. století, prevence násilí v rodině a možnosti státní intervence v prorodinných politikách představují aplikovanou sféru sociologických přístupů k rodině. Zde se sociologie rodiny dotýká sociální politiky, neboť výsledky výzkumů a teoretické modely mohou být podkladem pro formulaci rodinných politik. V sylabu jsou popsána témata jednotlivých lekcí, ke každé lekci je uvedeno několik konkrétních i obecnějších diskusních otázek, jež mohou být v hodině podle zájmu studujících diskutovány.
Výstupy z učení
Na konci studia tohoto předmětu bude studující schopen/a porozumět funkcím základní instituce všech společností, lidské rodiny; získá přehled o sociálně stabilizující, změně vzdorující povaze rodiny i o nepřetržitém vnitřním vývoji této instituce s dramatickým zrychlením v posledních generacích; informace o vývoji pokusů o vysvětlení rodiny od klasických teorií 19. století a znalosti o sociobiologické teorii rodiny, sociálně konstruktivistickém i strukturálně funkcionálním pojetí a dalších dnes vlivných teoriích; bude schopen vysvětlit vztah mezi makrosociálními přeměnami a mikrosvětem rodiny; porozumí sociální determinaci povahy manželské lásky a získá vhled do sociologie intimity, rodičovství, dětství jako sociálního jevu, generačního konfliktu, fází rodinného soužití, tradičního a moderního příbuzenství; získá přehled diversity rodinných forem a alternativního chování i s výzvou, kterou pro rodinu představuje postmoderní svět. Přednáška a práce s texty je postavena polemicky k mýtům sociální rétoriky a masmedií a orientována problémově k otevřeným otázkám transformace mužské a ženské role, vztahu mezi pohlavími a generacemi.
Osnova
  • Sylabus Lekce 1* Rodina jako objekt sociální a sociologické reflexe. Je rodina morfostatická instituce? Rodina v tradiční a v moderní společnosti. Krize rodiny na počátku moderního věku. + Úvodní seminář: organizační informace, plán práce kursu.
  • Lekce 2 * Klasické teorie rodiny v 19. století: Morgan a historicko-právní škola, LePlay, Durkheim. Historizující a antropologizující koncepce: Spencer, Engels, Bachofen, Westermarck. Konservativní a reformátorský proud v sociologii rodiny. Velké teorie padesátých let 20. století (Parsons a Goode) a jejich kritika.
  • Lekce 3 * Teorie rodiny po rozpadu klasických teorií. Přínos moderních sociologických škol a směrů k teorii rodiny: teorie sociální směny, teorie sytému a symbolické interakce, teorie konfliktu, kritická sociologie, marxismus a radikální ekonomie, sociobiologie.
  • Lekce 4 * Založení rodiny: Teorie sňatkového trhu, sociální a kulturní determinanty výběrového párování. Sex: empirický výzkum sociálně determinované variability, měnící se kulturní vzorce a sexuální revoluce. Láska.
  • Lekce 5 * Rodiče, dítě a socializace v rodině: Rodičovská autonomie, její meze a poruchy. Teorie socializace (Mead, Freuda Piaget). Vrstevnická skupina. Rodová socializace.
  • Lekce 6 * Rozvod a opakované manželství v historické perspektivě a jako výraz změny povahy manželské lásky. Příčiny a koreláty rozvodovosti. Opakované manželství, složené rodiny, péče o děti po rozvodu.
  • Lekce 7 * Rodina ve společnosti rizika a individualizace. Křehkost a nestabilita, alternativy rodiny a její nové formy. Budoucnost rodiny?
  • Lekce 8 * Gender: Gender jako sociální konstrukce strukturující jednání mužů a žen. Význam rodiny pro socializaci do genderových rolí a jejich reprodukci. Rodina jako místo „dělání genderu“. Genderové nerovnosti a genderové odlišnosti. Feministické teorie, jejich pohled na rodinu, partnerství, rodičovství, rozvod.
  • Lekce 9 * Konflikt a násilí v rodině: Rodina jako utlačivá instituce. Historie násilí v rodině - příklady z literatury. Co je násilí v rodině, jak jej zjistit a zkoumat. Jak násilí řešit. Násilí jako indikátor nerovností mezi muži a ženami, mezi generacemi. Rizikové a protektivní faktory. Síť institucí, které se domácím násilím zabývají.
  • Lekce 10 * Rodina a (sociální) stát: Vývoj sociálního státu v Evropě a jeho obecnější souvislosti s vývojem rodiny. Prostředky rodinné politiky a jejich efektivita. Rozdílné definice cílů rodinné politiky. Modely rodinné politiky v evropských zemích. Přístupy rodinné politiky v ČR. Pro-populační a pro-rodinná opatření – jsou totožná, nebo rozdílná?
Literatura
    povinná literatura
  • MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006, 312 s. Studijní texty, sv. 38. ISBN 80-86429-58-X. info
  • CHERLIN, Andrew J. Public & private families : an introduction. 7th ed. New York, NY: McGraw-Hill, 2013, xxiii, 523. ISBN 9780078026676. info
  • SINGLY, Francois de. Sociologie současné rodiny. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 127 s. ISBN 80-7178-249-1. info
    doporučená literatura
  • CHERLIN, Andrew J. Public and private families : a reader. Sixth edition. New York: McGraw-Hill companies, 2010, x, 358. ISBN 9780073404363. info
  • CHERLIN, Andrew J. Public & private families : an introduction. 5th ed. Boston: McGraw Hill, 2008, xxviii, 57. ISBN 9780073528083. info
Výukové metody
přednášky, diskuse v semináři, domácí přípravy, četba
Metody hodnocení
Průběžné bodované úkoly, průběžný test, závěrečný test.
Další komentáře
Výuka probíhá každý týden.
Předmět nebude vyučován pokud si ho zapíše méně než 5 studujících.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.