CORE017 Právní myšlení

Právnická fakulta
podzim 2023
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. (přednášející)
doc. JUDr. David Sehnálek, Ph.D. (přednášející)
JUDr. Bc. Terezie Smejkalová, Ph.D. (přednášející)
doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D. (přednášející)
JUDr. Bc. Markéta Štěpáníková, Ph.D. (přednášející)
JUDr. Ladislav Vyhnánek, Ph.D., LL.M. (přednášející)
Garance
doc. JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D.
Katedra právní teorie – Právnická fakulta
Kontaktní osoba: Tereza Buchalová
Dodavatelské pracoviště: Katedra právní teorie – Právnická fakulta
Rozvrh
Po 25. 9. až Pá 22. 12. St 16:00–17:40 133
Předpoklady
!FAKULTA(PrF)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Předmět si smí zapsat nejvýše 100 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 23/100, pouze zareg.: 0/100, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/100
Cíle předmětu
Předmět Právní myšlení je zaměřen na představení specifik právního myšlení. Představuje jednotlivé myšlenkové formy, v nichž se právo projevuje, a ukazuje, co je významné pro právní hodnocení a pro používání práva ve společnosti. Předmět právní myšlení není zaměřen na jednotlivosti právních disciplín, ale na celkové uchopení práva jako zvláštní formy myšlení a zvláštního společenského systému. Kurz studenty seznámí se zvláštnostmi právního uvažování. Představí jim oblasti, které jsou ve společnosti či v běžném diskurzu obvykle pojímány jinak, než je tomu ve sféře práva. Studenti se seznámí s aspekty právního uvažování, jeho principy a prvky, které jsou pro ně podstatné. Cílem předmětu naopak není vytvářet definice a klasifikace (bez kterých se ani tady úplně neobejdeme), ale pomocí problémů ukázat, že i to právní uvažování, které na první pohled působí nepatřičně, má svůj smysl. Studenti proto nebudou schopni rozhodovat právní případy a zcela rozumět právnímu systému, ale získají vhled do jeho zvláštností. Součástí také je zjištění, že právní myšlení není jiné než obvyklé lidské myšlení, pouze se odehrává v jiných souvislostech.
Výstupy z učení
Absolvent předmětu: — zná specifika právního uvažování; — orientuje se v právním myšlení a umí identifikovat jeho zvláštnosti; — umí pojmenovat jednotlivé součásti obecného právního instrumentária; — porozumí uspořádání právního systému a právních pravidel.
Osnova
  • 1. Právo jako společenský jev: Vysvětlení, co je to právo a vysvětlení toho, že i když přesně nevíme, co to je, můžeme s ním docela dobře pracovat. Podstata práva jako společenského (umělého) jevu, který má abstraktní a myšlenkovou podobu. Představení základních principů provázejících právní myšlení a vycházejících z obecného lidského myšlení. Vztah mezi společností a jednotlivcem, meze svobody a omezení. Jednotlivec vydaný napospas právnímu systému. Vztah psaného (prameny) a myšleného (norma): když je něco psáno neznamená to, že to tak je. Vztah teorie a praxe: vliv společenské praxe na právo a nezbytné spojení se společností (pokud se to neuskutečňuje, není to právo). Mezinárodní a evropský pohled na právo – je právo jen jedno? Poměr vnějšku (mezinárodního prostoru) a vnitřku (vnitrostátního prostoru). Co znamená zásada, že neznalost práva neomlouvá a ani se netrpí? 2. Principy moderního státu: Jaké jsou principy moderního státu a jak se rozvíjely v posledních cca. 250 letech? Principy moderního státu jsou podstatné zejména v tom, že určují, jak se stát může (smí) chovat k jednotlivci (rozvedení základních tezí z první přednášky) a naopak. Pojem konstitucionalismu: moderní stát je vázán ústavou a ústava je jakýmsi (přibližným) reálným zachycením společenské smlouvy. Základní vymezení pojmů demokracie, právního státu, dělby moci a základních práv a vysvětlení vztahů mezi nimi (synergie i napětí) na reálných příkladech z poslední doby (pandemie, práva LGBTQ, potraty). 3. Právní stát: Filosofické kořeny principu právního státu (limitace moci toho, kdo vládne, garance svobody). Vývoj principů rule of law a právního státu. Rozbor jednotlivých znaků právního státu: vázanost veřejné moci právem, nároky na „kvalitu“ práva (právní jistota obecně, dostupnost, srozumitelnost, zákaz retroaktivity, stabilita, splnitelnost atd.). Na jaké praktické limity princip právního státu naráží a jak se s nimi vypořádat? Může člověk skutečně znát právo, byť je mu teoreticky dostupné? Jaký dopad mají například nestabilita práva (časté novelizace) a přebujelá právní regulace na právní stát? 4. Dělba moci a orgány státu: Základní vymezení dělby moci a její smysl. Jde o specializaci, o další z garancí svobody jednotlivce či o obojí? Vysvětlení dělby funkcí na straně jedné a systému checks and balances na straně druhé. Základní přehled a charakteristika orgánů státu. Co vše se z hlediska dělby moci musí stát, aby mohl stát zasáhnout do práva jednotlivce: demonstrace na příkladu z oblasti trestního práva (vysvětlení „řetězce realizace státní moci“ od zákonodárné iniciativy přes přijetí zákona, roli orgánů moci výkonné, soudní řízení až po případný rozsudek a výkon trestu). Samospráva jako vertikální dělba moci? Evropské a mezinárodní právo a pravomoci mezinárodních orgánů (zejména v rámci EU). 5. Systém práva: základní uspořádání právního systému, propojení jednotlivých částí, právo veřejné a soukromé: základní principy těchto odvětví (společné a odlišné znaky, co je možné v právu soukromém, nemusí být samozřejmé v právu veřejném). Základní pohledy na dělení veřejného a soukromého práva. Systém pramenů práva, jeho struktura a variabilita – co jsou to prameny, kam všude se dívat a jaké mají mezi sebou vztahy. Čím se musí soudce řídit při svém rozhodování? Čím se mají řídit lidé? 6. Normativnost jako základní znak práva: právní norma. Co je to právní norma, jak se chová právní norma. Proč jsou pravidla tak důležitá? Regulace pouze toho, co je možné splnit a co lze vynutit. Co všechno je nutné dodržet, aby se skutečně jednalo o právní normu? Principy a pravidla. Mody normativnosti a práce s nimi: příkaz, zákaz, dovolení, jaký je jejich vzájemný poměr a co z něj plyne. Existence právní normy (zejména s ohledem na čas): jak právo působí v čase? Kdy vzniká? Zaniká samovolně nebo vždy potřebuje mocenský impuls? Může působit i do minulosti? 7. Právní odpovědnost, právní trestání: Co je to právní odpovědnost a proč je nutné být velmi opatrný při jejím stanovování? Jaké platí zásady při trestání? Právo umí dělat věci. Něco řekneme a ono se to stane: má to následek, který je typicky na úrovni virtuální (mám nějaké nehmatatelné právo), ale i na úrovni skutečnosti (musím se dlouhodobě zdržovat v nějaké uzavřené budově, musím někomu něco dát/vrátit apod.). Pro tyto účely si právo konstruuje nějaké skutečnosti jako „právní“. Právo také reaguje na situace, kdy se nechovám tak, jak ode mě očekává. „Odpovídám“ za to, že se staly nějaké skutečnosti, které jsem někdy přímo způsobil(a), jindy ne. A někdy jsem třeba ani úplně nechtěl(a). Jak právo konstruuje tuto odpovědnost? Proč mohu být odpovědná(ý), i když jsem nic neudělal(a)? Můžeme odsoudit i někoho, o kom si nejsme tak úplně jistí, jestli to udělal? Jaké pochybnosti jsou přípustné a proč je lepší propustit zločince než zavřít nevinného? Jak je možné, že může být propuštěný na svobodu člověk, o němž všichni ví, že je zločinec? 8. Jak se právo tvoří? Proč je takový problém napsat zákon dobře a srozumitelně? Stojí za vším rozdíl mezi dobrou myšlenkou a schopností ji vyjádřit, když proti jsou padouši? Co je to vůbec srozumitelnost? Jaké jsou kladeny požadavky na tvorbu práva? Co je všechno nutné vzít při tvorbě práva v úvahu? Kdo všechno do toho zasahuje a kdo by měl zasahovat? Můžeme (máme) regulovat všechno, nebo je to zbytečné? Nejčastější chyby při tvorbě práva. Proč má tak dlouhý proces tvorby práva smysl. 9. Jak se v právu hledá význam? Je právo jen to, co vidíme a čteme v zákoně? Proč dva právníci mohou mít dva až čtyři různé pohledy na jednu větu? Je to špatně? Nedá se s tím něco dělat? Co to vůbec je interpretace práva a jaká jsou její tajemství? Hraje v procesu interpretace práva nějakou roli přesvědčování? Jak se v interpretaci projevuje vše, co bylo výše uvedeno a proč je to základní právní disciplína? Jaké jsou základní metody interpretace práva a proč je mezi nimi tolik rozporů? Je na právním myšlení něco divného, nebo je to jen schematizace obvyklého lidského myšlení při čtení jakéhokoli textu? 10. Jak se právo aplikuje? Jak probíhá soudní řízení, proč může být tak dlouhé, kdo všechno do něj zasahuje a proč má tolik různých podob? Zjišťování skutkového stavu – proč je důležité zjistit, co se vlastně stalo. Jaká je role pravdy, když občas zaslechneme, že všichni lžou? Dokazování a jeho zvláštnosti. Co je to vlastně ten spravedlivý (férový) proces? Vytváří soud nové skutečnosti nebo jen říká, jak si myslí, že to bylo? Jaké jsou části rozhodnutí neboli jak se vyznat v rozsudku. Kde se bere judikatura a co to je? Jak je to s precedentem? 11. Přirozené a pozitivní právo: vztahy, poměry, kolize. Co je to vlastně přirozené právo a proč má smysl se mu věnovat? Je právo jenom forma, nebo od něj občas můžeme očekávat i dobro a spravedlnost? Kde se přirozené právo bere? Můžeme ho vidět a má něco společného s přírodními zákony? Co je pozitivní právo ve vztahu k přirozenému právu? Jak se chová přirozené právo a kdy je možné k němu přihlédnout? Jsou v právu vůbec nějaké hodnoty? Dá se něco dělat, když je právo doslova odporné? A jak jeho odpornost poznáme? Jak se chovat, když se nám hroutí právní systém a proč si to raději vůbec nepředstavujeme? Vydrží manželství, když se hroutí právní systém? 12. Spravedlnost: Co je to spravedlnost a má v právu vůbec nějaké místo? Co všechno zohlednit, když se snažíme rozhodnout spravedlivě? Proč je někdy nespravedlnost přípustná? Jak je možné, že rozhodnutí není spravedlivé, ale přesto správné: rozhodují soudy spravedlivě nebo správně? Nekomplikuje nám spravedlnost právo příliš? Jak je možné, že spravedlivé řešení nemusíme vidět na první pohled.
Výukové metody
Přednášky s výrazným prvkem dialogu s aktivním zapojením studentů, diskuse odborníků. Předmět Právní myšlení se bude vyučovat především formou přednášek, které povede více přednášejících, kteří se vzájemně budou doplňovat, případně nad některými tématy spolu diskutovat. Na přednášce bude vždy přítomen garant předmětu. Studenti by se měli do výuky také zapojovat buď zodpovídáním nebo kladením dotazů, hlasováním o správných variantách či hledáním problémů v právním myšlení.
Metody hodnocení
Test s předem danými variantami odpovědí, které zjišťují, zda jsou studenti schopni správně pracovat s právními informacemi, vědí, které skutečnosti jsou pro právní uvažování relevantní a jak probíhají myšlenkové, hodnotící a aplikační procesy v právu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2021, podzim 2022, podzim 2024.