PdF:CJ3BP_LPMS Lit. for Y. A. - Course Information

CJ3BP_LPMS Literature for Young Adults

Extent and Intensity

0/1/0. 2 credit(s). Type of Completion: zk (examination).

Teacher(s)

doc. PhDr. Naděžda Sieglová, CSc. (lecturer)

Guaranteed by

doc. PhDr. Naděžda Sieglová, CSc.
Department of Czech Language and Literature – Faculty of Education
Contact Person: Nataša Vrbová

Timetable of Seminar Groups

CJ3BP_LPMS/01: Mon 9:20–10:05 učebna 54
CJ3BP_LPMS/02: Mon 11:05–11:50 učebna 54

Course Enrolment Limitations

The course is also offered to the students of the fields other than those the course is directly associated with.

fields of study / plans the course is directly associated with

• Czech Language and Literature for Education (programme PdF, B-SPE)

Syllabus (in Czech)

• Literatura pro mládež I Sylaby 1) Terminologie předmětu. Literatura pro děti a mládež jako součást národní literatury. Intencionální a neintencionální část četby dětí a mládeže. Koncepční otázky vzniku literatury pro děti a mládež, její společenské a utvářecí funkce. Specifičnost literatury pro děti a mládež. Kategorie věkovosti x dětský aspekt. Hodnocení estetické úrovně textu: rovina genetická, tematická, kompoziční, sémantická. Dobová a aktuální recepce literárního díla. Literární věda a literatura pro děti a mládež. 2) Vývoj literatury pro mládež v chronologickém pořádku. Četba mládeži od počátku do poslední třetiny 18. století (hledisko tematické, žánrové). Literatura pro děti a mládež a četba mládeži za obrození (intencionální literatura, neintencionální část četby mládeže: osobnosti, významná díla, vývojové tendence, učebnice, sběratelské a adaptační aktivity). Literatura pro děti a mládež ve druhé polovině 19. století: literární směry a jejich představitelé, zživotnění a zumělečtění literatury pro děti a mládež v poslední třetině 19. století. Literatura pro děti a mládež od počátku 20. století do 1. světové války: kulturně organizační oživení oblasti (vznik kulturních institucí, edicí, časopisů pro děti, odborného časopisu Úhor, vystoupení umělců spolku Mánes), rozvoj historické a přírodní prózy, realistické tendence v prózách z dětského života. Literatura pro děti a mládež mezi dvěma světovými válkami: žánrové hledisko, významné osobnosti a díla, autorský zájem představitelů literatury pro dospělé a děti. Literatura pro děti a mládež v průběhu druhé světové války (cenzura a literatura, přírodní žánry, historická próza. Dobrodružná literatura, "dívčí" četba, význam neintencionální literatury v četbě mládeže. Prvky schematismu v literatuře pro mládež na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. Vznik Státního nakladatelství dětské literatury v roce 1949. Hledání hodnost ve druhé polovině padesátých let a letech šedesátých v poezii a próze pro děti a mládež: návaznost na tradice, prvky novátorství. Linie hrubínovsko-čarkovská x sbírky Josefa Kainara, Zděňla Kriebla, nonsensová poezie, rozvoj autorské pohádky - kontinuita a diskontinuita, prózy ze života dětí, knihy s tematikou protifašistického odboje, aktualizace próz s dívčí hrdinkou, přírodní tematika v dětské literatuře, dobrodružná próza. Literatura faktu v četbě mládeže, rozvoj non fiction. orientace některých edic nakladatelství pro dospělé na mladou generaci (Mladá fronta), role nakladatelství Albatros. Období takzvané normalizace a literatura pro děti a mládež. Oficiální a neoficiální literatura. Vstup "nežádoucích" autorů literatury pro dospělé do dětského písemnictví. Časopisy pro děti a mládež. Teoretické časopisy a instituce zaměřující se na problematiku literatury pro děti a mládež. Žánrová skladba literatury pro děti a mládež. Úskalí nového schematismu v tematické, kompoziční a lexikálně-stylistické rovině. Literatura pro děti a mládež od devadesátých let 20. století do současnosti: návraty k jistotám, problematika komercializace, vliv masových médií na literaturu, vzestup takzvané utilitární literatury. Recepce literatury, literární kritika a její možnosti, oceňování významných děl literatury pro děti a mládež, nakladatelská politika. Hledání nových cest a prostorů, východisek a kontextů pro vznik nových kvalit literatury pro děti a mládež. 3) Folklorní žánry v četbě dětí a mládeže (pohádka, pověst, báje, legenda, mýtus, bajka). Začleňování folklorních děl do české literatury: a) Folklor vydávaný jako literatura b) Tvorba lidových tvůrců v duchu folklorní tvorby c) Literatura čerpající z folklorních zdrojů Lidová poezie: ukolébavka, rozpočitadla, říkadla, škádlivky, apod. Význam rytmické složky, mimiky, spojení s pohybem. Obecné znaky lidové pohádky. Pohádkoslovné teorie. Adaptace lidové pohádky a významní převyprávěči lidových pohádek. Takzvané boje o pohádku. Rozdíly mezi pohádkou a pověstí. Tematická dělení pověstí. Regionální pověsti, židovské pověsti. Beletrizace pověstí. Významní autoři žánru. Definice mýtu. Hrdinové mýtů. Převyprávění mýtů, bájí a legend. Řecká, egyptská a sumerská mytologie, severské mýty, artušovské legendy, edice Mýty a legendy (nakladatelství Gemini). Charakteristika bajky. Ezopovy bajky (6. století př. n. l.). Orientální indické bajky. Lafontainovské a krylovské bajky. Bajka v českém literárním kontextu: A. J. Puchmajer, Václav Tille - Říha, Karel Čapek, Ivan Olbracht, Jiří Kolář, Josef Hiršal, Pavel Šrut, Jiří Žáček. 4) Umělá poezie pro děti a mládež. Poezie pro děti za obrození: účelovost, didaxe, stereotypnost. Poezie pro děti a mládež ve 2. polovině 19. století: její neintencionální složka, umělecky hodnotná tvorba poslední třetiny 19. století (J. V. Sládek, K. V. Rais, J. Kožíšek). Vklad Vítězslava Nezvala do básnictví pro děti. Dětství v poezii Františka Hrubína: čtyři okruhy jeho tvorby pro děti. Venkovský svět v poezii Jana Čarka. Poezie v padesátých letech 20. století v kontrastech: zážitkovost x schematická vlna. Solitér Jaroslav Seifert. Formování moderní poezie pro děti v šedesátých letech 20. století: Josef Kainar, Zdeněk Kriebel, Josef Hanzlík, Pavel Šrut, Jiří Kolář, Ladislav Dvořák, Karel Šiktanc, Josef Brukner, Milena Lukešová. Antologie české a světové poezie. Oficiální básnící sedmdesátých a osmdesátých let: Miroslav Florian, Jiří Žáček, Milena Lukešová, Michal Černík, Jan Kašpar - autoři nepodbízivé, hravé poetické polohy. Druhý vstup Jana Skácela na půdu literatury pro děti v osmdesátých letech. Nové komunikační strategie: Jan Vodňanský, Emanuel Frynta. Antologie západoevropské nonsensové poesie Ostrov, kde rostou housle (1987). Perníková chaloupka Václava Renče, sbírka Jedna, dvě, tři, čtyři, pět Ivana Blatného a Ježíškova košilka Jana Zahradníčka - poezie čtyřicátých let 20. století jako debut devadesátých let. Undergroundová poezie Ivana Martina Jirouse, samizdatová tvorba. Situace v českém básnictví v devadesátých letech: konvence, didaxe, utilitarismus. Nové osobnosti, zpívaná poezie a její poetika. Poezie pro děti x poezie pro dospívající mládež. 5) Dobrodružná próza ve vztahu k dětskému čtenářství. Vymezení pojmu, základní znaky, světový kontext. Robinsonády. Přerůstání dobrodužné literatury do jiných žánrů: L. M. Pařízek, František Flos (do cestopisu), František Běhounek (do naučného žánru), Eduard Štorch (do historického žánru), František Langer, Eduard Fiker, Václav Řezáč (do detektivního žánru), J. M. Troska (do sci-fi). Parodie dobružné literatury v šedesátých a sedmdesátých letech. (Milan Švanderlík, Vojtěch Steklač). Prolívání žánrů: posuny a přesahy v tvorbě Ludvíka Součka, problematika žánru fantasy. 6) Podoby prózy s dětským hrdinou. Vymezení pojmu z hlediska tematického, poetologického, problematika mísení s jinými žánry. Znaky próz s dětským hrdinou za obrození. Počátek 20. století - realistická vyprávění s humorným či sociálním podtextem. Několikadílná vyprávění z meziválečného období: Felix Háj (Marie Wágnerová), Amálie Kutinová, J. V. Pleva. Vliv Erich Kästnera na "klukovské" romány: Václav Řezáč, František Langer. Recepce díla Jaroslava Foglara vývojové hledisko. Vývoj prózy pro děti za druhé světové války, válečná témata v poválečné próze. Nová vlna v próze s dětským hrdinou v šedesátých letech. Dílo Oty Hofmana. Realistické prózy Bohumila Říhy. Exilová a samizdatová próza. Próza s dětským hrdinou v sedmdesátých a osmdesátých letech: snaha zobrazit vztahy mezi dětmi a dospělými, aktualizace dětského postoje, dětská interpretace světa, obohacování výrazových postupů, snaha pro hlubší individualizaci hrdinů. Postupné zplaňování lexikální výstavby a vypravěčských strategií. Kvalitativní posun v prózách Martiny Drijverové, Valji Stýblové (Princ a Skřivánek), Vojtěcha Steklače (humor v jeho cyklických příbězích), Miloše Macourka a Jiřího Kahouna (ironizace instituciálních hodnot). Devadesátá léta: mimořádná obraznost knih Daniely Fischerové. Pozoruhodná reflexe každodennosti a výjimečnosti v prózách Ivy Procházkové. Nadprodukce triviální literatury. 7) Próza s přírodní a historickou tematikou. Přírodní próza: charakteristika z hlediska žánru, tématu, odborného posouzení. Zájem o přírodní tematiku v 19. století: T. E. Tisovský. Dílo Jiřího Mahena, Rudolfa Těsnohlídka, Jaroslava Marchy, Jana Vrby a regionální prvky v jejich knihách. Přírodní próza za okupace - paralela svobodného života. Dílo Karla Nového, Jaromíra Tomečka, Vladimíra Pazourka, Josefa Zemana, Františka Křeliny. Ekologické a ochranářské aspekty žánru. Prolínání několika žánrových oblasti: některá díla Ivana Klímy, Martina Drijverová, Valja Stýblová, Jana Štroblová. Historická próza: Tradiční historizující postupy v tvorbě Aloise Jiráska, Václava Kaplického, Miloše Václava Kratochvíla. Adaptace Ivana Olbrachta a jejich význam v okupačním období. Nedokončené Obrazy z dějin národa českého Vladislava Vančury (1939 - 1940). Rajský ostrov Jaromíra Johna (1938) jako společenská próza s cíleně vlasteneckým podtextem. Problematika životopisných románů. 8) Literatura pro děti a mládež: tradice a inovace. Otevřenost pojmů tradice, inovace, současná literatura. Otázka čtenářského povědomí, komunikačních preferencí, změn. Ustálená topika a jejich proměnná role (historická próza). Tradice v časově aktualizačním aspektu (srovnej roli adaptace, citátu, aluze apod.) Problematika systémové kontinuity v literárním vývoji obecně a reflexi vlastního autorského kontextu. Komerce x inovace. Kontinuita a diskontinuita literárního vývoje v návaznosti na dobové kulturní normy. Inovace z hlediska žánrů: pohádka, příběhová próza, poezie. 9) Teoretická a kritická reflexe literatury pro děti a mládež. Teoretické podněty o četbě mládeži v období obrození: V. M. Kramerius, časopisy Přítel mládeže, Hlasatel aj. Teoretický program Josefa Jungmanna, představy K. A. Vinařického o optimální literatuře pro děti, literárněkritická praxe V. Zahradníka. Význam pedagogických časopisů Pedagogické rozhledy, Učitelské noviny aj. Estetická kritérie Otakara Hostinského, lidovýchovný program Františka Bartoše. Moravská tradice spjatá s myšlenkou zumělečtění literatury pro mládež (F. Bartoš, F. Bílý, A. Mrštík). Manifestační vystoupení skupiny výtvarníků Mánes. Časopis Úhor (1913 - 1943) a pedagogická generace literární kritiky: V. F. Suk, O. Pospíšil, O. Svoboda. Boj proti braku. Marxistická teorie a kritika ve 30. letech (J. V. Pleva, B. Václavek, M. Majerová). Kritikové a teoretikové tzv. brněnského literárního směru na konci třicátých let. Bedřich Fučík a jeho studie O knihu pro mládež. Časopis Štěpnice (1946 - 1952), vznik časopisu Zlatý máj (1956 - 1997) a jeho postavení ve světovém kontextu. Monografie Václava Stejskala, kolektivní dílo Čtyři studie o Františku Hrubínovi, knihy Františka Holešovského, Vladimíra Nezkusila, Miroslavy Genčiové, Jaroslava Voráčka, Otakara Chaloupky oprostily postupně teorii a historii dětské literatury od úzce didaktického pojetí: literární dílo chápali jako předmět estetického osvojování s možnostmi individuální recepce. Devadesátá léta: pokles významu české národní sekce IBBY vzhledem k finančním problémům, zánik časopisu Zlatý máj. Vznik časopisu Zpravodaj ÚLM, od r. 1995 Ladění vydávané Ústavem literatury pro mládež na PdF MU. Pracoviště se stalo střediskem setkávání odborníků z České a Slovenské republiky. Vznik Kabinetu literatury pro mládež, jazykové a literární komunikace na Ostravské univerzitě v roce 1996. Význam časopisů Tvořivá dramatika, Komenský, Český jazyk a literatura. Prolínání recepčně-interpretačních přístupů s přístupy literárněvědnými. 10) Region a literatura pro děti a mládež. Vazba k regionu: vnější a vnitřní pojetí. Region z žánrového pohledu. Pojetí regionu z historického a aktuálního hlediska. Literatura pro mládež na Moravě: Období národního obrození. Sběratelská moravská tradice v 19. století: Matěj Mikšíček, František Sušil, Beneš Method Kulda, Josef Stanislav Menšík. Generace Františka Bartoše. Slovesná tvorba Františky Stránecké, Jana Herbena. Jan Karafiát a František Serafinský Procházka jako příslušníci generace podílející se na procesu zumělečtění dětského písemnictví. Venkovská tematika v díle Aloise a Viléma Mrštíka. Psychologizace prózy pro mládež, sociálně realistický směr: Jan Petrus, Amálie Kutinová, Kamila Sojková, Růžena Svobodová, Božena Benešová, Ozef Kalda, Štěpán Polášek. Přírodní tematika v díle Jiřího Mahena, Rudolfa Těsnohlídka, S. K. Neumanna, Vítězslava Nezvala, Ondřeje Sekory. Meziválečné období: J. V. Pleva (vesnice x město), Antonín Zhoř (životopisné romány). Návraty "domů" v díle Jana Zahradníčka, Václava Renče, Ivana Blatného. Odlišnost lokality v žánru pohádky, pověsti, legend, obecně ve folklorních žánrech (Oldřich Sirovátka, Vladimír Hulpach, Marta Šrámková, Eva Kiliánová). Regionální literatura z hodnotového hlediska a recepční aspekt regionální literatury. Využití v pedagogické praxi. Otázka globalizace x jinakost, odlišnost. Teorie a kritika v moravském regionu. Nakladatelství, časopisy, instituce. Literatura pro mládež II ZS1BK_LLM2 Vyučující: doc. PhDr. Naděžda Sieglová, CSc. V návaznosti na předmět Literatura pro mládež I se pokračuje v seznamování s aktuální problematikou literatury pro mládež v žánrovém pohledu. Studenti jsou vedeni k analyzování četby, formulování hodnotících kriterií ve vztahu ke specifice literatury pro mládež. Kromě tradičních pohledů na literaturu pro děti a mládež jsou naznačovány problematické okruhy: vztah textu a ilustrace, problematika textů vztahujících se k národnostním a etnickým skupinám, otázky výchovy k toleranci v dětské literatuře, úskalí stereotypu v literatuře pro děti a mládež, vazby slovesného umění na vizuální a auditivní oblast. 1. Aktualizace předmětu z hlediska současné literární vědy. Vnější okolnosti proměn: nadprodukce, různorodá kvalita, nová role masmédií, nové recepční přístupy a požadavky. Vnitřní okolnosti: častá žánrová prostupnost, tematické přesahy, věková neohraničenost (crosswriting), nový typ utilitárnosti, změny vztahu mezi textem a obrazem, vstup jiných druhů umění do textu, autorské respektování masmediální atraktivnosti. Literární věda proto vedle estetické funkce díla sleduje jeho další komunikační vazby, propojení zážitkových a funkčních rovin, otázku tradičnosti a inovace, problematiku jinakosti a tolerance v literatuře, všímá si světa multimédií. 2. Úskalí triviální literatury pro děti. Znaky triviální literatury, otázky terminologie. Historické hledisko, hledisko čtenáře, sociologický pohled. Současné pohyby uvnitř literatury, proměnnost vztahů vážná x pokleslá literatura. Souvislost problematiky se stálým zápasem literatury pro děti a mládež o její začlenění do kontextu národní literatury. Vnitřní členění oblasti. Epické žánry a trivialita. Trivialita v poezii pro děti. 3. Básnický prostor: nonsensová poezie v proměnách času. Didaxe v básnictví pro děti a její podoby od obrození do současnosti. Životnost poezie v návaznosti na vstup významných autorů pro dospělé do básnictví pro děti na konci 19. století. Význam díla V. Nezvala pro rozvoj poezie pro děti. Novátorství Františka Halase, tradičnost a inovace v díle Františka Hrubína. Šedesátá léta: možnost reflektovat evropský vývoj. Nonsens v české poezii, antologie přeložené světové literatury. Zakladatelské počiny Josefa Kainara a Zdeňka Kriebela. Představitelé nonsensové poezie v šedesátých letech. Oficiální poezie v období normalizace. Devadesátá léta: návratový proud, odčinění křivd normalizace, přetrvávající postupy žáčkovsko-černíkovsko-floriánovské poetiky. Problematika užitkovosti v poezii. Využití a proměny nonsensovosti v textu. Využívání i jiných než slovních kódů. Zpívaná poezie. Poezie pro čtenáře tzv. apoetického věku. Poezie a masová kultura v současnosti. Představitelé současné poezie pro děti. Představitelé současné poezie pro mládež. Poezie a takzvaný crosswriting. 4. Moderní pohádka: od Karla Čapka k Miloši Macourkovi. Terminologie v oblasti žánru pohádka. Proměny pohádky v období mezi dvěma světovými válkami: kontaminace žánrů, zcivilnění, přítomnost humoru, jazyk a styl. Vstup významných autorů do žánru pohádky (Karel Čapek, Josef Čapek, Jiří Mahen, Karel Poláček, Vladislav Vančura). Úloha takzvaných pohádek naruby, pohádek vzhůru nohama. Nonsensová pohádka šedesátých let. Současné autorské adaptace pohádek z hlediska vypravěčské strategie. Postmoderní tendence v současné autorské pohádce. Židovské a romské pohádky, autoři, autorské strategie, nakladatelská politika. 5. Literatura pro děti a mládež a etika. Tematické vymezení problému z hlediska osobnostního a psychosociálního. Existence reálné možnosti být jiný než většina a mít právo zůstat stejný. Literatura reflektující pozice dítěte outsidera, dítěte frustrovaného, handicapovaného, jiného tělesně nebo duševně autoři, díla. Literární historie problému. Autorská empatie x recipientova empatie. Stanovisko současného čtenáře, interpretace textů (prvoplánové čtení, vrstevnatost děl), interakce mezi dílem a recipientem. 6. Literatura pro děti a mládež v době multimedií. Komiks svět slova a obrazu. Film a literatura: česká tradice a její osobnosti. Současná žánrová skladba, absence aktuálních námětů. Tradiční poetika propojení, význam nových ekonomicko-společenských podmínek. Popularizace předloh. Filmová pohádka. Postmoderní pojetí spojení film x literatura. Fenomén pokračování žánr pohádky, příběhová próza. 7. Vývojové trendy v oblasti obrázkových knih. Obrázkový text čtení obrázků. Historický pohled (Orbis Pictus). Vizuální a verbální komunikace s recipientem. Nečtenář čtenář jako příjemce obrázkových knih. Subžánrová klasifikace. Prolínání v rámci žánrů a žánrových invariantů. Obrázková kniha x ilustrovaná kniha pro nejmenší. Představitelé české obrázkové knihy. Priorita obrázku priorita textu vývojově. Problematika knižních přepracování večerníčkových příběhů. Utilitární obrázkové knihy. Obrázkové knihy Petra Síse. Petr Nikl výtvarník a spisovatel. Leporela Lucie Seifertové. Začlenění děl Petra Síse, Petra Nikla, Lucie Seifertové do českého a světového kontextu: otázka adresáta, možnosti recepce a interpretace, výjimečnost jejich artefaktů z hlediska literárního vývoje. 8. Obraz handicapovaného dítěte v literatuře. Handicap a postoje veřejnosti dříve a dnes. Obraz handicapovaného dítěte v literatuře před rokem 1989. Tematika handicapu z žánrového hlediska. Tělesný handicap v literatuře: Jarmila Mourková, Stanislav Rudolf, Eva Bernardinová, Iva Procházková, Jarmila Dědková. Obraz mentálního postižení v dětské literatuře: Ivan Remunda, Martina Drijverová. Spisovatelka s Downovým syndromem Denisa Střihavková a její kniha Na tom záleží - recepce knihy, interpretační možnosti. Otázky návodnosti, didaktičnosti knih s tematikou handicapu x prezentace životní filozofie postižených a jejich blízkých, obecná psychologizace problému. 9. Podoby outsiderství v literatuře pro děti a mládež. Motiv outsiderství z hlediska historického literárního vývoje: jeho pojetí a funkce. Postavy outsiderů v realistické světové literatuře 19. století. Obraz outsidera v literatuře s fantazijními prvky (J. K. Rowlingová). Souvislost mezi mentálním či fyzickým vyčleněním a vyčleněním sociálním a kulturním. Referenční hrdina x outsider historický pohled na českou prózu poválečného období. Pozitivní outsiderství (výlučnost z rámce průměru) x průměrnost outsidera. Devadesátá léta: pozice outsidera v dílech Martiny Drijverové. Sociální a kulturní handicap hrdiny knihy Bubu Moniky Elšíkové. Fantazijní ozvláštnění outsiderství v dílech Ivy Procházkové. 10. Fantazijní prvky v literatuře pro děti a mládež (žánrové hledisko). Fikce x nonfikce terminologie. Rozvolnění žánrovo-tematických norem v próze devadesátých let 20. století, tolerance k alternativním životním koncepcím a interpretacím. Žánrová otevřenost, využívání nových postupů v tradičních žánrech. Proměny v uplatňování fantastických prvků v literárních textech. Mezinárodní využívání pojmu fantasy pro texty, v nichž se v kontextu reálného světa objevují magické, kouzelné prvky ve smyslu něčeho, co se vymyká přírodním zákonům. Tolkienovský typ fantasy literatury. Dobrodružná fantasy literatura. Česká fantasy literatura. Pluralizace autorských postupů v návaznosti na princip reflexe pocitů čtenáře. Pohyb v oblasti žánru může realizovat magická díla, vystupující jako fenomén ze schopností provokovat kreativní transformace tradičních žánrů. Podtypy prozaických děl s fantazijními prvky: pohádková fantasy, mytofantasy, psychofantasy, historická fantasy, komická fantasy, edukativní fantasy, marginální fantasy, filozofická fantasy. Seznam základní odborné literatury: SIEGLOVÁ, Naděžda. Dětská literatura po roce 1945 poezie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1995. ISBN 80-85867-85-0. SIEGLOVÁ, Naděžda. Proces hledačství. Bibiana, 10, 2003, č. 4, s. 40-46. ISSN 1135-7263. TOMAN, Jaroslav. Trivialita a kýč v literatuře pro děti a mládež. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000. ISBN 80-7204-140-1. URBANOVÁ, Svatava a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. Let XX. století. Olomouc: Votobia, 2004. ISBN 80-7220-185-9. Seznam rozšiřující odborné literatury: Kol. Cesty současné literatury pro děti a mládež: tradice a inovace. Slavkov u Brna: BM Typo, 2003. ISBN 80-903339-0-7. VAŘEJKOVÁ, Věra. Česká autorská pohádka. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. ISBN 80-7204-092-8. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů: Studenti předloží seminární práci (rozsah 5-10 stran) vztahující se k problematice současné literatury a četby dětí a mládež. Prokáží v ní schopnost respektovat estetickou funkci díla (děl, žánru) v návaznosti na její formativní funkce.

Language of instruction

Czech

Further Comments

Study Materials
The course can also be completed outside the examination period.
The course is taught annually.

• Enrolment Statistics (Spring 2005, recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/ped/spring2005/CJ3BP_LPMS