BKB408 Tradiční architektura na Balkáně

Filozofická fakulta
podzim 2011
Rozsah
1/1. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
PhDr. Helena Bočková (přednášející)
PhDr. Helena Bočková (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: PhDr. Helena Bočková
Rozvrh
Čt 16:40–18:15 M11
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz představuje tradiční architekturu na Balkáně jako součást kulturního prostředí a kulturního dědictví, jako výsledek dlouhého vývoje, generačního předávání, inovací a tvůrčí invence, jako tzv. jev dlouhého trvání. Vysvětluje paradigma jejích užitných, společenských, sakrálních a estetických funkcí a prezentuje ji jako svědectví o člověku, jeho všedním i svátečním životě. Studenti se seznámí s tradiční architekturou rurálního a urbánního prostředí Balkánu, různých společenských vrstev, socioprofesních skupin, s elementárními a vyspělými formami. Získají povědomí o starověkých východiscích, o mediteránní koncepci bydlení a mediteránních inovačních zdrojích evropské architektury. Na příkladech z jihovýchodní Evropy pochopí problematiku etnoidentifikační znakovosti a symboličnosti tradiční architektury. Osvojí si základy odborné terminologie a základní otázky interpretace. Orientují se v problematice ochrany a využití památek na Balkáně.
Osnova
  • 1. Architektura jako jedna z nejpozoruhodnějších lidských činností. Pojmy tradiční, lidová, původní architektura, stavitelství, dům a obydlí. 2. Studium tradiční architektury na Balkáně v evropských souvislostech: směry, metody, teorie. Makrorajonizace Evropy podle cambridgeské Vernacular Architecture of the World. 3. Architektura jako součást kulturní krajiny a sídla. Obchodní ulice čaršija a veřejné stavby: karavanseraj, kašna a další. 4. Rezidenční význam dvora. 5. Technické, architektonické a výtvarné aspekty domu. 6. Prostorové řešení domu. Věžové domy. 7. Oddýmení obydlí. 8. Život v domě. Typy a formy velkorodinné rezidence. 9. Profesní stavitelské skupiny. 10. Megaron a další starověká východiska projekčního myšlení. Otázka orientálních prvků. Mediteránní pojetí bydlení. Nejstarší recentní doklady tradičního domu: Arbanasi, Jurinac kuća. 11. Diferenciace, jednota a specifičnost tradiční architektury Balkánu. Alpská a balkánská cesta mediteránních inovací středoevropské architektury. 12. Dřevěné kostely v severním Srbsku – projev národní emancipace. Bulharská văzroždenska kašta, văzroždenski dvor, řecké panské domy, konaci prvních srbských knížat, brânkoveanský styl v Rumunsku. 13. Památková ochrana in situ. Muzea v přírodě. Kulturní turistika.
Literatura
  • LANGER, Jiří a Helena BOČKOVÁ. Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských. Syntéza mezinárodního výzkumu. Ostrava: Šmíra-Print, 2010, 936 s. ISBN 978-80-87427-07-1. info
  • Evropská muzea v přírodě. Photo by Jiří Langer. Vyd. 1. Praha: Baset, 2005, 895 s. ISBN 8073400693. info
  • FROLEC, Václav. Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1970, 89 s. info
  • Bočková, Helena. Vícedílný dvůr na Balkáně – specifický fenomén mediteránní tradice v Evropě. Český lid 95, 2008, s. 191–209. ISSN 0009-0794.
  • Kožucharov, Georgi. Bălgarski kăšti ot epochata na Văzraždaneto. Sofija: BAN 1953.
  • Kojić, Branislav Dj. Stara gradska i seoska architektura u Srbiji. Beograd: Prosveta 1949.
  • Vendbanime dhe banesa fshatare. Edited by Ali Muka - Emin Riza - Pirro Thomo. Tiranë: Botimettoena, 2004, 480 s. ISBN 9992719265. info
  • Botík, Ján. Sociálne determinácie roľníckych obydlí vo svetle etnografických zistení. Archaeologia historica 12, 1987, s. 245–273 (balkánská část).
  • VITRUVIUS POLLIO, Marcus. Deset knih o architektuře [Vitruvius, 2001] : De architectura libri decem (Orig.). Translated by Alois Otoupalík, Edited by Jan Bouzek. 3. vyd. Praha: Arista, 2001, 438 s. : i. ISBN 80-86410-23-4. info
  • VAŘEKA, Josef a Václav FROLEC. Lidová architektura : encyklopedie. Illustrated by Josef V. Scheybal. 2., přeprac. vyd., V nakl. Praha: Grada, 2007, 427 s. ISBN 9788024712048. info
  • JELÍNEK, Jan. Střecha nad hlavou : kořeny nejstarší architektury a bydlení. Vyd. 1. Brno: Vutium, 2006, 461 s. ISBN 8021423676. info
Výukové metody
Přednášky. Studenti prověří získané poznatky samostatnou prací.
Metody hodnocení
Předpokladem kolokvia je odevzdání lexikografických terminologických excerpt ze zadané literatury, nebo referátu o vybraném balkánském muzeu v přírodě či památkově chráněném architektonickém areálu, nebo závěrečný pohovor na téma, které si student zvolí.
Informace učitele
Další doporučená literatura: ● Frolec, Václav. Směry a metody v evropském bádání o lidovém stavitelství. Národopisný věstník československý 5-6, 1970-1971, s. 141-173. ● Beranová, Mangalena: Slované. Praha 2000, s. 25-30, 196-223. ● Luleva, Ana. The Table in the Traditional Bulgarian House. Ethnologia Bulgarica 1, 1998, s. 53–66. ● Kojić, Branislav Dj. Seoska kuća i seosko naselje u Vojvodini. Letopis Matice srpske 142, kn. 397, sv. 5, 1966, s. 470–481. ● Megas, George A. The Greek House. Its Evolution and its Relation to the Houses of the other Balkan Peoples. Athens: Ministry of Reconstruction 1951. ● Minetti, Henry. Osmanische provinziale Baukunst auf dem Balkan. Hannover: France Stelè 1923. ● Monumente të arkitekturës në Shqipëri. Tiranë 1973 (obrazová část). ● Arti popullor ne Shqiperi. Tiranë 1976 (obrazová část). ● Cvijić, Jovan: Balkansko poluostrvo i Južnoslovenske zemlje I. Beograd: Državna štamparija 1922 nebo některé novější vydání: http://www.promacedonia.org , Etnografija (kap. Gradska ili varoška naselja, Seoska naselja, Tipovi kuća) ● Tomovski, Krum. Juručki kukji vo Makedonija. In: Etnogeneza na Jurucite i nivnoto naseluvanje na Balkanot. Skopje 1986: 89-104. ● Etnologija na Makedoncite. Skopje: Makedonska akademija na naukite i umetnostite 1996, s. 81–132 (kap. Naselbi i narodna architektura, Rezbareni tavani, dolapi i vrati, Starata pokukjnina vo Makedonija). ISBN 9989-649-25-1. ● Bălgarska narodna kultura. Istoriko-etnografski očerk. Sofija: Nauka i izkustvo 1981, s. 82–95 (kap. Naseleni mesta, žilište i stroitelstvo). ● Etnografija. Svagdan i blagdan hrvatskoga puka. Zagreb 1998, s. 24–55 (kap. Stanovanje). ● Langer, Jiří. Lidové stavby v Evropě. Praha: Grada 2010. ISBN 978-80-247-2072-2. ● Syrový, Bohuslav. Architektura. 2. rozšíř. vyd. Praha: SNTL 1973. ● Syrový, Bohuslav a kol. Architektura. Svědectví dob. 3. dopl. vyd. Praha: SNTL 1987. ● Prosecký, Jiří a kol. Encyklopedie starověkého Předního východu. Praha: Libri 1999, zjm. hesla architektura, cihla, datování, dřevo, hlína, chrám, kámen, kanalizace, nábytek, oltář, osvětlení, rákos, reliéf, stavební hmoty, topení a palivo, Ur, urbanizace, urbanismus, vodovod. ISBN 80-85983-58-3.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2015, jaro 2018.