FF:HIB0444 Němci, "cikáni" a reemigranti - Course Information

HIB0444 Němci, "cikáni" a reemigranti

Extent and Intensity

0/2. 3 credit(s). Type of Completion: z (credit).

Teacher(s)

Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. (seminar tutor)

Guaranteed by

prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Department of History – Faculty of Arts
Contact Person: Mgr. Hana Ambrožová

Timetable

each even Friday 10:50–14:05 M24

Course Enrolment Limitations

The course is also offered to the students of the fields other than those the course is directly associated with.
The capacity limit for the course is 25 student(s).
Current registration and enrolment status: enrolled: 0/25, only registered: 0/25, only registered with preference (fields directly associated with the programme): 0/25

fields of study / plans the course is directly associated with

there are 13 fields of study the course is directly associated with, display

Course objectives (in Czech)

Posluchači budou na příkladu tří značně odlišných menšinových společenství schopni pochopit a vysvětlit kontinuitu i proměny vztahu české společnosti k okrajovým skupinám a menšinovosti v období nástupu a stabilizace diktatury KSČ, a to na úrovni ideologie a diskurzů, politických rozhodnutí i každodennosti.

Syllabus (in Czech)

• Rok 1948 je tradičně považován za zásadní mezník mezi obnovenou (byť omezenou) demokracií a komunistickou diktaturou. První z obou období bývá spojováno s vládou práva a pluralitou, druhé naopak s násilím a útlakem. Nejen na vztahu k německé menšině, ale i na dalších aspektech vývoje poválečného pohraničí, se ovšem dá demonstrovat, nakolik byla násilná praxe očisty společnosti od „nežádoucích“, jež právo využívala ryze instrumentálně, charakteristická již před rokem 1948. Vztah k romské menšině v českých zemích sice do jisté míry potvrzuje rok 1948 jako mezník (byť ve smyslu posunu od segregace k integraci), naopak ale relativizuje zdánlivou monolitičnost následujících dvanácti let socialistické diktatury, jež ve vztahu k Romům prošla v polovině padesátých let radikální proměnou od emancipativní k restriktivní politice. Reemigranti, zvláště volyňští, pak zajímavě dokreslují problematiku poválečného vymezování „české společnosti“, tedy toho, kdo do ní patří a kdo již nikoli. Vztah k menšinám nebude prezentován jako soubor politických rozhodnutí a norem, ale jako soustavné vyjednávání mezi ústředními politickými aktéry, lokálními funkcionáři, veřejností a menšinovými společenstvími. To umožní vykreslit i léta diktatury KSČ plasticky a ukázat společnost jako rozhodujícího aktéra – nikoliv jako pouhou oběť všemocné „totality“.
• 1. Představení průběhu semestru
• Vymezení metodologických přístupů a základních pojmů:
• Socialistická diktatura, nikoliv totalita (panství jako sociální praxe)
• Ideologie, diskurzy, politická rozhodnutí, každodennost a lokální veřejnost
• Menšiny a menšinovost. Vytěsnění, integrace a asimilace
• K metodám a pramenům – písemné prameny a orální historie
• K terminologii – Sudety, Němci, cikáni
• I. Etnická očista jako pilíř poválečného Československa
• 2. Poválečné Sudety
• Poválečné pohraničí se stalo laboratoří národní a sociální revoluce. Změny, které se tu v prvních letech po válce odehrály, často předcházely změnám celostátním, a to ve vyhrocenější, dobře zachytitelné, podobě. Vedle konsenzu i rozporů ohledně programu pro pohraničí po válce se dotkeneme i tamní každodennosti (jež se od programu a plánů mnohdy značně lišila) i mediální a literární reflexe, jež se často pohybovala na pomezí programu a popisu reality.
• 3. „Odsun“
• Nucené vysídlení Němců z českých zemí je natolik komplexním tématem, že nemá smysl podrobně probírat jeho kořeny a průběh. Protože ho ale pro porozumění tématu této specializační přednášky nelze zcela vynechat, zastavíme se u jeho reflexe v rámci světové i domácí historiografické produkce i u nejnovějších odborných diskuzí o tématu
• 4. Hranice etnického společenství
• Z hospodářských, politických i nacionálních důvodů nebylo možné vysídlit veškeré německy hovořící obyvatelstvo. Politické i mediální zápasy okolo přípustné velikosti a podoby zůstavší německé menšiny, jakož i legislativa určující, kdo smí zůstat a jaké bude mít postavení v rámci nového národního státu, jsou zcela zásadním svědectvím o převažující ideologii a určujících diskurzech v poválečné české společnosti.
• 5. Reemigranti v českých zemích (1945-1950): slovanští bratři nebo nespolehlivé živly?
• Potomci českých emigrantů, kteří se během staletí usídlili na Ukrajině, v Rumunsku a dalších zemích, byli po válce zváni zpět – aby nahradili někdejší německé dělníky a hospodáře a aby posílili český živel. Navzdory nacionálnímu patosu, s nímž byli vítáni, se řada z nich, ať už kvůli jazykovým problémům nebo odlišné sociální a kulturní identitě, záhy dostala do pozice cizorodých, podezřelých a nespolehlivých živlů.
• II. Od revoluce k obnovení pořádku
• Proměny vztahu diktatury KSČ k menšinám v letech 1948-1960
• 6. Stalinismus, emancipace a národnostní otázka
• Vztah stalinského Sovětského Svazu k národnostní a menšinové problematice je krajně rozporuplný: od podpory emancipace desítek národností, jež byly v carském Rusku zcela marginalizované, až po brutální etnické deportace a čistky. Měly tyto různé tváře politiky vůči etnickým menšinám určité ideologické zdůvodnění? Nebo se jedná jen o projevy čirého pragmatismu, legitimizované nanejvýš krátkodobými zájmy? A nakolik diktatura KSČ v období stalinismu odvozovala svůj postoj k problematice etnických menšin od sovětského vzoru?
• 7. Od marginalizace k integraci? (1) Ideologická východiska a politické změny ve vztahu k německé menšině (1949-1953)
• Zatímco ještě po celý rok 1948 se politika vůči německému obyvatelstvu nesla v duchu poválečné radikální očisty a diskriminace, nastal již v roce následujícím prudký obrat, po němž můžeme sledovat ústup od diskriminačních opatření zůstavší německé menšiny a dokonce snahu o nápravu některých křivd z předchozího období. Velmi dobře se proměna dá sledovat i na přístupu k otázkám vracení státního občanství Němcům, kde můžeme sledovat postupný přechod od snahy bránit co největšímu počtu Němců v jeho získání přes benevolentní přístup až po povinné kolektivní navrácení občanství všem Němcům na československém území. Jaké jsou kořeny těchto proměn a co jsou jejich hlavní důsledky?
• 8. Od marginalizace k integraci? (2) Každodennost a vyjednávání o přístupu k Němcům na místní úrovni
• Zatímco ideologická východiska i konkrétní politika vůči příslušníkům německé menšiny se značně proměnily, je na místní úrovni, v rámci každodenních vztahů českých úředníků, lokálních funkcionářů, zaměstnavatelů či sousedů možné sledovat řadu kontinuit s předchozím obdobím. Jaký mají tyto radikální postoje vliv na možnost prosadit proměnu ústřední politiky? A jak vnímají svoji pozici v padesátých letech samotní Němci?
• 9. Mezi věrností státu a soudržností vlastního společenství
• Volyňští reemigranti byly z hlediska diktatury KSČ krajně rozporuplnou skupinou. Bojovníci z východní fronty, kteří měli do Čech a na Moravu přinést kolektivizaci byli loajálními Čechy, ale ve své většině také věřícími a sedláky. Na jejich případě se dá velmi dobře studovat konkurence různých loajalit, možnosti vyjednávání i dílčí autonomie v prvních letech socialistické diktatury.
• 10. Osvobodit cikána (i proti jeho vůli). Ideologie a ústřední diskurzy v přístupu k Romům v českých zemích (1948-1953)
• Po roce 1948 se politika vůči Romům zásadně proměnila, což se projevilo jak na legislativě (byl zrušen zákon z roku 1927 omezující kočování, který byl označen za diskriminační a rasistický), tak i v proměně diskurzu. Hovořit o cikánech jako o příživnících bylo nadále nepřípustné, z pohledu stalinské ideologie se jednalo o oběti kapitalistického řádu, které bylo potřeba (bez ohledu na jejich vlastní preference) vyvést z izolace, převychovat v nové lidi a začlenit do pracovního procesu. Práce i vzdělání měly mít osvobozující moc a měly cikánům vrátit ztracenou důstojnost. V rámci těchto emancipativních plánů nechyběly na jedné straně úvahy o národnostní autonomii a pěstování svérázné kultury, na druhé straně ovšem ani násilí na těch, kteří se novému kurzu nechtěli nebo nemohli přizpůsobit.
• 11. Kontrola pohybu, práce a hygiena. Lokální kořeny proměny politiky vůči Romům v druhé polovině padesátých let
• Proti emancipativnímu étosu stranických ideologů a expertních kruhů se již v období stalinismu ostře vymezovaly bezpečnostní složky i místní veřejnost, jimž šlo hlavně o možnost kontroly a disciplinace, případně i o segregaci a vytěsnění. Otázkou je, nakolik to byl právě tento tlak zdola a nakolik další okolnosti, které stranické orgány přiměly k postupné změně postoje vůči romskému obyvatelstvu v druhé polovině padesátých let. Tato změna vyvrcholila v roce 1958 a nesla se v duchu omezení a kontroly nejen kočování, ale i migrace jako takové, utužení pracovní povinnosti a politiky hygieny.
• 12. Kontinuity a proměny ústředních diskurzů
• Očista společnosti se ukazuje jako základní ideologické východisko i politická praxe (nejen) poválečného desetiletí (1945-1956). Vedle této kontinuity se ale dají zároveň pozorovat výrazné ideologické posuny (ve sféře vrcholné politiky, ale postupně i na dalších úrovních), a to od nacionální přes socialistickou utopii k étosu obnovení pořádku a kontroly.

Literature

• Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism-New Directions, London/New York 2000.
• Donert, Celia; „Citizens of Gipsy Origin“: The Roma in the Reconstruction of Czechoslovakia, 1948-1989, Dissertation EUI, 2009.
• Arburg, Adrian v.; Osidlování. Die Besiedlung der Grenzgebiete der böhmischen Länder 1945-1950. Diplomarbeit, Wien 2001
• Petráš, René; Menšiny v komunistickém Československu. Právní a faktické postavení národnostních menšin v českých zemích v letech 1948-1970. Praha 2007.
• Wiedemann, Andreas; „Komm mit uns das Grenzland aufbauen!“ Ansiedlung und neue Strukturen in den ehemaligen Sudetengebieten 1945-1952, Essen 2007.
• Glassheim, Eagle; Ethnic cleansing, Communism, and Enviromental Devastation in Czechoslowakia´s Borderlands 1945-1989, in: The Journal of Modern History 78 (March 2006): 65–92.
• Brenner, Christiane; „Zwischen Ost und West“. Tschechische politische Diskurse 1945-1948. München 2009.
• Glassheim, Eagle; Most, the Town that Moved: Coal, Communists and the „Gypsy Question“ in Post-War Czechoslovakia, in: Environment and History 13 (2007): 447–476.
• Arburg, Adrian von; Zwischen Vertreibung und Integration. Die tschechische Deutschenpolitik 1947-1953. Disertační práce, FSV UK, Praha 2004.
• Sudetské osudy. Edited by Matěj Spurný. 1. vyd. [Domažlice]: Nakladatelství Českého lesa, 2006, 214 s. ISBN 8086125742. info
• FROMMER, Benjamin. National cleansing : retribution against Nazi Collaborators in Postwar Czechoslovakia. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2005, xv, 387. ISBN 0521008964. info
• ČAPKA, František, Lubomír SLEZÁK and Jaroslav VACULÍK. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005, 359 s. ISBN 8072044192. info
• PAVELČÍKOVÁ, Nina. Romové v českých zemích v letech 1945-1989. Vyd. 1. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2004, 183 s. ISBN 8086621073. info
• Redrawing nations : ethnic cleansing in East-Central Europe, 1944-1948. Edited by Philipp Ther - Ana Siljak. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, 2001, xi, 343. ISBN 0742510948. info
• NOSKOVÁ, Helena. Návrat Čechů z Volyně : naděje a skutečnost let 1945-1954. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1999, 165 s. info
• KASTNER, Q. Osidlování českého pohraničí od května 1945. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1996, 68 s., 69. ISBN 80-85950-19-7. info
• STANĚK, Tomáš. Německá menšina v českých zemích 1948-1989. 1. vyd. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1993, 282 s. ISBN 80-25241-29-3. info
• STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947. Vyd. 1. Praha: Academia, 1991, 536 s. ISBN 8020003282. info
• VACULÍK, Jaroslav. Reemigrace a usidlování volyňských Čechů v letech 1945-1948. Vyd. 1. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1984, 223 s. info

Teaching methods (in Czech)

Seminář

Assessment methods (in Czech)

zápočet

Language of instruction

Czech

Further comments (probably available only in Czech)

General note: Kurs probíhá v rámci projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0232 Multikulturní výchova, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

• Enrolment Statistics (recent)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/course/phil/autumn2011/HIB0444