FF:PGK11A16 Základy sociologie - Informace o předmětu

PGK11A16 Základy sociologie

Rozsah

2/0/0. blokově. 8 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

Mgr. et Mgr. Gábor Oláh, Ph.D. (náhr. zkoušející)
prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D. (náhr. zkoušející)

Garance

doc. Mgr. Petr Novotný, Ph.D.
Ústav pedagogických věd – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Zelená
Dodavatelské pracoviště: Ústav pedagogických věd – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 40 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/40, pouze zareg.: 0/40

Mateřské obory/plány

• Pedagogika (program FF, B-PD)

Cíle předmětu

Kurz seznamuje studenty s vědním oborem sociologie. Mapuje vznik a rozvoj této disciplíny, seznamuje s tématy, kterými se sociologie zabývá a se způsoby jejich nahlížení a vědeckého uchopení. Cílem kurzu je poskytnout studentům základní orientaci v tomto oboru. Na konci kurzu studenti chápou specifika jednotlivých sociologických paradigmat, směrů a škol, znají jejich hlavní představitele a základní výzkumné vědecké práce. Orientují se v základních tématech soudobé sociologie, jsou seznámeni s dostupnými zdroji dat o české společnosti.

Výstupy z učení

Kurz je zaměřen na tři hlavní okruhy dovedností, jimiž budou absolventi disponovat: 1) Rozvinout pochopení základních konceptů, používaných v sociologii (sociální instituce, sociální role, sociální jednání, sociální struktura, stratifikace, mobilita) 2) Pochopit základní metodologické přístupy (kvantitativní a kvalitativní metodologii, interpretativní a konstruktivistické epistemologie) 3) Být informován(a) o existenci oborových sociologií a pochopit jejich přístupy jako příklady praktických aplikací sociologické teorie (sociologie rodiny, vzdělávání, sociologie stratifikace a nerovnosti, sociální politika)

Osnova

• Blok 1: Jedna lekce: předpoklady sociologie jako vědy 1. lekce: VZNIK SOCIOLOGIE, JEJÍ KONCEPTY A METODY Témata: Sociologie jako produkt přechodu od tradiční k moderní společnosti. Historický kontext v němž vzniká potřeba sociální vědy: stěhování do měst, rostoucí význam průmyslu, vědy a racionality, setkávání kultur, kolonizace a migrace, změny v organizaci práce a nárůst rozsahu tržních vazeb, demografická změna. Součást širších trendů: Novověký humanismus, osvícenství, racionalita a sekularizace. Opakují se dějiny? – diskuse o zániku klasických sociologických přístupů v postmoderní době. Je možná věda o společnosti, kterou tvoří a zároveň zkoumají lidé? Může být tato věda objektivní? Jaké výsledky od ní můžeme čekat a jaké naopak ne? Pojem „paradigma“ – proč je sociologie multiparadigmatická. Problém vědomí, vůle a interpretace – principiální rozdíly sociálních a přírodních věd. Vymezení a prolínání: demografie, ekonomie, sociální psychologie, politologie – kde je naše pole? Co je „empirický“ a empirie? Jak se má empirie k teorii? Východiska kvantitativního a kvalitativního přístupu. Metoda výběrového šetření (survey) a její souvislosti (deduktivní logika testování hypotéz, výběry z populace, formulace otázek, formy hromadného dotazování). Kvalitativní metody a jejich společné znaky (induktivní logika budování teorie, rozhovory – interakce, hloubkový a celostní přístup,) Povinná četba: Giddens: 23–46 (1. Co je to sociologie?) Harrington: 27–40 (1. Úvod: Co je sociální teorie) Giddens: 47–74 (2. Kladení a zodpovídání sociologických otázek) Keller: 8-25 (Sociologie jako produkt krize) Blok 2: Dvě lekce: stručná historie sociologie 2. lekce: STRUČNÁ HISTORIE SOCIOLOGICKÝCH PŘÍSTUPŮ I Ustavení sociologie jako vědy na pomezí fyzikální exaktnosti a humanitního porozumění. Soupeřící přístupy, předchůdci a slepé uličky Alexis de Tocqueville, August Comte, Herbert Spencer, Karl Marx Vymezení dvou základních linií sociologického myšlení: Strukturní funkcionalismus, makroteorie, sociální fakta: Émile Durkheim Teorie sociálního jednání, interpretativní sociologie, metodologický individualismus: Max Weber Povinná četba: Harrington: 54–86 (Comte a další) Giddens: 75–83 (3. Teorie a perspektivy v sociologii) Harrington: 86–119 (Durkheim, Weber) Giddens: 84–90 (Založení sociologie, Dukrheim, Weber) 3. lekce: STRUČNÁ HISTORIE SOCIOLOGICKÝCH PŘÍSTUPŮ II Rozvoj empirických metod a teorií středního dosahu – Chicagská škola, symbolický interakcionismus, Sociální konstruktivismus Kritická, post-marxistická teorie – Frankfurtská škola, Fenomenologické inspirace – sociologie vědění Dominance strukturního funkcionalismu a reakce na ni – Talcott Parsons, Robert Merton, Charles Wright Mills, Reflexe krize racionality: (Dialektika osvícenství, Modernita a holocaust) Exploze rozmanitosti po 2.sv. válce: Feministické proudy, postmoderní sociologie, kulturní sociologie Povinná četba: Harrington 161–187 (Interpretativismus a interakcionismus) Keller: 129–140 (4.3. Interpretativní sociologie) Harrington 133–160 (Funkcionalismus a jeho kritici) Keller 101–116 (4. 1. Teorie konsensuální) Blok 3: Dvě lekce: příklady sociologického přístupu ke konkrétním tématům 4. lekce: STRUKTURA SPOLEČNOSTI – STRATIFIKACE, MOBILITA, NEROVNOST A VZDĚLÁVÁNÍ Struktura? – nejednoznačnost pojmu – struktura jako vzorec jednání, struktura jako část systému, struktura jako význam. Teorie a diskuse okolo pojmu třída – od Marxe po Goldthorpa – jsou třídy užitečné, nebo mrtvé? Klasické alternativy k třídní analýze: statusové skupiny – Weberovská koncepce tříd coby skupin sdílejících kulturu. Novodobé alternativy k třídní analýze: vícerozměrné teorie polí, kapitálů a habitů (Bourdieu) Identity / subkultury vs. třídy a statusy – co v současnosti definuje kým se cítíme a ke komu patříme? Povinná četba: Giddens 395–436 (11. Stratifikace a sociální třídy) Giddens 757–804 (19. Vzdělání) 5. lekce: SOCIALIZACE, RODINA, GENDER Vzdělání jako moderní osa legitimizace sociálních nerovností. Meritokracie vzdělanostního systému, nebo kruh mocenské elity? Reprodukce nerovností skrze vzdělání – teorie kulturního kapitálu a habitu (P. Bourdieu). Rodina jako jednotka reprodukce – stručné připomenutí teoretických přístupů k problému předávání sociálního řádu z generace na generaci. Tradiční a moderní rodina jako jeden z mýtů sociologie. Změny v pojetí partnerství – transformace intimity (A. Giddens). Gender – kulturní významy spojené s biologickými charakteristikami, heirarchizace maskulinity a femininity. Povinná četba: Giddens 305–352 (9. Rodina a intimní vztahy), Giddens 531–575 (14. Sexualita a gender) jejich metodologie.

Literatura

povinná literatura
• GIDDENS, Anthony. Sociologie. Edited by Philip W. Sutton, Translated by Tereza Jiroutová Kynčlová - Blanka. Aktualizované a rozšířen. Praha: Argo, 2013, 1049 stran. ISBN 9788025708071. info
• HARRINGTON, Austin. Moderní sociální teorie : základní témata a myšlenkové proudy. Translated by Hana Antonínová. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 495 s. ISBN 8073670933. info
• KELLER, Jan. Úvod do sociologie. 4., rozš. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 204 s. ISBN 80-85850. info
• MARTUCCELLI, Danilo. Sociologie modernity : itinerář 20. století. Translated by Pavla Doležalová - Jana Spoustová. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008, 494 s. ISBN 9788073251451. info

doporučená literatura
• The Blackwell companion to social theory. Edited by Bryan S. Turner. 2nd ed. Malden: Blackwell, 2000, xx, 570. ISBN 063121366X. info

Výukové metody

přednáška

Metody hodnocení

POVINNOSTI: Předpokladem smysluplné práce v kurzu je průběžná četba literatury, zadané ke konkrétním lekcím. K úspěšnému ukončení kurzu je třeba získat minimálně 60 bodů ze 100. Seminární práce: 30 bodů (odevzdat podle aktuálního sylabu v IS studijní materiály) Zkouška – písemný test: 70 bodů (v dohodnutých zkouškových termínech) SEMINÁRNÍ PRÁCE: Úkolem je zpracovat krátký text (2 normostrany = 3600 znaků vč. mezer ±10 %) na vybrané sociologické téma. Nepůjde o volnou úvahu, ale spíše kratičký esej na základě četby. Může jít o popis myšlenek konkrétního sociologa (např. Weber, Durkheim, Marx, Parsons, Bourdieu) a zhodnocení jeho přínosu, může jít o srovnání přístupu dvou či několika autorů (např. jak přistupoval k sociálním třídám Marx a jak Weber), může jít o rozbor nějakého sociologického konceptu (např. gender, sociální kapitál, sociální instituce, sociální role, integrace...). Při psaní textu musíte vycházet z povinné literatury.

Informace učitele

Tipy na další zdroje: (vše nepovinné – pro inspiraci můžete kouknout, může se vám hodit v budoucnosti) Sociologické časopisy v ČR a SR: Sociologický časopis, Sociológia (odborné časopisy vydávané akademií věd ČE a SR, reprezentují národní špičku v oboru, oba mají tzv. impakt faktor) Sociální studia (odborný časopis vydávaný FSS MU, monotematická čísla orientovaná na různé oblasti sociologie i politologie a humanitní environmentalistiky) Data a výzkum / SDA Info (vydává Akademie věd ČR, zaměření na metodologii a kvantitativní výzkum) Biograf (vydává občanské sdružení Časopis Biograf, zaměření na kvalitativní výzkum a biografickou sociologii) Historická sociologie (zaměření na historický výzkum) Naše společnost (vydává Akademie věd, CVVM, zaměření na veřejné mínění) Gender, rovné příležitosti, výzkum (vydává Akademie věd, zaměření na genderovou nerovnost) Demografie (vydává Český statistický úřad – analýzy populace a demografických jevů) VEŘEJNĚ DOSTUPNÉ DATOVÉ ZDROJE: ODKAZY (sociologie sice nepracuje pouze s kvantitativními daty a statistikami, nicméně mohou pro nás být užitečná kvůli přehledu o kontextu – například o vývoji populace, o mezinárodním srovnání) Nejdůležitější české zdroje: - Zde získáte základní statistická data o ČR Český statistický úřad – sekce obyvatelstvo: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide Český statistický úřad – statistické ročenky „pohyb obyvatelstva“ – celé prameny ke stažení již od roku 1930 https://www.czso.cz/csu/czso/casova_rada_demografie Český statistický úřad – Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností (EU-SILC) https://www.czso.cz/csu/xs/vyberove_setreni_prijmu_a_zivotnich_podminek_domacnosti_eu_silc Sociologický datový archiv – analýza možná na webu, po registraci i stažení datových souborů http://nesstar.soc.cas.cz/webview/ Ústav pro informace ve vzdělávání – UIV, později převeen pod MŠMT – ročenky školství http://sberdat.uiv.cz/rozcestnik/ http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – ÚZIS http://www.uzis.cz + tematické ročenky ministerstev (např. spravedlnost, vnitro, doprava…) Eurostat: - Koukněte se, jak je na tom ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi: Porodnost: http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/births-fertility-data/main-tables Migrace: http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/migration-and-citizenship-data/main-tables Sňatky a rozvody: http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/marriages-and-divorces-data/database Úmrtnost a naděje dožití http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/deaths-life-expectancy-data/main-tables Stránky rozsáhlých mezinárodních výběrových šetření: - Podívejte se na největší evropská sociologická šetření (Nejdůležitější sociologicky relevantní projekty, v nichž Česká republika participovala v minulosti, nebo participuje nyní. Data z těchto výzkumů jsou dostupná buď přes jejich webové stránky, nebo v Sociologickém datovém archivu) European Values Study (EVS) Cca desetileté rozestupy jednotlivých vln šetření srovnávajícího postoje a hodnotové orientace obyvatel evropských zemí. 2017 – sběr další vlny šetření i v ČR. http://www.europeanvaluesstudy.eu European social survey. (ESS) Srovnávácí šetření v evropských zemích od roku 2001 http://www.europeansocialsurvey.org International Social Survey Programme (ISSP) Mezinárodní šetření konané každý rok s odlišnou tematickou orientací (např. Pracovní orientace, Občanství, Národní identita, Zdraví, Životní prostředí, Sociální nerovnosti, Rodina…) http://www.issp.org/data-download/by-year/ Generations & Gender Programme (GGP) Mezinárodní šetření zaměřené na životní dráhy, mezigenerační vztahy a gender http://www.ggp-i.org Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Zaměřeno na stáří a stárnutí populace http://www.share-project.org Programme for International Student Assesment (PISA) – zaměřeno na srovnávání výkonu žáků a studentů http://www.oecd.org/pisa/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2020/PGK11A16