AEA_11 Geologie pro archeology

Filozofická fakulta
jaro 2001
Rozsah
2/0/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. RNDr. Rudolf Musil, DrSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Předpoklady
Požadavky ke kolokviu: - znalost základních geologických termínů z kvartérní geologie - znalost stratigraficých škál pleistocénu a holocénu - znalost hlavních typů sedimentů a jejich makroskopického rozlišování - znalost vývoje faunistického společenstva pleistocénu
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Anotace: ------- Přednáška sleduje několik cílů: chce seznámit posluchače se základní terminologií, podat hlavní informace o stratigrafických škálách pleistocénu a holocénu (především z prostoru Alp a severní Evropy), podrobně probrat detailní stratigrafickou škálu posledního glaciálu a holocénu, která má pro archeologickou práci největší význam, v hrubých rysech podat vývoj faunistických společenstev a jejich změny vlivem klimatických výkyvů, migrace a vymírání a probrat stratigrafické začlenění hlavních středoevropských paleolitických lokalit. Druhou částí přednášky je pak seznámení s hlavními genetickými typy sedimentů a se způsoby jejich makroskopického rozlišování. Studentům se doporučuje zúčastnit se jednodenních kvartérních exkurzí, které probíhají na Katedře geologie a paleontologie PřF MU, aby se prakticky seznámili s hlavními kvartérními lokalitami brněnského okolí a s hlavními druhy sedimentů.
Osnova
  • Sylabus přednášky: ----------------- 1. Důležitost kvartérní geologie pro archeologickou praxi. Charakteristika kvartéru, intenzita klimatických oscilací v čase a v různých oblastech Evropy, stávající časopisy pojednávající komplexně o kvartéru, naše a světové organizace odborníků v kvartéru. 2. Různé druhy stratigrafických škál podle oblastí a podle použitých podkladů. Alpinská stratigrafická škála, severoevropská stratigrafická škála, biostratigrafické škály, magnetostratigra- fická škála, mořská izotopová stratigrafie, spodní a svrchní hranice pleistocénu a holocénu. 3. Zaledněná území, periglaciální oblasti, důsledky těchto změn, význam Moravy z hlediska severojižních migrací. 4. Detailní škála posledního glaciálu a její historické změny. 5. Hlavní rody a druhy jednotlivých interglaciálů a glaciálů. Změny společenstva posledního glaciálu a pozdního glaciálu. 6. Stratigrafická škála holocénu, intenzita jednotlivých klimatických výkyvů, změny rostlinného společenstva, sedimenty jednotlivých období, plži a obratlovci, osídlení, přírodní prostředí, vše ve vztahu k archeologické chronologii. 7. Stratigrafie hlavních středoevropských paleolitických lokalit, jejich lovná zvěř z hlediska jednotlivých druhů a jejich množství. 8. Hlavní typy kvartérních sedimentů. Suchozemské sedimenty (eolické, svahové, deluviofluviální, eluviální, jeskynní). Vodní sedimenty (fluviální, proluviální, štěrkové terasy, jezerní, bažinné, sladkovodní vápence). Paleopůdy. 9. Půdotvorné faktory (matečná hornina, podnebí, organismy, reliéf, čas). Složení půd, jejich klasifikace. 10. Hlavní typy terestrických půd. 11. Studijní literatura. Ukázky s vysvětlujícím slovem. 12.-15. Exkurze
Metody hodnocení
2 P, k
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, jaro 2020.