CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Villnow Komárková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Út 9:10–10:45 C34, I. Janyšková
CJA005/B: Út 10:50–12:25 C41, I. Janyšková
CJA005/C: Pá 9:10–10:45 128A, P. Kosek
CJA005/D: Pá 10:50–12:25 128A, P. Kosek
CJA005/E: Út 15:50–17:25 M22, J. Villnow Komárková
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.