US_127 Středoevropská kavárna - zastavárna času nebo horká postel revoluce?

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
2/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Miroslav Jeřábek, Ph.D. (přednášející), PhDr. Aleš Filip, Ph.D. (zástupce)
Garance
Mgr. Kristýna Celhofferová, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Vlasta Taranzová
Rozvrh
Po 17:30–19:05 N21
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 160 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/160, pouze zareg.: 0/160, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/160
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem přednáškového cyklu bude seznámit posluchače s tradicí pití kávy a kavárenskou kulturou v geografickém prostoru střední Evropy. Přednášky budou strukturovány tím způsobem, aby studenti blíže poznali společenské, kulturní a politické dějiny střední Evropy v 18. , 19. a 20. století. Kultura pití kávy vytvářela až do poloviny 20. století v rámci středoevropské městské kultury osobitý fenomén. Po nástupu komunistů k moci byly kavárny v bývalém Československu, Polsku a Maďarsku (stejně i v zemích balkánského poloostrova) vytlačovány z veřejného života. V posledních dvaceti letech se uskutečňuje komplikovaná a ne zcela podařená obnova kavárenského života
Osnova
  • 1) Historie pěstování kávy. Počátky tradice pití kávy v evropském prostředí. Káva jako nápoj aristokratů a měšťanů. 2) První středoevropské kavárny. Turecká káva - dědictví národa dobyvatelů. Počátky kavárenství ve Vídni i v Brně. Pojem taverna. 3) Karbonáři, polští a řečtí revolucionáři 20. a 30. let 19. století. Lord Byron. Pil Sylvio Pellico na Špilberku kávu? 4) Biedermeier a kavárna. Středoevropská usedlá měšťanská společnost versus rebelové a revolucionáři. Pražské kavárny a lokály v revolučním roce 1848. Josef Václav Frič - revolucionář nebo i znalec kávy? Fričovy osudové pražské a pařížské kavárny. 5) Kavárna a (středo)evropská moderna. Proslulé umělecké kavárny kolem roku 1900 v Paříži, Vídni, Praze, Budapešti, Brně, Krakově i Lvově. 6) Funkcionalistická architektura, architekti a kavárny. Chladná elagance funkcionalistických kaváren. Brno - hlavní město moderní středoevropské architektury? 7) Bláznivá a šťastná dvacátá léta - historie jedné velké iluze. Kavárny jako běžná součást životního stylu. Biografy, kabarety, jazz, rozhlas, sport, tramping a kavárenská společnost. 8) Kavárna jako místo azylu. (Nejen) intelektuálové na útěku. Fenomén středoevropské emigrace po roce 1933, 1934 a 1938. Německá a rakouská emigrace v Praze a Brně. Odraz středoevropské emigrace v evropské literatuře. 9) Rušení kaváren po roce 1948. Kavárník jako třídní nepřítel. Tepláková kultura padesátých let. Anděl na dovolené, Anděl na horách a Anděl v kavárně? 10) Kavárny, spisovatelé a literární časopisy šedesátých let. Zobrazení kavárny v evropském výtvarném umění. Brněnská kavárna Bellevue jako symbol doby. 11) Kavárna disidentem doby? Pivní kultura 70. a 80. let v ČSSR versus minorita kaváren. Životní styl československé společnosti v době Gustava Husáka a éře Karla Gotta, Ivana Lendla a JZD Slušovice. 12) Kavárna jako objekt privatizace a restituce. Obtížná obnova kavárenské kultury po roce 1990. 13) Café Brno. Město a kavárny v proměnách času. Promítání 60 minutového dokumentu (ČT Brno 2008).
Literatura
  • Karel Bartz: Karbonáři na Špilberku. Brno 1935.
  • Silvio Pellico: Má vězení. Praha 1926.
  • Josef Václav Frič: Paměti. Praha 1957.
  • Otakar Nový: Ohňostroj pražských barů a lokálů. Praha 1995.
  • Leni Reiner: Kavárna nad Prahou. Praha 2001.
  • Josef Kroutvor: Města a ostrovy. Praha 2002.
  • Karel Altman, Lenka Kudělková, Vladimír Filip: Zmizelý svět brněnských kaváren. Brno 2008.
  • Karel Altman: Krčemné Brno. Brno 1993.
  • Jiří Knapík: Únor a kultura: sovětizace české kultury 1948-1950. Praha 2004.
  • Miroslav Jeřábek: Společenský život brněnských kaváren v prvních desetiletích 20. století. In: Brno v minulosti a dnes. Brno 2005.
  • Týž: Zmizelý a současný svět brněnských kaváren. In: Rozrazil, č.5/2008.
Výukové metody
Přednášky a diskuse.
Metody hodnocení
Napsání eseje na základě přednášených témat.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednorázově.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2010, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022.