VH_764 Antika a hudba

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. PhDr. Pavel Sýkora, Ph.D. (přednášející), prof. PhDr. Jana Perutková, Ph.D. (zástupce)
Garance
doc. Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Vlasta Taranzová
Rozvrh
Čt 9:10–10:45 N42
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 15 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Základní osnovou přednášky je pojetí antiky jako jednoho z kořenů evropské hudby. Reflektována budou následující témata: antická hudební teorie, filosofie, rétorika, mytologie, literatura a umění. Tyto jevy budou sledovány v průběhu vývoje evropského hudebního myšlení od svých antických počátků až po současnost.
Osnova
  • 1. Hudba v antickém Řecku a Římě – řecká hudební teorie (Aristoxenos).
  • 2. Ohlas antické filosofie – harmonia mundi (Pýthagorás, Boëthius, Kepler, Hindemith).
  • 3. Význam antické rétoriky pro vznik barokní hudby – musica poetica (Cicero, Quintilianus, Burmeister).
  • 4. Afektová teorie a její kořeny v dílech starověkých filosofů – imitazione delle parole (Platón, Ficino, Caccini, Monteverdi).
  • 5. Genere concitato – teorie hlasových rejstříků (Monteverdi).
  • 6. Parodie antického mýtu v hudebním divadle (Ovidius, Dürrenmatt, Monteverdi, Gluck, Offenbach, Strauss, Stravinskij, Martinů aj.).
  • 7. Střet apollinského a dionýského principu (Nietzsche, Stravinskij).
Informace učitele
Výběr z literatury ANDRIESSEN, LOUIS – SCHÖNBERGER, ELMER: The Apollonian Clockwork: On Stravinsky. Oxford University Press, Oxford – New York 1989.
ARISTOTELÉS: Poetika. Oikoymenh, Praha 2008.
ARNOLD, DENIS: Monteverdi. Oxford University Press, New York 2000.
ARNOLD, DENIS: „Monteverdi and the Art of War.“ The Musical Times, CVIII (1967), no. 1491, s. 412-414.
AUERBACH, ERICH: Mimesis: Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Mladá fronta, Praha 1998.
BOHADLO, STANISLAV: Materiály ke studiu dějin hudby, estetiky a sociologie III: Období baroka. Pedagogická fakulta, Hradec Králové 1988.
BRANBERGER, JAN: René Descartes, filosof hudby: Příspěvek k dějinám hudební estetiky. Nákladem vlastním, Praha 1933.
BUELOW, GEORGE J.: „Rhetoric and music.“ In: Stanley Sadie (ed.): The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Macmillan Publishers Limited, London l981, vol. 15, s. 793-803.
BUKOFZER, MANFRED F.: Hudba v období baroka: Od Monteverdiho po Bacha. Opus, Bratislava 1986.
CURTIUS, ERNST ROBERT: Evropská literatura a latinský středověk. Triáda, Praha 1998.
ČERNÝ, MIROSLAV K.: Hudba antických kultur. Academia, Praha 2006.
ČERNÝ, VÁCLAV: Kéž hoří popel můj: Z poezie evropského baroka. Mladá fronta, Praha l967.
DE SANCTIS, FRANCESCO: Dějiny italské literatury. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1959.
DESCARTES, RENÉ: Vášně duše. Mladá fronta, Praha 2002.
DRUSKIN, MICHAIL SEMJONOVIČ: Igor Stravinskij: Osobnost, dílo, názory. Editio Supraphon, Praha l98l.
DÜRRENMATT, FRIEDRICH: Labyrint. Hynek, Praha 1998.
DYKAST, ROMAN: Hudba věku melancholie. Togga, Praha 2005.
ECO, UMBERTO: Umění a krása ve středověké estetice. Argo, Praha 1998.
EGGEBRECHT, HANS HEINRICH: Heinrich Schütz: Musicus poeticus. Heinrichshofen´s Verlag, Wilhelmshaven 1984.
EINSTEIN, ALFRED: Madrigal. In: Od renesance k hudbě dneška: Výběr studií a článků. Editio Supraphon, Praha – Bratislava 1968.
Encyklopedie světového malířství. Academia, Praha 1975.
FABBRI, PAOLO: Monteverdi. Biblioteca di cultura musicale: Autori e opere, EDT/Musica, Torino 1985.
GILBERTOVÁ, KATHARINE EVERETH – KUHN, HELMUT: Dějiny estetiky. Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1965.
GRAVES, ROBERT: Řecké mýty I., II. Odeon, Praha 1982.
HOSTINSKÝ, OTAKAR: O hudbě starých Řeků. Praha l884.
CHEW, GEOFFREY: „The Platonic Agenda of Monteverdi’s Seconda Pratica: A Case Study from the Eighth Book of Madrigals.“ Music Analysis, XII (1993), no. 2, s. 147-168.
CHEW, GEOFFREY: „Stile concitato.“ In: Stanley Sadie – John Tyrrell (eds.).: The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second edition, New York, Oxford University Press 2001, vol. 24, s. 390-391.
KEPLER, JOHANNES: Sen neboli Měsíční astronomie. Paseka, Praha 2004.
MACE, DEAN T.: „Tasso, La Gerusalemme liberata, and Monteverdi.“ In: E. S. Beebe (ed.): Music and language: Studies in the history of music, 1, Broude brothers limited, New York 1983, s. 118-156.
MIHULE, JAROSLAV: Martinů. Osud skladatele. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, Praha 2002.
MONTEVERDI, CLAUDIO: Madrigali Guerrieri e Amorosi: Libro VIII (Venezia 1638). Vol. I: Madrigali guerrieri. In: Andrea Bornstein (ed.), Claudio Monteverdi, Madrigali, Opera completa, vol. 8.1. Seconda ed., Ut Orpheus edizioni, Bologna 2007.
MONTEVERDI, CLAUDIO: Madrigali Guerrieri e Amorosi: Libro VIII (Venezia 1638). Vol. II: Madrigali amorosi. In: Andrea Bornstein (ed.), Claudio Monteverdi, Madrigali, Opera completa, vol. 8.2. Seconda ed., Ut Orpheus edizioni, Bologna 2007.
NEJEDLÝ, ZDENĚK: Všeobecné dějiny hudby. Díl I. Kniha druhá: Antika. Praha l930.
NIETZSCHE, FRIEDRICH: Zrození tragédie z ducha hudby. Gryf, Praha 1993.
NOVOTNÝ, FRANTIŠEK: O Platonovi. I. Život. Jan Laichter, Praha 1948.
NOVOTNÝ, FRANTIŠEK: O Platonovi. II. Dílo. Jan Laichter, Praha 1948.
NOVOTNÝ, FRANTIŠEK: O Platonovi. III. Filosofie. Jan Laichter, Praha 1949.
NOVOTNÝ, FRANTIŠEK: O Platónovi. IV. Druhý život. Academia, Praha 1970.
OBNISKA, EWA: Claudio Monteverdi: Życie i twórczność. Stella Maris, Gdańsk 1993.
PEČMAN, RUDOLF: „Hudební divadlo Bohuslava Martinů a jeho vztah ke světu antiky.“ Opus musicum, XIV (1982), č. 10, s. 292-295.
PEČMAN, RUDOLF: „Monteverdi a jeho ´Orfeus´.“ In: Jürgen Jürgens (ed.): Claudio Monteverdi: Orfeo (L’Orfeo). Příloha ke kompletní nahrávce opery. Supraphon, Praha 1978.
PLATÓN: Ústava. Oikoymenh, Praha 2001.
QUINTILIANUS, MARCUS FABIUS: Základy rétoriky. Odeon, Praha 1985.
RACEK, JAN: Hudební estetika v Descartově Compendiu musicae. Hudební matice Umělecké besedy, Brno 1943.
RACEK, JAN: Slohové problémy italské monodie: Příspěvek k dějinám jednohlasé barokní písně. Edice Melantrich – Pazdírek, Praha – Brno 1938.
SAUNDERS, STEVEN: „New Light on the Genesis of Monteverdi’s Eighth Book of Madrigals.“ Music & Letters, LXXVII (1996), no. 2, s. 183-193.
SCHRADE, LEO: Monteverdi: Creator of Modern Music. W. W. Norton & Company, New York 1950.
STEVENS, DENIS: „Madrigali Guerrieri, et Amorosi: A Reappraisal for the Quatercentenary.“ The Musical Quarterly, LIII (1967), no. 2, s. 161-187.
STIEBITZ, FERDINAND: Stručné dějiny řecké literatury. Univerzita J. E. Purkyně v Brně, fakulta filozofická, Státní pedagogické nakladatelství, Brno – Praha 1987.
STIEBITZ, FERDINAND: Stručné dějiny římské literatury. Univerzita J. E. Purkyně v Brně, fakulta filozofická, Státní pedagogické nakladatelství, Brno – Praha 1977.
STRAVINSKIJ, IGOR: Rozhovory s Robertem Craftem. Editio Supraphon, Praha – Bratislava l967.
SVOBODA, KAREL: Estetika svatého Augustina a její zdroje. O pořádku. O učiteli. Karolinum, Praha 2000.
SVOBODA, KAREL: Vývoj antické estetiky. Orbis, Praha 1926.
SVOBODA, LUDVÍK (ed.): Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973.
SÝKORA, PAVEL: Claudio Monteverdi: Souboj Tankreda s Klorindou. Mezi manýrismem a barokem. Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě – KLP, Praha 2010.
SÝKORA, PAVEL: „Claudio Monteverdi: Souboj Tankreda s Klorindou. (Několik úvah o formě a stylu.)“ Opus musicum, XXXII (2000), č. 1, s. 29-33.
SÝKORA, PAVEL: „‘Hai vista! hai conoscenza!’: Princip imitazione le parole a Monteverdiho Combattimento di Tancredi et Clorinda (1624).“ In: Irena Medňanská (ed.): Slovo a hudba ako štrukturálno-architektonický celok hudobného myslenia 17. – 18. storočia. Prešov, Súzvuk 2006, s. 191-204.
SÝKORA, PAVEL: „Monteverdiho platónské inspirace.“ In: Jan Baťa (ed.): Miscellanea z výročních konferencí České společnosti pro hudební vědu 2006 až 2007. Praha, Česká společnost pro hudební vědu a Etnologický ústav Akademie věd České republiky 2008, s. 105-111.
SÝKORA, PAVEL: „Vale, Creo! Audimus. (Sbohem, Kreonte! Posloucháme.) Parodická destrukce pozdravu v Stravinského Králi Oidipovi?“ In: Petr Macek (ed.): Musicologica Brunensia 44, 2009, 1-2, s. 193-202.
SÝKORA, PAVEL: „Zápas Apollóna s Dionýsem. Sváteční zobrazení mýtu v díle Igora Stravinského.“ In: Petr Macek (ed.): Musicologica Brunensia. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity H 41, 2006, Masarykova univerzita 2007, s. 193-204.
SYPHER, WYLIE: Od renesance k baroku: Proměny umění a literatury 1400-1700. Odeon, Praha 1971.
ŠAFRÁNEK, MILOŠ (ed.): Divadlo Bohuslava Martinů. Editio Supraphon, Praha l979.
ŠTĚDROŇ, MILOŠ: Claudio Monteverdi: Génius opery. Editio Supraphon, Praha 1985.
TARLING, JUDY: The Weapons of Rhetoric: A Guide for Musicians and Audiences. Corda Music Publ., St. Albans, Hertfordshire 2004.
TASSO, TORQUATO: Osvobozený Jeruzalém ve vyprávění a výběru Alfreda Giulianiho. Odeon, Praha 1980.
TATARKIEWICZ, WŁADYSŁAW: Dejiny estetiky 1. Staroveká estetika. Tatran, Bratislava 1985.
TOMLINSON, GARY: Monteverdi and the End of the Renaissance. University of California Press, Berkeley – Los Angeles 1987.
VIČAR, JAN – DYKAST, ROMAN: Hudební estetika. Akademie múzických umění v Praze, hudební fakulta, Praha 2002.
VITRUVIUS: Deset knih o architektuře. Ed. Antická knihovna 42/R, Arista, Baset, Praha 2001.
VOLEK, JAROSLAV: Kapitoly z dějin estetiky: Od antiky k počátku XX. století. Panton, Praha 1969.
VYSLOUŽIL, JIŘÍ: „The Ariadne of Bohuslav Martinů. Notes on the Genesis, Style and Ideas of the Work.“ In: Rudolf Pečman (ed.): The Stage Works of Bohuslav Martinů. Praha 1967, s. 196-203.
WALSH, STEPHEN: The Music of Stravinsky. Oxford University Press, Oxford 1988.
WALSH, STEPHEN: Oedipus rex. Cambridge University Press, Cambridge 1993.
WALSH, STEPHEN: Stravinsky: A Creative Spring: Russia and France, 1882-1934. University of California Press, Berkeley – Los Angeles 2002.
WALSH, STEPHEN: Stravinsky: The Second Exile: France and America 1934-1971. Pimlico, London 2007.
WINCKELMANN, JOHANN JOACHIM: Dějiny umění starověku. Stati. Odeon, Praha 1986.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednorázově.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2014, jaro 2015.