FF:HIB058bn Dějiny a kultura Romů - Informace o předmětu

HIB058bn Dějiny a kultura Romů a odborná praxe

Rozsah

blokově. 4 kr. Ukončení: z.

Vyučující

PhDr. Jana Horváthová (cvičící)
Mgr. Anna Míšková (cvičící)

Garance

PhDr. Jana Horváthová
Historický ústav – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Historický ústav – Filozofická fakulta

Rozvrh

Čt 10:00–11:40 VP, kromě Čt 18. 4.

Předpoklady

(! HIA260 Dějiny a kultura Romů ) && (! HIB0481 Dějiny a kultura Romů )

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 12/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25

Mateřské obory/plány

předmět má 19 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem předmětu je seznámit posluchače s dějinami romského etnika na území Čech a Moravy od příchodu Romů z Indie, se zvláštním důrazem na období od prvních historických zpráv o Romech ve střední Evropě, přes dějiny soužití v rámci jednotlivých epoch až k dějinám zániku původní romské populace v období nacismu. Dotknou se i poválečné imigrace Romů a jejich postavení v rámci komunistické politiky až po současnost. Dalšími tématy kurzu bude romská materiální a duchovní kultura, např. výtvarná, literární a hudební kultura. Přednášky se konají v prostorách Muzea romské kultury za využití sbírkových předmětů i výstavních projektů této instituce a budou se na nich podílet odborní pracovníci muzea. V praktické části budou posluchači přímo zapojeni do činnosti muzea.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- charakterizovat hlavní etapy dějinného vývoje romské společnosti v českých zemích
- určit základní periodické mezníky v dějinách Romů
- orientovat s v problematice romského holocaustu
- popsat specifika romské kultury

Osnova

• • 22. 2. Zahájení (Mgr. Anna Míšková), Romové od středověku po osvícenství (Mgr. Tereza Richtáriková)
• • 29. 2. Vědecká produkce o Romech a participace vědců na politikách státu (se zaměřením na demografii) (Nikola Ludlová)
• Přednáška v úvodu načrtne historii institucionalizace vědecké produkce vědění o Romech v Československu po r. 1945. To znamená, že popíše širší politický a kulturní kontext, který podnítil zájem státu a jednotlivých aktérů*ek studovat tuto populaci v synchronní a diachronní perspektivě, a iniciativy, které usilovaly o založení nových pracovišť a vedly k založení výzkumných teamů specificky zaměřených na studium Romů a etablování této badatelské orientace v rámci již existujících disciplín. Představí také začlenění této tematiky do státních vědeckých plánů v různých oborech. Zároveň u disciplín, kde se zájem o Romy ustanovil již v meziválečném období či dříve, přednáška představí hlavní aktéry, jejich teoretické pozice a postoje ke státním politikám před a po roce 1945. Druhá část přednášky se specificky zaměří na výzkum romské populace v demografii, instrumentalizaci těchto poznatků při tvorbě a implementaci státních politik a zhodnocení společenské prestiže a vědeckého významu, který demografii tato badatelská orientace přinesla.
• • 7. 3. Dějiny Romů od poloviny 18. stol do roku 1938 (PhDr. Jana Horváthová), ZAČÍNÁ V 9:00
• Přednáška pojedná o pokračování procesu pozvolného a stále se zintenzivňujícího usazování Romů zejména v oblasti jižní a jihovýchodní Moravy, o neutuchajícím postupu státních úřadů proti kočovníkům. Bude nastíněn postup úřadů včetně samosprávních i to, jak omezoval snahy Romů o trvalé usazení; zvláštní pozornost bude věnována výkladu zákona 117/1927 o potulných cikánech.
• • 14. 3. Genocida Romů v době druhé světové války 1939-1945 (Mgr. Anna Míšková)
• Během této přednášky se studenti dozví více o kořenech a počátcích perzekuce Romů a Sintů během druhé světové války, dále pak také o průběhu genocidy, o tzv. cikánských, fakticky koncentračních, táborech na území protektorátu a osudu vězňů v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech, ale také o osudu těch, kteří se ukrývali před transporty, či o osudu Romů a Sintů na Slovensku. Součástí budou ukázky orálně historických pramenů a nastínění možného badatelského prostoru v tomto tématu.
• • 21. 3. Dějiny Romů po roce 1945 (Mgr. Tereza Richtáriková)
• • 28. 3. Specifika vzdělávání romských dětí (Mgr. Kristýna Studená) TBC
• • 4. 4. Tradiční a současná romská hudební kultura (Mgr. Ondřej Skovajsa, PhD.)
• Nad projektem Giľora (v romštině „písničky“) (https://www.youtube.com/@gilora a www.gilora.cz) jeho hlavní tvůrce, etnomuzikolog Ondřej Skovajsa, Ph.D., přiblíží situaci současné romské písňové kultury v ČR. Jaké hodnoty čeští Romové tradují ve svých písních? Je romský folkor stále živý? Proč sbírat písně v 21. století?
• • 11. 4. Literatura a písemná kultura (Milada Závodská) TBC
• • 18. 4. Hmotná kultura Romů (PhDr. Julija Tormyševa, Ph.D.) Přednáška seznamuje studenty se základními jevy romské hmotné kultury a jejích specifikou. Do takových spadá především tradiční oděv, řemesla jako klíčový způsob obživy a bydleni. Ilustrační materiály pocházejí z příslušných fondů MRK. Přednáška dává možnost zároveň představit muzejní artefakty v širším kulturním kontextu.
• • 25. 4. Mediální obraz Romů (Alica Sigmund Heráková)
• • 2. 5. Dějiny Romů v kontextu současné situace (PhDr. Jana Horváthová)
• Přednáška shrne v základních bodech za celý cyklus probrané dějiny a případně kulturu Romů. Z toho vyjde možnost naznačit, kde kořeny současných třecích ploch v soužití mezi romskou minoritou a majoritní společností.
• • 9. 5. Politika reprezentace Romů (nejen) v muzejním kontextu (Nikola Ludlová)
• Přednáška se zaměří na reprezentaci romského umění a kultury v různých soudobých institucionálních kontextech, především muzeích a galeriích. Vycházejíc z premisy, že tyto instituce představují politizované arény, fokus přednášky bude právě na roli těchto institucí při utváření veřejné kultury s důrazem na analýzu jejich explicitní i implicitní politické agendy a ideologických základů. Umění a materiální kultura získávají totiž prostřednictvím prezentace ve veřejném prostoru nové významy a účely, než které mohli nést v originálním prostředí, kde vznikly, nebo které jim přisuzoval*a autor*ka. Výstavní kontext tedy nikdy není neutrálním prostředím, kde díla mluví sama za sebe, ale naopak je konstruovaným rámcem, který více či méně explicitně aranžuje díla a artefakty zamýšleným způsobem a komunikuje nějaké postoje, hodnoty a sleduje určité cíle. Navíc některé instituce jako národní muzea a galerie, jež jsou jednak produktem kolonialismu a nástroji budování národa, mají více moci a kapitálu než jiné instituce a zejména zájmové skupiny a jednotlivci vytvářet a ovlivňovat obraz a diskurz o určitých skupinách a tématech. V minulosti stejně jako dnes byly zejména muzea mobilizovaná za účelem ideologické propagandy o pokroku, národní identitě a rasových a národnostních rozdílech. Jejich politická role je tedy neoddiskutovatelná. Způsob jakým jsou některé skupiny prezentovány v umění (ve filmu, literatuře, vizuálním umění, atd.) a v médiích (rozhlas, televize, online zpravodajství, atd.) má konkrétní dopady pro tyto skupiny, jelikož společnost je vystavována na denní bázi všem těmto „obrazům“ a příběhům o těchto skupinách a jejich názor na tyto skupiny se většinou netvoří na základě vlastní zkušenosti s touto skupinou, ale právě na základě podsouvaných obrazů a příběhů. Tyto informace tak mají dopad na postoje, hodnocení a očekávání konkrétních lidí, které potkáváme na ulici, ale také na učitele, úředníky, zákonodárce, apod, kteří mohou vydávat různá doporučení nebo přímo uzákoňovat, jak se má s dotyčnými lidmi jednat, jaké je jejich místo ve společnosti, na co mají nárok a na co ne, apod. Proto hovoříme v tomto kontextu o politice vystavování. Kromě toho tyto instituce jsou také arbitrem a vykonavatelem v oblasti ochrany, rozvoje a interpretace národního dědictví a umění, to znamená, že také spoluvytváří kánon a rozhodují o tom, kdo do něho patří a kdo nikoliv. V souvislosti s těmito institucemi se tedy budeme také bavit o sociální spravedlnosti, inkluzi, dekolonialismu a jejich potenciálu nastolit sociální změnu. Na příkladu romského umění si budeme ilustrovat, jak institucionální rámec mění/ovlivňuje percepci objektu, jeho kategorizaci (umění vs artefakt) a interpretaci jeho významu. To znamená, jaký efekt a konsekvence má, když je určitý objekt vystaven v etnografickém muzeu vs v galerii soudobého umění. Podíváme se také na mechanismy moci (např. právě kategorizaci), které vylučují produkci lidí, jež se buď sami nějak veřejně identifikují nebo jimž je identita askribována externě, z některých prestižních kontextů a institucionálních struktur a vymezují jím marginální nebo disciplinárně odlišné kontexty, případně je zcela vytlačují z rámce umění. Vysvětlíme si pojmy a etika a politika reprezentace a participace v kontextu umění a kultury, které se týkají toho, kdo vystavuje/prezentuje koho a jak, a komu jsou reprezentace určené. S odvoláním na právo na kulturu a argumenty prosazující demokratizaci umění budeme hovořit také o sebeprezentaci a participaci znevýhodněných a minoritních skupin, o identitárním umění obecně a romském umění specificky a jeho pozici v hegemonních institucionálních strukturách a odpovědi romského hnutí na tuto situaci (vytváření separátních struktur podporující tvorbu a prezentaci romského umění. Dotkneme se také toho, do jaké míry jsou instituce prezentující romské umění a kultury atraktivní a přístupné pro romské a neromské publikum. Přednáška tedy posluchače*ky seznámí se základními koncepty a historickými souvislostmi relevantními pro diskuzi o politice veřejné kultury a reprezentace.
• • 16. 5. Muzejní edukace a MRK (vč. komentované prohlídky) (Mgr. Veronika Lucassen)
• Tato přednáška bude lehce v pohybu – 45 minut volným krokem projdeme s muzejním průvodcem stálou expozici, v druhých 45 minutách se pak interaktivně seznámíte se základními principy edukační práce muzea.
• • 23. 5. Bude upřesněno, ve spojitosti s novou výstavou Mgr. Veronika Lukešová

Literatura

povinná literatura
• HORVÁTHOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů. [Praha]: Společenství Romů na Moravě a Muzeum romské kultury v nakladatelství Lidové noviny, 2002, 84 s. ISBN 807106615X. info

doporučená literatura
• • RYVOLOVÁ, Karolína. Špačkem tužky na manžetě: příběh literatury Romů. Vydání první. Praha: Slovo 21, 2021. 192 stran. ISBN 978-80-88301-33-2.
• Kol.: Le romengro murdaripen andro dujto baro mariben – Genocida Romů v době druhé světové války, Praha 2003.
• KLADIVOVÁ, Vlasta: Konečná stanice Auschwitz-Birkenau, Olomouc 1994.
• Čsp. Romano džaniben
• SADÍLKOVÁ, Helena, Dušan SLAČKA a Milada ZÁVODSKÁ. Aby bylo i s námi počítáno : společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu. Vydání první. Brno: Muzeum romské kultury, 2018, 230 stran. ISBN 9788086656373. info
• NEČAS, Ctibor. Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945). 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2005, 475 s. ISBN 8086488209. info
• HANZAL, Jiří. Cikáni na Moravě v 15. až 18. století : dějiny etnika na okraji společnosti. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, 240 s. ISBN 8071065080. info
• PAVELČÍKOVÁ, Nina. Romové v českých zemích v letech 1945-1989. Vyd. 1. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2004, 183 s. ISBN 8086621073. info
• KENRICK, Donald. Cikáni na cestě z Indie do Evropy. Translated by Helena Berková. 1. české vyd. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2003, 79 s. ISBN 802440589X. info
• KENRICK, Donald a Grattan PUXON. Cikáni pod hákovým křížem. Translated by Ruben Pellar. 1. české vyd. Olomouc: Universita Palackého v Olomouci, 2000, 179 s. ISBN 8024400480. info
• FRASER, Angus M. Cikáni. Translated by Marta Miklušáková. Praha: Lidové noviny, 1998, 374 s. ISBN 807106212X. info
• DAVIDOVÁ, Eva. Romano drom. Vyd. 1. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, 245 s. ISBN 8070675338. info
• NEČAS, Ctibor. Nemůžeme zapomenout - našťi bisteras. Olomouc: Univerzita Palackého, 1994. ISBN 80-706-7354-0. info
• HOLÝ, Dušan a Ctibor NEČAS. Žalující píseň : o osudu Romů v nacistických koncetračních táborech. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1993, 151 s. info

Výukové metody

Výuka bude probíhat ve čtvrtky v Muzeu romské kultury (www.rommuz.cz, Bratislavská 67, 2. patro studovna) včetně zahajovací hodiny, začátky v 10:00h , vždy 2 vyučovací hodiny, tj. celkem 1,5h čistého času

Metody hodnocení

- Splnění docházky (omluvena max. jedna absence na přednáškách, omluvy zasílejte Mgr. Anně Míškové (holokaust@rommuz.cz)
- Student si dále může vybrat, zda absolvuje praxi v Muzeu romské kultury (do konce zkouškového období příslušného semestru) v rozsahu 30 hodin praxe, anebo vypracuje recenzi na knihu, kterou odevzdá do 31. 6. 2024 (studenti obdrží na začátku kurzu seznam literatury, ze které si budou moci vybrat, případně po schválení si mohou vybrat i jinou publikaci dle svého zájmu a uvážení). Recenze dále mohou být nabídnuty k publikování do Bulletinu Muzea romské kultury.
Praxe bude probíhat v MRK pod vedením Mgr. Terezy Richtárikové.
Studenti si budou moci zvolit činnost dle svého zájmu z nabídnutých činností. Snahou MRK bude naučit studenty něčemu novému, co je spojeno s muzejní prací a praxí.

Další komentáře

Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Praxi v rozsahu 8 hodin celkem je třeba vykonat v Muzeu romské kultury do konce zkouškového období příslušného semestru.

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2024/HIB058bn