Bi8540 Mutageneze

Přírodovědecká fakulta
podzim 2004
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Petr Kuglík, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Petr Kuglík, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Petr Kuglík, CSc.
Rozvrh
Po 11:00–12:50 B1,01004
Předpoklady
( Ex_3162 Obecná genetika || Imp_9126 Obecná genetika || B1900 Obecná genetika || BMB32 Obecná genetika || B6730 Obecná genetika || B8470 Genetika || B3060 Obecná genetika || Bi3060 Obecná genetika ) && ! B8540 Mutageneze
Zvládnutí požadavků z oboru genetika a molekulární biologie na úrovni části maturity z biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Mutageneze představuje předmět oborově rozvíjející základní poznatky získané v rámci přednášek z Obecné genetiky a Molekulární biologie. Studenti jsou podrobně seznamováni s teoretickými základy spontánní i indukované mutageneze, molekulárními mechanismy vzniku mutací a jejich významem z hlediska genetických patologických stavu u člověka. Zvláštní pozornost je věnována jednotlivým metodám identifikace mutagenních faktorů i sloučenin přítomných v životním prostředí.
Osnova
  • 1. Pojem mutace. Historie studia mutací. Klasifikace mutací. Genetické důsledky genových mutací a chromozómových mutací. 2. Spontánní mutace a jejich příčiny. 3. Indukované mutace. 4. Fyzikální mutageny. 5. Chemické mutageny. Mechanismus působení fyzikálních i chemických mutagenů. 6. Promutageny. Metabolická přeměna promutagenů na mutageny. Specifické rostlinné promutageny a jejich význam. Genetická variabilita odpovědi na mutagenní působení. 7. Reparační mechanismy a jejich význam z hlediska tvorby mutací. Způsoby buněčné odpovědi na poškození DNA. Reverze poškození DNA. Excize poškození DNA. Tolerance poškození DNA. Inducibilní a heterogenní reparace DNA. 8. Molekulární mechanismus vzniku mutací. 9. Antimutageny a jejich význam. Mechanismy inhibice mutageneze a karcinogeneze. 10. Genotoxické látky kontaminující životní prostředí. Kontaminace vody genotoxickými látkami, znečištění ovzduší. Výskyt genotoxických látek v půdě. Genotoxické látky přijímané potravou. 11. Stanovení genetického rizika genotoxických látek. Způsoby identifikace mutagenity chemických sloučenin. 12. Biologické monitorování genotoxických účinků faktorů životního prostředí. 13. Principy bakteriálních, rostlinných a živočišných testů používaných k hodnocení mutagenity fyzikálních faktorů i chemických sloučenin.
Literatura
  • Environmental mutagenesis. Edited by David H. Phillips - Stanley Venitt. 1st pub. Oxford: Bios scientific publishers, 1995, xix, 403 s. ISBN 1-872748-19-8. info
  • BRUSICK, David J. Methods for genetic risk assessment. Boca Raton: Lewis Publishers, 1994, 250 s. ISBN 1-56670-039-6. info
  • COOPER, David N. a Michael KRAWCZAK. Human gene mutation. Oxford: Bios scientific publishers, 1993, 402 s. ISBN 1-872748-41-4. info
Metody hodnocení
Výuka: přednáška. Zkouška: ústně.
Informace učitele
http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/8540.htm
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007.