Bi7140 Molekulární biologie virů

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011 - akreditace

Údaje z období podzim 2011 - akreditace se nezveřejňují

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Předpoklady
B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryt.
Osnova
  • Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.
Literatura
  • Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
  • Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
  • Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Výukové metody
Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.
Navazující předměty
Informace učitele
http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.