Bi6540 Vegetace ČR

Přírodovědecká fakulta
jaro 2011
Rozsah
3/0/0. 3 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Rozvrh
Út 8:00–10:50 BR2
Předpoklady
( Bi2130 Terénní cvič. k syst. botanice || Bi2230 Terénní cvičení z botaniky )&&( Bi2030 Systém a evoluce vyš. rostlin )&&(! B6540 Vegetace ČR )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Předmět podává informace o hlavních typech přirozené, polopřirozené a synantropní vegetace České republiky. Základní osnova sleduje fytocenologický systém klasifikace vegetace. Studenti získají základní přehled o druhovém složení, stanovištních podmínkách, rozšíření a dynamice jednotlivých vegetačních typů.
Osnova
  • 1. Základní pojmy: flóra, vegetace, rostlinné společenstvo, porost; vývoj fytocenologie jako vědního oboru v Evropě a v ČR; jednotky hierarchické klasifikace vegetace, základní principy fytocenologické nomenklatury.
  • 2. Přírodní podmínky České republiky a jejich význam pro vegetaci.
  • 3. Opadavé listnaté lesy: hlavní lesní dřeviny, jejich stanovištní nároky a konkurenční vztahy, dynamika přírodního lesa, využívání lesů člověkem, modifikace stanovištních poměrů stromovým patrem.
  • 4. Typy opadavých listnatých lesů: bučiny, dubohabřiny, suťové lesy, lužní lesy, acidofilní doubravy, acidofilní bučiny, teplomilné doubravy, slatinné olšiny.
  • 5. Jehličnaté lesy: smrčiny, boreokontinentální bory, perialpidské bory, kosodřevina.
  • 6. Alpínská vegetace: alpínská lesní hranice, anemo-orografické systémy; alpínské trávníky, vysokobylinné nivy, vegetace sněhových vyležisk.
  • 7. Vegetace skalních stěn, nelesních sutí a primitivních půd.
  • 8. Vodní vegetace, vegetace rákosin, vysokých ostřic a obnažených den.
  • 9. Halofilní vegetace. Adaptace rostlin na růst ve slaných půdách, hlavní typy halofilní vegetace.
  • 10. Rašeliniště: kalcitrofní, minerotrofní a přechodová rašeliniště, vrchoviště, vrchovištní bory, subalpínská rašeliniště, rašelinné louky. Vegetace pramenišť.
  • 11. Louky a pastviny: historie luční vegetace, stanoviště, dynamika, obhospodařování; hlavní typy vegetace luk a pastvin.
  • 12. Smilkové trávníky a vřesoviště.
  • 13. Suché trávníky: vztahy ke stepní vegetaci, stanoviště, hlavní typy suchých trávníků.
  • 14. Synantropní vegetace: původ synantropní flóry, ekologie polních plevelů, hlavní typy synantropní vegetace.
Literatura
Výukové metody
Přednáška.
Metody hodnocení
Ústní zkouška: je požadována znalost dominantních druhů, ekologie, rozšíření a dynamiky vegetačních typů České republiky. U studentů bakalářského oboru Systematická biologie a ekologie a studentů magisterského oboru Systematická biologie a ekologie - směr Botanika je rovněž požadována znalost druhového složení jednotlivých vegetačních typů a vztahy významnějších druhů české flóry k vegetačním typům nebo stanovištím.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-cr/
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.