Bi8620 Evoluce člověka

Přírodovědecká fakulta
jaro 2014
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 16:00–17:50 D36/209
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 20 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem přednášky je seznámit studenty s evolucí druhu Homo sapiens sapiens od jeho nejstarších předků až po mladopaleolitického člověka. V jednotlivých přednáškách jsou popisovány biologické znaky ajejich proměna v evoluci člověka. Jako doplňující informace jsou přednášky o datovacích metodách a taxonomii. Na konci kurzu by se měl student orientovat v evoluci člověka a metodice, která s paleoantropologickým výzkumem souvisí.
Osnova
  • 1. Úvod do paleoantropologie. Co je paleoantropologie, historie fosilních nálezů člověka ve světě a u nás, teorie vzniku člověka. Zařazení člověka zoologického sytému.
  • 2. Základy taxonomie. Kladistika, fenetika, evoluční taxonomie. Taxony, Linnéův hierarchický systém. Vědecké názvy. Definice druhu. Morfospecies, chronospecies, paleospecies. Homologie (synapomorfní, synplesiomorfní a autapomorfní znaky), konvergence, homoplasie. Morfoklina. Monofyletické, polyfyletické a parafyletické taxony.
  • 3. Datovací metody. Relativní datování: geochronologické metody, geostratigrafie, biostratigrafie, absolutní datování, fyzikálně chemické metody Radioaktivní uhlík C14, Kalcium Ca41, Berylium 10 Be10, Uran thoriová metoda, Draslík /argon, termoluminiscence, Elektrospinová rezonance, Paleomagnetické datování, Metoda racemizace aminokyselin, Datování kostí na základě obsahu fluoru, uranu a dusíku, Metoda hydratace obsidiánu Paleoekologie, tafonomie.
  • 4. Miocenní homioidi Paleocenní primáti (rody purgatorius, altiatlasius, plesiadapis), klimatická a geologická situace v paleocénu. Eocenní primáti (čeledi omomyidae a adapidae). Oligocenní primáti (podřády Parapithecoidea a Propliopithecoidea tzv. fayumští primáti). Miocenní primáti (Dryomorfové, Ramamorfové a Pliomorfové), klimatická a geologická situace v miocénu. Původ moderních hominidů, úvahy o jejich předku.
  • 5. a 6. rody Ardipithecus a Australopithecus I a II Charakteristika podčeledi homininae. Jiho (Taung, Swartkrans, Makapanova jeskyně, Kromdraai, Sterkfontein) a východoafrická naleziště (Olduwaiská rokle, Laetoli, jezero Turkana, jezero Baringo, Afar, Hadar a řeka Omo). Charakteristika významnějších nálezů. Paleoekologické podmínky. Charakteristické anatomické a morfologické znaky australopitéků a ardipitéka. Jednotlivé druhy (A. anamensis, afarensis, africanus, bahlerghazali, garhi, robustus, boisei, aethiopicus, Ardipithecus ramidus). Materiální kultura a teorie. Výživa hominidů. Původ hominidů. Předkové rodu Homo – teorie.
  • 7. Evoluce zubů, mozku a dvounohé chůze Encefalizace, mozková kůra a lymbický systém. Evoluce mozku a řeč.Zubní vzorce primátů, síla skloviny, megadonti, přizpůsobení se stravě. Bipedalita, unikátní znak rodu Homo, teorie na její vznik (teorie většího dosahu, teorie bezbranného dítěte, teorie zvýšené agresivity, výživové teorie). Anatomické změny.
  • 8. Homo habilis První příslušník rodu Homo. Chronologické zařazení. Základní morfologická a anatomická charakteristika rodu. Místo H. habilis v evoluci člověka. H. rudolfensis. Přehled významných nalezišť a nálezů. Materiální kultura. Paleoekologie.
  • 9. skupina Homo erectus Chronologické zařazení. Základní morfologická a anatomická charakteristika rodu. H. ergaster. Místo H. erectus v evoluci člověka. H. heidelbergensis. H. ancestor. Přehled významných nalezišť a nálezů. Materiální kultura. Paleoekologie.
  • 10.Archaický Homo sapiens Chronologické zařazení. Základní morfologická a anatomická charakteristika rodu. Místo H. sapiens v evoluci člověka. Přehled významných nalezišť a nálezů. Materiální kultura. Paleoekologie. Dva modely vzniku a rozšíření H. sapiens (multiregionální a Noemovy archy).
  • 11.Homo sapiens neanderthalensis Poddruhu nebo samostatný druh. Časové zařazení výskytu. Významná naleziště v Evropě a mimo Evropu. Na území ČR. Anatomická charakteristika neandertálců. Paleoekologie. Materiální kultura. Duševní kultura, rituály, pohřby apod. Role neandertálců ve vývojovém schématu moderního člověka presapientní hypotéza, preneandertálská hypotéza a hypotéza neandertálské fáze vývoje.
  • 12.Homo sapiens sapiens ve stř. paleolitu a ml. paleolitu Kromagnonský člověk. Charakteristika našeho druhu H. sapiens sapiens. Naleziště u nás i v cizině. Osídlení a nálezy v Americe a v Austrálii. Paleoekologie, materiální kultura.
Literatura
  • HENKE, Winfried a Ian TATTERSALL. Handbook of Paleoanthropology. 1. vyd. Berlin: Spronger Verlag, 2007, 2173 s. ISBN 978-3-540-32474-4. info
  • VANČATA, Václav a Jaroslav MALINA. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 13: Paleoantropologie - přehled fylogeneze člověka a jeho předků. Editor: Jaroslav Malina. Brno (CZ): Nadace Universitas Masarykiana v Brně, nakladatelství a vydavatelství Nauma v Brně, 2003, 212 s. Modulové učební texty pro studenty antropologie. ISBN 80-210-3049-6. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
Ústní zkouška.
Informace učitele
Literatura:
Poitier F.E., Stini W. A, Wreden K.B. 1990: In search of Ourseves. Prentice Hall. New Jersey.
Stein P.L., Rowe B.M 1995: Physical anthropology, the core. McGraw-Hill, New York.
Jurmain R., Nelson H., Turnbauch W.A. 1987: Understanding physical anthropology and archeology. West publishing company. St. Paul, New York.
Boaz N.T., Almquist A.J. 1997: Biological anthropology. A synthetic approach to human evolution. Prentice Hall. New Jersey.
Thurzo M. 1998: Evolúcia človeka. Univerzita Komenského. Bratislava
Vančata V. 2003: Paleoantropologie – přehled fylogeneze člověka a jeho předků. Skriptum. Nadace Universitas Masarykiana. Brno.
Henke W., Tattersall I. (eds.) 2007: Handbook of Paleoanthropology. Springer. Berlin, Heidelberg, New York.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2011 - akreditace, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.