Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Použití



Identifikace bodů

3D biomechanickou analýzu lze provést v reálném závodě i na tréninku. Pro lepší identifikaci tzv. bifurkačních bodů jsou atletovi připevněny na vybrané části těla reflexní body, které budou sloužit jednak pro snazší rozpoznání pohybu jednotlivých segmentů z videozáznamu a jednak pro výpočet těžiště. Gubitzův model výpočtu těžiště vyžaduje informace o těchto bodech: hlava, levé a pravé rameno, levý a pravý loket, levé a pravé zápěstí, levý a pravý kyčel, levé a pravé koleno, levý a pravý kotník. V závodě není možné na atleta připevnit žádné reflexní body, vyhodnocení je posléze jen pracnější, není možné využít automatického trackování a automatického rozpoznání pomocí specializovaného software.


Vyhodnocení

Vyhodnocení provádíme s trenérem, kdy máme k dispozici velké množství informací.

  • délkové, úhlové, časové a rychlostní (zrychlení) charakteristiky jednotlivých segmentů těla, resp. těžiště
  • jsme schopni sledovat úhly a postavení jednotlivých segmentů před, při a po odraze, úhly odrazu a vzletu, postavení a vzájemnou polohu segmentů
  • dráhu těžiště, resp. jednotlivých segmentů v průběhu celého skoku
  • poklesy rychlosti před odrazem, po odrazu
  • dráhy, rychlosti a zrychlení v jednotlivých osách X, Y a Z

Výsledek analýzy

  • 3D model pohybu s možností náhledů a podhledů z jakékoliv perspektivy
  • individuální biomechanická charakteristika skokana
  • možnost srovnání dvou špičkových skokanů, hledání jejich silných a slabých stránek
  • možnost duálního porovnání parametrů výkonu, např. před zraněním a po zranění
  • hledání silných a slabých stránek vlastního výkonu
  • kinogram

Sílu nástroje SIMI Motion demonstrujeme na skoku Milana Pírka v období týden před halovým Mistrovstvím ČR 2007 jednotlivců. Na příkladě ukazujeme několik grafických výstupů. Nezávislou proměnnou zde představuje časová osa, kdy všechny grafy ukazují aktuální hodnoty ve stejném časového okamžiku: 3D čárový diagram v dopředném směru; pohled v předozadním směru; graf rychlosti těžiště v dopředné ose; změna úhlu mezi kotníkem, kolenem a kyčelním kloubem; reálný pořízený záznam. S časovým odstupem 1 setiny sekundy můžeme sledovat nástup a synchronizaci jednotlivých segmentů těla a další parametry, které trenér může porovnávat a vyhodnocovat jen na základě přímého pozorování.

Obr. 1 Dráha ramen (modrá) a kyčlí (červená)
Obr. 1 Dráha ramen (modrá) a kyčlí (červená)
Obr. 2 Zrychlení těžiště (vpravo nahoře) v průběhu skoku s vizualizací výškou těžiště (vpravo dole) společně se stopou levého a pravého kotníku (vlevo nahoře) a ramen a kyčlí (vlevo dole)
Obr. 2 Zrychlení těžiště (vpravo nahoře) v průběhu skoku s vizualizací výškou těžiště (vpravo dole) společně se stopou levého a pravého kotníku (vlevo nahoře) a ramen a kyčlí (vlevo dole)
Obr. 3 Sledování úhlů v koleni odrazové a švihové nohy
Obr. 3 Sledování úhlů v koleni odrazové a švihové nohy
Mgr. Martin Sebera, Ph.D.kolektiv |
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2012

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.